Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

spenat ctyrboc ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci redkvicekRozdíl mezi mraženým a čerstvým špenátem je nekonečný, zvláště když čerstvé lístky srovnáváme s blátivou břečkou, kterou získáme rozmražením naprosté většiny kostek zakoupených v obchodě. I když si ho ale vypěstujeme na zahrádce, je to spíš jednorázová záležitost, protože lístečky jsou malé a na to, abychom si dopřáli dostatek špenátu na 1-2 jídla, sklidíme najednou celý menší záhon. Navíc přes léto vybíhá do květu, pěstovat se dá tedy jenom z jarního nebo podzimního výsevu. Jedno řešení by ale bylo - pořiďte si na zahrádku čtyřboč (novozélandský špenát).



Účinky rostliny:

  • nemá léčebné využití

Léčivé účinky špenátu a čtyřboče:

Jako léčivá rostlina se špenát nepoužívá, obsahuje ale spoustu vitamínů a minerálních látek - vitamín C, B1, B2, B3, B5, provitamín A, vápník, fosfor, železo, draslík, hořčík, sodík. Obsahuje bohužel také kyselinu šťavelovou, která zabraňuje vstřebávání vápníku, proto se obvykle doporučuje podávat špenát s mlékem nebo smetanou. Je to celkem zbytečné, protože vápník vytvoří s kyselinou šťavelovou nerozpustné vápenaté soli, které tělo nedokáže vstřebat. Proto vápník (mléko, jogurt) ano, ale jako samostatné jídlo až 2 hodiny po špenátu. Větší množství kyseliny šťavelové také způsobuje ledvinové a močové kaménky, proto by lidé s poruchami látkové výměny a nemocnými ledvinami konzumaci neměli přehánět. Obsah kyseliny štavelové se ale značně sníží, pokud špenát blanšírujeme (spaříme) před použitím v horké vodě, stačí cca 10 vteřin. Vodu samozřejmě vylijeme, nepoužíváme k dalšímu vaření.

 

Povídání o špenátu, kulinářské využití špenátu a čtyřboče v kuchyni:

Říká se mu novozélandský špenát, protože údajně pochází právě odtamtud a chutná úplně stejně jako ten náš klasický, možná ještě lépe. A výhod má opravdu spoustu - nevybíhá do kvétu, máme tedy konečně čerstvý špenát i během léta. Sklizené lístky neustále znovu obrůstají, takže stačí 1-2 rostlinky a máme zajištěnou úrodu od července až do října. Sám se vysemeňuje, proto jakmile necháme pár semínek dozrát, už ho máme navěky. Je nenáročný, nevyžaduje žádnou péči, můžeme ho „upíchnout" i pod stromy nebo keře, zkrátka tam, kde máme trochu místa. A dokonce zlepšuje i stav půdy - používá se jako půdokryvná rostlina a co nestačíme do zimy sníst, můžeme použít jako velmi účinné zelené hnojení. Použití v kuchyni je úplně stejné u špenátu i čtyřboče, s tím rozdílem, že čtyřboč má o něco menší obsah kyseliny šťavelové. Přeci jen tam ale nějaká je, proto se doporučuje ho před dušením nebo pečením spařit na 2 minuty ve vařící vodě, kterou vylijeme. Potom použijeme ke smažení, pečení a dušení, nebo i do salátů.

Špenát i čtyřboč je skvělý zapečený se sýrem, rajčaty nebo červenou řepou. Výborný lehký letní oběd připravíme z těstovin, do kterých vmícháme špenátové lístky podušené na olivovém oleji s česnekem, kousky šunky a smetanu, dochutíme pouze solí a pepřem a sypeme sýrem. Místo těstovin můžeme použít i gnocchi, a to raději domácí než koupené, stačí vyrobit těsto jako na bramborové knedlíky, vyválet šišky o průměru cca 2 cm a nožem nakrájet malé kousky, které vaříme v osolené vodě pár minut (dokud nevyplavou). Pokud je chceme mít opravdu jako z obchodu (myslím vzhledem, chuť je samozřejmě nesrovnatelně lepší), můžeme každý kousek trochu zmáčknout vidličkou, abychom dostali placatý tvar a vroubkovaný povrch, ale to už je jen kosmetická úprava. Spařený špenát můžeme i plnit do čerstvé bagety nebo housky, přidáme plátky šunky, hermelín a zapečeme v troubě při 250°C nebo přidáme i trochu čerstvého salátu a bereme s sebou na cesty jako zdravou svačinku.

