mangold ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci mangolduMangold (latinsky beta vulgaris convar)   nepatří mezi běžně pěstované zeleniny, tedy myslím u nás, protože v Itálii, Francii a Chorvatsku je velmi oblíbený, prodává se na trzích a pěstuje se snad na každé zahrádce. Rozhodně doporučuji, protože může nahradit dvě oblíbené zeleniny - špenát a chřest, které se obě považují za lahůdku, ale hůře se pěstují. Na rozdíl od špenátu mangold neobsahuje kyselinu šťavelovou, proto je vhodný i pro lidi, kteří kvůli obsahu šťavelanů  špenát konzumovat nemohou (malé děti, lidé s ledvinovými kaménky) a také obvykle chutná i těm, kteří špenát „nemusí". Už proto, že se nerozvařuje na beztvarou kaši, ale zpracovává se nakrájený na kousky.



Účinky rostliny:

  • křehké cévy, fragilita kapilár, zpevnění cévní stěny - pružnost, pevnost cév
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění tepen
  • prevence rakoviny, prevence nádorů
  • chudokrevnost, anémie, blednička
  • deprese
  • poruchy nálady - rozlada
  • klimakterium
  • soustředění, paměť

Léčivé účinky mangoldu:

Mangold obsahuje hodně vitamínu C (390 mg/100 g), vitamín B1, B2, B3  B5, B9, provitamín A, z minerálních látek vyvážený poměr draslíku  a sodíku, hodně vápníku, hořčík, fosfor a železo. Stejně jako  v pohance najdeme v mangoldu i rutin a kvercetin, látky, které  výrazně zpevňují cévy, zlepšují jejich pružnost a pevnost a proto  pomáhá při ateroskleróze (arterioskleróze, vápenatění tepen) a žilní nedostatečnosti. S příbuznou  červenou řepou má také soustu společných účinných látek, proto  je vhodný i jako prevence nádorových onemocnění. Pro obsah  dobře vstřebatelného zeleza podporuje krvetvorbu, zlepšuje stav  při chudokrevnosti -   anémii. Můžeme ho zařadit do jídelničku i při lehčích depresích  a výkyvech nálady nebo v klimakteriu, protože posiluje mozek  i nervy, zlepšuje soustředění a paměť.  

Léčebné dávky nejsou určeny, při léčbě nebo prevenci stačí častěji  zařadit do jídelníčku. Tepelná úprava není na závadu.

 

Povídání o mangoldu, kulinářské využití mangoldu v kuchyn:

Mangold můžeme pěstovat buď listovou nebo řapíkovou formu mangoldu. Listový  má řapíky malé a úzké, takže je nemusíme u mladších listů ani vyřezávat,   ty řapíkaté se zase dají zpracovávat na dvakrát - čepele listů  jako špenát, řapíky podobné jako chřest. Navíc jsou velmi dekorativní,   řapíky mohou být dle odrůdy bílé, žluté, červené i fialové,   v kombinaci se zelenými listy a barevnou žilnatinou je to opravdu  pastva pro oči. Klidně můžeme pár rostlinek pěstovat i v květinovém  nebo bylinkovém záhonku, esteticky mu rozhodně neublíží.   Listy se hodí i do salátů, polévek a omáček, ale nejlepší je využít  fantazie a receptů italské a francouzské kuchyně - výborné jsou  dušené, smažené nebo zapečené s těstovinami (lasagne, špagety,   vrtulky), na pizzu, zapečené se sýrem a bešamelovou omáčkou  (s anglickou slaninou, kuřetem nebo šunkou), zapečené se smetanou.   Velmi chutný je také pečený spolu s rybou nebo kuřetem,   řapíky se mohou zapékat, ty starší napřed oloupeme stejně jako  rebarboru, nakrájíme na kousky a necháme povařit cca 5 minut  ve slané vodě. Po okapání je můžeme jednoduše posypat sýrem  nebo osmaženou strouhankou jako chřest a podávat s brambory,   nebo použít do směsi smažené zeleniny (wok) či na zapečení  v troubě. Listy před finální úpravou také krátce povaříme nebo alespoň

spaříme vroucí vodou.

