Jehlice trnitá (latinsky ononis spinosa) léčí nemoci močového ústrojí a ledvin, detoxikuje, usnadňuje vykašlávání. Jehlice je víceletý polokeř s dlouhými ostny na větvích. Jehlice je vysoká asi půl metru. Rostlina má rozvětvený, dřevnatý kořen sahající až do hloubky 30 cm. Dolní listy jsou trojčetné, vrchní nedělené, eliptické, jemně pilovité. Květy jsou růžové, velké asi 2,5 cm. Bývají seskupené v řídký hrozen. Rostlina kvete od června do září, pak květy i listy rychle opadávají.
Účinky rostliny:
Používané části:
Sbírá se kořen.
Léčivé vlastnosti, účinky na lidské zdraví:
Jehlice se používá vždy tam, kdy je třeba zvýšit a urychlit odplavování škodlivin z organismu. Léčí ledviny, močový měchýř, močové cesty. Odvodňuje, čistí krev (detoxikuje), je značně močopudná. Zvyšuje vylučování kyseliny močové. Pomáhá rozpouštět močové a ledvinové kameny, brání jejich vzniku. Užívá se při dně a revmatismu (revmatoidní artritidě), při problémech s lymfatickými žlázami a látkovou výměnou (metabolismem).
Způsob použití:
Z jehlice se snadno připraví tinktura. Omytý kořen se ihned nadrtí, namele nebo nastříhá na co nejmenší kousky a zalije se čistým 45% lihem. (Asi 150 g na 1 litr.) Po zhruba 3 týdnech macerování se přefiltruje a užívá v dávce 3x 30 kapek denně. Jako čaj se připravuje formou odvaru (polévková lžíce sušeného kořene na 2-3 dl vody). Pije se 2-3krát denně. Jehlice se dá užívat ve směsích. Jehlice účinkuje poměrně rychle. Užíváme-Ii ji samostatřré, je vhodný 1 týden léčby a 1 týden přestávky. Ve směsích ji lze užívat až měsíc, pak týden přestávka.
Kontraindikace:
Není vhodné dlouhodobé užívání, neboť jehlice může z těla vyplavit i zdraví prospěšné látky. Je třeba dbát na pauzy v léčbě. Těhotné a kojící ženy
by se měly léčbě jehlicí raději vyhnout.
Rozšíření a výskyt:
Jehlice roste ve střední Evropě i na jihu severní Evropy. U nás ji hojně nalezneme v teplejších oblastech na loukách, slunečných pasekách, mezích a podobně.
Sběr:
V říjnu a listopadu se sbírá kořen. Sběr probíhá v raném odpoledni. Při sběru se hodí malý rýček a kožené rukavice, neboť ostny jehlice jsou značně pichlavé a kořen je poměrně hluboko. Je dobré si v létě zapamatovat, kde rostlina roste, neboť koncem října již bývá takřka celá bez listí a špatně se hledá a identifikuje.
Možnost záměny:
Jehlici trnitou je možné zaměnit za jehlici rolní, která má méně ostnů a nepříjemně zapáchá. Její užití je však stejné.
Pěstování:
Pro farmaceutické účely se pěstuje jehlice rolní. Její semena lze sehnat na internetu, případně lze jehlici pěstovat dělením starých trsů. Jehlice
krom hluboké půdy moc nepotřebuje. Výhodné jsou mírně písčité půdy, kde kořen roste rychleji. Sbírá se na podzim třetího roku.
Obsahové látky:
Glykosidy, hořčiny, třísloviny, éterický olej, pryskyřice, škrob, saponiny, fytosterol a další.
Poznámky:
Na fotografii je jehlice v době sběru, koncem října. Tehdy je na rostlině jen málo listů. Rozlišovacím znakem jsou až 2 cm dlouhé trny na všech
větévkách.
Jak se jinak říká jehlici trnité - synonymní názvy:
Babí hněv ☼ Hadamův vínek ☼ Jehlice ☼ Jehličí ☼ Mužská láska ☼ Řapík ☼ Vochlice