kren ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci krenuKřen selský (latinsky armoracia rusticana, cochlearia armoracia) - dříve býval křen běžnou součástí  jídelníčku, i když si lidé asi nebyli  vědomi jeho úžasných léčivých  účinků. Pěstoval se na každé zahrádce  a byl jednou z mála možností,   jak vyrobit pikantní pokrm,   protože pálivé papričky a hořčice  byly spíš výsadou dalekých teplých  krajů nebo honosných tabulí  bohatých. Dnes většina lidí při  dochucování jídla dává přednost  právě hořčici a různým křenovým  „konzervám" nebo dokonce  kečupu před čerstvě strouhaným  křenem.

kren ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci krenu 2Léčivé účinky křenu:

Obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, E, provitamín A a téměř neuvěřitelné  množství minerálních látek, především hořčík, vápník, draslík,   železo, fosfor, síru, měď, zinek, chrom.   Pro své antivirové a antibakteriální účinky se využívá při chřipce,   nachlazení, angíně a zánětu mandlí. Velmi účinně odhleňuje  průdušky, léčí chrapot a mírní kašel, povzbuzuje k činnosti žlázy  s vnitřní sekrecí a upravuje hormonální systém, detoxikuje játra  a rozpouští žlučové kaménky. Povzbuzuje trávení, čistí střeva  a pomáhá obnovovat střevní mikroflóru. Preventivně chrání před  rakovinou trávicího ústrojí. Je velmi vhodný v rekonvalescenci  po dlouhých nemocech, při sedavém způsobu života, v geriatrii  (u seniorů) a používá se i k harmonizaci střevního traktu po antibiotikách,   kdy dokáže doslova nastartovat správné trávení a upravit  střevní mikroflóru, což přispívá ke zlepšení vstřebávání živin  a celkové tonizaci celého těla.   Zevně se používají „křenové placky" na revmatické a neuralgické   bolesti (bolesti kloubů, ischias, ústřel), nebo na omrzliny, ve kterých  dokáže znovu rozproudit krevní oběh.  

  • Sirup z křenu, křenový sirup: obvykle se uvádí recepty na sirup s cukrem - oloupaný  křen nastrouháme a v misce zasypeme cukrem, ve chvíli, kdy se  utvoří šťáva, užíváme po lžičkách při kašli. Tento sirup asi bude  vhodnější pro malé děti, protože má jemnější chuť, ale u větších  dětí a dospělých dávám přednost variantě čerstvého křenu s medem.   Nastrouháme křen, přidáme stejné množství medu, promícháme  a uchováme v uzavřené nádobě v lednici. Užíváme 3x  denně kávovou lžičku při chřipce, nachlazení a zahlenění, je to ale  i výborné tonikum v rekonvalescenci, v geriatrii nebo při sedavém  způsobu života.
  • Směs na chrapot z křenu, medu a žloutku: připravíme ji z jedné lžičky křenu, jedné lžičky  medu a vmícháme vaječný žloutek. Užíváme po kávových lžičkách  každou hodinu až do vymizení potíží.  
  • Křenové víno je vynikající (a docela chutný) způsob na rozpouštění  žlučových kaménků. Strouhaným křenem zaplníme cca 1/5 litrové  láhve, doplníme červeným vínem a necháme 10 dní za každodenního  protřepání vyluhovat. Slijeme a užíváme první 3 dny kávovou  lžičku 3x denně, při dobré snášenlivosti zvýšíme na polévkovou  lžíci 3x denně. Doba léčby je minimálně 30 dnů.  
  • Křenová placka - smícháme 3 díly křenu, 5 dílů mouky, 1 díl sádla,   natřeme na plátno a přes plátno (ne na holou kůži) přiložíme  na postižené místo. Necháme působit pouze 15-30 minut. Křen silně  dráždí kůži i nervová zakončení, uvolňuje „zablokované" nervy  při ischiasu a dalších neuralgiích, zvyšuje prokrvení a tím mírní  bolesti kloubů. Nesmí se ale nanášet přímo na pokožku, mohly by  se objevit puchýře a vyrážky.  

