kapusta a ruzickova kapusta ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci kapustyKapusta se v naší kuchyni tolik nepoužívá, jednak kvůli nepříjemnému nadýmání, které způsobuje, ale hlavně proto, že mnoha lidem prostě nechutná. Je pravda, že je trochu tužší, takže i když se hodí velmi dobře jako příloha do polévky v kombinaci s ostatní zeleninou, musí se vložit do vývaru dříve než zbytek zeleniny, aby dostatečně změkla. Dalším problémem je také to, že delším (a nevhodným) skladováním hořkne, takže ze supermarketu si většinou přineseme hlávku, kterou si tak leda zkazíme sváteční oběd.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • vysoká hladina cholesterolu, hypercholesterolémie
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění cév - čistí cévy
  • pálení žáhy
  • pálení žáhy
  • podpora trávení - posiluje střevní peristaltiku
  • zácpa
  • rakovina tlustého střeva - prevence
  • hubnutí - "rozpouští tuky"
  • bolesti páteře, bolesti křížů
  • bolesti kloubů
  • revma, revmatismus, rvmatoidní artritida
  • štítná žláza, štítnice - upravuje její činnost

Řešením je kupovat čerstvou kapustu na trhu a nebo si pěstovat vlastní na zahrádce. Stačí jich opravdu jenom pár, alespoň tedy mně, protože do polévky přidávám kadeřávek a růžičkovou kapustu, tu hlávkovou jíme pouze jako hlavní chod a i když je to velká dobrota, jednou za měsíc nám to v sezóně stačí. A bez mučení se přiznám, že žádná jiná úprava kapusty mě nezaujala. Takže tady je ta moje lahůdka, na které si smlsne i můj manžel, typický to masožravec. Kapustu krátce povaříme s kouskem saturejky a yzopu (abychom odstranili nebo alespoň zmírnili nadýmání), na pánví na kostičkách slaniny osmahneme cibulku, kapustu na kostičky, podlijeme vývarem (klidně i masovým), přidáme sůl, pepř a kousek drobně pokrájené saturejky a dusíme. Ve chvíli, kdy se vyvaří všechna voda a kapusta je měkká, přidáme lisovaný česnek (hodně) a vmícháme vejce. Podáváme s vařenými brambory, skalním masožravcům můžeme posypat ještě navíc kostičkami anglické slaniny.

To růžičková kapusta je jiné kafe. Růžičky se dají sklízet i v zimě, snáší mráz až -10°C a tak máme někdy až do ledna či února o čerstvé vitamínky postaráno. Opět se hodí především do polévek, výborné jsou i zapečené s brambory (obojí uvařené, opečené na cibulce se spoustou česneku a v troubě zapečné posypané sýrem), dají se přidat spolu se žampiony, malými brambůrky a kuřecím masem nebo slaninou na špízy, které buď zapékáme v troubě nebo obalíme v těstíčku a smažíme na pánvi, můžeme je jenom tak podusit na másle se solí, pepřem a kysanou smetanou a použít jako přílohu k masu nebo se sýrovou omáčkou a bramborem jako hlavní chod. Vzhledem k tomu, jak je kapusta na pěstování nenáročná, vřele doporučuji, i díky jejím zajímavým léčivým účinkům.

 

Léčivé účinky kapusty:

Kapusta obsahuje hodně vitamínu C, vitamíny skupiny B, v menší míře i E a K, z minerálních látek hlavně draslík, fosfor, hořčík, vápník, síru a železo, ze stopových prvků hlavně selen. Pravidelná konzumace nebo pití kapustové šťávy prokazatelně snižuje hladinu cholesterolu, čistí cévy (je tedy prevencí a lékem na aterosklerózu), mírní i pálení žáhy. Povzbuzuje střevní peristaltiku, je účinná proti zácpě a preventivně působí proti rakovině tlustého střeva. Šťáva ředěná vodou se používá s úspěchem při redukčních dietách, kdy povzbuzuje látkovou výměnu (metabolismus), čistí tělo, rozpouští tuky a navíc zásobuje „hubnoucí" tělo dostatkem čerstvých vitamínů a minerálů včetně vitamínu C.
Obklad z čerstvých listů pomáhá při neuralgických bolestech v kříži nebo na bolavé klouby postižené revmatismem, růžičková kapusta upravuje činnost štítné žlázy.

