Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

maliny ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci malinMalina obecná, ostružiník maliník (latinsky rubus idaeus linné) -  malinám se určitě vyplatí vyhradit nějaký ten nepoužívaný kout  zahrady, protože jsou nejen chutné a lahodné, ale mají skoro neuvěřitelné  léčivé účinky. K léčení můžeme použít všechny běžné  pěstované druhy malin, i když nejvíce účinných látek mají plody  červené nebo černé. Nechci tím ovšem snižovat kvalitu žlutých  malin, mají zase trochu jinou chuť a dobu dozrávání, proto je výhodné  pěstovat několik druhů. Dnes se dokonce prodávají sazenice  dvakrát plodících maliníků, které dávají úrodu koncem června  nebo začátkem července a podruhé ještě v září.  



Účinky rostliny:

  • erekce - poruchy erekce, ztopoření penisu
  • testosteron - maliník zvyšuje hladinu testosteronu
  • impotence, mužská neplodnost
  • posílení imunity, obranyschopnosti organismu
  • prevence civilizačních nemocí
  • průjem
  • zánět žaludku
  • zánět střeva, zánět střev
  • silná menstruace, silné menstruační krvácení
  • menstruační bolesti, bolestivá menstruace, bolestivé menstruační krvácení
  • usnadnění porodu, zkrácení druhé doby porodní, zmenšení porodních bolestí
  • vyčištění porodních cest po porodu
  • zkrácení doby krvácení po porodu
  • urychlení zmenšení dělohy po porodu
  • zánět průdušek
  • vyčištění dýchacích cest při kouření tabáku
  • chřipka, horečka
  • problémy s močením

Léčivé účinky malin, maliníku:

Plody maliníku obsahují hodně vitamínu C, vitamín E, B1, B3, B12, provitamín A, z minerálních látek železo, hořčík, zinek, měď,   vápník, fosfor a draslík. Malinová šťáva nebo čaj z plodů je výborný  prostředek při horečnatých virových onemocněních, podporuje  pocení a tím i vylučování odpadních látek z těla a tlumí horečku.   Léčí i inkontinenci včetně nočního pomočování dětí. Je to ale také  skvělý prostředek pro pány - zvyšuje hladinu testosteronu a celkově  velmi příznivě působí při poruchách erekce a dalších sexuálních  funkcí včetně impotence a mužské neplodnosti. V dnešní  době je zvykem vyhledávat buď chemické, nebo exotické bylinné  prostředky k posílení „mužnosti", čím dražší a tajuplnější, tím lépe.   Přitom úplně stačí zajít v létě do lesa a nasbírat dostatek plodů pro  posezónní využití. Maliny působí sice mírněji, zato však dlouhodobě  a navíc při pravidelném užívání mají vliv i na zvýšení imunity  a působí preventivně proti civilizačním nemocem.  

Listy obsahují také značný podíl vitamínu C a jejich léčivé účinky  jsou neméně úžasné. Musí se však sbírat z lesních rostlin, nikoli  ze zahradních pěstovaných, na léčivé účinky má značný vliv i prostředí.   Odvar je účinný a příjemný prostředek při průjmech a zánětech  žaludku a střev, nálev je na rozdíl od plodů zase spíš ženská  záležitost. Tlumí silnou menstruaci a menstruační bolesti, hlavně  ale usnadňuje porod. Pokud začneme pít maliníkový čaj pravidelně 1-2x denně 1-2 měsíce před termínem porodu, dojde ke zkrácení druhé doby porodní, sníží se pravděpodobnost komplikací  a zmírní se porodní bolesti.

V pití můžeme pokračovat i po porodu,   kdy maliníkový čaj pomůže vyčistit porodní cesty a zkrátit  dobu krvácení a rekonstrukce dělohy. Je naprosto neškodný, nevadí  ani miminku při kojení.  

  • Nálev z listů maliníku - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme  10 minut vyluhovat. Pijeme 3x denně při zánětu průdušek, k vyčištění  plic u kuřáků nebo 2x denně v posledním trimestru k usnadnění  porodu.
  • Odvar z listů maliníku - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme  2 minuty vařit, 10 minut vyluhovat. Pijeme až 4x denně při  průjmu.
  • Nálev z malin (plodů maliníku) - 10 g suchých plodů zalijeme 1/2 1 studené vody,   necháme přejít var a 15 minut vyluhovat. Slijeme do termosky a při  chřipce a dalších horečnatých onemocněních upíjíme z termosky  během celého dne.  
  • Odvar z malin (plodů maliníku) - 5 g suchých plodů zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme  15 minut vařit, slijeme. Pijeme 2 šálky denně při impotenci  a potížích s močením.

