Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

cesnek kuchynsky ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci bramborČesnek kuchyňský (allium sativum) - česneku spotřebuji takové množství, že by mi asi zahrada ani nestačila, proto ho kupuji čerstvý na trzích od farmářů. Na zahrádce vysazuji jenom pár stroužků kvůli chutné nati a také jako ochranu kolem růží, ovocných stromů, keřů nebo jahod.   Česnekové výhonky si můžeme vypěstovat i v zimě, stačí do misky naskládat stroužky klíčky nahoru, umístit na světlé místo a pravidelně podlévat vodou. Vyrostou rychle, jsou velice chutné na osolený chléb s máslem a hlavně jsou cenným zdrojem vitamínů, které v zimě dost postrádáme.



Účinky rostliny:

  • antibiotické účinky
  • protivirový, antivirový účinek
  • hubí plísně
  • chřipka
  • angína
  • nachlazení
  • kašel
  • zánět průdušek - bronchitida
  • zlepšuje trávení
  • pozitivní vliv na střevní mikroflóru
  • cukrovka a hyperglikémie - vliv na krevní cukr glukózu, stimulace tvorby inzulínu
  • vysoký tlak krve, hypertenze, hypertenzní choroba
  • ateroskleroza, vápenatění cév, ateromové pláty tepen
  • zlepšuje prokrvení tkání

Léčivé účinky česneku:

Česnek má výrazné antibiotické účinky, hubí však nejen bakterie, ale i viry a plísně. Dobře působí v dýchacích cestách, proto se hodí při chřipkách, nachlazení s kašlem a při zánětu průdušek. Zlepšuje také trávení a stav střevní mikroflóry, snižuje obsah cukru v krvi a zároveň i zvyšuje tvorbu inzulínu, proto je vhodným doplňkem stravy při cukrovce. Nejznámější je ale jeho použití při vysokém tlaku, který opravdu razantně snižuje, navíc i čistí cévy od cholesterických  usazenin a zlepšuje celkově prokrvení těla. Stačí sníst 2 podrcené stroužky denně, kvůli zápachu nejlépe rozmíchané
ve sklenici mléka nebo jogurtu.

  • Česnekový sirup na vysoký tlak - celou paličku česneku oloupeme, nakrájíme nadrobno (nebo prolisujeme) a zalijeme lihem tak, aby byla hmota potopená. Necháme louhovat 8 dní, poté přecedíme.
  • Uvaříme cukrový sirup - na 1/4 l vody přidáme 2 lžíce cukru, povaříme do hustoty sirupu a na každý díl tinktury vmícháme 2 díly sirupu. Uchováváme v lednici, užíváme při vysokém tlaku kávovou lžičku 2-3x denně.
  • Česnek s medem - paličku česneku oloupeme a podrtíme, smícháme s medem v poměru 1:1. Užíváme polévkovou lžíci 4-6x denně  při chřipce, angíně a nachlazení, zapíjíme vodou nebo bylinkovým čajem.

 

Využití česneku v kuchyni:

Česnek v kuchyni asi představovat nemusím, jsou jídla, která si bez něj neumíme ani představit (bramboráky, sekaná a karbanátky, zabijačkové pochoutky, topinky… ). Dá se přidávat opravdu téměř do všeho, například do „mexické" polévky po česku (mexickým nazývám všechno co dostatečně pálí). Na olivovém oleji osmahneme trochu červené papriky, přidáme vývar a jakoukoli zeleninu nastrouhanou nebo nakrájenou na menší kousky (třeba hlávkové zelí, brokolici, růžičkovou kapustu, mrkev, petržel), prolisovaný česnek, chilli papričku nebo mleté chilli koření a na závěr kousek pikantní klobásy. Ničím se nezahušťuje, s topinkou je to výborný lehký oběd. Při chřipce a angíně se hodí česneková a cibulová dieta,
protože obě zeleniny dokáží velice účinně hubit viry i bakterie.

