Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

hrach hrasek ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci hrachu hraskuHrách setý (latinsky pisum sativum) - hrášek se pěstuje především pro děti, je to pro ně velké dobrodružství sledovat, jak rychle roste a tajně chodit ozobávat nezralé lusky. V tomto případě doporučuji spíš hrách cukrový, který je sladší a lusky má křehké, bez vnitřní špatně rozkousatelné blány. U nás se ale pěstuje nejčastěji hrách dřeňový, u kterého se vylupují nezralá semínka a po sloupnutí  tvrdé části slupky se dá jíst také celý lusk.  



Účinky rostliny:

  • zdroj vitamínů a minerálních látek
  • podporuje vývin a tvorbu kostí (je vhodný v těhotenství, při kojení, u sportovců, fyzicky prcujících)
  • podporuje dobrý stav svalů a nervů
  • v těhotenství podporuje tvorbu nervů u plodu (budoucího novorozence)
  • deprese, rozlada (střídání nálad), podráždění
  • cukrovka - podpora činnosti slinivky břišní
  • srdeční nemoci - nedokrvenost srdce, srdeční slabost, stavy a rekonvalescence po infarktu myokardu
  • mírně snižuje vysoký tlak krve
  • zlepšuje stav ledvin

TIP ZBYŇKA MLČOCHA: hrášek není vhodné konzumovat ve větším množství u lidí s dnou a revmatem (revmatoidní artrtritidou).  

 

Léčivé účinky:

Čerstvý hrášek obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamín A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku, dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také velmi hodnotné bílkoviny, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Pravidelnou konzumaci lze doporučit v těhotenství a kojení, u dětí ve vývinu, sportovců a fyzicky pracujících lidí, protože  hrášek svým složením podporuje růst a vývoj kostí, svalů i nervů. V těhotenství se dokonce podílí i na vývoji nervové soustavy plodu, u nás ostatních může pomoci v období oslabených nervů (deprese, podráždění, střídání nálad) .

Je vhodný i pro diabetiky, protože podporuje činnost slinivky břišní (pankreatu) . A určitě by neměl chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním (srdeční ischémie, srdeční slabost, stavy po infarktu) , protože svým unikátním složením harmonizuje činnost srdce a posiluje samotný srdeční sval, navíc mírně snižuje krevní tlak a cholesterol a zlepšuje stav ledvin.

Z hrášku se žádný čaj nevaří, pokud máme pocit, že ho potřebujeme,   tak ho prostě častěji zařadíme do jídelníčku. Nejhodnotnější je samozřejmě čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě je konzervovaný, u kterého může být úbytek vitamínů až 50 %.   U tohoto druhu (pokud vám děti nějaký nechají), můžete i hrášky vyloupat a použít na vaření nebo zamrazit na zimu.

 

Kulinářské využití hrášku v kuchyni:

Přiznám se, že hrášek na vaření zas tak moc nepoužívám, přidávám ho pouze do salátů (feferonkový, sýrový, vlašský, rybí… ) a nebo ho osmahnu na másle a přidávám k minutkám jako přílohu.

Výborná je i hrášková omeleta - čerstvý hrášek osmahneme na pánvi, přidáme kousek šunky, zbylého masa, plátky vařených
brambor (prostě co doma najdeme) a zalijeme rozšlehanými vejci se soli a bylinkami (pažitka, kopřiva, krvavec), upečeme bez obraceni. K tomuto vaření ale používám hrášek konzervovaný, to málo, co vypěstuji na zahrádce stačíme v pohodě sníst čerstvé.

 

Pěstování hrášku, hrachu:

Hrách můžeme vysévat od března, stačí když teplota stoupne nad 10°C. Pokud chceme mít stále čerstvé lusky, vyséváme opakovaně po 2-3 týdnech. Vyžaduje nevyhnojenou půdu, je to rostlina tzv. třetí trati. Rostlinka může být dle odrůdy až 1,8 m vysoká, vyžaduje oporu, proto je nejlepší místo buď u plotu, kde se může pnout, nebo v řádcích, kde zarazíme do země látky a od nich vedeme provázky po cca 20 cm. Můžeme také vyrobit jakési „týpí" z klacíků, hrášek vysadíme na vnější okraje a necháme ho pnout po konstrukci.

