rakytnik rakytnikovy olej ucinky co leci pouziti uzivani vyuziti pro zdravi 1Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, čeleď hlošinovitých, Eleagnaceae, anglicky Sea Buckthorn) - svoje nezastupitelné místo měl rakytník již v tibetské, mongolské a indické medicíně, ale také ve starém Řecku a Římě. Je prokázáno, že vojáci Alexandra Makedonského používali již před více než 2 300 lety k obnovení sil svých i sil koní odvarů z různých částí této rostliny. U koní se po použití leskla srst a odtud i jeho latinské jméno "hippos" = kůň a "phaes" = lesk. Také na Sibiři se plody rakytníku využívají již velmi dlouho. Pro jejich chuť a vůni jej místní obyvatelstvo nazývá "sibiřský ananas".
 

Účinky rostliny:

Botanický popis

Rakytník řešetlákový, je rozvětvený keř dorůstající výšky 1,5 - 6 m z čeledi hlošinovitých, Elaeagnaceae. Na kořenech jsou hlízky poutající vzdušný dusík. Korunu různých tvarů tvoří většinou trnité větve, na kterých vyrůstají střídavě kopinaté listy. Na svrchní straně jsou temně zelené a lesklé, na rubu stříbřitě šedé.
Rostlina je dvoudomá a větrosnubná. Samčí rostliny mají pupeny 2-3krát větší než rostliny samičí. Květy jsou bezkorunné; žlutavé samičí vyrůstají po 3-11 v úžlabí listů a mají nálevkovitý kalich a v něm skrytý pestík. Samčí jsou zelenavě stříbřité se čtyřmi tyčinkami. Plod je kulovitá, elipsoidní nebo vejcovitá peckovice až 1 cm dlouhá, žluté, oranžové až červené barvy, s dužninou kyselou a nahořklou nebo nasládlou. Semeno je elipsoidní až vejcovité, temně hnědé a lesklé, s podélnou brázdičkou.

Kde přirozeně roste?

Oblast rozšíření tohoto druhu je velmi široká a zahrnuje značnou část Evropy od severozápadní části fjordů Norska přes Polsko, Německo, Belgii a do Anglie a také Asie. Ve Francii se s ním setkáme ve východní části a v oblasti kanálu La Manche, stejně jako pobřeží jihovýchodního Španělska, ve Švýcarsku, Itálii, Rakousku, Maďarsku, Rumunsku a v přímořské oblasti Bulharska. Roste na velkých plochách v Rusku, především na Sibiři, ale rovněž ve Střední Asii na severním Kavkazu, v Mongolsku, Číně, Turecku a jiných zemích. U nás se stale ještě pěstuje pouze omezeně.
Kromě uvedeného druhu roste v Himálaji v oblasti Nepálu rakytník vrbolisty, Hippophaé salicifolia, a v horách Tibetu až ve výškách 4 000 m nad mořem rakytník tibetský, Hippophaé tibetana, mající plazivý vzrůst.

 

Jaké látky obsahuje rakytník

Celá rostlina rakytníku je výjimečná obsahem široké škály biologicky aktivních látek.

V kůře větví je do 10% tříslovin, alkaloid eleagnin a byl zde nalezen i biogenní amin serotonin.

V listech jsou kromě vitaminu C (až 370 mg) a tříslovin (8%) obsaženy i bioflavonoidy a kumariny.

