Je opravdu neléčitelná? Ze všech koutů Rakouska i Německa hledají u mne pomoc lidé mající psoriázu, která je z lékařského hlediska nevyléčitelná. My však věříme v léčivou moc bylinek z boží lékárny a víme, že Bůh nám nabízí pomoc v množství lesních a lučních rostlin. Lupenka, tato trýznivá nemoc, má více podob. Jedna se nazývá červená psoriáza – má jedovatě červené ohraničené skvrny.
___
___
Účinky rostliny:
Při druhé je pokožka pokryta šupinami jako u ryby. Třetí se projevuje hrubou, kožovitou a tvrdou kůží-její trhliny se večer prohlubují, praskají a člověku přivolávají nesmírná muka. K tomu se připojuje ještě silné svrbění, které je těžkým nervovým zatížením pro každého nemocného. Z pokožky vypadává denně množství šupin, sypou se při každém pohybu.
Před léty jsem slyšela o osmatřicetileté ženě, která měla počínaje od krku směrem dolů pokožku zhrublou, kůži popraskanou, vypadaly jí vlasy a tak prošla nekonečnou cestou utrpení. V nemocnici jí bolesti zmírňovali tak, že ji zavázali až po krk do igelitového pytle. Pokožka trochu změkla a bolesti se zmenšily.
Neodstranilo to však její strádání. Tehdy jsem si uvědomila, že takové onemocnění může vyléčit pouze dieta a bylinky, které pročišťují krev a odstraňují z těla jedy. Když počala užívat čajovou směs, kterou jsem sestavila, a dodržovala přísnou dietu, už po půl roce byla léčba úspěšná. V té době jí opět narostly vlasy a pokožka byla hladká, bez skvrn. Od té doby jsem mnohým pomohla od psorlázy.
Chorobu vyvolává funkční porucha jater. Znamená to, že vedle užívání bylinek je třeba dodržovat přísnou jaterní dietu. Ze stravy musíme vyloučit všechny salámy (kromě dietních), dále uzené a vepřové maso i polévky z nich připravované, všechny druhy kyselin jako ocet, mošt, víno, citróny, pomeranče, grapefruity, jahody i šťávy, černý rybíz, syrová jablka, zrnkovou kávu, čokoládu, ba i kakao a včelí med, protože ty vytvářejí kyseliny, které nemocná játra nesnášejí. Dále je třeba se vyhnout rybím a masovým konzervám, uzeným rybám, luskovinám jako hrachu, fazolím, čočce a každému alkoholu. Může se jíst mléko a mléčné výrobky, saláty přichucené kyselou smetanou, lehké maso telecí, kuřecí, vařené hovězí, maso z divočiny nebo zmrazené ryby, zelenina a místo ovoce hodně jablečného kompotu.
Čajová směs:
- 20 g zemědýmu
- 40 g tužebníku jilmového
- 10 g dubové kůry
- 20 g oplodí ořechu
- 50 g kopřivy
- 30 g vrbové kůry
- 30 g měsíčku
- 30 g rozrazilu
- 30 g vlaštovičníku
- 20 g řebříčku
Zemědým a vlaštovičník jsou jedovaté rostliny, které nedoporučujeme používat bez vědomí lékaře.
Bylinky se důkladně promísí, na jeden šálek použijeme vrchovatou čajovou lžičku a necháme tři minuty vyluhovat. Je dobré, pokud možno, používat čerstvé rostliny. V průběhu dne se po doušcích vypijí jeden a půl až dva litry čaje. Organismus těla zpracuje okamžitě každý doušek.
Pokožku je potřebné dvakrát denně natřít vepřovým střevním sádlem. Jde-li o strupovitou psoriázu, která pokrývá celé tělo, odstředíme šťávu z čerstvého vlaštovičníku a 5 g jí zamícháme do 50 g střevního sádla. Tato mast se uchovává v ledničce. Mast je možné připravit i z čerstvého slézu.
K této kúře se doporučují koupele, do nichž přidáváme nálev z kakostu – čapího nůsku. Léčení podporují i celkové koupele ze slézu a přesličky, zmenšují i svrbění. Tyto dvě bylinky se smíchají ve stejném poměru, na noc se dají do studené vody, na koupel použijeme 200 g bylinek. Nemocný se koupe dvacet minut, srdce musí být nad vodou. Tyto léčebné postupy pomáhají i při „neurodermitis“ – neurogenně podmíněných kožních vyrážkách.
V jedné rodině onemocněly na psoriázu dvě děti. Dvanáctileté děvčátko ji mělo už jako dvouleté, chlapeček ji měl od tří čtvrtí roku. Rodiče už vyzkoušeli vše, s děvčátkem byli u mnoha lékařů, navštívili i lékaře ve Švýcarsku, nemoc se však ani trochu nezlepšila. Děti ale v létě s velkou radostí nasbíraly
léčivky a ty je vyléčily. Matka mi vyprávěla, že děvče má teď hladkou pokožku jako batole. Pije nadále menší množství čaje.
V jiném případě červená psoriáza znetvořila dvanáctiletému děvčeti celou tvář. Mělo tuto nemoc od dvou let. Zoufalí rodiče také ledaco vyzkoušeli, jen aby dítěti znetvořenou tvář vyléčili. Podle mého předpisu pila holčička čtyři měsíce čajovou směs a potom měla opět normální tvář.
