benedykt-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuzitiBenedykt (správně benedikt) lékařský (čubet), latinsky cnicus benedictus. Léčí poruchy trávení, regulace látkové výměny, nemoci jater a žlučníku. Benedykt je jednoletá až půl metru vysoká chlupatá bylina - bodlák. Lodyhu má vystoupavou až přímou, Shrannou, rýhovanou, často bohatě rozvětvenou. Dole štětinatou, nahoře chlupatou. Listy chlupaté, podlouhlé až kopinaté, hrubě zubaté s trnitě lemovanými úkrojky.


Účinky čubetu benediktu na zdraví:

Jsou tmavě zelené. Žlutavé květy jsou vesměs trubkovité, ostnité. Plodem je nažka s chmýrem. Rostlina kvete v červnu a červenci. 

 

Historie:

Ve své Materia medica líčí Dioskurides účinky benediktu na trávení; kromě toho jej doporučuje na žaludeční problémy. Poté však tato rostlina na dlouhou dobu z herbářů a receptur zmizela, protože lidé nebyli m hopni ji odlišit od jiných "bodláků".

V 16. století přináší Bylinář Adama Lonitzcra podrobný článek o Cardobenediktu, jak byla tato rostlina v následující době často nazývána. Klášterní léčitelství klasifikovalo benedikt jako hřejivý; podle tehdejších představ především podporoval trávení.

 

Používané části:

Nať (listy, květy) sbíraná na začátku květu (červen, červenec). 

 

Účinky na zdraví, léčivé vlastnosti rostliny:

Tato hořká bylina se vnitřně používá při poruchách zažívání. Urychluje a posiluje trávení. Zlepšuje tvorbu žluče. Potlačuje nadýmání. Reguluje látkovou výměnu (metabolismus). Působí desinfekčně a antisepticky. Má i protivirové účinky. Podporuje vylučování kyseliny močové z organismu. Dále se používá při nechutenství a při problémech s játry a žlučníkem
Zevně hojí některé druhy lupénky, kožní záněty i bércové vředy

Pokusy byl prokázáný antibakteriální účinek proti agresivním bakteriím Staphylococcus aureus a Staphylococcus faecalis.

 

Způsob použití:

Používá se nálev. Bylina se přelije horkou vodou a nechá se asi 10 min. vyluhovat. Možný je krátce vařený odvar (asi 2 min.) ze sušených úborů. Pijí se 2-3 šálky denně před jídlem. 

 

Dávkování benedyktu, benediktu:

Denní dávka by neměla překročit 4 až 6 gramů, hrozí nevolnost a podráždění ledvin.

 

Kontraindikace: 

Bylina je dobře snášena jak dětmi, tak starými lidmi. Jedinou kontraindikací jsou těžké ledvinové poruchy. Jako všechny velmi hořké byliny, by ani benedykt neměl být užíván ve zbytečně velkých dávkách a dlouhodobě. 

Dále neužívat při alergii na hvězdnicovité rostliny (např. na arniku, heřmánek nebo řebříček).

 

Použití v kosmetice:

Obklady lze léčit i řadu ekzémů. 

 

Použití v kuchyni:

Z benedyktu se dá vařit i domácí pivo. V tomto případě nahrazuje chmel. Jinou pochoutkou je benedyktové víno. Čistý čerstvý nebo sušený kořen macerujeme v těžším červeném víně. Množství kořene a doba macerace (minimálně 2 dny) záleží na naší chuti. 

 

Rozšíření a výskyt:

U nás je benedykt pěstovanou letničkou. Jeho původním domovem je Středomoří, Kavkaz, Přední Asie.

 

Sběr:

V léčitelství se používají nadzemní části benediktu, které obsahují hořčiny, silice a flavonoidy. Tyto obsahové látky podporují produkci slin a žaludečních šťáv.

Sběr probíhá před úplným dozráním a rozvinutím květů někdy mezi 13.-15. hodinou. Když neuřízneme celou nať přímo u země, rostlina ještě jednou obrazí. 

 

Možnost záměny:

Vzhledem k tomu, že benedykt se u nás pouze pěstuje, možnost záměny není. 

 

Pěstování:

Benedikt lékařský neboli čubet benedikt patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Pochází ze Středomoří a ještě dnes se pěstuje v Itálii a Španělsku, odedávna i u nás.

Semena benedyktu lékařského se dají koupit v každém dobrém zahradnictví. Při pěstování vyžaduje hodně slunce. Má rád vápenitou, mírně vlhkou půdu. Semena se vysévají brzy na jaře. Rostlina kolem sebe potřebuje dost volného místa, jinak se položí na zem. 

 

Obsahové látky: 

Hořčiny, třísloviny, silice, tanin, pryskyřice, soli draslíku, hořčíku, vápníku, tlavonoidy a další. 

 

Poznámky:

Při sklizni a zpracování jsou potřeba rukavice, neboť rostlina značně píchá. Práce se sušenou rostlinou dráždí v nose i hrdle.