sipek-sipky-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuzitiRůže šípková (latinsky rosa canina) léčí nemoci močových cest, zlepšuje stav vlásečnic, posiluje organismus. Jde o kolem 3 metrů vysoký, listnatý, opadavý keř. Na hojných, každoročně vyrůstajících větvích jsou mohutné, zahnuté ostny. Větvě jsou přímé nebo zahnuté do oblouku. Listy jsou střídavé, lichozpeřené s 5-7 vejčitými lístky. Bledě růžové květy se skládají z pěti korunních plátků. Plodem jsou šípky - vejčitá, červená souplodí o velikosti asi 2 cm. Keř kvete na začátku prázdnin.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • záněty močových cest
  • zánět ledvin
  • kolika žaludku
  • zlepšení stavu vlásečnic (kapilár), snížení křehkosti (fragility) kapilár
  • močopudný účinek
  • nachlazení
  • kašel
  • hořečka
  • kurděje
  • průjem
  • koliky
  • krvácení
  • čistí krev
  • churokrevnost, anémie
  • nemoci žlučníku a žlučových cest
  • vředy dutiny ústní
  • bolesti v krku, zánět v krku
  • kolika miminek (okvětní lístky růže)
  • záněty očí, očních víček (okvětní lístky růže)
  • špatné trávení starých lidí (okvětní lístky růže)
  • nachlazení miminek, hnisavé záněty horních cest dýchacích (okvětní lístky růže)

Používané části:

Sbírají se šípky v době plné zralosti. Předmětem sběru je též chlupatá hálka.

 

Léčivé vlastnosti:

Šípky jsou močopudné a používají se k léčbě zánětu močového traktu a ledvin. Užívají se též ke zmírnění kolikových bolestí a při průjmu. Příznivě působí na žaludek. Zejména čerstvé šípky mají vysoký obsah vitaminu Což se hodí při nemocech z nachlazení, kašli, horečkách atd. Sloužily jako léčivo proti kurdějím.

 

Zpracování šípků a způsoby použití:

Existuje celá řada variant, jak vařit (i sušit) šípky. Čerstvé šípky je třeba vařit na mírném ohni asi 10-20 minut. Tento postup lze zopakovat až 4krát. Pak šípky vyhodit. Nejsilnější bývá 2. a 3. výluh. U sušených šípků je dobré nechat je přes celou noc namočené v 1 vodě a pak 10 minut povařit. Případně napřed povařit a pak nechat několik hodin vyluhovat. 

Sušené šípky lze též nadrtit, v tom případě je třeba čaj cedit přes papírový filtr či přes pláténko. U sušených šípků odstraňujeme štiplavé chloupky. 

 

Kontraindikace:

Šípky nemají žádné kontraindikace ani vedlejší účinky. Čaje lze pít i litr či víc denně, pokud nám nevadí časté chození na záchod. 

 

Použití v kuchyni:

Z šípků se dělá výborné víno, marmeláda, kompot. Chceme-Ii dužinu šípků konzumovat v některém z těchto jídel, musíme napřed vybrat (odplavit pod tekoucí vodou) chlupaté nažky. Z čerstvých okvětních lístků lze dělat sirup, lzeje použít i jako dochucovadla na sladká jídla typu rýžového nákypu.

 

Rozšíření a výskyt:

Šípkový keř nalezneme ve velké části Evropy i v severnějších oblastech Asie. U nás roste hojně v houštinách, na okrajích lesů, v hájcích, podél
cest na suchých stanovištích.

 

Sběr:

Šípky se sbírají v době plné zralosti v září a říjnu předtím, než působením mrazů začnou měknout. Existuje několik způsobů sušení šípků. Nejvýhodnější je asi začít při umělém teple (doporučuje se cca. 60°C) a pak dosušit pomalu při pokojové teplotě. Buď jak buď, vitamin C nevydrží v šípcích déle než rok.

 

Možnost záměny:

U nás v přírodě můžeme narazit na vícero druhů růží (růže zmačkaná, krovištní atd.), jejichž šípky se dají použít zrovna tak. 

 

Jaké látky šípky obsahují:

Vitaminy C, B,třísloviny, organické kyseliny, cukry, minerální látky, flavonoidy, silice,slizy, pektin a další. 

 

Šípky,které kromě výše uvedených složek obsahují také taniny, glukózu a pryskyřice, mají stahující a hemostatické účinky (zastavují krvácení), dále působí močopudně, očistně (detoxikace), proti chudokrevnosti (anémii), kurdějím a celkově posilují organismus.

Sirup ze šípků se doporučuje při avitaminóze a jako svíravý prostředek při průjmech, ledvinových chorobách, nemocech močového měchýře a žlučníku, při vředovitosti dutiny ústní a zánětech v krku

 

 

Poznámky:

Na keřích (listech) šípkové růže nacházíme útvar podobný chomáči zelených a později rezavých či hnědých vláken. Je to tzv. hálka, která vznikla napíchnutím listu (a uložením vajíček) hmyzem jménem žlabatka. Tato hálka má vynikající léčivé vlastnosti, které se užívají při léčbě chřipek a angín spojených s horečkou. Z hálky se dělá tinktura. Sbírá se koncem léta či začátkem podzimu. Hálky odstřihneme, vložíme do mísy a zahradnickými nůžkami je rozstříháme na malé kousky. Přitom odstraníme malé bílé červíky, larvy žlabatky. Takto rozstříhané hálky napěchujeme do sklenice a zalijeme čistým alkoholem. Po 2-3 týdnech se vzniklá tinktura přefiltruje a užívá se jako imunostimulant ve výše uvedených případech. Dávkuje se 3x denně až jedna kávová lžička, nebo se přidá do směsi s jinými bylinami stimulujícími imunitu (echinacea, uňa de gato). 

 

Jak se jinak říká růži - synonymní názvy: 

Divoká růže ☼ Planá růže ☼ Polní růže ☼ Polní růžičky ☼ Psí růže ☼ Růže trnková ☼ Růže trnová ☼ Šípek ☼ Šípina ☼ Šípinky ☼ Šipka ☼ Trnková růže ☼ Trnová růže