 

Využití malin pro kulinářské účely, konzervace malin a produktů z nich

Maliny jsou asi nejlepší čerstvé, sbírané rovnou z keříků. Druhým  největším hitem je malinová šťáva, kterou můžeme použít jako  lék při horečkách, chřipkách a nachlazení, nebo pokud máme plodů  dost, klidně ji můžeme dát dětem k běžnému pití. Já jsem v dětství  vždycky chodil s babičkou do lesa na maliny, v sezóně jsme  jich natrhali klidně 20 litrů a všechny jsme doma svařily na šťávu,   která vydržel ve sklepě po celou zimu i bez konzervantů. Nejlepší  je šťáva hustá, bez přídavku vody. Stačí maliny oprat, nejlépe namočit  v hrnci a vyndávat v hrsti, abychom vyplavili všemožné červíky  a další havěť, která se v nich ráda ukrývá. Po okapání na sítu je  ve skleněné nebo kameninové nádobě rozmačkáme, přidáme trochu
kyseliny citrónové pro výraznější chuť (nemusí být) a za občasného  promíchání necháme 24 hodin stát v chladu a temnu. Druhý  den už jenom necháme překapat přes plátno, na 1 kg šťávy přidáme  1 kg cukru a na sporáku za mírného zahřátí mícháme a sbíráme  pěnu, dokud se cukr nerozpustí. Jde to i za studená, i když to trvá  podstatně déle, takže není důvod šťávu trochu neohřát. Pokud ji  nepřivedeme do varu, vitamín C se neztratí. A pak už jen plníme  do lahví a skladujeme v lednici nebo v tmavém sklepě.

Z malin můžeme vyrábět i džemy a marmelády, nejlépe s přídavkem  trochy rybízu pro pikantnější chuť. Nikdy se mi jich ale  nepodařilo nasbírat tolik, abych to mohl vyzkoušet, protože co  nezpracuji na šťávu, usuším na lahodné zimní čajíčky. Kromě léčebných  účelů (při virózách) je míchám i do směsi s dalšími drobnými  plody (ostružiny, kustovnice, jeřabiny, borůvky… ) a celou  zimu mohu popíjet lahodný čaj plný vitamínů.   K běžnému pití je vhodný i čaj z maliníkových listů, nejlépe  když se namíchá spolu s listy ostružiny a černého rybízu, můžeme  přidat i nějakou tu bylinku s výraznou citrónovou příchutí (meduňka,   šanta citrónová, aloisie). Je to velice lahodný čaj, který se  dá pít jen tak, nebo i na zahřátí s medem či s rumem. Opravdová  delikatesa pro zimní chladné dny.   V biozahradě můžeme využít i maliníkové větve, které odřežeme  na podzim po odplození. Nasekáme je na kousky, spolu se  zmačkanými novinami a trochou sena či slámy je nacpeme do hliněného  květináče nebo při nejhorším i do plastové láhve s uříznutým  hrdlem a zanecháme někde pod stálezelenými keři jako hmyzí  domeček. Plastová láhev nepůsobí zrovna dekorativně, takže pokud
chceme mít na zahrádce něco o trochu hezčího, není problém  vyrobit pravý hmyzí hotel nebo-li „broukovník. Základem  je kousek špalku rozříznutého podélně (jako žlab), který umístíme  kulatou stranou na zem a na bocích na něj přibijeme prkénka  do trojúhelníku jako stříšku. Do špalku vyvrtáme otvory různého  průměru, do menšího trojúhelníku, který vznikne uvnitř nad rovnou  stranou špalku umístíme maliníkové větvičky a slámu, stébla
rákosu nebo kousek papírové vlnité lepenky stočené do ruličky.  

Takovýto domeček je i velice hezký, můžeme ho postavit téměř  kamkoli a nemusíme se za něj stydět jako za kus plastu. A navíc  ho můžeme nechat na zahradě nastálo - přes zimu v něm najdou  zimoviště slunéčka, pestřenky (vosičky), zlatoočky nebo lumčíci,   přes léto další užitečný hmyz. Maliníkové větvičky jsou do hmyzího  domečku nanejvýš vhodné, protože mají tu správnou strukturu  a hmyzu se mezi nimi líbí. Odměnou za práci nám bude nejen  radost z hezkého dílka, ale hlavně úbytek mšic, které chutnají jak  slunéčkům, tak zlatoočkám a larvám pestřenek. Ty zvládnou během  pár dnů „zdlábnout až 200 mšic, proto jsou na biozahradách  vždy vítanými hosty. Zlatoočkám chutnají také mšice, ale žerou
i larvy much, svilušky a další drobné parazity.  

