Hrách, hrášek - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování, škůdci a nemoci hrachu, hrášku

Hrách setý (latinsky pisum sativum) - hrášek se pěstuje především pro děti, je to pro ně velké dobrodružství sledovat, jak rychle roste a tajně chodit ozobávat nezralé lusky. V tomto případě doporučuji spíš hrách cukrový, který je sladší a lusky má křehké, bez vnitřní špatně rozkousatelné blány. U nás se ale pěstuje nejčastěji hrách dřeňový, u kterého se vylupují nezralá semínka a po sloupnutí tvrdé části slupky se dá jíst také celý lusk. 

TIP ZBYŇKA MLČOCHA: hrášek není vhodné konzumovat ve větším množství u lidí s dnou a revmatem (revmatoidní artrtritidou). 

Léčivé účinky:

Čerstvý hrášek obsahuje vitamín C, B₁, B₂, B₃, B₆, E, kyselinu listovou, provitamín A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku, dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také velmi hodnotné bílkoviny, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Pravidelnou konzumaci lze doporučit v těhotenství a kojení, u dětí ve vývinu, sportovců a fyzicky pracujících lidí, protože hrášek svým složením podporuje růst a vývoj kostí, svalů i nervů. V těhotenství se dokonce podílí i na vývoji nervové soustavy plodu, u nás ostatních může pomoci v období oslabených nervů (deprese, podráždění, střídání nálad).

Je vhodný i pro diabetiky, protože podporuje činnost slinivky břišní (pankreatu). A určitě by neměl chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním (srdeční ischémie, srdeční slabost, stavy po infarktu), protože svým unikátním složením harmonizuje činnost srdce a posiluje samotný srdeční sval, navíc mírně snižuje krevní tlak a cholesterol a zlepšuje stav ledvin.

Z hrášku se žádný čaj nevaří, pokud máme pocit, že ho potřebujeme, tak ho prostě častěji zařadíme do jídelníčku. Nejhodnotnější je samozřejmě čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě je konzervovaný, u kterého může být úbytek vitamínů až 50 %. U tohoto druhu (pokud vám děti nějaký nechají), můžete i hrášky vyloupat a použít na vaření nebo zamrazit na zimu.

Kulinářské využití hrášku v kuchyni:

Přiznám se, že hrášek na vaření zas tak moc nepoužívám, přidávám ho pouze do salátů (feferonkový, sýrový, vlašský, rybí...) a nebo ho osmahnu na másle a přidávám k minutkám jako přílohu.

Výborná je i hrášková omeleta - čerstvý hrášek osmahneme na pánvi, přidáme kousek šunky, zbylého masa, plátky vařených
brambor (prostě co doma najdeme) a zalijeme rozšlehanými vejci se soli a bylinkami (pažitka, kopřiva, krvavec), upečeme bez obraceni. K tomuto vaření ale používám hrášek konzervovaný, to málo, co vypěstuji na zahrádce stačíme v pohodě sníst čerstvé.

Pěstování hrášku, hrachu:

Hrách můžeme vysévat od března, stačí když teplota stoupne nad 10°C. Pokud chceme mít stále čerstvé lusky, vyséváme opakovaně po 2-3 týdnech. Vyžaduje nevyhnojenou půdu, je to rostlina tzv. třetí trati. Rostlinka může být dle odrůdy až 1,8 m vysoká, vyžaduje oporu, proto je nejlepší místo buď u plotu, kde se může pnout, nebo v řádcích, kde zarazíme do země látky a od nich vedeme provázky po cca 20 cm. Můžeme také vyrobit jakési „týpí" z klacíků, hrášek vysadíme na vnější okraje a necháme ho pnout po konstrukci.

Zajímavá je i varianta, kdy na záhon položíme síto s otvory cca 4x4 cm, do otvorů zasadíme hrách a když začne růst, postupně podkládáme síto cihlami, aby se rostlinky držely stále vzpřímeně v otvorech, Vrcholky necháme volně na sítu. Hrách je nenáročný, můžeme ho pěstovat i na balkóně v truhlíku nebo v květináči.

Hrách má krátkou vegetační dobu, sklízí se už po cca 12 týdnech a protože jako všechny bobovité má na kořenech hlízkovité
bakterie, které obohacují půdu dusíkem, je vhodný i jako předplodina nebo při výsevu v polovině července jako zelené hnojení - po sklizni lusků necháme stonky na záhoně a před zimou je zapravíme do půdy. Vyloupané lusky můžeme nasekat na kousky a použít k mulčování.

Vhodní sousedé:

Hrách dobře roste ve společnosti okurek a salátu, velmi dobře snáší i mrkev a kmín. Kvůli ochraně před škůdci je vhodné zasadit poblíž saturejku, lichořeřišnici nebo šalvěj.

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme na záhoně, kde je hodně vyhnojeno pro košťáloviny. Nesnáší se s fazolem, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Na stejné místo, kde rostl hrách nebo fazole by se měl vysazovat až po 4-5 letech. Nesvědčí mu sousedství cibule, česneku, póru, brambor a rajčat.

Škůdci a nemoci hrášku, hrachu:

Semena často nevyklíčí, protože jsou velkou pochoutkou pro ptáky. Proto se sází cca 5 cm do země, pokud máme v okolí hodně ptáků, můžeme je ještě přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky. Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z reveně nebo pelyňku. Preventivní postřik je třeba provést už
při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci. Typickým škůdcem hrachu je i zrnokaz hrachový, samičky kladou vajíčka na mladé lusky, larvy se prožírají do semen, ve kterých přezimují. Na suchých semenech to ani nepoznáme, proto je vhodné (pokud máme semena z vlastní sklizně) preventivně hned po sklizni umístit vyloupaný hrách na několik hodin do mrazáku, tím škůdce spolehlivě zničíme.
Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena před výsadbou namořit, třeba v heřmánkovém nálevu. 2 kávové lžičky
sušených květů zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat do zchladnutí, slijeme a semínka namočíme na minimálně 4 hodiny, nejlépe přes noc a druhý den ihned vyséváme. Mořit můžeme i česnekovým nálevem. Při výskytu nemocí používáme postřik z cibule nebo přesličky.