  • Čerstvá šťáva z kapusty - listy kapusty odšťavíme na odšťavovači nebo rozemeleme a vymačkáme. Pijeme 50 ml 2x denně, nejlépe smíchanou se 100 ml štávy mrkvové. Údajně se prý dá velmi výrazně zlepšit chuť přidáním jablečné šťávy (1 díl kapusty, 2 díly jablek), tato směs chutná prý něco mezi jahodami a kiwi. Zatím jsem nevyzkoušel, ale přijde mi to zajímavé, takže zkoušejte a případně dejte vědět! V každém případě pro redukční diety (nebo celkové pročištění těla při detoxikaci) je vhodná sklenice „limonády" ráno, nejlépe nalačno - 50 ml kapustové šťávy a šťávu z půlky citrónu doplníme vodou do plné sklenice. Snídáme až za 20 minut, aby koktejl měl čas působit.
  • Obklad z kapustových listů - čerstvé listy naklepeme, přiložíme na postižené bolestivé místo, převážeme a necháme působit přes noc. Pomáhá při revmatismu, dně, ischiasu a dalších problémech s bolestmi dolních partií zad.

 

Pěstování kapusty:

Hlávková kapusta je nenáročná plodina, potřebuje pouze dostatek živin v půdě. Záhon stejně jako u jiných košťálovin připravujeme už na podzim, důkladně prohnojíme, zamulčujeme a na jaře ještě přidáme vrstvu kompostu. Do tohoto základu sázíme sazeničky kapusty, které okamžitě zamulčujeme posekanou trávou. Semínka se vysévají u ranných odrůd již od konce února do truhlíků, u pozdních a zimních odrůd o měsíc později. Rostlinky jsou otužilé, na záhon mohou přijít již v dubnu, bez problémů obvykle zvládají i jarní květnové mrazíky. Sklízet můžeme už od června průběžně dle potřeby. Zimní odrůdy se vysazují až do konce září, v mírných zimách neustále rostou a sklízet můžeme čerstvé až do začátku nového roku. Protože má velkou spotřebu živin, můžeme přihnojovat každých 14 dní kopřivovou jíchou.
Růžičková kapusta se většinou vysazuje na záhony až v létě, protože je pro zahrádkáře důležitá spíše jako plodina na zimní období. Platí pro ni stejné podmínky (vyhnojený a zamulčovaný záhon), jako hnojivo během vegetace jí vyhovuje opět kopřivová jícha, ale i dřevěný popel, který můžeme přidat okolo rostlin do nastýlky. Dodává výživu růžičkám, které jsou pevnější a kompaktnější. Od září se doporučuje odlomit růstový vrchol, aby se veškerá vegetační síla soustředila na růžičky, nikoli listy.

 

Vhodní sousedé kapusty:

Kromě níže uvedených plodin asi není nic, co by kapustě vysloveně vadilo. Asi ji nebudeme pěstovat mezi mrkví a salátem, kterým vadí hodně hnojená půda, ale jinak zvládá téměř cokoli. Rajčata a celer odpuzují škůdce, brutnák celkově podporuje vitalitu rostlin, hlávky jsou pevnější a lépe se skladují. Růžičkové kapustě se daří i s heřmánkem, který ji povzbuzuje k růstu a vytváření hezkých růžiček. Vhodná předplodina jsou ranné brambory, já pěstuji hlávkovou kapustu přímo mezi brambory a mám pocit, že se jí to náramně líbí.

 

Nevhodní sousedé kapusty:

Nemá ráda sousedství salátu a petržele, nesnáší kyselé půdy (jahody, maliny).

 

Škůdci a nemoci kapusty:

Jako u všech brukvovitých je hlavním škůdcem bělásek, ochranou je výsadba mezi rostliny, které svou vůní bělásky odpuzují (rajčata, celer), podrobnější informace viz. zelí. Další nemoci (nádorovitost košťálovin apod.) na přírodní zahradě nehrozí, pokud střídáme plodiny a máme kvalitní, nevyčerpanou půdu, nemusíme se u kapusty žádných nemocí bát.