Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

Z tohoto hlediska je zvláště nebezpečná máta peprná, jejíž mentol při delší aplikaci působí otupení vnímavosti nejen proti ní samé, ale proti slabým vjemům vůbec - takže léčivky pak nezabírají vůbec nebo jen omezeně.

Pokud tedy pijeme bylinné čaje jako zdravotní a léčebný nápoj, raději jej nebudeme popíjet dlouhodobě. Základní bylinná kúra je šestitýdenní. Pokud čaje zabírají, a nemoc po šesti týdnech ještě není udolána, jeví se vhodné kúru opakovat v nezměněné podobě. Pokud je nutno v léčbě pokračovat i po 12 týdnech, lze doporučit obměnu terapeutických prostředků. 

Jen ojediněle si léčivé čaje zachovávají svou účinnost i při dlouhodobém podávání, delším, než 12 týdnů. Vhodnou bylinou pro takové podávání je např. vřes, šípky, řepík, ale kupodivu také třeba dobromysl nebo meduňka lékařská. Naproti tomu některé byliny mohou při dlouhém podávání v organismu nejen vybudovat necitlivost vůči sobě samé, ale přímo uškodí. Příkladem budiž třeba kopřiva. Ta obsahuje celkem škodlivou kyselinu šťavelovou, která se při krátkém podávání nijak neuplatňuje, ale při podávání dlouhodobém mohou vznikat šťavelanové kaménky v ledvinách, případně i jiné nepříjemnosti.

Hlavní byliny nevhodné pro denní či dlouhodobé užívání:

  • kopřiva
  • heřmánek
  • mydlice
  • šišák
  • rebarbora
  • jehlice 
  • lékořice
  • plicník
  • pilát
  • pelyněk. 

 

Trochu jinak bude stát otázka, pokud budeme chtít pít bylinkové čaje jako potravní nápoj, třeba jako náhražku pravého ruského čaje. V tomto případě dáváme přednost tzv. indiferentním drogám (bylinám), tedy bylinám nebo jejich částem, které mají jen malé léčebné působení, takže se chovají v podstatě neutrálně. Z takových bylin sestavíme tzv. základní směs pro denní pití. Thé, připravené pouze ze základní směsi by ovšem bylo mdlé chuti, takže základní směs ochucujeme podle vlastní volby, chuti a uvážení. Princip úspěšnosti spočívá v tom, že chuťové složky častěji obměňujeme, takže nem\He dojít k návyku, resp. k otupení vnímavosti organismu vůči určité bylině, přestože užíváme i účinné léčivky.

Osvědčenou základní směs pro denní pití tvoří 2 díly listů lesního ostružiníku a po 1 dílu listů lesního maliníku a lesního jahodníku (přiroze ně i zde je mnoho kombinačních možností!). Do této směsi pro okyselení vždy přidáváme asi 1/2 až 1 díl jablečných slupek. Ochucení volíme různé: jednou to může být přídavek tymiánu a majoránky, podruhé máta, osvědčila se i směs anýzu a fenyklu, dobrá je i bazalka. Jindy je možno čaj doladit vánočně - badyánem, hřebíčkem a vanilkou. Možnostem kombinací se zde meze nekladou.

Listové drogy (byliny), které chceme zařadit k přípravě denních čajů, můžeme vhodně zušlechtit fermentací. Tento přírodní kvasný proces zušlechťuje organoleptické vlastnosti připraveného čaje, tedy jeho vůni, chuť, barvu a navíc v droze (bylině) tlumí řadu účinků, takže ji činí vlastně "indiferentní', a tím i vhodnou pro přípravu domácího čaje.

Typickým fermentovaným produktem je pravý černý čaj, který má právě díky fermentaci jemnější chuť a podstatně menší fyziologické působení než čaj zelený, připravený přímým sušením čajových lístků. Při domácí fermentaci necháme čerstvě natrhané listy (např. jahodníku, ale i jiné, s obsahem tříslovin) napřed 12-24 hodin zavadnout (podle počasí) . Potom je lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a uvolnili aromatické látky, které se procesu zúčastní. Materiál v tenké vrstvě rozprostřeme na prostěradlo, přikryjeme druhým prostěradlem a to zakryjeme několika prkny nebo např. kuchyňským válem, který ještě zatížíme. Cílem je zabránit přístupu vzduchu. Za 24-48 hodin se byliny zapaří, proběhne v nich fermentační proces. Droga (bylina) se zahřeje a ztmavne. Během procesu je proto občas vhodné materiál překontrolovatmá být teplý, ale ne horký. V případě nutnosti je zapotřebí proces zpomalit provětráváním, resp. načechráním drogy (byliny). Posléze odstraníme zatížení, drogu (bylinu) načechráme a běžně dosušíme.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

pijeme   keř   žlučník   návod   hlavy   horečka   brnění   obsažené   alergie   pálení   osteoporóza   výroba   řídnutí kostí   nať   recept   neht   horké   epilepsie   Janča   Podhorná   menstruační   odvar   stvol   písek   noha   zrak   čaj   ledvin   bylina   fermentace   vitamin   bolest   bylinka   chřipka   vřed   pupen   nálev   zalijeme   rýma   antibiotik   stonek   vlas   slezina   mensturace   nachlazení   viry   roztroušená   ruka   krvácení   tinktura   sliznice   Treben   mateřské   hlas   Galenos   nežádoucí   tlak   končetina   Mattioli   olej   trávicí   dásně   vitamín   zpracování   Janča   Zentrich   list   slinivka   kontraindikace   sval   ateroskleróza   zelenina   Moučka   zácpa   květ   studené   krk   mrtvice   kloub   obsahuje   dna   kapsaicin   indikace   kořen   babské rady   kolika   nemoc   vliv   kontraindikace   chladné   ovoce   vývar   revma   hemeroid   zánět   kůže   Zentrich   střev   abytyše Hildegarda   akné   choroba   metabolismus   sirup   využití   Paracelsus   fytoterapie   katar   zelina   inhalace   žaludek   rostlina   astma   zdraví   užití   migrén   štítná   opar   kůra   stonek   prášek   pěstování   játra   šlacha   srdce   premenstruační   kvasinky   kornatění   postup   nohy   děti   průjem   jaterní   bylinná směs   použití   teplé   plísně   arteriskleróza   hemoroid   kameny   zlomenin   slezina   artróza   játra   močopudný   Váňa   víno   Avicena   minut   komplikace   sušení   kojenec   houba   zápal   chřipka   strom   sběr   angína   koupel   plíseň  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)