maliny ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci malinMalina obecná, ostružiník maliník (latinsky Rubus idaeus linné) - malinám se určitě vyplatí vyhradit nějaký ten nepoužívaný kout zahrady, protože jsou nejen chutné a lahodné, ale mají skoro neuvěřitelné léčivé účinky. K léčení můžeme použít všechny běžné pěstované druhy malin, i když nejvíce účinných látek mají plody červené nebo černé. Nechci tím ovšem snižovat kvalitu žlutých malin, mají zase trochu jinou chuť a dobu dozrávání, proto je výhodné pěstovat několik druhů. Dnes se dokonce prodávají sazenice dvakrát plodících maliníků, které dávají úrodu koncem června nebo začátkem července a podruhé ještě v září. 


Účinky rostliny:

Léčivé účinky malin, maliníku:

PLODY (MALINY)

Plody maliníku obsahují hodně vitamínu C, vitamín E, B1, B3, B12, provitamín A, z minerálních látek železo, hořčík, zinek, měď, vápník, fosfor a draslík. Malinová šťáva nebo čaj z plodů je výborný prostředek při horečnatých virových onemocněních, podporuje pocení a tím i vylučování odpadních látek z těla a tlumí horečku. Léčí i inkontinenci včetně nočního pomočování dětí. Je to ale také skvělý prostředek pro pány - zvyšuje hladinu testosteronu a celkově velmi příznivě působí při poruchách erekce a dalších sexuálních funkcí včetně impotence a mužské neplodnosti. V dnešní době je zvykem vyhledávat buď chemické, nebo exotické bylinné prostředky k posílení „mužnosti", čím dražší a tajuplnější, tím lépe. Přitom úplně stačí zajít v létě do lesa a nasbírat dostatek plodů pro posezónní využití. Maliny působí sice mírněji, zato však dlouhodobě a navíc při pravidelném užívání mají vliv i na zvýšení imunity a působí preventivně proti civilizačním nemocem

LISTY

Listy obsahují také značný podíl vitamínu C a jejich léčivé účinky jsou neméně úžasné. Musí se však sbírat z lesních rostlin, nikoli ze zahradních pěstovaných, na léčivé účinky má značný vliv i prostředí. Odvar je účinný a příjemný prostředek při průjmech a zánětech žaludku a střev, nálev je na rozdíl od plodů zase spíš ženská záležitost. Tlumí silnou menstruaci a menstruační bolesti, hlavně ale usnadňuje porod. Pokud začneme pít maliníkový čaj pravidelně 1-2x denně 1-2 měsíce před termínem porodu, dojde ke zkrácení druhé doby porodní, sníží se pravděpodobnost komplikací a zmírní se porodní bolesti.

V pití můžeme pokračovat i po porodu, kdy maliníkový čaj pomůže vyčistit porodní cesty a zkrátit dobu krvácení a rekonstrukce dělohy. Je naprosto neškodný, nevadí ani miminku při kojení. 

  • Nálev z listů maliníku - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat. Pijeme 3x denně při zánětu průdušek, k vyčištění plic u kuřáků nebo 2x denně v posledním trimestru k usnadnění porodu.
  • Odvar z listů maliníku - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme 2 minuty vařit, 10 minut vyluhovat. Pijeme až 4x denně při průjmu.
  • Nálev z malin (plodů maliníku) - 10 g suchých plodů zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme přejít var a 15 minut vyluhovat. Slijeme do termosky a při chřipce a dalších horečnatých onemocněních upíjíme z termosky během celého dne. 
  • Odvar z malin (plodů maliníku) - 5 g suchých plodů zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme 15 minut vařit, slijeme. Pijeme 2 šálky denně při impotenci a potížích s močením.

 

Využití malin pro kulinářské účely, konzervace malin a produktů z nich

Maliny jsou asi nejlepší čerstvé, sbírané rovnou z keříků. Druhým největším hitem je malinová šťáva, kterou můžeme použít jako lék při horečkách, chřipkách a nachlazení, nebo pokud máme plodů dost, klidně ji můžeme dát dětem k běžnému pití. Já jsem v dětství vždycky chodil s babičkou do lesa na maliny, v sezóně jsme jich natrhali klidně 20 litrů a všechny jsme doma svařily na šťávu, která vydržel ve sklepě po celou zimu i bez konzervantů. Nejlepší je šťáva hustá, bez přídavku vody. Stačí maliny oprat, nejlépe namočit v hrnci a vyndávat v hrsti, abychom vyplavili všemožné červíky a další havěť, která se v nich ráda ukrývá. Po okapání na sítu je ve skleněné nebo kameninové nádobě rozmačkáme, přidáme trochu
kyseliny citrónové pro výraznější chuť (nemusí být) a za občasného promíchání necháme 24 hodin stát v chladu a temnu. Druhý den už jenom necháme překapat přes plátno, na 1 kg šťávy přidáme 1 kg cukru a na sporáku za mírného zahřátí mícháme a sbíráme pěnu, dokud se cukr nerozpustí. Jde to i za studená, i když to trvá podstatně déle, takže není důvod šťávu trochu neohřát. Pokud ji nepřivedeme do varu, vitamín C se neztratí. A pak už jen plníme do lahví a skladujeme v lednici nebo v tmavém sklepě.