Plody mají (ve 100g dužniny) 0,9-40mg provitaminu A, 0,016-0,085 mg vitaminu B1, 0,030-0,056mg vitaminu B2, 0,050-0,79mg vitaminu B6, 40-1300mg vitaminu C, 8-18 mg vitaminu E, 0,9-1,5 mg vitaminu K1 a 2 000-3 000 mg vitaminu F. Cennou složkou jsou biologicky účinné flavonoidy (dříve vitamin P), např. rutin, kterých je ve 100g plodů 100-200 mg. Pokud jde o sacharidy, jejich obsah v plodech kolísá mezi 2-8,7 % a zastoupena je glukóza, fruktóza a sacharóza. Z 1,2-4 % organických kyselin je to především kyselina jablečná, vinná, jantarová a šťavelová. Dále je přítomen betain (do 300 mg), kumariny (3,6 mg) a především velmi cenná látka hippophein, z které vzniká bioaktivní amin serotonin (2,5 mg), s velmi silnými protistresovými a protinádorovými účinky.
Dále jsou obsaženy některé aminokyseliny, pektin, asi 3 % tříslovin aj.
Významnou součástí plodů je olej obsažený v dužnině, kterého obsahuje 4-13 % . Má oranžovou barvu s vysokým obsahem provitaminu A, vitaminu E a řadou nenasycených mastných kyselin. Kromě toho je obsažen cholin, betain a vitamin K.
Dále se v plodech nachází třísloviny, aminokyseliny, pektin aj. Kromě železa, draslíku, vápníku a manganu v nich najdeme také až 15 mikroelementů, např. síru, bor, měď, molybden, nikl, hliník, titan, vanad aj.Semena mají až 13% oleje, který z největší části tvoří kyselina linolová, dále pak olejová, oleinová, linolenová a palmitová. Přítomen je i provitamin A, vitamin E a asi 2,3% tříslovin. Byl zjištěn i ß-sitosterin v množství 0,1-0,28%, který je efektivním prostředkem prevence i léčení aterosklerózy.
Olej má hustou konzistenci, specifickou chuť a vůni, světle žlutou barvu.
V kůře byl objeven hyppophenin vykazující protinádorovou aktivitu. Listy mají vysoký obsah lykopenu.

 

Léčebné účinky

Z rakytníku řešetlákového lze, na rozdíl od jiných rostlin, použít všechny jeho části, tj. kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.

Moderní medicína

Plody se považují za nejdůležitější a užívají se při celkovém oslabení organismu k posílení imunity, při nádorových onemocněních, v rekonvalescenci po chemoterapii a ozařování. Mají rovněž baktericidní účinky a stimulují trávení.
Olej má výborné regenerační vlastnosti, podporuje růst tkání i vlasů, hojení ran. Léčí popáleniny včetně těch způsobených radioaktivním zářením, omrzliny, bércové vředy i hemoroidy. Vhodná je aplikace u akné, ekzémů, lupénce i dalších kožních chorobách. Léčí žaludeční vředy i rakovinu a dvanáctníkové vředy, ale rovněž erozi a rakovinu děložního čípku. V oftalmologii pomáhá při onemocnění trachomem, při poškození rohovky, zánětu spojivek apod.
U větví nejnovější výzkumy prokázaly rovněž protinádorovou aktivitu. Listy se používají při revmatismu, ekzémech i jiných kožních onemocněních, ale i při zažívacích potížích a jako profylaktický prostředek při chřipce a nachlazení.

Tradiční medicína

Z hlediska čínské tradiční medicíny má rakytník řešetlákový (sha ji) povahu teplou, chuť kyselou a vazbu k dráze ledvin a jater. Léčí kašel a umožňuje vykašlávání, zlepšuje trávení a odstraňuje stagnaci potravy (podpora peristaltiky), likviduje krevní sraženiny a stimuluje krevní oběh.

 

rakytnikova stava zmrazenaZpůsoby použití a aplikace

Plody se užívají čerstvé nebo sušené, zpracované na džusy, šťávy, marmelády, bonbony apod. Lze je však i sušit, konzervovat v cukerném nálevu nebo mrazit. Užívají se většinou preventivně jako polyvitaminózní prostředek.

Účinky rakytníkového oleje jsou mimořádné. Při bércových vředech, popáleninách a kožních chorobách se rány obden ošetřují rakytníkovým olejem překryjí gázou a zavážou. Při rakovině a erozi čípku děložního se na noc zavadí vaginalní tampón prosycený rakytníkovým olejem, a to na 12-14 hodin po dobu 10-15 dnů. Po stejnou dobu se užívá kousek chleba nasycený tímto olejem.
Dávkování rakytníkového oleje:
vnitřně olej užíváme 4-6 týdnů 1 kávovou lžičku 3x denně, ne na noc.