Střídám cibulovou a česnekovou polévku, pokud je hlad, tak i topinky se sýrem a rozmačkaným stroužkem česneku. Česnečku
můžeme připravit bud klasickou, tedy uvařit brambory s libečkem, saturejkou, mrkví a petrželí. Na talíř připravíme trochu majoránky, stroužek prolisovaného česneku, drcený kmín, sůl a kousek sádla, přelijeme čistým vývarem nebo i vývarem s brambory a zeleninou a podáváme s topinkou. Pokud je na vás čerstvý česnek moc, můžete zkusit speciální česnečku, kde se podrcený česnek před varem opraží na oleji, je ho třeba ale celá palička. Po opražení zalijeme vývarem, přidáme trochu kari koření, drcený kmín, majoránku, sůl, vegetu a vaříme maximálně 5 minut. Nakonec dochutíme sladkou smetanou. Tato polévka je u nás tak oblíbená, že se na ni stojí doslova fronta.

Česneková bomba je i pomazánka z krabičky taveného sýra s trochou majonézy a drceného česneku (hodně). Je to rychlé, neuvěřitelně chutné a zdravé, vhodné na topinky nebo rohlíky (i jako chuťovky, které můžeme zdobit půlkou vlašského ořechu nebo bobulí hroznového vína). Odpůrci česneku si většinou stěžují na nepříjemný česnekový dech, ten ale skvěle neutralizuje obyčejný bílý jogurt, stačí malý kelímek a nemusíme se bát ani do společnosti.   Na vonný dech pomáhá také rozžvýkat několik kávových zrn nebo snítku čerstvé petrželky, ale jednak to není moc dobré a také nás to nijak neochrání před vylučováním česnekového pachu potem. Jogurt však opravdu zabírá.

 

Pěstování česneku:

Na pěstování je česnek nenáročný, stačí dodržet základní pravidla. Vyžaduje lehčí půdu, nejlepší je před výsadbou přidat kompost s trochou písku nebo i dřevěného popela. Záhon musí být na slunném místě a nesmí být vyhnojen čerstvým hnojem ani jinými hnojivý. Pro první pěstování je dobré sadbu koupit v zahradnictví, budeme mít jistotu, že není prolezlá žádnými chorobami. Navíc potřebujeme pro podzimní výsadbu podzimní odrůdu, pro sázení na jaře zase jarní odrůdu. Ne že by to jinak nerostlo, ale výnosy by byly daleko menší. Pokud budeme s úrodou spokojeni, můžeme si pár paliček na dalších několik měsíců do výsadby uskladnit v suchu a temnu a další sadbu už můžeme pořídit z vlastních zásob.
A ještě několik málo slov k chemické ochraně, která je u česneku zvláště populární a člověk by myslel, že to bez ní ani nejde. Prakticky všude se doporučuje před sadbou stroužky namořit jako ochranu proti škůdcům a chorobám. Asi je to opravdu třeba na poli, pokud se pěstuje celý lán, nikoli však v malé zahrádce. Budete-li ze všech stran přesvědčováni, že bez moření a stříkání to nejde, nevěřte tomu, v přírodní zahradě to opravdu jde. Takže nepanikařit a nemořit!

Česnek sázíme buď na podzim, nebo na jaře. Podzimní výsadba se sklízí samozřejmě dříve, již koncem června nebo v červenci, úroda i stroužky bývají větší, ale zase se moc nedá skladovat, nemá tak velkou trvanlivost. Sázíme ho co nejpozději, nejdříve koncem října, spíš v listopadu, nebo dokonce i na začátku prosince, kdykoli před promrznutím půdy. Ten jarní se sází v březnu až dubnu a sklízí se na podzim, pěstuje se hlavně na uskladnění.

Česnek nevyžaduje žádnou péči, hnojit se nejen nemusí, dokonce ani nesmí, zalévat také ne, pouze v největším parnu když je půda opravdu suchá jako troud a hrozilo by uhynutí. Nemusí se ani kypřit a plít, pokud mu dopřejeme nastýlku z posečené trávy, je zcela spokojen. Jedině u paličáků vylamujeme květenství ihned když se objeví, protože rostlinku oslabuje a stroužky by narostly menší.
Sklízíme podle druhu - paličáky (ty, co vytváří kulovité květenství - pacibulky) se vytahují ze země, když začnou žloutnout listy, nepaličáky (které nevytváří květenství) slízíme v době, kdy polehávají listy. Svážeme je do svazečků nebo zapleteme do copů (jeden si můžeme pověsit v kuchyni jako dekoraci nebo třeba i jako ochranu proti upírům), sušíme je na dobře větraném místě přibližně měsíc.

