Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

hrasek hrach ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci hrasku hrachuHrášek (latinsky pisum sativum) se pěstuje především pro děti, je to pro ně velké dobrodružství sledovat, jak rychle roste a tajně chodit ozobávat nezralé  lusky. V tomto případě doporučuji spíš hrách cukrový, který je sladší a lusky má křehké, bez vnitřní špatně rozkousatelné blány.   U nás se ale pěstuje nejčastěji hrách dřeňový, u kterého se vylupují nezralá semínka a po sloupnutí tvrdé části slupky se dá jíst také celý lusk.



Účinky rostliny:

  • těhotenství - správný vývoj nervové a kostní soustavy plodu v děloze
  • vhodný v době kojení pro vývoj novorozence, kojence
  • podporuje růst a vývoj kostí, svalů, nervů
  • deprese
  • podráždění, náladová rozlada
  • cukrovka, diabetes - stimuluje činnost slinivky břišní a je proto vhodný u diabetiků
  • srdce - srdeční ischemie (angina pectoris)
  • stavy a rekonvalescence po infartku srdečního svalu myokardu
  • srdeční slabost
  • snižuje mírně tlak krve
  • snižuje vysokou hladinu cholesterolu (hypercholesterolémie)
  • nevhodný při revmatu a dně

U tohoto druhu (pokud vám děti nějaký nechají), můžete i hrášky vyloupat a použít na vaření nebo zamrazit na zimu. Přiznám se, že hrášek na vaření zas tak moc nepoužívám, přiavam ho pouze do salátů (feferonkový, sýrový, vlašský, rybí… ) a nebo ho osmahnu na másle a přidávám k minutkám jako přílou. Výborná je i hrášková omeleta - čerstvý hrášek osmahneme na pánvi, přidáme kousek šunky, zbylého masa, plátky vařených
brambor (prostě co doma najdeme) a zalijeme rozšlehanými vejci se soli a bylinkami (pažitka, kopřiva, krvavec), upečeme bez obraceni.
K tomuto vaření ale používám hrášek konzervovaný, to málo, co vypěstuji na zahrádce stačíme v pohodě sníst čerstvé.

 

Léčivé účinky hrášku, hrachu:

Čerstvý hrášek obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamín A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku,   dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také velmi hodnotné bílkoviny, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Pravidelnou konzumaci doporučuji v těhotenství a kojení, u dětí ve vývinu, sportovců a fyzicky pracujících lidí, protože hrášek svým složením podporuje růst a vývoj kostí, svalů i nervů. V těhotenství se dokonce podílí i na vývoji nervové soustavy plodu, u nás ostatních může pomoci v období oslabených nervů (deprese, podráždění, střídání nálad) .

Je vhodný i pro diabetiky, protože podporuje činnost slinivky břišní - pankreatu. A určitě by neměl chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním (srdeční ischémie, srdeční slabost, stavy po infarktu), protože svým unikátním složením harmonizuje činnost srdce a posiluje samotný srdeční sval, navíc mírně snižuje krevní tlak a cholesterol a zlepšuje stav  ledvin.

Jenom při onemocnění dnou a revmatoidní artritidou bychom neměli konzumaci přehánět. Hrášek není sice zakázán, ale vyšší dávky nejsou vhodné (myslím několikrát týdně).   Z hrášku se žádný čaj nevaří, pokud máme pocit, že ho potřebujeme, tak ho prostě častěji zařadíme do jídelníčku. Nejhodnotnější  je samozřejmě čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě je konzervovaný, u kterého může být úbytek vitamínů až  50 %.

 

Pěstování hrášku, hrachu:

Hrách můžeme vysévat od března, stačí když teplota stoupne nad 10°C. Pokud chceme mít stále čerstvé lusky, vyséváme opakovaně po 2-3 týdnech. Vyžaduje nevyhnojenou půdu, je to rostlina tzv. třetí trati. Rostlinka může být dle odrůdy až 1,8 m vysoká, vyžaduje oporu, proto je nejlepší místo buď u plotu, kde se může pnout, nebo v řádcích, kde zarazíme do země látky a od nich vedeme provázky po cca 20 cm. Můžeme také vyrobit jakési „týpí" z klacíků, hrášek vysadíme na vnější okraje a necháme ho pnout po konstrukci.
Zajímavá je i varianta, kdy na záhon položíme síto s otvory cca 4x4 cm, do otvorů zasadíme hrách a když začne růst, postupně podkládáme síto cihlami, aby se rostlinky držely stále vzpřímeně v otvorech, Vrcholky necháme volně na sítu. Hrách je nenáročný, můžeme ho pěstovat i na balkóně v truhlíku nebo v květináči. Hrách má krátkou vegetační dobu, sklízí se už po cca 12 týdnech a protože jako všechny bobovité má na kořenech hlízkovité bakterie, které obohacují půdu dusíkem, je vhodný i jako předplodina nebo při výsevu v polovině července jako zelené hnojení - po sklizni lusků necháme stonky na záhoně a před zimou je zapravíme do půdy. Vyloupané lusky můžeme nasekat na kousky a použít k mulčování.

 

Vhodní sousedé hrášku, hrachu:

Hrách dobře roste ve společnosti okurek a salátu, velmi dobře snáší i mrkev a kmín. Kvůli ochraně před škůdci je vhodné zasadit poblíž
saturejku, lichořeřišnici nebo šalvěj.

 

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme na záhoně, kde je hodně vyhnojeno pro košťáloviny. Nesnáší se s fazolem, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Na stejné místo, kde rostl hrách nebo fazole by se měl vysazovat až po 4-5 letech. Nesvědčí mu sousedství cibule, česneku, póru, brambor a rajčat.

 

Škůdci a nemoci hrášku, hrachu:

Semena často nevyklíčí, protože jsou velkou pochoutkou pro ptáky. Proto se sází cca 5 cm do země, pokud máme v okolí hodně ptáků, můžeme je ještě přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky.
Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z reveně nebo pelyňku. Preventivní postřik je třeba provést už při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci. Typickým škůdcem hrachu je i zrnokaz hrachový, samičky kladou vajíčka na mladé lusky, larvy se prožírají do semen, ve kterých přezimují. Na suchých semenech to ani nepoznáme, proto je vhodné (pokud máme semena z vlastní sklizně) preventivně hned po sklizni umístit vyloupaný hrách na několik hodin do mrazáku, tím škůdce spolehlivě zničíme.
Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena před výsadbou namořit, třeba v heřmánkovém nálevu. 2 kávové lžičky sušených květů zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat do zchladnutí, slijeme a semínka namočíme na minimálně 4 hodiny, nejlépe přes noc a druhý den ihned vyséváme. Mořit můžeme i česnekovým nálevem. Při výskytu nemocí používáme postřik z cibule nebo přesličky.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

játra   řídnutí kostí   slezina   použití   nať   játra   ruka   metabolismus   pálení   abytyše Hildegarda   prášek   babské rady   bylinná směs   kapsaicin   viry   střev   ateroskleróza   končetina   bylinka   list   pěstování   Zentrich   zácpa   revma   brnění   sliznice   mensturace   stvol   květ   nežádoucí   Váňa   studené   minut   arteriskleróza   angína   hemeroid   mrtvice   bylina   výroba   odvar   vitamín   fytoterapie   kůra   kornatění   trávicí   kontraindikace   sirup   šlacha   astma   Treben   písek   Zentrich   migrén   jaterní   opar   menstruační   alergie   sušení   močopudný   komplikace   indikace   využití   olej   postup   choroba   hlavy   bolest   nachlazení   Paracelsus   Galenos   kontraindikace   slinivka   vřed   rýma   nálev   návod   koupel   kůže   mateřské   stonek   zánět   fermentace   neht   osteoporóza   zpracování   vývar   hlas   kvasinky   rostlina   štítná   kojenec   Moučka   průjem   zelina   pupen   zdraví   srdce   dna   Mattioli   zelenina   děti   krvácení   ledvin   Podhorná   čaj   artróza   žaludek   víno   Avicena   premenstruační   noha   pijeme   obsažené   kloub   kořen   tlak   nemoc   horké   hemoroid   vitamin   chladné   vliv   recept   žlučník   sval   houba   slezina   plíseň   užití   katar   kameny   teplé   epilepsie   roztroušená   Janča   tinktura   vlas   Janča   zápal   chřipka   zrak   zlomenin   stonek   kolika   obsahuje   akné   antibiotik   chřipka   strom   horečka   plísně   dásně   nohy   keř   ovoce   inhalace   krk   sběr   zalijeme  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)