U ostatních forem rakoviny se podává jedna polévková lžíce 2krát denně po celou dobu léčení a ještě 2-3 týdny po jeho ukončení. Po každém ozařovaní se oblast natírá rovněž rakytníkovým olejem. V oftalmologii se užívá 10-20% mast, a to 2-3krát denně.

Významným léčivým prostředkem jsou i listy, z který se může připravovat nálev (čaj).

TIP: rakytníkovou šťávu si můžete zamrazit a v zimě si jednotlivé mražené polštářky dávat do pití (foto vpravo).

 

Kulinářské využití

Předností rakytníku je jednoduchost zpracování plodu na velmi širokou škálu výrobků, jak je uvedeno výše. Kromě toho je možno z plodu připravit i víno a pálenku, upravovat je s jiným ovocem nebo zeleninou. V Rusku se dokonce rakytníková šťáva míchá z rozetřeným česnekem, a to na 1 l rakytníkové šťávy se přidá 50 g česneku. Po přidání soli nebo cukru se tato stává používá jako velmi oblíbená chuťovka k masu, rybám nebo zelenině.

Vyrobit si také můžete RAKYTNÍKOVÝ MED. Dělá se jednoduše tak, že smícháte 2/3 medu a 1/3 čerstvé rakytníkové šťávy.

 

Kontraindikace, kdo nesmí užívat rakytníkový olej

Rakytníkový olej se nesmí používat vnitřně při zánětlivych procesech ve žlučníku, játrech, slinivce břišní a při žlučových kamenech!

 

Možnosti pěstování

Z klimatického hlediska je areál rakytníku řešetlákového velmi rozsáhlý a u nás jej lze pěstovat prakticky všude s výjimkou vysokohorských oblastí. I když v zimě snáší poměrně nízké teploty (nadzemní část až do -50°C), mohou jej poškodit holomrazy.
Roste dobře na půdách lehčích (má rád písčitou, kamenitou půdu), s vysokým obsahem humusu a živin. Na vodu a zalévání je středně náročný, současně nesnáší půdy těžké a zamokřené.
Je světlomilný a při zastínění špatně roste, kvete a plodí.

Rozmnožování

S ohledem na dvoudomost rostlin je vhodnější vegetativní způsob rozmnožování, a to dřevnatými (duben) nebo zelenými (červenec) řízky Rakytník vytváří rovněž kořenové výběžky, které se na jaře oddělují a vysazují na stanoviště, nebo se může využít hřížení.
Většina dnes pěstovaných odrůd má svůj původ v Rusku, i když mezi nejkvalitnější patří nyní německá "Leikora", která má větší plody na delší stopce.
Naprosto novým trendem, kterému se věnují v Rusku a Kanadě, je šlechtění odrůd s červenými plody. Ty obsahují nejen vysoký obsah karotenoidů ale zároveň se i lépe sklízejí. Výsadba se provádí nejčastěji do sponu 2,5x3m, a na jednu rostlinu samčí se vysazuje 4-5 rostlin samičích.

V průběhu vegetace se rostliny udržují v bezplevelném stavu a přihnojují se.

Řez k formování koruny se provádí 2-3 roky po výsadbě, každoročně se vyřezávají větve uschlé, nemocné nebo jinak poškozené.

Ruční sklizeň se provádí na počátku botanické zralosti, kdy jsou plody ještě tvrdé. Práce je to velmi zdlouhavá, nepříjemná a je možná pouze u drobných pěstitelů, proto se využívá i řady různých pomůcek. Ve velkém se sklizeň provádí tak, že se asi z třetiny koruny vyřezávají větve i s plody (POZOR, MAX. 30% VĚTVÍ!) a nechají se zamrazit alespoň na -18 °C po 24 hodin. Potom se zmrzlé plody z větví oklepou, odstraní se nečistoty a plody se ihned dále zpracovávají.