jmeli-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivaniJmelí bílé (latinsky Viscum album, slovensky Imeĺo biele, anglicky Mistletoe) - málokterá rostlina je opředena tolika pověrami a mýty jako jmelí. I u nás má jmelí symbolický význam, zvláště v době Vánoc. Souvisí to nejen s tím, že je stále zelené, ale i se způsobem růstu. Jmelí je totiž rostlinný poloparazit, který bere životodárnou mízu různým dřevinám. Roste vysoko ve větvích stromů, z dálky vypadá jako ptačí hnízdo, proto se nesnadno získává a bez žebříku nebo nízko umístěných větví se k němu nedostanete. Rostlina má zásadní vliv na srdce, krevní tlak a aterosklerozu. Některé části jsou jedovatné a není ani jedno kdy a na jakém stromě tuto léčivou atypickou poloparazitickou bylinu sbíráte.


Účinky rostliny:

OSNOVA STRÁNKY:

TIP ZBYŇKA MLČOCHA: K výrobě přípravků ze jmelí vč. tinktur nikdy nevyužíváme bílé bobule, které mají v sobě největší množství jedu. Nesbíráme ani větvičky. Používáme jen lístky.

 

Charakteristika a botanický popis

Jmelí bílé je vždyzelený, poloparazitický keřík. Na hostiteli vytváří kulovitou korunu v průměru i přes půl metru. Jde o rostlinu dvoudomou, takže samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Kožovité listy jsou kopisťovité, celokrajné. Květy jsou zelenavé, nevýrazné, plodem je špinavě bílá bobule, která dozrává v prosinci.
Jmelí je velmi hojná rostlina, někdy až endemicky napadající lesní společenstva, zejména v řídkých porostech, jako jsou například parky. Současná botanika rozlišuje jmelí bílé neboli lístnáčové a jmelí jehličnanové (Viscum laxum Boiss. et Reuter), ale pro farmaceutické využívání se zatím jmelí nijak nerozlišuje.
Ještě v nedávné minulosti se běžně sbíral list i s větvičkami. Současný výzkum však ukázal, že největší hodnoty jsou skryty v listech, zatímco účinnost větviček je problematická. Proto se stále více využívá pouze list (Folium et stipítes visci albi). Za nejkvalitnější jmelí se považuje jmelí jabloňové, dále hlohové, ale místy také jmelí dubové a borovicové.
 

Kdy sbíráme jmelí?

Nejideálnější měsíc pro sběr je březen (největší účinek na vysoký krevní tlak), vhodný je sběr listopadový a prosincový.
Nejméně účinná je droga (rostlina) nasbíraná v lednu a srpnu
. Lístky i s měkkými konečky větviček musíme ihned po sběru nasekat, neboť rychle tvrdnou.

 

Z jakého stromu je jmelí nejzdravější?

Nejlepší droga (bylina) je ze jmelí parazitujícího na hlohu a jabloni, potom na jedli, smrku a borovici; slabší droga (bylina) pochází ze jmelí rostoucího na akátu i na jiných dřevinách. Rozdíly ovšem nejsou velké, jmelí sebrané ze všech těchto dřevin můžeme používat stejně, pouze dáme při sběru přednost vhodnější dřevině.

Rostlina sbíraná na topolu, javoru, lípě, ořešáku je toxičtější a neměla by se sbírat.

 

Jaké léčivé účinky má jmelí na zdraví člověka?

Vynikající léčivé účinky jmelí jsou známy v celé historii léčení rostlinami. Používali ho již staří Keltové a Řekové, ale i středověcí léčitelé, jako lék se jmelí zachovalo až do současnosti. A právě v současnosti má zcela mimořádný význam.
Jeho hlavním léčebným účinkem je totiž regulace krevního tlaku, jíž dosahuje změkčováním a odstraňováním vápenatých usazenin v cévním systému (jako jedna z mála bylin tedy léčí efektivně aterosklerózu), čímž předchází srdečním a mozkovým infarktům. Zároveň posiluje srdeční sval a zlepšuje krevní oběh, což z něj dělá prvotřídní lék a vynikající preventivní prostředek proti těmto nejzákeřnějším civilizačním onemocněním dnešní doby.
Léčebné použití jmelí je ovšem mnohem širší. Protože brzdí dělení buněk, dobře pomáhá i při rakovině, zvláště žaludku, při obtížích v klimakteriu, při epilepsii, odstraňuje návaly krve do hlavy, pocity strachu a nervozity.
Jmelí dále léčí onemocnění štítné žlázy, stimuluje imunitní systém, pomáhá při ženské i mužské neplodnosti. Zastavuje krvácení, proto se používá ve směsích - čaje na zastavení ženského gynekologického krvácení (hypermenorea) a využívá se na sedací koulepe při gynekologických zánětech.

