Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

kozinec-blanity-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leciKozinec blanitý, latinsky astragalus membranaceus. Žlutý císař, který vládl v letech 2737-2697 př, n. l. ,   zařadil tuto rostlinu mezi nejvýznamnější druhy, a to jako lék na bolesti, hnis  a hemoroidy, ale také na »stovky dětských onemocnění«. Po tisíciletí Číňané  užívají tuto rostlinu jako prostředek podporující zvýšení imunity, zvláště  u mladých lidí.



Účinky rostliny:

  • posílení imunity, obranyschopnosti, imunostimulant
  • antixodant, antioxidační účinky
  • fyzická odolnost
  • antivirové účinky
  • rozšíření cév (vazodilatační účinek)
  • posílení srdce, srdeční tonikum
  • vypocení
  • zadržování tekutin v těle - močopudný efekt
  • vysoký tlak krve, hypertenze 
  • prokrvení kůže, pokožky - zlepšení
  • antibiotický účinek - zabíjí bakterie
  • antivirotický účinek - zabíjí viry
  • zánět ledvin, nefritida
  • bílkovina v moči
  • úplavice
  • salmonelóza
  • steatoza, ztukovění jater - prevence
  • hepatoprotektivum, hepatoprotektivní účinek - ochrana jater
  • posiluje funkce nadledvinek
  • vliv na makrofágy a lymfocyty
  • vhodná bylina pro radioterapii, chemoterapii - dodání vitality organismu po rakovině
  • AIDS - prodloužení života

Botanický popis a rozšíření:

kozinec blanitý  je víceletá rostlina z čeledi bobovitých, Fabaceae. Má  mohutný, 50-150 cm dlouhý, mrkvovitý žlutohnědý kořen, na řezu světle  žlutý. Stonek je asi 1 m vysoký, hranatý, palisty blanité, trojúhelníkovité  a zašpičatělé. listy lichozpeřené, s 8-12 jařmy, lístky celokrajné a hrotité.   Květy vyrůstají po 1-15 v řídkých hroznech. Kalich je u báze ztoustlý, trubkovitý  a nepravidelně zubatý, motýlokvětá koruna světle žlutá. Plod je pukavý,   kožovitý lusk až 6 cm dlouhý s podélnou přihrádkou. Obsahuje obvykle  12 černých, krátce ledvinovitých semen.

Rozšířen je v severní a severozápadní Číně a v Japonsku, jižním Mogolsku  a v Přímořském a Chabarovském kraji a také v Zabaj kalí. Roste v údolích řek  a na písečných přesypech, v řídkých dubových lesích, keřovitých porostech  a na úbočí horských svahů.   Rod kozinec, Astragalus, má však asi 1 800 druhů, z toho u nás jich roste  kolem patnácti. Nejznámějším druhem je kozinec slizodárný, asi 0,5 m vysoký keř, rostoucí v hornatých místech Malé Asie, sýrie  a Íránu. Z trhlin kořenů a větví vytéká klovatina bez chuti a vůně, která  tuhne a na trhu je známa jako "tragant". Ve Vietnamu se v tradiční medicíně  využívá kozinec hroznovitý, Astrogalus racemosus (syn. A. dasianthus),   který má mimo jiné schopnost koncentrovat v pletivech nati velké množství  selenu (až 1,5% v sušině).  

 

Obsahové látky:

kořen (Astragali radix) obsahuje polysacharidy zvané astragalany  I, II a III, saponiny astragalosidy I-VIII, isoastragalosid 1-11 a soyasaponin  I, dále beta-sitosterol, calycosin, focmononetin, ale také glukany, nenasycené  mastné kyseliny (např. linolovou), flavonoidy, betain, aminokyseliny, slizy aj.  

 

Léčebné účinky kozince blanitého:

posiluje imunitu a zvyšuje fyzickou odolnost a má  protivirové (antivirové) účinky. Rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak, zlepšuje prokrvení  kůže, zrychluje krevní oběh a posiluje srdeční sval. Povzbuzuje silné pocení  a ulevuje při zadržování tekutin, neboť droga je výrazně močopudná.   Navíc léčí záněty ledvin a odstraňuje bílkovinu z moči. Má výrazné antibiotické (a antivirotické) učinky, a to jak na viry, tak i na řadu bakterií působících např. dyzenterii (úplavici)   nebo salmonelózu.  
Bylina je velmi dobrým antioxidantem a imunostimulátorem, zvyšuje odolnost  a vitalitu organismu. Chrání jaterní buňky před toxickými vlivy, ale také  brání tukové degeneraci jater (steatóze) .
Současné vědecké výzkumu ukazují, že tento  druh kozince má mimořádné léčivé schopnosti. Je to tzv. modifikátor biologické  odpovědi, což znamená, že má schopnost nejen zvýšit činnost kůry  nadledvinek, ale také makrofágů a T-lymfocytů, červených krvinek, interferonu  a imunoglobulinů. Droga se používá po chemoterapii, radioterapii a také  u pacientů majících AIDS, neboť aktivuje kostní dřeň a prodlužuje období  reprodukce zdravých buněk až o 50%.