 

Povídání o křenu, kulinářské využití křenu v kuchyni:

Myslel jsem, že je to z pohodlnosti, přeci jen se křen musí napřed  čerstvý koupit nebo vyrýt, očistit a nastrouhat, ale nakonec  jsem zjistila, že problém je někde trochu jinde. Všichni samozřejmě  víme, že křen je zdravý, ale vzhledem k jeho štiplavé chuti si  nedokážeme představit, co bychom s ním měli dělat. Tedy samozřejmě  kromě přílohy k ovarovému kolenu, klobáskám nebo pečeným  žebírkům. Klasické recepty - šunková rolka a křenová omáčka  určitě nepatří mezi běžná jídla a ani mě nic moc neříkají, i když  jsem je samozřejmě vyzkoušel. Přesto se dá s pomocí křenu vyrobit  spousta dobrot nebo prostě jenom oživit některá tradiční jídla.   Třeba saláty. Klasický je zelný s křenem, kdy hlávkové zelí nakrájíme  na nudličky, důkladně promačkáme až pustí šťávu (obdoba  „šlapání" zelí v sudu), dochutíme solí, cukrem, octem a křenem.   Vynikající je i křenová zálivka na míchané saláty (směs listových  salátů, mrkve a červené papriky), naprosto neodolatelné jsou  studené křenové omáčky, tzv. dipy, které podáváme jako přílohu  k masu, pečeným bramborám nebo rybám místo tatarky, nebo je  můžeme i namazat na tousty či kousky rohlíků jako jednohubky.
Základ může být cokoli - v případě „tatarky" spíš majonéza, jogurt  a kysaná smetana, v případě pomazánky tavený nebo čerstvý sýr  typu Lučina a tvaroh. Dochutit můžeme sladkou paprikou, kečupem,   bylinkami (krvavec, pažitka, naťová cibulka, petrželka, potočnice,   řeřicha), vařenými vejci, šunkou, tvrdým sýrem, vždy je  to jiné a vždy velmi dobré. Čerstvě strouhaným křenem můžeme  posypat i guláš nebo chleba s paštikou, vynikající je na počesnekované  topince s míchanými vejci nebo se sýrem. Vždy je ale lepší  používat křen čerstvý, až ve finále na hotový pokrm.
A že trochu pálí? Vůbec nevadí, alespoň nám pořádně protáhne  nos i celé dutiny, odkud štiplavá silice se spuštěnou rýmou vyžene  i všechny usazené nečistoty a bakterie. Dětem (nebo i všem, kteří  považují křen za příliš ostrý) můžeme štiplavou chuť zjemnit nastrouhaným  jablkem. V každém případě je to velmi cenný zdroj  vitamínů a minerálů, především v zimním a jarním období.   I když jsem příznivcem čerstvého křenu a mám svou zásobu  na zimu ve sklepě, je mi jasné, že v paneláku to asi nepůjde. Takže  pokud vám roste křen někde na chatě, můžete si na zimní období
do zásoby připravit domácí „krenex", je to určitě lepší varianta než  kupovaný. Na 40 dkg nastrouhaného křenu potřebujeme 4 lžičky  cukru, lžičku soli, 3,5 dl vody, 1 dl oleje, 1 dl octa. Vše smícháme,   rozmixujeme, plníme do sklenic. Zavařovat nemusíme, v lednici  vydrží až do jara. A na závěr ještě jedna obměna křenové hořčice.   Nastrouhaný křen smícháme s podrcenými stroužky česneku  a trochou kečupu a rozmixujeme. Opět můžeme skladovat i pár  týdnů v lednici, je to chutné a zároveň velmi zdravé.  

 

Pěstování křenu:

Možná si řeknete, že pěstování křenu není žádná věda. I já si pamatuji,   že babička ho měla na zahradě v zarostlém koutě, vůbec  se o něj nestarala a byl tam pořád co si pamatuji, stačilo zajít kdykoli  s rýčem a bylo hotovo. Jenže to je spíš pohled malého dítěte.   Dnes po zkušenostech s pěstováním mi došlo, že i nenápadný  a nenáročný křen chce své, zvláště pokud nechceme sklízet takové  malé rozvětvené provázky, které se nedají pořádně ani oloupat,   ani nastrouhat. Naštěstí je Česká republika téměř křenová velmoc  (tedy spíš bývala, než ruční práci pohřbila socialistická kolektivizace),   takže nám zbyly alespoň české odrůdy a také návody a zkušenosti  z praxe na nejlepší a nejvýnosnější pěstování.  