 

Co je nejlepší - tinktura, studený macerát, sušení nebo čaj?

TINKTURA: Nejvhodnější je používat jmelí ve formě tinktury. Jak vyrobit tinkturu ze jmelí bílého je uvedeno zde.
STUDENÝ MACERÁT: nasekat na drobno 3 gramy listů do 1 litru vody, necháme macerovat ve studené vodě přes noc (8 hodin), popíjíme ve 3 dávkách celý den.
SUŠENÍ: Jmelí je možné sušit při teplotě do 40°C. Sušená droga má žlutozelenou barvu. Účinnost sušené rostliny je max. 1 rok.

DŮLEŽITÉ: Účinné látky jmelí se varem ničí
, proto pokud nemáme tinkturu, připravíme si studený macerát.
Podobně jako u jiných rostlin se při užívání větších dávek účinek nezvýší a léčbu tím neurychlíme, můžeme si spíše způsobit zdravotní těžkosti ve formě nevolnosti a průjmu (vizte níže).

 

Dávkování

  • jednotlivá dávka 1 g sušené rostliny (ideálně 3x/D), celková dávka pak maximálně 5 g/den - při podávání této byliny ve výše uvedeném dávkovánía nebyly v praxi popsány žádné nežádoucí účinky ani toxicita

 

Jaké látky obsahuje?

Alkaloidy, alkoholy, aminokyseliny, aminy (acetylcholin, chotin, histamin, tyramin), flavonoidy, fenoly, glykosidy (syringin), hořčiny, lektiny (shlukují červené krvinky), kyseliny (aminomáselná, betulinová, cysteová, kávová, olejanová, sinapová), minerální látky (Al, Fe, K, Ca, Co, Cr, Mg, Mn, Na, P, Si, Zn), proteiny, saponiny, terpenoidy, tuky, vitaminy, viscotoxin. 

 

Jak dlouho se může jmelí užívávat?

První účinky mohou být za týden užívání, ale u jmelí platí, že se musí užívat dlouhodobě, ideálně 6-8 týdnů (s výjimkou onkologických indikací) a pak si dát týdenní pauzu.

 

RECEPTY

Tinktura ze jmelí bílého

Recept na výrobu tinktury zde.

Víno ze jmelí na zdravé srdce

Potřebujeme nadrobno nařezané jmelí přibližně třicet gramů, které přeiUeme jedním litrem bílého vína. Necháme na tmavém místě deset dní louhovat. Poté víno přecedíme a pijeme dvakrát denně před jídlem likérovou odlivku po dobu sedmi dnů. Jmelové víno je omlazovacím elixírem pro srdce.

Bylinná směs na anginu pectoris

Skládá se z třiceti gramů jmelí, pěti gramů routy, třiceti gramů květů černého bezu, třiceti gramů květu hlohu, dvaceti gramů mateřídoušky, padesáti gramů srdečníku, padesáti gramů meduňky, padesáti gramů kozlíku, padesáti gramú mochny husí. Pijeme formou čaje, který si př i pravíme tak, že j ednu polévkovou lžíci bylinné směsi zalijeme čtvrt litrem vody, necháme deset minut louhovat, scedíme a pijeme třikrát denně před jídlem.

Bylinná směs na kolísavý tlak

Potřebujeme jednu plnou hrst listů jmelí, jednu polévkovou lžíci barvínku (brčá l u) a jednu lžíci listů olivovníku. Listy se rozsekají a dají do nádoby s jedním litrem studené vody a nechají se jeden den uležet. Potom scedíme přes tlltrační papír. Většinou připravenou tekutinu pijeme ve třech dávkách. Těsně před pitím odměřené množství zahřejeme do takové teploty, abychom popíjeli čaj vlažný. Do šálku ještě přidáme lžičku kopřivové šťávy. Tato směs se hodí pro nízký i vysoký tlak. Jeho hodnoty po určitém čase vyrovnává do normálu.

Jmelová mast na omrzliny

Recept na mast na omrzliny je zde.

 

Jak moc je jmelí jedovaté?

Při podávání této byliny ve výše uvedeném dávkování nebyly v praxi popsány žádné nežádoucí účinky ani toxicita. Přesto je na místě opatrnost a jak bylo uvedeno, nezvyšujeme svévolně dávkování, protože se tím rychleji neuzdravíme.

 

Těhotenství, kojení, děti

Rostlinu by neměly užívat těhotné ženy, kojící ženy a děti. Mohou užívat děti nad 15 let.