Jedna obchodnice z Horního Rakouska měla tělo na mnohých místech pokryté červenou psoriázou. Když jsem jí poradila výše uvedenou proceduru, dosáhla úspěchu za čtyři týdny. Červené skvrny pomalu úplně zmizely. Podobným případem byl mlynář od Mohuče. Procedury za krátký čas vyléčily červenou psoriázu, která se ztratila.
V říjnu 1972 jsem se dozvěděla, že tuto hroznou nemoc má jedna mladá žena, matka tří dětí. Choroba u ní propukla po žloutence. Tušila jsem, že nemoc vyvolaly funkční poruchy jater. Mladá žena byla celá obsypaná šupinami, pokožku hlavy nevyjímaje. Vlasy jí stále více řídly, nakonec musela nosit paruku, chtěla-li jít mezi lidi. Při každém pohybu šupiny jen pršely. Večer se začala pokožka měnit a vytvářela hluboké jizvy. Žena přes den pomáhala mužovi při tapetování, obtížně se udržela na nohou do osmi hodin večer, potom se celá naolejovala, zabalila do lněné plachty a lehla si. Poté ještě do půlnoci šila pro děti. Vícekrát už byla několik týdnů v nemocnici. Tam se její stav jen trochu zlepšil, protože ji až po krk strčili do igelitového pytle. Vypotila se a tím změkla pokožka. Krev pročišťující byliny při současném dodržování diety i v tomto případě do půl roku přinesly úplné vyléčení. Velká vyčerpanost a únava se
ztratily už počátkem prosince. Na velikonoce příštího roku měla žena pokožku úplně hladkou, i vlasy dorostly v plné síle a kráse.
Cituji list z Mnichova: „V září 1977 jsem Vás požádal o radu pro našeho třináctiletého Martina. Diagnóza lékaře byla neurodermitis. Třináct let jsme bez úspěchu chodili od jednoho lékaře k druhému, navštěvovali dermatologické kliniky i lidové léčitele. Lékaři většinou předepisovali Cortison. Jako sedmiletý byl chlapec dva měsíce v Davosu. Tamní lékař povídal, že tuto nemoc dostalo dítě do kolébky a nedá se vyléčit a při každém zhoršení je třeba použít Cortison. To, co nastalo v následujících letech po pobytu v lázních, bylo hrozné. Chlapec měl běžně návaly, horečky, hnisavé rány na nohou, hnisavé ruce,
uši, krk i tvář. Nejhorší bylo stálé svrbění. Ve slabinách měl uzliny velikosti holubího vejce, takže měl těžkosti při každém kroku.
V září 1972 to už bylo tak zlé, že jsme ho museli dát do nemocnice ve Schwabingu. Lékaři hovořili o otravě kůže. Po intenzívní léčbě Cortisonem dostal hnisavý zánět slepého střeva. Lékař nám tehdy povídal:,Buďte rádi, že to bylo jen slepé střevo, jiné děti dostávají po takové léčbě žaludeční vředy.
Testy ukázaly, že Martin byl citlivý (alergický) na všechny trávy, pyl, vlasy, houby a prach. Od února 1973 do června 1978 byl desenzibilizovaný. Nic se však nezlepšilo. Od září 1977 pije Martin, podle rady ve Vaší brožuře, denně asi jeden a půl litru čaje. Z počátku ho pil s velkým odporem, to nás však nepřekvapilo, vždyť už celkem bez úspěchů vyzkoušel mnoho léků.
Zkrátka-už se vzdal naděje. Jeho první zjištění bylo toto:“Maminko, úžasně moc močím.‘ Po čtrnácti dnech jsem ho přišla ráno do dětského pokoje vzbudit a on mi povídá:“Maminko, jen co jsem si lehl, tak jsem usnul!‘ Od maličká, i ještě jako pro kojence, to pro něho bylo pouhou nenaplněnou touhou. Svrbění
a škrábání mu nedávalo usnout a tak se větší část noci jen převaloval. Od tohoto okamžiku, kdy normálně usnul, byl Martin přesvědčen, že čaj příznivě působí a sám se snažil každý den láhev s čajem vyprázdnit. Nyní se již podstatně zlepšila i pokožka. Tu a tam se ještě poškrábe, ale od té doby, co pije čaj, se neobjevila žádná infekce. Někdy to vůbec nechápeme. Od ledna 1978 nemá již ani obvazy, ani bavlněné rukavice. Nyní chodí do gymnázia. Školní rok 1977/78 byl u něho prvým rokem, ve kterém nebyl týdny či měsíce nemocen. Nedovedete si představit, jak rozkvetl. Od září 1978 po čtyřech letech zase chodí na hodiny tělocviku a je šťastný. V červnu desenzibilizace skončila. Lékaři v nemocnici si nedovedou vysvětlit, proč se kůže vyléčila.“
V létě 1979 byl u mne specialista na vnitřní nemoci ze SRN spolu se svým jedenadvacetiletým synem, který měl od narození neurodermitis. Mladík během let prožil hotová muka. Když začal užívat léčivé rostliny, měl silné reakce, jako ucpaný nos a tlak v hlavě. Koupele z přesličky snášel dobře, koupele z kakostu smrdutého – čapího nůsku snášel hůř, i když dobře působily na pokožku. Na suchou kůži používal Hametumovu mast, do které se přimíchala čerstvá šťáva ze slézu přehlíženého, a to mělo dobré účinky. I zde bylo patrné průběžné zlepšování. Především i pacient byl přesvědčen o tom, že se uzdraví. V říjnu 1979 znovu pokračoval ve studiu práv.
Zdroj: Maria Treben, Zdraví z boží lékárny
