MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

kren ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci krenuKřen selský (latinsky armoracia rusticana, cochlearia armoracia) - dříve býval křen běžnou součástí jídelníčku, i když si lidé asi nebyli vědomi jeho úžasných léčivých účinků. Pěstoval se na každé zahrádce a byl jednou z mála možností, jak vyrobit pikantní pokrm, protože pálivé papričky a hořčice byly spíš výsadou dalekých teplých krajů nebo honosných tabulí bohatých. Dnes většina lidí při dochucování jídla dává přednost právě hořčici a různým křenovým „konzervám" nebo dokonce kečupu před čerstvě strouhaným křenem.



Účinky rostliny:

  • virové infekce - antivirotický účinek
  • bakteriální infekce - antibakteriální účinek
  • chřipka
  • nachlazení
  • angína, zánět mandlí
  • zahlenění průdušek
  • chrapot
  • kašel
  • podpora trávení, zlepšení vstřebávání živin z jídla
  • očista střeva
  • detoxikace
  • probiotický účinek - vliv na rychlejší obnovu střevní mikroflóry (např. po užívání antibiotik)
  • rekonvalescence po dlouhých nemocích
  • prevence nemocí při sedavém způsobu života
  • žlučové kaménky
  • harmonizace hormonálního systému, endokrinního systému, žláz s vnitřní sekrecí
  • dobrý účinek na staré lidi
  • tonizace organismu
  • bolesti kloubů
  • ischias, ústřel
  • omrzliny
  • chrapot, ztráta hlasu, chraplavý hlas
  • neuralgie
  • neuropatie, neuropatická bolest

kren ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci krenu 2Léčivé účinky křenu:

Obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, E, provitamín A a téměř neuvěřitelné množství minerálních látek, především hořčík, vápník, draslík, železo, fosfor, síru, měď, zinek, chrom. Pro své antivirové a antibakteriální účinky se využívá při chřipce, nachlazení, angíně a zánětu mandlí. Velmi účinně odhleňuje průdušky, léčí chrapot a mírní kašel, povzbuzuje k činnosti žlázy s vnitřní sekrecí a upravuje hormonální systém, detoxikuje játra a rozpouští žlučové kaménky. Povzbuzuje trávení, čistí střeva a pomáhá obnovovat střevní mikroflóru. Preventivně chrání před rakovinou trávicího ústrojí. Je velmi vhodný v rekonvalescenci po dlouhých nemocech, při sedavém způsobu života, v geriatrii (u seniorů) a používá se i k harmonizaci střevního traktu po antibiotikách, kdy dokáže doslova nastartovat správné trávení a upravit střevní mikroflóru, což přispívá ke zlepšení vstřebávání živin a celkové tonizaci celého těla. Zevně se používají „křenové placky" na revmatické a neuralgické  bolesti (bolesti kloubů, ischias, ústřel), nebo na omrzliny, ve kterých dokáže znovu rozproudit krevní oběh. 

  • Sirup z křenu, křenový sirup: obvykle se uvádí recepty na sirup s cukrem - oloupaný křen nastrouháme a v misce zasypeme cukrem, ve chvíli, kdy se utvoří šťáva, užíváme po lžičkách při kašli. Tento sirup asi bude vhodnější pro malé děti, protože má jemnější chuť, ale u větších dětí a dospělých dávám přednost variantě čerstvého křenu s medem. Nastrouháme křen, přidáme stejné množství medu, promícháme a uchováme v uzavřené nádobě v lednici. Užíváme 3x denně kávovou lžičku při chřipce, nachlazení a zahlenění, je to ale i výborné tonikum v rekonvalescenci, v geriatrii nebo při sedavém způsobu života.
  • Směs na chrapot z křenu, medu a žloutku: připravíme ji z jedné lžičky křenu, jedné lžičky medu a vmícháme vaječný žloutek. Užíváme po kávových lžičkách každou hodinu až do vymizení potíží. 
  • Křenové víno je vynikající (a docela chutný) způsob na rozpouštění žlučových kaménků. Strouhaným křenem zaplníme cca 1/5 litrové láhve, doplníme červeným vínem a necháme 10 dní za každodenního protřepání vyluhovat. Slijeme a užíváme první 3 dny kávovou lžičku 3x denně, při dobré snášenlivosti zvýšíme na polévkovou lžíci 3x denně. Doba léčby je minimálně 30 dnů. 
  • Křenová placka - smícháme 3 díly křenu, 5 dílů mouky, 1 díl sádla, natřeme na plátno a přes plátno (ne na holou kůži) přiložíme na postižené místo. Necháme působit pouze 15-30 minut. Křen silně dráždí kůži i nervová zakončení, uvolňuje „zablokované" nervy při ischiasu a dalších neuralgiích, zvyšuje prokrvení a tím mírní bolesti kloubů. Nesmí se ale nanášet přímo na pokožku, mohly by se objevit puchýře a vyrážky. 