Z malin můžeme vyrábět i džemy a marmelády, nejlépe s přídavkem trochy rybízu pro pikantnější chuť. Nikdy se mi jich ale nepodařilo nasbírat tolik, abych to mohl vyzkoušet, protože co nezpracuji na šťávu, usuším na lahodné zimní čajíčky. Kromě léčebných účelů (při virózách) je míchám i do směsi s dalšími drobnými plody (ostružiny, kustovnice, jeřabiny, borůvky...) a celou zimu mohu popíjet lahodný čaj plný vitamínů. K běžnému pití je vhodný i čaj z maliníkových listů, nejlépe když se namíchá spolu s listy ostružiny a černého rybízu, můžeme přidat i nějakou tu bylinku s výraznou citrónovou příchutí (meduňka, šanta citrónová, aloisie). Je to velice lahodný čaj, který se dá pít jen tak, nebo i na zahřátí s medem či s rumem. Opravdová delikatesa pro zimní chladné dny. V biozahradě můžeme využít i maliníkové větve, které odřežeme na podzim po odplození. Nasekáme je na kousky, spolu se zmačkanými novinami a trochou sena či slámy je nacpeme do hliněného květináče nebo při nejhorším i do plastové láhve s uříznutým hrdlem a zanecháme někde pod stálezelenými keři jako hmyzí domeček. Plastová láhev nepůsobí zrovna dekorativně, takže pokud
chceme mít na zahrádce něco o trochu hezčího, není problém vyrobit pravý hmyzí hotel nebo-li „broukovník . Základem je kousek špalku rozříznutého podélně (jako žlab), který umístíme kulatou stranou na zem a na bocích na něj přibijeme prkénka do trojúhelníku jako stříšku. Do špalku vyvrtáme otvory různého průměru, do menšího trojúhelníku, který vznikne uvnitř nad rovnou stranou špalku umístíme maliníkové větvičky a slámu, stébla
rákosu nebo kousek papírové vlnité lepenky stočené do ruličky. 

Takovýto domeček je i velice hezký, můžeme ho postavit téměř kamkoli a nemusíme se za něj stydět jako za kus plastu. A navíc ho můžeme nechat na zahradě nastálo - přes zimu v něm najdou zimoviště slunéčka, pestřenky (vosičky), zlatoočky nebo lumčíci, přes léto další užitečný hmyz. Maliníkové větvičky jsou do hmyzího domečku nanejvýš vhodné, protože mají tu správnou strukturu a hmyzu se mezi nimi líbí. Odměnou za práci nám bude nejen radost z hezkého dílka, ale hlavně úbytek mšic, které chutnají jak slunéčkům, tak zlatoočkám a larvám pestřenek. Ty zvládnou během pár dnů „zdlábnout až 200 mšic, proto jsou na biozahradách vždy vítanými hosty. Zlatoočkám chutnají také mšice, ale žerou
i larvy much, svilušky a další drobné parazity. 

 

Pěstování malin (maliníku):

Maliny vyžadují sluníčko. Ne, že by ve stínu nerostly, naopak. Jednou se mi rozlezly od plotu až pod jabloň, kde se jim náramně líbilo. Výhony rostly do takové výšky, že jsme maliny museli sbírat z rozsochy v koruně stromu! Zvláště pro děti to byla zábava, ovšem z praktického hlediska nic moc.
Takže určitě raději slunečnou polohu. Protože mají dlouhé výhony, tak ještě potřebují nějakou podporu. Většinou se pěstují u plotu, kde se o ně můžeme podělit se sousedy, já mám po celé zahradě terasy s převýšením cca 1,5 metru, takže nechávám pruty viset z terasy a dole je pohodlně sbírám. Půdu vyžadují mírně kyselou, humózní a vlhkou (nikoli však přemokřenou). Toho nejlépe dosáhneme mulčováním lesní hrabankou a posekanou trávou. Každý rok na jaře přihrneme i čerstvý kompost. Mulčování zabrání i růstu plevele, na který jsou maliny dost háklivé. Plít se ale moc nedá, protože mají mělce uložené kořínky, které bychom mohli rytím poškodit. Při pravidelném mulčování a občasné zálivce při letním dlouhotrvajícím suchu maliny nepotřebují vůbec žádnou péči.

Rozmnožují se samovolně plazivými kořenovými výběžky. Sazenice se vysazují na podzim nebo brzy na jaře. Podzimní výsadba je výhodnější, rostlinka stačí do zimy ještě pořádně zakořenit a zesílit a na jaře už rovnou začne plodit.

Další informace jak pěstovat maliny jsou zde.

 

Vhodní sousedé malin:

Maliny vyžadují kyselejší půdu, kterou většina plodin nesnáší. Nemají rády ani žádné blízké sousedy, nedoporučuje se cokoli pěstovat
mezi keři.

 

Nevhodní sousedé malin:

Pěstujeme samostatně, nejsou vhodní ani nevhodní sousedé.

 

Škůdci a nemoci malin:

Občas trpí plísněmi nebo virovými chorobami, ve vhodné půdě a při mulčování by se nic z toho stávat nemělo. Na okraji záhonu (ne mezi rostlinami) můžeme pěstovat jako ochranu měsíček a česnek. Při výskytu plísní stříkáme přesličkou, nejlépe za slunečného počasí. Při výskytu virových chorob odstraníme celý výhon a spálíme. Pokud se vyskytne žloutnutí listů, může to být špatnou kvalitou půdy. Pomůže přihrnutí kompostem, rašeninou a lesní hrabankou.

 

Jak se jinak říká malině, maliníku - synonymní názvy: 

Maliník ☼ Maliník obecný ☼ Červená malina ☼ Malena ☼ Malene ☼ Malenka ☼ Malina ☼ Malinčí ☼ Maliní