Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

hrach hrasek ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci hrachu hraskuHrách setý (latinsky pisum sativum) - hrášek se pěstuje především pro děti, je to pro ně velké dobrodružství sledovat, jak rychle roste a tajně chodit ozobávat nezralé lusky. V tomto případě doporučuji spíš hrách cukrový, který je sladší a lusky má křehké, bez vnitřní špatně rozkousatelné blány. U nás se ale pěstuje nejčastěji hrách dřeňový, u kterého se vylupují nezralá semínka a po sloupnutí  tvrdé části slupky se dá jíst také celý lusk.  



Účinky rostliny:

  • zdroj vitamínů a minerálních látek
  • podporuje vývin a tvorbu kostí (je vhodný v těhotenství, při kojení, u sportovců, fyzicky prcujících)
  • podporuje dobrý stav svalů a nervů
  • v těhotenství podporuje tvorbu nervů u plodu (budoucího novorozence)
  • deprese, rozlada (střídání nálad), podráždění
  • cukrovka - podpora činnosti slinivky břišní
  • srdeční nemoci - nedokrvenost srdce, srdeční slabost, stavy a rekonvalescence po infarktu myokardu
  • mírně snižuje vysoký tlak krve
  • zlepšuje stav ledvin

TIP ZBYŇKA MLČOCHA: hrášek není vhodné konzumovat ve větším množství u lidí s dnou a revmatem (revmatoidní artrtritidou).  

 

Léčivé účinky:

Čerstvý hrášek obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamín A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku, dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také velmi hodnotné bílkoviny, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Pravidelnou konzumaci lze doporučit v těhotenství a kojení, u dětí ve vývinu, sportovců a fyzicky pracujících lidí, protože  hrášek svým složením podporuje růst a vývoj kostí, svalů i nervů. V těhotenství se dokonce podílí i na vývoji nervové soustavy plodu, u nás ostatních může pomoci v období oslabených nervů (deprese, podráždění, střídání nálad) .

Je vhodný i pro diabetiky, protože podporuje činnost slinivky břišní (pankreatu) . A určitě by neměl chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním (srdeční ischémie, srdeční slabost, stavy po infarktu) , protože svým unikátním složením harmonizuje činnost srdce a posiluje samotný srdeční sval, navíc mírně snižuje krevní tlak a cholesterol a zlepšuje stav ledvin.

Z hrášku se žádný čaj nevaří, pokud máme pocit, že ho potřebujeme,   tak ho prostě častěji zařadíme do jídelníčku. Nejhodnotnější je samozřejmě čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě je konzervovaný, u kterého může být úbytek vitamínů až 50 %.   U tohoto druhu (pokud vám děti nějaký nechají), můžete i hrášky vyloupat a použít na vaření nebo zamrazit na zimu.

 

Kulinářské využití hrášku v kuchyni:

Přiznám se, že hrášek na vaření zas tak moc nepoužívám, přidávám ho pouze do salátů (feferonkový, sýrový, vlašský, rybí… ) a nebo ho osmahnu na másle a přidávám k minutkám jako přílohu.

Výborná je i hrášková omeleta - čerstvý hrášek osmahneme na pánvi, přidáme kousek šunky, zbylého masa, plátky vařených
brambor (prostě co doma najdeme) a zalijeme rozšlehanými vejci se soli a bylinkami (pažitka, kopřiva, krvavec), upečeme bez obraceni. K tomuto vaření ale používám hrášek konzervovaný, to málo, co vypěstuji na zahrádce stačíme v pohodě sníst čerstvé.

 

Pěstování hrášku, hrachu:

Hrách můžeme vysévat od března, stačí když teplota stoupne nad 10°C. Pokud chceme mít stále čerstvé lusky, vyséváme opakovaně po 2-3 týdnech. Vyžaduje nevyhnojenou půdu, je to rostlina tzv. třetí trati. Rostlinka může být dle odrůdy až 1,8 m vysoká, vyžaduje oporu, proto je nejlepší místo buď u plotu, kde se může pnout, nebo v řádcích, kde zarazíme do země látky a od nich vedeme provázky po cca 20 cm. Můžeme také vyrobit jakési „týpí" z klacíků, hrášek vysadíme na vnější okraje a necháme ho pnout po konstrukci.