 

Pěstování špenátu a čtyřboče: 

Špenát v létě vybíhá do květu, proto se pěstuje brzy na jaře nebo na podzim. Semínka vyséváme od března do dubna, pro podzimní sklizeň od poloviny srpna až do října. Lístky odstříháváme nůžkami, kořínky necháme v zemi, kde poslouží jako přirozené hnojivo na zlepšení stavu půdy. Obsahují totiž spoustu saponinů, které podporují schopnost rostlin získávat z půdy živiny. Při pozdním (říjnovém) výsevu rostlinky poslouží jako přirozený pokryv půdy, kterou skvěle připraví na jaro.

Rostlinky čtyřboče nesnáší mráz, proto vyséváme až začátkem května. Semínka dlouho klíčí a špatně vzchází, proto vysejeme vždy více semínek, než potřebujeme, pokud nam náhodou vzejde všechno, není problém s nimi obohatit kompost. Kvůli rychlejší sklizni se doporučuje předpěstování sazeniček, přesto je lepší si raději počkat a pěstovat čtyřboč z přímého výsevu, protože rostlinky jsou vitálnější a zdravější. Vyžaduje humózní půdu bez přímého hnojení. 

Sklízet můžeme už od července až do prvních mrazíků, stonky  jsou až metr dlouhé, takže opravdu stačí 2 rostlinky pro celou rodinu. Za celou sezónu můžeme z jedné rostliny sklidit údajně až 5 kg listů, což je při jejich nízké váze obdivuhodná úroda. Odštipujeme konce větviček s 5-6 listy a  ekáme, až se zase rozvětví a vyrostou nové, nebo odstřihneme celou jednu větev a obereme listy, v tom případě vyroste šlahoun znovu a listy budou větší než při odštipování. Pokud máme větší úrodu než stačíme sníst, můžeme lístky zamrazit na zimu.

U jednoho šlahounu necháme uzrát semínka, ze kterých nám další rok vyrostou nové rostlinky. Sice asi ne tam, kde bychom je zrovna chtěli, ale není problém v květnu obejít zahradu, vypátrat mladé semenáčky a přesadit je tam, kde jsou žádoucí.

 

Vhodní sousedé:

Čtyřboč je plazivá rostlinka, rozhodně nám nebude růst ukázněně v řádcích jako běžný špenát. Hodí se proto zvláště mezi rajčata, se kterými se dobře snáší a může je pokryvem půdy chránit před vysycháním. Může se pěstovat i pod ovocnými stromy se štíhlou korunou, pokud pod nimi není stín, ve kterém se mu moc nedaří. Dobře roste také vedle černého kořene a cibule. Špenát svou vůní odpuzuje dřepčíky, proto se hodí na záhony se
zelím a ředkvičkami, můžeme ho pěstovat i mezi rajčaty, brambory, jahodami a fazolemi.

 

Nevhodní sousedé:

Špatně roste ve společnosti červené řepy a salátu.

 

Škůdci a nemoci:

Žádnými škůdci ani nemocemi netrpí.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

slezina   babské rady   pupen   komplikace   kůra   řídnutí kostí   bylinná směs   Janča   vliv   obsahuje   slinivka   stonek   Zentrich   slezina   kontraindikace   nachlazení   nohy   hemeroid   keř   bylina   kvasinky   indikace   kapsaicin   migrén   kornatění   kolika   tlak   čaj   zácpa   strom   zpracování   žlučník   střev   žaludek   nemoc   hlas   návod   mensturace   jaterní   neht   opar   písek   dna   zelenina   Zentrich   Mattioli   rýma   vývar   teplé   vřed   zdraví   mrtvice   antibiotik   srdce   arteriskleróza   sirup   minut   astma   končetina   hemoroid   menstruační   plísně   abytyše Hildegarda   ruka   zlomenin   obsažené   Janča   nežádoucí   zrak   artróza   osteoporóza   kontraindikace   vitamin   užití   pěstování   horké   katar   bylinka   šlacha   olej   játra   list   kořen   Podhorná   horečka   sběr   ateroskleróza   zápal   alergie   Paracelsus   premenstruační   sušení   chřipka   noha   choroba   kojenec   chřipka   krvácení   játra   průjem   studené   epilepsie   plíseň   rostlina   ledvin   pijeme   Galenos   krk   hlavy   koupel   ovoce   sliznice   fytoterapie   chladné   pálení   děti   močopudný   Moučka   Treben   kůže   odvar   recept   revma   brnění   použití   houba   květ   prášek   angína   nálev   zalijeme   trávicí   vitamín   fermentace   akné   inhalace   kameny   metabolismus   postup   výroba   využití   stonek   tinktura   viry   víno   dásně   zánět   zelina   nať   stvol   kloub   sval   roztroušená   bolest   Avicena   vlas   mateřské   Váňa   štítná  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)