 

Povídání o křenu, kulinářské využití křenu v kuchyni:

Myslel jsem, že je to z pohodlnosti, přeci jen se křen musí napřed čerstvý koupit nebo vyrýt, očistit a nastrouhat, ale nakonec jsem zjistila, že problém je někde trochu jinde. Všichni samozřejmě víme, že křen je zdravý, ale vzhledem k jeho štiplavé chuti si nedokážeme představit, co bychom s ním měli dělat. Tedy samozřejmě kromě přílohy k ovarovému kolenu, klobáskám nebo pečeným žebírkům. Klasické recepty - šunková rolka a křenová omáčka určitě nepatří mezi běžná jídla a ani mě nic moc neříkají, i když jsem je samozřejmě vyzkoušel. Přesto se dá s pomocí křenu vyrobit spousta dobrot nebo prostě jenom oživit některá tradiční jídla. Třeba saláty. Klasický je zelný s křenem, kdy hlávkové zelí nakrájíme na nudličky, důkladně promačkáme až pustí šťávu (obdoba „šlapání" zelí v sudu), dochutíme solí, cukrem, octem a křenem. Vynikající je i křenová zálivka na míchané saláty (směs listových salátů, mrkve a červené papriky), naprosto neodolatelné jsou studené křenové omáčky, tzv. dipy, které podáváme jako přílohu k masu, pečeným bramborám nebo rybám místo tatarky, nebo je můžeme i namazat na tousty či kousky rohlíků jako jednohubky.
Základ může být cokoli - v případě „tatarky" spíš majonéza, jogurt a kysaná smetana, v případě pomazánky tavený nebo čerstvý sýr typu Lučina a tvaroh. Dochutit můžeme sladkou paprikou, kečupem, bylinkami (krvavec, pažitka, naťová cibulka, petrželka, potočnice, řeřicha), vařenými vejci, šunkou, tvrdým sýrem, vždy je to jiné a vždy velmi dobré. Čerstvě strouhaným křenem můžeme posypat i guláš nebo chleba s paštikou, vynikající je na počesnekované topince s míchanými vejci nebo se sýrem. Vždy je ale lepší používat křen čerstvý, až ve finále na hotový pokrm.
A že trochu pálí? Vůbec nevadí, alespoň nám pořádně protáhne nos i celé dutiny, odkud štiplavá silice se spuštěnou rýmou vyžene i všechny usazené nečistoty a bakterie. Dětem (nebo i všem,kteří považují křen za příliš ostrý) můžeme štiplavou chuť zjemnit nastrouhaným jablkem. V každém případě je to velmi cenný zdroj vitamínů a minerálů, především v zimním a jarním období. I když jsem příznivcem čerstvého křenu a mám svou zásobu na zimu ve sklepě, je mi jasné, že v paneláku to asi nepůjde. Takže pokud vám roste křen někde na chatě, můžete si na zimní období
do zásoby připravit domácí „krenex", je to určitě lepší varianta než kupovaný. Na 40 dkg nastrouhaného křenu potřebujeme 4 lžičky cukru, lžičku soli, 3,5 dl vody, 1 dl oleje, 1 dl octa. Vše smícháme, rozmixujeme, plníme do sklenic. Zavařovat nemusíme, v lednici vydrží až do jara. A na závěr ještě jedna obměna křenové hořčice. Nastrouhaný křen smícháme s podrcenými stroužky česneku a trochou kečupu a rozmixujeme. Opět můžeme skladovat i pár týdnů v lednici, je to chutné a zároveň velmi zdravé. 

 

Pěstování křenu:

Možná si řeknete, že pěstování křenu není žádná věda. I já si pamatuji, že babička ho měla na zahradě v zarostlém koutě, vůbec se o něj nestarala a byl tam pořád co si pamatuji, stačilo zajít kdykoli s rýčem a bylo hotovo. Jenže to je spíš pohled malého dítěte. Dnes po zkušenostech s pěstováním mi došlo, že i nenápadný a nenáročný křen chce své, zvláště pokud nechceme sklízet takové malé rozvětvené provázky, které se nedají pořádně ani oloupat, ani nastrouhat. Naštěstí je Česká republika téměř křenová velmoc (tedy spíš bývala, než ruční práci pohřbila socialistická kolektivizace),  takže nám zbyly alespoň české odrůdy a také návody a zkušenosti z praxe na nejlepší a nejvýnosnější pěstování. 

