MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

hrasek hrach ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci hrasku hrachuHrášek (latinsky pisum sativum) se pěstuje především pro děti, je to pro ně velké dobrodružství sledovat, jak rychle roste a tajně chodit ozobávat nezralé  lusky. V tomto případě doporučuji spíš hrách cukrový, který je sladší a lusky má křehké, bez vnitřní špatně rozkousatelné blány.   U nás se ale pěstuje nejčastěji hrách dřeňový, u kterého se vylupují nezralá semínka a po sloupnutí tvrdé části slupky se dá jíst také celý lusk.



Účinky rostliny:

  • těhotenství - správný vývoj nervové a kostní soustavy plodu v děloze
  • vhodný v době kojení pro vývoj novorozence, kojence
  • podporuje růst a vývoj kostí, svalů, nervů
  • deprese
  • podráždění, náladová rozlada
  • cukrovka, diabetes - stimuluje činnost slinivky břišní a je proto vhodný u diabetiků
  • srdce - srdeční ischemie (angina pectoris)
  • stavy a rekonvalescence po infartku srdečního svalu myokardu
  • srdeční slabost
  • snižuje mírně tlak krve
  • snižuje vysokou hladinu cholesterolu (hypercholesterolémie)
  • nevhodný při revmatu a dně

U tohoto druhu (pokud vám děti nějaký nechají), můžete i hrášky vyloupat a použít na vaření nebo zamrazit na zimu. Přiznám se, že hrášek na vaření zas tak moc nepoužívám, přiavam ho pouze do salátů (feferonkový, sýrový, vlašský, rybí… ) a nebo ho osmahnu na másle a přidávám k minutkám jako přílou. Výborná je i hrášková omeleta - čerstvý hrášek osmahneme na pánvi, přidáme kousek šunky, zbylého masa, plátky vařených
brambor (prostě co doma najdeme) a zalijeme rozšlehanými vejci se soli a bylinkami (pažitka, kopřiva, krvavec), upečeme bez obraceni.
K tomuto vaření ale používám hrášek konzervovaný, to málo, co vypěstuji na zahrádce stačíme v pohodě sníst čerstvé.

 

Léčivé účinky hrášku, hrachu:

Čerstvý hrášek obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamín A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku,   dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také velmi hodnotné bílkoviny, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Pravidelnou konzumaci doporučuji v těhotenství a kojení, u dětí ve vývinu, sportovců a fyzicky pracujících lidí, protože hrášek svým složením podporuje růst a vývoj kostí, svalů i nervů. V těhotenství se dokonce podílí i na vývoji nervové soustavy plodu, u nás ostatních může pomoci v období oslabených nervů (deprese, podráždění, střídání nálad) .

Je vhodný i pro diabetiky, protože podporuje činnost slinivky břišní - pankreatu. A určitě by neměl chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním (srdeční ischémie, srdeční slabost, stavy po infarktu), protože svým unikátním složením harmonizuje činnost srdce a posiluje samotný srdeční sval, navíc mírně snižuje krevní tlak a cholesterol a zlepšuje stav  ledvin.

Jenom při onemocnění dnou a revmatoidní artritidou bychom neměli konzumaci přehánět. Hrášek není sice zakázán, ale vyšší dávky nejsou vhodné (myslím několikrát týdně).   Z hrášku se žádný čaj nevaří, pokud máme pocit, že ho potřebujeme, tak ho prostě častěji zařadíme do jídelníčku. Nejhodnotnější  je samozřejmě čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě je konzervovaný, u kterého může být úbytek vitamínů až  50 %.

 

Pěstování hrášku, hrachu:

Hrách můžeme vysévat od března, stačí když teplota stoupne nad 10°C. Pokud chceme mít stále čerstvé lusky, vyséváme opakovaně po 2-3 týdnech. Vyžaduje nevyhnojenou půdu, je to rostlina tzv. třetí trati. Rostlinka může být dle odrůdy až 1,8 m vysoká, vyžaduje oporu, proto je nejlepší místo buď u plotu, kde se může pnout, nebo v řádcích, kde zarazíme do země látky a od nich vedeme provázky po cca 20 cm. Můžeme také vyrobit jakési „týpí" z klacíků, hrášek vysadíme na vnější okraje a necháme ho pnout po konstrukci.
Zajímavá je i varianta, kdy na záhon položíme síto s otvory cca 4x4 cm, do otvorů zasadíme hrách a když začne růst, postupně podkládáme síto cihlami, aby se rostlinky držely stále vzpřímeně v otvorech, Vrcholky necháme volně na sítu. Hrách je nenáročný, můžeme ho pěstovat i na balkóně v truhlíku nebo v květináči. Hrách má krátkou vegetační dobu, sklízí se už po cca 12 týdnech a protože jako všechny bobovité má na kořenech hlízkovité bakterie, které obohacují půdu dusíkem, je vhodný i jako předplodina nebo při výsevu v polovině července jako zelené hnojení - po sklizni lusků necháme stonky na záhoně a před zimou je zapravíme do půdy. Vyloupané lusky můžeme nasekat na kousky a použít k mulčování.

 

Vhodní sousedé hrášku, hrachu:

Hrách dobře roste ve společnosti okurek a salátu, velmi dobře snáší i mrkev a kmín. Kvůli ochraně před škůdci je vhodné zasadit poblíž
saturejku, lichořeřišnici nebo šalvěj.

 

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme na záhoně, kde je hodně vyhnojeno pro košťáloviny. Nesnáší se s fazolem, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Na stejné místo, kde rostl hrách nebo fazole by se měl vysazovat až po 4-5 letech. Nesvědčí mu sousedství cibule, česneku, póru, brambor a rajčat.

 

Škůdci a nemoci hrášku, hrachu:

Semena často nevyklíčí, protože jsou velkou pochoutkou pro ptáky. Proto se sází cca 5 cm do země, pokud máme v okolí hodně ptáků, můžeme je ještě přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky.
Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z reveně nebo pelyňku. Preventivní postřik je třeba provést už při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci. Typickým škůdcem hrachu je i zrnokaz hrachový, samičky kladou vajíčka na mladé lusky, larvy se prožírají do semen, ve kterých přezimují. Na suchých semenech to ani nepoznáme, proto je vhodné (pokud máme semena z vlastní sklizně) preventivně hned po sklizni umístit vyloupaný hrách na několik hodin do mrazáku, tím škůdce spolehlivě zničíme.
Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena před výsadbou namořit, třeba v heřmánkovém nálevu. 2 kávové lžičky sušených květů zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat do zchladnutí, slijeme a semínka namočíme na minimálně 4 hodiny, nejlépe přes noc a druhý den ihned vyséváme. Mořit můžeme i česnekovým nálevem. Při výskytu nemocí používáme postřik z cibule nebo přesličky.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

astma   řídnutí kostí   průjem   strom   ledvin   kůže   obsahuje   komplikace   čaj   Moučka   játra   fytoterapie   dna   účinek   nemoc   chřipka   použití   kolika   žlučník   dásně   Zentrich   žaludek   stonek   výroba   tinktura   užití   mensturace   odvar   akné   sval   kontraindikace   roztroušená   trávicí   epilepsie   víno   horké   krvácení   sliznice   šlacha   zalijeme   zelina   zápal   slezina   metabolismus   Janča   hemoroid   Podhorná   nohy   horečka   játra   kapsaicin   viry   bolest   pálení   keř   list   ovoce   nať   kameny   zelenina   vřed   Zentrich   využití   neht   Galenos   rýma   abytyše Hildegarda   studené   alergie   stvol   sušení   štítná   bylina   houba   brnění   Janča   olej   kornatění   prášek   teplé   premenstruační   květ   vitamin   noha   nálev   zánět   střev   angína   sběr   písek   minut   obsažené   plísně   slezina   Mattioli   arteriskleróza   artróza   revma   jaterní   chladné   opar   vitamín   srdce   končetina   nežádoucí   recept   indikace   tlak   slinivka   choroba   vlas   katar   Paracelsus   mateřské   ateroskleróza   vliv   zácpa   migrén   kůra   mrtvice   babské rady   zpracování   Avicena   močopudný   pupen   stonek   antibiotik   koupel   hemeroid   hlas   pijeme   pěstování   Treben   hlavy   osteoporóza   návod   zlomenin   fermentace   postup   inhalace   kloub   bylinka   zrak   nachlazení   sirup   Váňa   plíseň   rostlina   účinky   zdraví   menstruační   ruka   děti   vývar   kořen   kojenec   bylinná směs   kvasinky   krk   chřipka   kontraindikace  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)