Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

maliny ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci malinMalina obecná, ostružiník maliník (latinsky rubus idaeus linné) -  malinám se určitě vyplatí vyhradit nějaký ten nepoužívaný kout  zahrady, protože jsou nejen chutné a lahodné, ale mají skoro neuvěřitelné  léčivé účinky. K léčení můžeme použít všechny běžné  pěstované druhy malin, i když nejvíce účinných látek mají plody  červené nebo černé. Nechci tím ovšem snižovat kvalitu žlutých  malin, mají zase trochu jinou chuť a dobu dozrávání, proto je výhodné  pěstovat několik druhů. Dnes se dokonce prodávají sazenice  dvakrát plodících maliníků, které dávají úrodu koncem června  nebo začátkem července a podruhé ještě v září.  



Účinky rostliny:

  • erekce - poruchy erekce, ztopoření penisu
  • testosteron - maliník zvyšuje hladinu testosteronu
  • impotence, mužská neplodnost
  • posílení imunity, obranyschopnosti organismu
  • prevence civilizačních nemocí
  • průjem
  • zánět žaludku
  • zánět střeva, zánět střev
  • silná menstruace, silné menstruační krvácení
  • menstruační bolesti, bolestivá menstruace, bolestivé menstruační krvácení
  • usnadnění porodu, zkrácení druhé doby porodní, zmenšení porodních bolestí
  • vyčištění porodních cest po porodu
  • zkrácení doby krvácení po porodu
  • urychlení zmenšení dělohy po porodu
  • zánět průdušek
  • vyčištění dýchacích cest při kouření tabáku
  • chřipka, horečka
  • problémy s močením

Léčivé účinky malin, maliníku:

Plody maliníku obsahují hodně vitamínu C, vitamín E, B1, B3, B12, provitamín A, z minerálních látek železo, hořčík, zinek, měď,   vápník, fosfor a draslík. Malinová šťáva nebo čaj z plodů je výborný  prostředek při horečnatých virových onemocněních, podporuje  pocení a tím i vylučování odpadních látek z těla a tlumí horečku.   Léčí i inkontinenci včetně nočního pomočování dětí. Je to ale také  skvělý prostředek pro pány - zvyšuje hladinu testosteronu a celkově  velmi příznivě působí při poruchách erekce a dalších sexuálních  funkcí včetně impotence a mužské neplodnosti. V dnešní  době je zvykem vyhledávat buď chemické, nebo exotické bylinné  prostředky k posílení „mužnosti", čím dražší a tajuplnější, tím lépe.   Přitom úplně stačí zajít v létě do lesa a nasbírat dostatek plodů pro  posezónní využití. Maliny působí sice mírněji, zato však dlouhodobě  a navíc při pravidelném užívání mají vliv i na zvýšení imunity  a působí preventivně proti civilizačním nemocem.  

Listy obsahují také značný podíl vitamínu C a jejich léčivé účinky  jsou neméně úžasné. Musí se však sbírat z lesních rostlin, nikoli  ze zahradních pěstovaných, na léčivé účinky má značný vliv i prostředí.   Odvar je účinný a příjemný prostředek při průjmech a zánětech  žaludku a střev, nálev je na rozdíl od plodů zase spíš ženská  záležitost. Tlumí silnou menstruaci a menstruační bolesti, hlavně  ale usnadňuje porod. Pokud začneme pít maliníkový čaj pravidelně 1-2x denně 1-2 měsíce před termínem porodu, dojde ke zkrácení druhé doby porodní, sníží se pravděpodobnost komplikací  a zmírní se porodní bolesti.

V pití můžeme pokračovat i po porodu,   kdy maliníkový čaj pomůže vyčistit porodní cesty a zkrátit  dobu krvácení a rekonstrukce dělohy. Je naprosto neškodný, nevadí  ani miminku při kojení.  

  • Nálev z listů maliníku - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme  10 minut vyluhovat. Pijeme 3x denně při zánětu průdušek, k vyčištění  plic u kuřáků nebo 2x denně v posledním trimestru k usnadnění  porodu.
  • Odvar z listů maliníku - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme  2 minuty vařit, 10 minut vyluhovat. Pijeme až 4x denně při  průjmu.
  • Nálev z malin (plodů maliníku) - 10 g suchých plodů zalijeme 1/2 1 studené vody,   necháme přejít var a 15 minut vyluhovat. Slijeme do termosky a při  chřipce a dalších horečnatých onemocněních upíjíme z termosky  během celého dne.  
  • Odvar z malin (plodů maliníku) - 5 g suchých plodů zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme  15 minut vařit, slijeme. Pijeme 2 šálky denně při impotenci  a potížích s močením.