Zajímavá je i varianta, kdy na záhon položíme síto s otvory cca 4x4 cm, do otvorů zasadíme hrách a když začne růst, postupně podkládáme síto cihlami, aby se rostlinky držely stále vzpřímeně v otvorech, Vrcholky necháme volně na sítu. Hrách je nenáročný, můžeme ho pěstovat i na balkóně v truhlíku nebo v květináči.

Hrách má krátkou vegetační dobu, sklízí se už po cca 12 týdnech a protože jako všechny bobovité má na kořenech hlízkovité
bakterie, které obohacují půdu dusíkem, je vhodný i jako předplodina nebo při výsevu v polovině července jako zelené hnojení - po sklizni lusků necháme stonky na záhoně a před zimou je zapravíme do půdy. Vyloupané lusky můžeme nasekat na kousky a použít k mulčování.

 

Vhodní sousedé:

Hrách dobře roste ve společnosti okurek a salátu, velmi dobře snáší i mrkev a kmín. Kvůli ochraně před škůdci je vhodné zasadit poblíž saturejku, lichořeřišnici nebo šalvěj.

 

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme na záhoně, kde je hodně vyhnojeno pro košťáloviny. Nesnáší se s fazolem, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Na stejné místo, kde rostl hrách nebo fazole by se měl vysazovat až po 4-5 letech. Nesvědčí mu sousedství cibule, česneku, póru, brambor a rajčat.

 

Škůdci a nemoci hrášku, hrachu:

Semena často nevyklíčí, protože jsou velkou pochoutkou pro ptáky. Proto se sází cca 5 cm do země, pokud máme v okolí hodně ptáků, můžeme je ještě přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky. Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z reveně nebo pelyňku. Preventivní postřik je třeba provést už
při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci. Typickým škůdcem hrachu je i zrnokaz hrachový, samičky kladou vajíčka na mladé lusky, larvy se prožírají do semen, ve kterých přezimují. Na suchých semenech to ani nepoznáme, proto je vhodné (pokud máme semena z vlastní sklizně) preventivně hned po sklizni umístit vyloupaný hrách na několik hodin do mrazáku, tím škůdce spolehlivě zničíme.
Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena před výsadbou namořit, třeba v heřmánkovém nálevu. 2 kávové lžičky
sušených květů zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat do zchladnutí, slijeme a semínka namočíme na minimálně 4 hodiny, nejlépe přes noc a druhý den ihned vyséváme. Mořit můžeme i česnekovým nálevem. Při výskytu nemocí používáme postřik z cibule nebo přesličky.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

katar   horečka   obsažené   sběr   stonek   abytyše Hildegarda   postup   astma   použití   kojenec   štítná   nať   bolest   list   zlomenin   premenstruační   rostlina   krvácení   migrén   artróza   zelenina   kůra   sval   horké   zrak   kůže   hlavy   Treben   brnění   arteriskleróza   inhalace   roztroušená   střev   ovoce   noha   studené   vitamín   minut   končetina   jaterní   kloub   rýma   angína   užití   Zentrich   recept   zácpa   ruka   nežádoucí   kolika   babské rady   kontraindikace   tlak   Zentrich   ledvin   kvasinky   výroba   Galenos   zápal   stvol   Váňa   sušení   játra   Janča   děti   pálení   chladné   nálev   močopudný   návod   odvar   vřed   mensturace   slezina   epilepsie   dna   plíseň   akné   hlas   prášek   mateřské   využití   Podhorná   ateroskleróza   fytoterapie   bylinka   opar   bylinná směs   zpracování   hemoroid   chřipka   komplikace   pijeme   květ   olej   slezina   menstruační   Janča   strom   žlučník   čaj   revma   bylina   tinktura   teplé   kornatění   sirup   zánět   stonek   nemoc   neht   fermentace   slinivka   nachlazení   viry   obsahuje   hemeroid   nohy   Avicena   indikace   pupen   vlas   houba   žaludek   vitamin   zdraví   trávicí   osteoporóza   vliv   játra   srdce   víno   vývar   písek   zelina   antibiotik   kontraindikace   Mattioli   choroba   řídnutí kostí   dásně   mrtvice   pěstování   kořen   plísně   keř   Moučka   Paracelsus   šlacha   zalijeme   kapsaicin   sliznice   koupel   krk   alergie   kameny   chřipka   metabolismus   průjem  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)