 

Vhodní sousedé:

Růže chrání před mšicemi. Snáší i mírně kyselé půdy, můžeme ho tedy pěstovat i s jahodami, malinami a ostružinami. Pokud není pod ovocnými stromy příliš velký stín, prospívá i tam. V řádcích se kombinuje s mrkví a černým kořenem, může růst i mezi okurkami, pokud je zaléváme pouze ke kořenům a česnek pěstujeme na okraji záhonu.

 

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme ho vedle cibule a póru, protože trpí stejnými škůdci a nemocemi, ve větší skupině se zvyšuje riziko nákazy. Nesnáší se ani s rajčaty, neroste na záhoně po bramborách. Nemá rád přímé hnojení, proto se nehodí na jeden záhon s košťálovinami (zelí, kapusta, kedluben, brokolice, květák), nevyhovuje mu ani hrách a fazole.

 

Škůdci a nemoci:

Nejčastějšími škůdci jsou háďátka zhoubná, jejichž kolonie dokáže zničit celou úrodu česneku, nadzemní i podzemní části se deformují a česnek práchniví. Háďátka zůstávají v půdě, proto je třeba po napadení rostliny odstranit a půdu dezinfikovat osazením záhonu mesičkem a aksamitníkem. Preventivně můžeme několik rostlinek pěstovat i mezi řádky česneku. Riziko výskytu háďátek se zvyšuje pěstováním česneku a jiných cibulovin na jednom záhoně opakovaně po sobě, na stejné místo by měl přijít až za 4-5 let.

Dalším problémem jsou různé druhy hniloby, které postihují nejprve kořeny, poté stroužky, někdy i nadzemní části česneku.
Hniloba je také příčinou „trouchnivění" stroužků při skladování, čili jejich hnědnutí a vysychání. Prevence je stejná jako u hádátek - nesázet česnek až 5 let na stejném místě, pěstovat v nezamokřených a lehčích půdách a dopřát mu na záhoně vhodnou společnost.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

hlavy   kornatění   končetina   Treben   brnění   krvácení   šlacha   kameny   keř   viry   vitamín   chřipka   kloub   nohy   arteriskleróza   rýma   sběr   ledvin   bylinná směs   stvol   bolest   fytoterapie   horečka   pálení   mateřské   vřed   vývar   mensturace   recept   chřipka   stonek   strom   inhalace   trávicí   menstruační   slezina   antibiotik   výroba   řídnutí kostí   děti   slinivka   hlas   obsažené   epilepsie   Avicena   metabolismus   vitamin   horké   hemeroid   játra   choroba   kořen   Váňa   mrtvice   jaterní   čaj   použití   vliv   zdraví   opar   nať   stonek   květ   olej   pupen   pěstování   zelenina   zánět   odvar   sušení   srdce   alergie   kontraindikace   obsahuje   koupel   Podhorná   zlomenin   slezina   dna   Galenos   bylinka   návod   Mattioli   Zentrich   močopudný   sliznice   plísně   zpracování   bylina   zápal   sirup   fermentace   akné   teplé   ateroskleróza   zácpa   angína   roztroušená   hemoroid   písek   žlučník   vlas   víno   krk   kojenec   nachlazení   nežádoucí   migrén   tinktura   tlak   houba   babské rady   Janča   kolika   kontraindikace   neht   astma   Paracelsus   Janča   Moučka   list   studené   ovoce   indikace   rostlina   komplikace   nemoc   kůra   pijeme   plíseň   katar   dásně   zelina   Zentrich   využití   zrak   prášek   kvasinky   střev   minut   štítná   kapsaicin   užití   žaludek   sval   nálev   postup   průjem   revma   ruka   abytyše Hildegarda   osteoporóza   artróza   chladné   zalijeme   noha   kůže   premenstruační   játra  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)