boruvky brusnice boruvka ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovaniBorůvka (brusnice borůvka - latinsky vaccinium myrtillus) je oblíbené letní ovoce, které si  může každý s dostatkem času a trpělivosti  nasbírat v lese, popřípadě koupit na trhu  od pilnějších sběračů. Doma si lesní borůvky  asi nevypěstujeme, ale můžeme si  pořídit vyšlechtěné velkoplodé keře prodávané  především pod názvem „kanadská  borůvka". Chuťově jsou skoro stejné jako  ty lesní, léčivé účinky plodů jsou také stejné,   jenom listy se k léčení nehodí, na ty  budeme muset přeci jenom do lesa.



Účinky rostliny:

  • zdroj vitamínů a minerálních látek
  • slábnoucí zrak, potíže se zrakem - šeroslepost, prokvení sítnice, nemoci sítnice
  • hypercholesterolémie - zvýšená hladina cholesterolu v krevním séru
  • zvyšují pevnost a prušnost cév
  • ateroskleroza, arterioskleróza, zvápenatění, kornatění cév
  • křečové žíly
  • nedostatečnost cév dolních končetin (ICHDKK)
  • prevence infarktu srdce, srdečního svalu
  • léčba anginy pectoris
  • prevence mrtvice (cévní mozkové příhody, CMP)
  • zpomaluje stárnutí
  • horečka - snižuje horečku při chřipce a nachlazení
  • zánět střev, dráždivý tračník, ulcerosní kolitida, Crohnova nemoc
  • chronický i akutní průjem
  • cukrovka

V kuchyni se borůvky zpracovávají  na šťávy, kompoty nebo marmelády, nejoblíbenější  jsou však borůvkové knedlíky  nebo koláče.

Velkoplodé keřovité borůvky dozrávají postupně během měsíce,   můžeme si pořídit i více odrůd od ranných do pozdních a tak prodloužit  dobu sklizně. Keře začínají plodit třetím rokem, od šestého  roku dávají plnou úrodu, z jednoho keříku můžeme sklidit až 6 kg  plodů. Jsou samosprašné, takže stačí jeden keř, více rostlin ale zajistí  lepší opylení a tím i vyšší úrodu.

 

Léčivé účinky borůvek

Čerstvé plody obsahují spoustu vitamínů a minerálních látek, především  vitamín C, B2, B5, B6, provitamín A, železo, hořčík, vápník,   mangan, měď, chrom a zinek.

Jsou výborné pro posílení zraku,   zlepšují noční vidění, zostřují zrak a zlepšují prokrvení sítnice,   proto se doporučují jako prevence u nemocí, kde jsou poruchy sítnice  častou komplikací (kardiovaskulární nemoci, cukrovka), ale  pomohou samozřejmě i při slábnoucím zraku nebo šerosleposti.

Plody také snižují cholesterol, zlepšují pevnost a pružnost cév, jsou  tedy i vhodným doplňkem stravy při ateroskleróze, křečových
žilách nebo žilní nedostatečnosti dolních končetin, ale i prevencí  proti infarktu nebo mozkové mrtvici. Vysoké množství antioxidantů vychytává v těle volné radikály a tím vlastně zpomaluje stárnutí  buněk a zároveň preventivně působí i proti rakovině a dalším  civilizačním nemocem. Borůvková šťáva je výborná k hydrataci při  chřipce a nachlazení, protože poskytuje nejen tekutiny, ale i výživu a zároveň snižuje horečku. Sušené plody jsou vynikajícím léčivem  na akutní i chronický průjem, čaj ze sušených plodů je vhodný  k dennímu pití při zánětech střev (dráždivý tračník, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc) .

Listy se používají do směsí proti cukrovce, musí být ale z „divokých",   lesních plodů, nikoli pěstovaných vyšlechtěných keřů. Sbírají  se před květem rostliny, od června do července, nikoli v době, kdy  už nasazují plody, protože podporou vývinu plodů ztrácejí listy své  účinné látky. Necháme je zavadnout jeden den na slunci, poté dosoušíme ve stínu. Plody necháme zavadnout na slunci a dosoušíme  umělým teplem (v sušičce, na topení, v otevřené troubě). Teplota  při sušení nesmí přesáhnout 40°C.   Nálev z listu (borůvčí) - polévkovou lžíci zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat, pijeme 3x denně při cukrovce.

Na průjem - při akutním průjmu sníme polévkovou lžíci plodů,   opakujeme každou hodinu až do vymizení problémů.  

Odvar z plodů - polévkovou lžíci plodů zalijeme 1/4 1 vody, vaříme i  20 minut, necháme vyluhovat do zchladnutí, scedíme. Pijeme 3x  denně při chronickém průjmu nebo zánětu střev.

Tinktura z borůvky - 100 g čerstvých plodů zalijeme 1/2 1 vodky, necháme  2 týdny vyluhovat, slijeme, plody vymačkáme. Užíváme jednou
denně před obědem na posílení cév, při vysokém cholesterolu,   nedokrvování dolních končetin, jako prevenci infarktu a srdeční  ischémie.