 

Využití malin pro kulinářské účely, konzervace malin a produktů z nich

Maliny jsou asi nejlepší čerstvé, sbírané rovnou z keříků. Druhým  největším hitem je malinová šťáva, kterou můžeme použít jako  lék při horečkách, chřipkách a nachlazení, nebo pokud máme plodů  dost, klidně ji můžeme dát dětem k běžnému pití. Já jsem v dětství  vždycky chodil s babičkou do lesa na maliny, v sezóně jsme  jich natrhali klidně 20 litrů a všechny jsme doma svařily na šťávu,   která vydržel ve sklepě po celou zimu i bez konzervantů. Nejlepší  je šťáva hustá, bez přídavku vody. Stačí maliny oprat, nejlépe namočit  v hrnci a vyndávat v hrsti, abychom vyplavili všemožné červíky  a další havěť, která se v nich ráda ukrývá. Po okapání na sítu je  ve skleněné nebo kameninové nádobě rozmačkáme, přidáme trochu
kyseliny citrónové pro výraznější chuť (nemusí být) a za občasného  promíchání necháme 24 hodin stát v chladu a temnu. Druhý  den už jenom necháme překapat přes plátno, na 1 kg šťávy přidáme  1 kg cukru a na sporáku za mírného zahřátí mícháme a sbíráme  pěnu, dokud se cukr nerozpustí. Jde to i za studená, i když to trvá  podstatně déle, takže není důvod šťávu trochu neohřát. Pokud ji  nepřivedeme do varu, vitamín C se neztratí. A pak už jen plníme  do lahví a skladujeme v lednici nebo v tmavém sklepě.

Z malin můžeme vyrábět i džemy a marmelády, nejlépe s přídavkem  trochy rybízu pro pikantnější chuť. Nikdy se mi jich ale  nepodařilo nasbírat tolik, abych to mohl vyzkoušet, protože co  nezpracuji na šťávu, usuším na lahodné zimní čajíčky. Kromě léčebných  účelů (při virózách) je míchám i do směsi s dalšími drobnými  plody (ostružiny, kustovnice, jeřabiny, borůvky… ) a celou  zimu mohu popíjet lahodný čaj plný vitamínů.   K běžnému pití je vhodný i čaj z maliníkových listů, nejlépe  když se namíchá spolu s listy ostružiny a černého rybízu, můžeme  přidat i nějakou tu bylinku s výraznou citrónovou příchutí (meduňka,   šanta citrónová, aloisie). Je to velice lahodný čaj, který se  dá pít jen tak, nebo i na zahřátí s medem či s rumem. Opravdová  delikatesa pro zimní chladné dny.   V biozahradě můžeme využít i maliníkové větve, které odřežeme  na podzim po odplození. Nasekáme je na kousky, spolu se  zmačkanými novinami a trochou sena či slámy je nacpeme do hliněného  květináče nebo při nejhorším i do plastové láhve s uříznutým  hrdlem a zanecháme někde pod stálezelenými keři jako hmyzí  domeček. Plastová láhev nepůsobí zrovna dekorativně, takže pokud
chceme mít na zahrádce něco o trochu hezčího, není problém  vyrobit pravý hmyzí hotel nebo-li „broukovník. Základem  je kousek špalku rozříznutého podélně (jako žlab), který umístíme  kulatou stranou na zem a na bocích na něj přibijeme prkénka  do trojúhelníku jako stříšku. Do špalku vyvrtáme otvory různého  průměru, do menšího trojúhelníku, který vznikne uvnitř nad rovnou  stranou špalku umístíme maliníkové větvičky a slámu, stébla
rákosu nebo kousek papírové vlnité lepenky stočené do ruličky.  

Takovýto domeček je i velice hezký, můžeme ho postavit téměř  kamkoli a nemusíme se za něj stydět jako za kus plastu. A navíc  ho můžeme nechat na zahradě nastálo - přes zimu v něm najdou  zimoviště slunéčka, pestřenky (vosičky), zlatoočky nebo lumčíci,   přes léto další užitečný hmyz. Maliníkové větvičky jsou do hmyzího  domečku nanejvýš vhodné, protože mají tu správnou strukturu  a hmyzu se mezi nimi líbí. Odměnou za práci nám bude nejen  radost z hezkého dílka, ale hlavně úbytek mšic, které chutnají jak  slunéčkům, tak zlatoočkám a larvám pestřenek. Ty zvládnou během  pár dnů „zdlábnout až 200 mšic, proto jsou na biozahradách  vždy vítanými hosty. Zlatoočkám chutnají také mšice, ale žerou
i larvy much, svilušky a další drobné parazity.  