 

Pěstování mangoldu:

Semínka vyséváme od dubna přímo na stanoviště, vzešlé sazeničky  protrháme na vzdálenost 20-30 cm, protože dospělé rostliny jsou  dost velké. Vysévat ale můžeme až do poloviny srpna, z pozdních  výsevů můžeme ještě sklidit listy a před zimou rostliny přihrneme  listím a slámou, potom můžeme novou úrodu sklízet již brzy  na jaře. Nesmíme je ale zbavit všech listů, několik jich na každé  rostlince ponecháme.   Vyžaduje slunečnou polohu, humozní půdu obohacenou kompostem  a mulčování, protože mu vadí vyschlá půda, ale i přemokření.   V době sucha musíme zalévat, nejlépe ráno, abychom  zbytečně nelákali slimáky. Od poloviny léta je třeba rostlinky kontrolovat  a jakmile se začne vytvářet květenství, okamžitě vylamovat,   jinak můžeme na další sklizeň listů zapomenout, protože rostlinka  napře veškerou svou vitalitu do tvorby plodů a zastaví růst listů.

 

Vhodní sousedé mangoldu:

Může se pěstovat téměř se všemi plodinami, zvláště mu prospívá  cibule, salát a fazole, ale klidně i košťáloviny, mrkev, ředkev a ředkvička.   Proti slimákům částečně chrání aromatické bylinky - tymián,   šalvěj, kopr, máta.

 

Nevhodní sousedé mangoldu:

Nesnáší pouze špenát a červenou řepu, jinak nebylo pozorováno  žádné nevhodné sousedství.

 

Škůdci a nemoci mangoldu:

Nemocemi prakticky netrpí, ale docela chutná slimákům, takže je  výhodné jej pěstovat třeba na bylinkovém záhoně mezi aromatickým  kořením nebo na záhoně, kde vyrobíme „protislimáčí" zábrany.   Se slimáky jsem si na zahradě docela užil. Každý rok (zvláště  když dost pršelo) jsme o ně doslova zakopávali a o salátech na záhoně  jsem si mohl nechat jenom zdát. Nastudoval jsem spoustu  užitečných rad a začal jsem je spolu s dětmi zkoušet. Byla to skvělá  zábava, říkali jsme tomu „bojovka" pro slimáky a každý den jsme  chodili sledovat, jak si naši zdatní sportovci s našimi nástrahami
poradili. Bohužel většinou vyhrávali slimáci, takže jsme nakonec  zjistili, že téměř nic z toho nefunguje. Tak například pivo.   Říká se, že slimáci pivo milují a stačí tedy do záhonu se salátem  zahrabat půllitrový kelímek od jogurtu, naplnit pivem a slimáci  neodolají, půjdou se napít, přitom spadnou do kelímku a utopí se.   Což o to, fungovalo to. Každý druhý den byl kelímek plný, stačilo  jenom odstranit a nastražit novou past. Jenže…  

Když pominu, že kupovat slimákům 4 piva týdně (není zrovna  nejlevnější), nestačil jsem se divit, kolik jich na zahradě mám. Až  jsem jeden den vstal kolem půl páté ráno a jenom jsem zíral.   Od sousedovic plotu až k mému salátovému záhonu se táhlo úplné  slimáčí procesí, všichni slimáci z okolí se stahovali za nabízenou  pochoutkou! A protože u kelímku byla fronta, ostatní se věnovali  okusování salátu. Slimáci mají totiž velmi citlivý čich a navíc jsou  i kanibalové, proto není vhodné ani mrtvé (utopené) slimáky vyhazovat  na kompost, je to opět nejlepší způsob, jak si tam namnožit
slimáčí populaci a příští rok jejich vajíčka s kompostem roznést  po celé zahradě.