 

Pěstování malin (maliníku) :

Maliny vyžadují sluníčko. Ne, že by ve stínu nerostly, naopak. Jednou  se mi rozlezly od plotu až pod jabloň, kde se jim náramně  líbilo. Výhony rostly do takové výšky, že jsme maliny museli sbírat  z rozsochy v koruně stromu! Zvláště pro děti to byla zábava, ovšem  z praktického hlediska nic moc.
Takže určitě raději slunečnou polohu. Protože mají dlouhé výhony,   tak ještě potřebují nějakou podporu. Většinou se pěstují  u plotu, kde se o ně můžeme podělit se sousedy, já mám po celé  zahradě terasy s převýšením cca 1,5 metru, takže nechávám pruty  viset z terasy a dole je pohodlně sbírám. Půdu vyžadují mírně kyselou,   humózní a vlhkou (nikoli však přemokřenou). Toho nejlépe  dosáhneme mulčováním lesní hrabankou a posekanou trávou. Každý  rok na jaře přihrneme i čerstvý kompost. Mulčování zabrání  i růstu plevele, na který jsou maliny dost háklivé. Plít se ale moc  nedá, protože mají mělce uložené kořínky, které bychom mohli  rytím poškodit. Při pravidelném mulčování a občasné zálivce při  letním dlouhotrvajícím suchu maliny nepotřebují vůbec žádnou  péči.

Rozmnožují se samovolně plazivými kořenovými výběžky. Sazenice  se vysazují na podzim nebo brzy na jaře. Podzimní výsadba  je výhodnější, rostlinka stačí do zimy ještě pořádně zakořenit a zesílit  a na jaře už rovnou začne plodit

 

Vhodní sousedé malin:

Maliny vyžadují kyselejší půdu, kterou většina plodin nesnáší. Nemají  rády ani žádné blízké sousedy, nedoporučuje se cokoli pěstovat
mezi keři.

 

Nevhodní sousedé malin:

Pěstujeme samostatně, nejsou vhodní ani nevhodní sousedé.

 

Škůdci a nemoci malin:

Občas trpí plísněmi nebo virovými chorobami, ve vhodné půdě  a při mulčování by se nic z toho stávat nemělo. Na okraji záhonu  (ne mezi rostlinami) můžeme pěstovat jako ochranu měsíček  a česnek. Při výskytu plísní stříkáme přesličkou, nejlépe za slunečného  počasí. Při výskytu virových chorob odstraníme celý výhon  a spálíme.   Pokud se vyskytne žloutnutí listů, může to být špatnou kvalitou  půdy. Pomůže přihrnutí kompostem, rašeninou a lesní hrabankou.

 

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

Moučka   pěstování   zlomenin   kůra   zácpa   kapsaicin   roztroušená   bylina   menstruační   nachlazení   prášek   krvácení   zápal   hlavy   zpracování   olej   močopudný   játra   dásně   choroba   stonek   vitamin   děti   vlas   průjem   bylinka   chladné   řídnutí kostí   chřipka   strom   mateřské   stvol   víno   bolest   plíseň   kontraindikace   fytoterapie   viry   brnění   Galenos   čaj   pálení   kolika   zelina   mrtvice   vliv   slezina   hemoroid   zalijeme   ruka   artróza   inhalace   nemoc   plísně   nežádoucí   tinktura   užití   nohy   jaterní   koupel   osteoporóza   Podhorná   sběr   Treben   játra   antibiotik   keř   zdraví   květ   fermentace   kvasinky   Zentrich   tlak   střev   minut   kornatění   alergie   vřed   obsažené   sval   postup   list   rostlina   vývar   Váňa   Zentrich   babské rady   komplikace   noha   astma   šlacha   pupen   trávicí   houba   kloub   kontraindikace   hlas   odvar   použití   písek   metabolismus   zelenina   štítná   sušení   končetina   zánět   ledvin   vitamín   stonek   rýma   arteriskleróza   slinivka   návod   Janča   sirup   teplé   sliznice   dna   žaludek   Avicena   ovoce   horečka   chřipka   nať   opar   ateroskleróza   Mattioli   recept   kameny   angína   akné   hemeroid   horké   využití   revma   mensturace   neht   slezina   epilepsie   kořen   Janča   abytyše Hildegarda   indikace   Paracelsus   kojenec   pijeme   výroba   katar   krk   migrén   bylinná směs   premenstruační   zrak   studené   kůže   srdce   obsahuje   nálev   žlučník  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)