Pokud chceme pěstovat křen na záhoně, sázíme na podzim nebo brzy na jaře asi 1-2 cm tlusté řízky, které odřežeme z postranních výběžků kořene. Na záhoně připravíme hlubší brázdy (kolem 30 cm), které naplníme kompostem a do něj zasadíme řízky našikmo, pod úhlem 45° tak, aby byl vrcholek řízku (ten, co i v zemi na matečné rostlině směřoval vzhůru) těsně pod povrchem. Sklízíme na podzim. U tohoto druhu pěstování vidím několik nevýhod. Jednak se záhon dost zaplevelí, protože nikdy nezvládneme důkladně vybrat všechny malé kořínky a cokoli zůstane v zemi, je základem nové rostliny. Nejlepší je po křenu pěstovat brambory, které ho většinou zlikvidují, ale stoprocentně to také neplatí. Další nevýhodou je, že
křenu přidělíme zeleninový záhon, kde bychom mohli pěstovat něco jiného. A konečně je to pracné, musí se každý rok vysazovat znovu. Takže pro líné zahrádkáře s dostatkem vhodného místa bude asi lepší způsob, kdy křen nasadíme jednou a sklízíme průběžně až 10 let.

Víceleté pěstování vyžaduje opět brázdy, do kterých tentokrát řízky zasadíme naplocho, nikoli šikmo. Zahrneme kompostem, půdu utužíme a pak už jen čekáme. První rok vyrostou listy, od druhého roku sklízíme ty kořeny, které brázdou prorostly na povrch. Při vyrývání ale dáváme pozor, abychom neporušili „matečný" kořen, ze kterého vyroste další křen ke sklizni. Tímto způsobem můžeme křen na jednom stanovišti pěstovat až 10 let, než se matečný kořen vyčerpá. 

U obou dvou druhů pěstování platí stejné podmínky. Vlhčí, ale ne přemokřená půda (čili za sucha zalévat), stanoviště na slunci nebo v polostínu (ve stínu roste také, ale kvalita kořenů nic moc) a hlavně nehnojit, protože při přihnojování křen vytváří mnoho postranních kořínků a slabý hlavní kořen. Stačí každé jaro nebo podzim přihrnout novou dávku kompostu a v létě vylamovat květenství, které kořeny oslabuje. U jednoletých výsevů můžeme ještě během roku odhrnout zeminu a odstranit postranní kořínky, aby se podpořil vývoj hlavního kořenu, u víceletých ani nemusíme. Křen můžeme vyrývat až do zámrazu půdy, na zimu se skladuje nejlépe ve sklepě v bedýnkách. Stačí kořeny naskládat vedle sebe nastojato, zahrnout zemí s pískem a jednou měsíčně prolít trochou vody (ne moc, aby kořeny neuhnívaly). V lednici se moc dlouho skladovat nedá, protože vysychá, trvanlivost o něco prodloužíme, když ho zavineme do navlhčené utěrky. 

 

Vhodní sousedé křenu:

Nemá žádné vhodné sousedy, pěstuje se samostatně.


Nevhodní sousedé křenu:

Nemá žádné nevhodné sousedy, pěstuje se samostatně.

 

Škůdci a nemoci křenu:

Škůdci ani nemocemi netrpí.

 

 Jak se jinak říká křenu - synonymní názvy: 

Chřen ☼ Křín ☼ Mořská ředkev

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

stonek   ledvin   kornatění   kameny   štítná   řídnutí kostí   mateřské   recept   epilepsie   Paracelsus   choroba   účinek   zelenina   květ   stvol   játra   chladné   Podhorná   arteriskleróza   jaterní   kůra   víno   angína   stonek   účinky   abytyše Hildegarda   chřipka   opar   babské rady   chřipka   hlas   alergie   děti   migrén   obsažené   list   bylinná směs   nať   premenstruační   keř   hemeroid   čaj   Janča   končetina   fytoterapie   dásně   nachlazení   Moučka   nohy   odvar   kontraindikace   menstruační   žlučník   výroba   plísně   Mattioli   noha   žaludek   zrak   nežádoucí   postup   použití   kloub   pupen   osteoporóza   slezina   olej   průjem   komplikace   kontraindikace   ateroskleróza   játra   koupel   mensturace   kolika   trávicí   slinivka   metabolismus   neht   sirup   sběr   sušení   kapsaicin   Zentrich   rýma   vitamín   katar   roztroušená   Treben   vřed   pěstování   zalijeme   antibiotik   zpracování   indikace   strom   návod   horečka   Avicena   ovoce   srdce   zápal   močopudný   kojenec   kvasinky   inhalace   vývar   Váňa   mrtvice   bylina   Janča   teplé   pijeme   tinktura   vliv   slezina   krk   tlak   zánět   zlomenin   rostlina   pálení   artróza   obsahuje   bylinka   horké   šlacha   houba   vlas   astma   nálev   kořen   plíseň   Galenos   vitamin   prášek   užití   nemoc   viry   sval   bolest   brnění   střev   hemoroid   zelina   Zentrich   fermentace   ruka   hlavy   krvácení   písek   minut   studené   využití   zácpa   akné   kůže   dna   revma   sliznice   zdraví  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)