 

Pěstování borůvky

Borůvky jsou trochu náročnější na pěstování a často se jim na zahradách  nedaří - špatně rostou, osychají, málo plodí. Bývá to obvykle  špatnou kvalitou půdy a nedostatečnou vlhkostí. Na rozdíl  od téměř všech ostatních rostlin vyžaduje borůvka půdu kyselou,   stejnou jako na svém přirozeném lesním stanovišti. Před výsadbou  vyhloubíme jámu půl metru do hloubky a nejméně metr v průměru  a celou ji naplníme rašelinou. Pokud chceme mít jistotu, že se  rostlince bude dařit a jsme ochotní investovat pár korun, můžeme  těsně před výsadbou kořeny namočit do roztoku mykorhizních
hub (přípravky lze zakoupit na internetu). Houby žijí v symbióze  s kořeny borůvky a dodávají jí dostatek živin ke zdravému růstu.   Není to ale nezbytně nutné, pouze to spolu se správnou půdou  a ošetřením během vegetace zajistí stoprocentní zdraví a vitalitu  rostlinky.

Dalším problémem bývá zálivka. Borůvka vyžaduje vlhkou  půdu, ale nikoli přemokřenou. Roste na sluníčku i v polostínu,   na sluníčku dříve a více plodí, plody jsou i chutnější, zato více vysychá  půda. Řešení je jednoduché - opět starý známý mulč. Tentokrát  ale k mulčování používáme méně posekané trávy, více suchého  jehličí (borovice, jedle, modřín), vše můžeme překrýt vrstvou  mulčovací kůry. Můžeme použít i samotnou kůru, borůvce nevadí,   jenom se déle rozkládá a neposkytne jí tolik živin jako když  uděláme směs. V době, kdy rostlinka plodí (od nasazení plodů až  po sklizeň) potřebuje hodně vláhy. Při běžném počasí zalévat nemusíme,   proti vysychání chrání vrstva mulče. Při velkých a dlouhotrvajících  parnech bychom měli, jinak budou plody malé a ne  příliš chutné. K zalévání používáme pouze odstátou vodu, nebo  ještě lépe dešťovou. Voda z vodovodu (z hadice) není vhodná, protože  borůvka nesnáší chlór.

Při dodržování výše uvedených pravidel se hnojit nemusí vůbec,   pouze na jaře nepohrdne přídavkem čerstvé rašeliny. Pokud to  považujeme za vhodné, můžeme hnojit jíchou z přesličky. Ostatní  jíchy jí moc nechutnají, protože nesnáší vápník a např. v kopřivovém  výluhu je vápníku docela dost. Sice by asi neuškodil, ale ani  neprospěl.   Stříhat se také nemusí, stačí odstraňovat suché větvičky.

 

Vhodní sousedé:

Borůvky mají rády vlhko a kyselou půdu, proto se mohou pěstovat  i v okrasné části zahrady spolu s azalkami a rododendrony. Pod  keře se nevysazují žádné bylinky, borůvka má velmi mělce posazené  kořeny a nesnáší žádnou konkurenci. Z téhož důvodu nesmíme  okolo ani rýt, plevel (který jí také vadí) vytrháváme opatrně, bez  použití jakýchkoli nástrojů.

Škůdci a nemoci:

Obvykle nemocemi netrpí, v extrémně vlhkém roce ji může napadnout  plíseň šedá, proti které pomáhá postřik z přesličky. Největší  problém je asi se sběrem plodů - uzrávají postupně a velice chutnají  ptákům, proto je třeba ptáky buď plašit pomocí pásků z alobalu  nebo CD disků zavěšených na keři a nebo rovnou přikrýt bílou netkanou  textilií celý keř, aby sluníčko k plodům mohlo, ale ptáci ne.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

žlučník   játra   krvácení   kůra   antibiotik   kornatění   tinktura   střev   chřipka   zánět   Galenos   zalijeme   žaludek   kvasinky   odvar   využití   stonek   vlas   hemeroid   prášek   keř   babské rady   Moučka   premenstruační   vliv   ateroskleróza   pěstování   zlomenin   vřed   teplé   sirup   kolika   menstruační   Zentrich   kořen   inhalace   bolest   nemoc   neht   bylinka   obsahuje   plíseň   kontraindikace   použití   čaj   koupel   pijeme   pálení   viry   rostlina   výroba   Zentrich   játra   indikace   ledvin   horké   tlak   nežádoucí   noha   chřipka   ovoce   metabolismus   list   sliznice   průjem   kameny   studené   kapsaicin   slezina   zpracování   kontraindikace   řídnutí kostí   vitamín   rýma   ruka   šlacha   sběr   roztroušená   Janča   stonek   děti   mrtvice   brnění   zrak   minut   slezina   opar   krk   obsažené   chladné   nohy   sval   vitamin   choroba   zelenina   mensturace   Paracelsus   bylina   končetina   návod   nať   písek   artróza   fytoterapie   osteoporóza   revma   zdraví   květ   kojenec   nachlazení   Avicena   zápal   Mattioli   migrén   bylinná směs   akné   strom   Janča   plísně   astma   užití   trávicí   močopudný   alergie   mateřské   víno   slinivka   Podhorná   horečka   dna   recept   srdce   katar   hemoroid   zácpa   olej   štítná   kloub   houba   hlas   angína   pupen   jaterní   Váňa   nálev   kůže   sušení   postup   fermentace   arteriskleróza   stvol   abytyše Hildegarda   hlavy   epilepsie   vývar   zelina   komplikace   dásně   Treben  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)