Vyzkoušel jsem i „protislimáčí zábrany, čili okolo záhonů  nasypat sušené vaječné skořápky, nasekat kapradí, čerstvé piliny  a další materiály, které těmto zvířátkům vadí, protože je připravují  o sliz a zraňují jejich citlivá těla. To sice funguje, ovšem je to dost  časově náročné a pracné, protože po každém dešti musíme zábrany  obnovit. Jakmile zvlhnou, už jim nevadí.   Takže nakonec jsem zjistil, že jediná možnost je ty slizké potvory  vysbírat a odnést někam na louku, daleko od domu. A abychom  nepřišli o saláty a mangold, nejlepší je slimáky prostě nakrmit! Ne,   nedělám si legraci. Oni totiž daleko víc, než čerstvý salát milují  nahnilé zbytky ovoce a zeleniny. Takže když nedaleko od záhonu,   který chceme ochránit, nasypeme ovadlé listy salátu, nahnilé  broskve a nektarinky a podobné slimáčí pochoutky, dají jim většinou  přednost a když vedle umístíme třeba krabičky od vajec a nebo
širší prkna, pod která se s příchodem sluníčka mohou schovat, ráno  je jednoduše posbíráme všechny na jedné hromadě. Pokud „sběr"  provádíme 2x denně, podruhé ještě večer před úplným setměním,   můžeme se našich slizkých přátel zbavit úplně a poměrně rychle.   Občas mangold napadají i mšice, které při prvním objevení jednoduše  z listů opláchneme proudem vody nebo nálevem z řimbaby,   pelyňku, reveně nebo yzopu. Zároveň je třeba ale odstranit i kolonie  mravenců, kteří si mšice na rostlinách pěstují a zanesli by nám  je tam zpátky. Na mravence použijeme nejlépe biologickou návnadu,   kterou si odnesou do mraveniště a otráví se. Jsem sice nepřítelem  všech zbytečných hubení škůdců na zahradě, ale po letech
zkušeností jsem byl nucen uznat, že na mravence prostě žádný  „mírumilovný' způsob neexistuje. Mohu sice ochránit pomocí postřiků  či aromatických bylin rostlinky a stromy, na kterých si pěstují  mšice, ovšem problém se samotnými mravenci to vůbec neřeší.   Naopak, časem se na zahradě rozmnožili tak, že byli téměř pod  každým kamenem a začali budovat mraveniště i v trávníku a uprostřed  záhonů. Takže tady žádnou zázračnou radu skutečně nemám,   jediná možnost je opravdu jed. Ale i ten jed může být různé kvality,   oporučuji zakoupit nějaký „bio", čili návnadu, která se po splnění  účelu přirozeně rozloží aniž by zamořila a otrávila půdu. Na našem  trhu takové přípravky najdeme a rozhodně se vyplatí do nich
investovat.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

Moučka   krvácení   plísně   horké   zelenina   obsažené   hemeroid   slinivka   vitamin   končetina   střev   vřed   ledvin   tinktura   bylina   Mattioli   Váňa   kontraindikace   keř   koupel   čaj   kapsaicin   trávicí   štítná   využití   hlas   žaludek   děti   zlomenin   zelina   sliznice   premenstruační   bylinná směs   zápal   kvasinky   rýma   olej   strom   chřipka   ruka   akné   zdraví   migrén   Zentrich   dna   metabolismus   nálev   abytyše Hildegarda   zácpa   výroba   nať   list   studené   nachlazení   alergie   jaterní   dásně   opar   ovoce   sirup   Janča   obsahuje   indikace   katar   kornatění   kořen   močopudný   recept   menstruační   pálení   plíseň   slezina   pěstování   postup   stonek   fermentace   mateřské   víno   artróza   průjem   játra   kůže   astma   minut   nežádoucí   revma   zpracování   žlučník   kůra   antibiotik   inhalace   pijeme   vliv   mrtvice   chřipka   epilepsie   neht   kameny   osteoporóza   houba   písek   použití   šlacha   hemoroid   chladné   roztroušená   kolika   bylinka   viry   hlavy   zánět   krk   užití   angína   Janča   srdce   játra   sušení   sval   vitamín   stonek   stvol   sběr   Treben   tlak   řídnutí kostí   pupen   komplikace   horečka   babské rady   Galenos   brnění   Avicena   zalijeme   ateroskleróza   noha   bolest   arteriskleróza   Zentrich   kontraindikace   květ   kojenec   kloub   zrak   teplé   vývar   nohy   Podhorná   choroba   prášek   nemoc   odvar   Paracelsus   mensturace   rostlina   slezina   fytoterapie   vlas   návod  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)