 

ochmet lekarsky evropskyNespleťte si ho s ochmetem

Při sběru jmelí doporučujeme dbát na to, aby nedošlo k záměně s ochmetem lékařským (Loranthus europaeus L.), který je mírně jedovatý a jehož léčivé účinky jsou sporné. Ochmet má žluté listy a žlutý květ a je opadavý, takže při zimním sběru nemůže dojít k záměně. Roste pouze na dubech a u nás se vyskytuje zejména v oblasti Čertoryje, poblíž Strážnice na předhůří Bílých Karpat. Fotografie ochemtu je vpravo.

 

Jak se rozmnožuje a jak začne růst?

  • botanický název Viscum znamená ptačí lep, viscum se uvádí do spojitosti s výrazem viskozita; bobule jmelí milují drozdi, ale často se jim při konzumaci lepí na zobáky, aby se bobulí zbavili, klovají do kůry stromů nebo si zobáky o kůru větví čistí, tím se bobule přichytí a na tom místě vyklíčí
    nový keřík. 
  • trusem ptáků, kteří pozřou kuličky jmelí
  • semínko po vyklíčení proroste kořínky až k vodivým pletivům hostitelské rostliny a jmelí začne cizopasit a růst

 

Zajímavosti a pověry proč se jmelí ze studu zmenšilo na malý cizopasný keřík

ZAJÍMAVOSTI:

  • V okolí Přerova u Olomouce je jmelí přemnožené.
  • Některé keříky jmelí jsou staré až 70 let!

POVĚRY:

Podle jedné legendy bylo jmelí kdysi stromem, z něhož byla vyřezána kolébka pro Ježíška, po třiatřiceti letech pak ze stromu vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom se hanbou zmenšil v malý keříček, který je nucený žít z jiných stromů. Jmelí tedy cizopasí z jehličnatých i listnatých stromů, v jejichž korunách roste, a podle toho má své specifické vlastnosti.

 

Příznaky otravy jmelím

Dráždění střev, bolesti břicha, krvavý průjem. Ve velmi velkém množství až možnost úmrtí.

 

Jak se jinak říká jmelí bílému - synonymní názvy: 

amala ☼ čarodějčina větvička ☼ čarodějná metla ☼ čertovo koště ☼ druidská větvička ☼ dubové majlí ☼  dubové mejlí ☼ gmeil ☼ gmeili ☼ gmejl ☼ gmejlí ☼ hromová metla ☼ hýmelí ☼ jamela ☼ jemela ☼ jemela bílá ☼ jemelka ☼ jemelo ☼ jeměl ☼ jemola ☼ jimelí ☼ jímelí ☼ jmel bílý ☼ jmél ☼ jmélí ☼ majlí ☼ mejlí ☼ mejdlí ☼ mel ☼ melé ☼ mélé ☼ melí ☼ mílí ☼ muří noha ☼ mýlí ☼ najdlí ☼ nejdlí ☼ omejlí ☼ omela ☼ omelí ☼ omelo ☼ posel bohů ☼ svaté dřevo kříže ☼ všeholék ☼ zlatá větev 

Jmelí cizopasníkem

Semeno jmelí, přilepené viskózní „nití“ z vlastního plodu na větvi hostitele, vyklíčí - jenže místo kořenu se mu vyvine takzvané haustorium s krásným českým ekvivalentem pohružovák. Nespojujte si jej s pohružováním spíše sexuálního charakteru. Haustorium je svým způsobem skutečně adaptovaný jeden ze tří základních orgánů rostliny, jimiž jsou kořen, stonek a list. Tedy místo pravého kořene se onen pohružovák noří či vrůstá do pletiv hostitele, a pro vlastní potřebu (tj. rostliny jmelí) odtud čerpá vodu s rozpuštěnými živinami. Jenže není zištný a na oplátku nabízí hostiteli produkty vlastní fotosyntézy. Je to rostlina zelená, „naučená“ ukládat zásobní látky a produkty fotosyntézy do kořene a zásobních orgánů vůbec. V případě jmelí (a ochmetu) do pletiv hostitele – a jak ten s těmi „dary“ naloží, je jeho věc, to už jmelí (a ochmet) nezajímá. Takové soužití ovšem přináší jedno úskalí: pokud jmelí vyroste na jedovaté rostlině, její metabolity, včetně jedovatých látek, svým pohružovákem nasaje také – a stane se rovněž „jedovatkou“. V případě jmelí a ochmetu tedy jde o rostliny částečně parazitické, poloparazitické.

Použitá literatura

  • Rostlinné léky, Hemzal
  • Babiččiny bylinky, Dugasová a Dugas
  • Zázračné byliny, Nováčková
  • Naše léčivé rostlny, Stumpfová
  • Babiččina lékárna nad Zlato, Erdelská
  • Herbář léčivých rostlin E-K, Janča a Zentrich