 

Kontraindikace:

nedoporučuje se při prázdnotě jin s nárůstem jangu,   stagnaci potravy, poškození kůže a syndromech plnosti. Neužívejte spolu  s šácholanem čínským (Magno/ia officinalis) a slivoní mume (Prunus mume).  

 

Způsoby užití:

doporučená denní dávka je 4-18 g drogy, která se užívá  ve formě odvaru nebo prášku, a to 1 šálek odvaru 2-4krát denně, prášku pak  2-4krát denně na špičku kulatého nože. Lze užívat i tinkturu, a to 2-3krát  denně 20-25 kapek. Dalším způsobem je suchý kořen, kdy se 5-10 g drogy  peče samostatně nebo s lžičkou medu. Získává se tak povzbuzující lék, který  je možno každý den přidávat k běžnému jídlu.

 

Využití v kuchyni:

kořen je součástí řady různých pokrmů a kuchyňských  úprav, a to buď samostatně, nebo spolu s dalšími léčivými rostlinami,   především kořeny děhelu čínského, (Angelica sinensis), a pazvonku chloupkatého,   (Codonopsis pilosula). Tato kombinace bývá rovněž častou přílohou  drůbežích a rybích jídel, slouží také k přípravě polévek. Používá se i při vaření  černých fazolí, rýžové kaše a nákypů a při přípravě alkoholických nápojů.

 

Pěstování kozince:

s ohledem na místa rozšíření tento druh roste  a přezimuje také u nás. Nevyžaduje žádné specifické pěstební podmínky.   Půda může být mírně kyselá a spíše lehčí, neboť v těžké a přemokřené půdě  kořeny uhnívají. Pěstuje se hlavně ze semen, která při klíčení vytvářejí  poměrně dlouhé kořeny, proto se předpěstované sazenice špatně přesazují.
Je tedy možno volit i přímý výsev, a to koncem dubna.   Za vegetace je třeba rostliny pravidelně kypřit a udržovat půdu bez plevele.   Sklizeň kořenů probíhá po příchodu prvních podzimních mrazíků. Opatrně  je vyryjeme, očistíme, nakrájíme napříč na asi 2 cm dlouhé kousky a sušíme  ve stínu při teplotě 40-50 °C. Uchováváme na suchém a tmavém místě.  

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

keř   čaj   močopudný   krk   bylina   fermentace   játra   štítná   květ   postup   epilepsie   horké   pupen   brnění   metabolismus   choroba   astma   opar   prášek   střev   antibiotik   sběr   angína   chřipka   průjem   vývar   katar   Paracelsus   kojenec   ruka   sirup   noha   nať   plísně   zácpa   mensturace   alergie   vřed   premenstruační   kůže   mrtvice   mateřské   menstruační   ateroskleróza   hlavy   babské rady   kloub   olej   kameny   Galenos   zlomenin   zelina   kontraindikace   ovoce   strom   bolest   obsahuje   zápal   neht   horečka   zrak   jaterní   teplé   hlas   slezina   zpracování   hemeroid   Zentrich   chladné   odvar   dásně   děti   hemoroid   stonek   použití   tlak   slezina   Váňa   srdce   víno   zelenina   houba   akné   abytyše Hildegarda   vitamín   recept   artróza   list   tinktura   rýma   nachlazení   kůra   stvol   kontraindikace   písek   výroba   indikace   Treben   užití   pálení   Mattioli   sliznice   Podhorná   vlas   vliv   viry   nohy   bylinka   Avicena   chřipka   končetina   minut   využití   roztroušená   komplikace   játra   rostlina   Janča   inhalace   studené   návod   koupel   kořen   zdraví   slinivka   šlacha   osteoporóza   krvácení   revma   zánět   kolika   arteriskleróza   vitamin   pijeme   nežádoucí   fytoterapie   bylinná směs   plíseň   stonek   pěstování   obsažené   sušení   nemoc   řídnutí kostí   Moučka   trávicí   ledvin   Zentrich   sval   nálev   zalijeme   migrén   žaludek   dna   Janča   kornatění   žlučník   kvasinky   kapsaicin  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)