Zajímavá je i varianta, kdy na záhon položíme síto s otvory cca 4x4 cm, do otvorů zasadíme hrách a když začne růst, postupně podkládáme síto cihlami, aby se rostlinky držely stále vzpřímeně v otvorech, Vrcholky necháme volně na sítu. Hrách je nenáročný, můžeme ho pěstovat i na balkóně v truhlíku nebo v květináči.

Hrách má krátkou vegetační dobu, sklízí se už po cca 12 týdnech a protože jako všechny bobovité má na kořenech hlízkovité
bakterie, které obohacují půdu dusíkem, je vhodný i jako předplodina nebo při výsevu v polovině července jako zelené hnojení - po sklizni lusků necháme stonky na záhoně a před zimou je zapravíme do půdy. Vyloupané lusky můžeme nasekat na kousky a použít k mulčování.

 

Vhodní sousedé:

Hrách dobře roste ve společnosti okurek a salátu, velmi dobře snáší i mrkev a kmín. Kvůli ochraně před škůdci je vhodné zasadit poblíž saturejku, lichořeřišnici nebo šalvěj.

 

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme na záhoně, kde je hodně vyhnojeno pro košťáloviny. Nesnáší se s fazolem, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Na stejné místo, kde rostl hrách nebo fazole by se měl vysazovat až po 4-5 letech. Nesvědčí mu sousedství cibule, česneku, póru, brambor a rajčat.

 

Škůdci a nemoci hrášku, hrachu:

Semena často nevyklíčí, protože jsou velkou pochoutkou pro ptáky. Proto se sází cca 5 cm do země, pokud máme v okolí hodně ptáků, můžeme je ještě přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky. Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z reveně nebo pelyňku. Preventivní postřik je třeba provést už
při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci. Typickým škůdcem hrachu je i zrnokaz hrachový, samičky kladou vajíčka na mladé lusky, larvy se prožírají do semen, ve kterých přezimují. Na suchých semenech to ani nepoznáme, proto je vhodné (pokud máme semena z vlastní sklizně) preventivně hned po sklizni umístit vyloupaný hrách na několik hodin do mrazáku, tím škůdce spolehlivě zničíme.
Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena před výsadbou namořit, třeba v heřmánkovém nálevu. 2 kávové lžičky
sušených květů zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat do zchladnutí, slijeme a semínka namočíme na minimálně 4 hodiny, nejlépe přes noc a druhý den ihned vyséváme. Mořit můžeme i česnekovým nálevem. Při výskytu nemocí používáme postřik z cibule nebo přesličky.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

Janča   indikace   ruka   končetina   krvácení   sval   mensturace   návod   artróza   hemoroid   plíseň   komplikace   zápal   kloub   čaj   kořen   houba   list   Paracelsus   zánět   vývar   odvar   astma   abytyše Hildegarda   Moučka   vitamin   horké   mateřské   vliv   výroba   vlas   květ   alergie   epilepsie   močopudný   plísně   kojenec   menstruační   ovoce   dna   migrén   zpracování   zdraví   kornatění   řídnutí kostí   osteoporóza   nachlazení   olej   teplé   sušení   rostlina   nálev   minut   užití   jaterní   hemeroid   sliznice   kapsaicin   stvol   strom   stonek   keř   chladné   slezina   slinivka   Janča   písek   nemoc   zalijeme   kolika   střev   inhalace   ateroskleróza   kontraindikace   pupen   horečka   obsažené   žlučník   opar   choroba   fytoterapie   akné   zácpa   játra   srdce   vitamín   zelina   studené   tinktura   chřipka   noha   fermentace   obsahuje   viry   bolest   bylinka   antibiotik   pěstování   hlavy   zelenina   použití   prášek   koupel   kvasinky   neht   Avicena   slezina   průjem   dásně   Treben   kůže   arteriskleróza   Zentrich   trávicí   žaludek   Mattioli   nohy   pijeme   katar   premenstruační   děti   babské rady   hlas   vřed   sirup   Váňa   revma   bylinná směs   postup   využití   šlacha   sběr   brnění   recept   mrtvice   nežádoucí   kameny   Zentrich   Galenos   metabolismus   bylina   Podhorná   játra   rýma   stonek   štítná   ledvin   chřipka   angína   zrak   kontraindikace   krk   nať   tlak   pálení   roztroušená   kůra   víno   zlomenin  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)