 

Pěstování malin (maliníku) :

Maliny vyžadují sluníčko. Ne, že by ve stínu nerostly, naopak. Jednou  se mi rozlezly od plotu až pod jabloň, kde se jim náramně  líbilo. Výhony rostly do takové výšky, že jsme maliny museli sbírat  z rozsochy v koruně stromu! Zvláště pro děti to byla zábava, ovšem  z praktického hlediska nic moc.
Takže určitě raději slunečnou polohu. Protože mají dlouhé výhony,   tak ještě potřebují nějakou podporu. Většinou se pěstují  u plotu, kde se o ně můžeme podělit se sousedy, já mám po celé  zahradě terasy s převýšením cca 1,5 metru, takže nechávám pruty  viset z terasy a dole je pohodlně sbírám. Půdu vyžadují mírně kyselou,   humózní a vlhkou (nikoli však přemokřenou). Toho nejlépe  dosáhneme mulčováním lesní hrabankou a posekanou trávou. Každý  rok na jaře přihrneme i čerstvý kompost. Mulčování zabrání  i růstu plevele, na který jsou maliny dost háklivé. Plít se ale moc  nedá, protože mají mělce uložené kořínky, které bychom mohli  rytím poškodit. Při pravidelném mulčování a občasné zálivce při  letním dlouhotrvajícím suchu maliny nepotřebují vůbec žádnou  péči.

Rozmnožují se samovolně plazivými kořenovými výběžky. Sazenice  se vysazují na podzim nebo brzy na jaře. Podzimní výsadba  je výhodnější, rostlinka stačí do zimy ještě pořádně zakořenit a zesílit  a na jaře už rovnou začne plodit

 

Vhodní sousedé malin:

Maliny vyžadují kyselejší půdu, kterou většina plodin nesnáší. Nemají  rády ani žádné blízké sousedy, nedoporučuje se cokoli pěstovat
mezi keři.

 

Nevhodní sousedé malin:

Pěstujeme samostatně, nejsou vhodní ani nevhodní sousedé.

 

Škůdci a nemoci malin:

Občas trpí plísněmi nebo virovými chorobami, ve vhodné půdě  a při mulčování by se nic z toho stávat nemělo. Na okraji záhonu  (ne mezi rostlinami) můžeme pěstovat jako ochranu měsíček  a česnek. Při výskytu plísní stříkáme přesličkou, nejlépe za slunečného  počasí. Při výskytu virových chorob odstraníme celý výhon  a spálíme.   Pokud se vyskytne žloutnutí listů, může to být špatnou kvalitou  půdy. Pomůže přihrnutí kompostem, rašeninou a lesní hrabankou.

 

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

opar   krk   menstruační   hlavy   Avicena   víno   výroba   děti   zápal   kolika   kameny   písek   zrak   jaterní   rostlina   sirup   končetina   mensturace   hemeroid   ovoce   nať   recept   houba   vřed   zlomenin   inhalace   slezina   Paracelsus   návod   nohy   pupen   střev   chřipka   horké   játra   chladné   zácpa   Podhorná   pijeme   nežádoucí   bylinka   plísně   štítná   močopudný   postup   Zentrich   kornatění   revma   průjem   květ   koupel   mateřské   Janča   odvar   astma   hlas   pálení   játra   chřipka   olej   kořen   prášek   bylina   zelenina   neht   stonek   horečka   vitamín   brnění   vitamin   kůže   využití   tinktura   abytyše Hildegarda   Mattioli   zalijeme   metabolismus   choroba   Váňa   fermentace   trávicí   zánět   tlak   strom   bolest   kůra   ateroskleróza   teplé   kontraindikace   nemoc   indikace   sběr   premenstruační   fytoterapie   list   minut   noha   rýma   arteriskleróza   dásně   plíseň   zdraví   žlučník   stvol   migrén   použití   Galenos   mrtvice   kontraindikace   slezina   zpracování   vliv   srdce   Moučka   nachlazení   hemoroid   angína   vývar   ruka   roztroušená   sušení   katar   užití   keř   Janča   viry   pěstování   nálev   kloub   zelina   slinivka   obsažené   komplikace   šlacha   akné   alergie   Treben   kvasinky   artróza   epilepsie   řídnutí kostí   vlas   kapsaicin   čaj   sliznice   sval   krvácení   osteoporóza   studené   žaludek   dna   obsahuje   kojenec   babské rady   stonek   bylinná směs   ledvin   Zentrich   antibiotik  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)