Pokud chceme pěstovat křen na záhoně, sázíme na podzim nebo  brzy na jaře asi 1-2 cm tlusté řízky, které odřežeme z postranních  výběžků kořene. Na záhoně připravíme hlubší brázdy (kolem  30 cm), které naplníme kompostem a do něj zasadíme řízky našikmo,   pod úhlem 45° tak, aby byl vrcholek řízku (ten, co i v zemi  na matečné rostlině směřoval vzhůru) těsně pod povrchem. Sklízíme  na podzim.   U tohoto druhu pěstování vidím několik nevýhod. Jednak se záhon  dost zaplevelí, protože nikdy nezvládneme důkladně vybrat  všechny malé kořínky a cokoli zůstane v zemi, je základem nové  rostliny. Nejlepší je po křenu pěstovat brambory, které ho většinou  zlikvidují, ale stoprocentně to také neplatí. Další nevýhodou je, že
křenu přidělíme zeleninový záhon, kde bychom mohli pěstovat  něco jiného. A konečně je to pracné, musí se každý rok vysazovat  znovu. Takže pro líné zahrádkáře s dostatkem vhodného místa  bude asi lepší způsob, kdy křen nasadíme jednou a sklízíme průběžně  až 10 let.

Víceleté pěstování vyžaduje opět brázdy, do kterých tentokrát  řízky zasadíme naplocho, nikoli šikmo. Zahrneme kompostem,   půdu utužíme a pak už jen čekáme. První rok vyrostou  listy, od druhého roku sklízíme ty kořeny, které brázdou prorostly  na povrch. Při vyrývání ale dáváme pozor, abychom neporušili  „matečný" kořen, ze kterého vyroste další křen ke sklizni. Tímto  způsobem můžeme křen na jednom stanovišti pěstovat až 10 let,   než se matečný kořen vyčerpá.  

U obou dvou druhů pěstování platí stejné podmínky. Vlhčí, ale  ne přemokřená půda (čili za sucha zalévat), stanoviště na slunci  nebo v polostínu (ve stínu roste také, ale kvalita kořenů nic moc)   a hlavně nehnojit, protože při přihnojování křen vytváří mnoho  postranních kořínků a slabý hlavní kořen. Stačí každé jaro nebo  podzim přihrnout novou dávku kompostu a v létě vylamovat květenství,   které kořeny oslabuje. U jednoletých výsevů můžeme ještě  během roku odhrnout zeminu a odstranit postranní kořínky, aby  se podpořil vývoj hlavního kořenu, u víceletých ani nemusíme.   Křen můžeme vyrývat až do zámrazu půdy, na zimu se skladuje  nejlépe ve sklepě v bedýnkách. Stačí kořeny naskládat vedle sebe  nastojato, zahrnout zemí s pískem a jednou měsíčně prolít trochou  vody (ne moc, aby kořeny neuhnívaly). V lednici se moc dlouho  skladovat nedá, protože vysychá, trvanlivost o něco prodloužíme,   když ho zavineme do navlhčené utěrky.  

 

Vhodní sousedé křenu:

Nemá žádné vhodné sousedy, pěstuje se samostatně.


Nevhodní sousedé křenu:

Nemá žádné nevhodné sousedy, pěstuje se samostatně.

 

Škůdci a nemoci křenu:

Škůdci ani nemocemi netrpí.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

květ   řídnutí kostí   návod   zalijeme   Galenos   zápal   keř   komplikace   list   kornatění   artróza   hlas   průjem   užití   prášek   ruka   recept   plísně   pupen   chřipka   katar   kloub   srdce   akné   obsahuje   končetina   chřipka   zdraví   kameny   žaludek   víno   bylinka   olej   rýma   sirup   Treben   teplé   kolika   migrén   Moučka   zelina   dásně   játra   studené   štítná   střev   tinktura   sval   kontraindikace   slezina   vitamín   fermentace   kapsaicin   kontraindikace   abytyše Hildegarda   vliv   rostlina   nať   zrak   kvasinky   mrtvice   ledvin   krvácení   inhalace   sběr   Váňa   výroba   vitamin   odvar   ateroskleróza   slinivka   koupel   hemoroid   jaterní   indikace   horečka   stvol   sušení   nežádoucí   fytoterapie   játra   alergie   pijeme   Janča   epilepsie   nachlazení   neht   Paracelsus   vřed   šlacha   dna   choroba   plíseň   sliznice   premenstruační   metabolismus   děti   mensturace   pálení   hemeroid   antibiotik   kořen   noha   menstruační   arteriskleróza   nálev   osteoporóza   písek   využití   čaj   minut   vývar   zpracování   trávicí   zácpa   pěstování   ovoce   nemoc   tlak   angína   revma   roztroušená   bolest   babské rady   Zentrich   opar   Podhorná   močopudný   Mattioli   stonek   vlas   chladné   kůra   Janča   obsažené   Zentrich   mateřské   hlavy   zánět   houba   strom   postup   astma   použití   bylinná směs   stonek   horké   zelenina   kůže   bylina   brnění   slezina   žlučník   nohy   Avicena   kojenec   viry   zlomenin   krk  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)