MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

Z tohoto hlediska je zvláště nebezpečná máta peprná, jejíž mentol při delší aplikaci působí otupení vnímavosti nejen proti ní samé, ale proti slabým vjemům vůbec - takže léčivky pak nezabírají vůbec nebo jen omezeně.

Pokud tedy pijeme bylinné čaje jako zdravotní a léčebný nápoj, raději jej nebudeme popíjet dlouhodobě. Základní bylinná kúra je šestitýdenní. Pokud čaje zabírají, a nemoc po šesti týdnech ještě není udolána, jeví se vhodné kúru opakovat v nezměněné podobě. Pokud je nutno v léčbě pokračovat i po 12 týdnech, lze doporučit obměnu terapeutických prostředků. 

Jen ojediněle si léčivé čaje zachovávají svou účinnost i při dlouhodobém podávání, delším, než 12 týdnů. Vhodnou bylinou pro takové podávání je např. vřes, šípky, řepík, ale kupodivu také třeba dobromysl nebo meduňka lékařská. Naproti tomu některé byliny mohou při dlouhém podávání v organismu nejen vybudovat necitlivost vůči sobě samé, ale přímo uškodí. Příkladem budiž třeba kopřiva. Ta obsahuje celkem škodlivou kyselinu šťavelovou, která se při krátkém podávání nijak neuplatňuje, ale při podávání dlouhodobém mohou vznikat šťavelanové kaménky v ledvinách, případně i jiné nepříjemnosti.

Hlavní byliny nevhodné pro denní či dlouhodobé užívání:

  • kopřiva
  • heřmánek
  • mydlice
  • šišák
  • rebarbora
  • jehlice 
  • lékořice
  • plicník
  • pilát
  • pelyněk. 

 

Trochu jinak bude stát otázka, pokud budeme chtít pít bylinkové čaje jako potravní nápoj, třeba jako náhražku pravého ruského čaje. V tomto případě dáváme přednost tzv. indiferentním drogám (bylinám), tedy bylinám nebo jejich částem, které mají jen malé léčebné působení, takže se chovají v podstatě neutrálně. Z takových bylin sestavíme tzv. základní směs pro denní pití. Thé, připravené pouze ze základní směsi by ovšem bylo mdlé chuti, takže základní směs ochucujeme podle vlastní volby, chuti a uvážení. Princip úspěšnosti spočívá v tom, že chuťové složky častěji obměňujeme, takže nem\He dojít k návyku, resp. k otupení vnímavosti organismu vůči určité bylině, přestože užíváme i účinné léčivky.

Osvědčenou základní směs pro denní pití tvoří 2 díly listů lesního ostružiníku a po 1 dílu listů lesního maliníku a lesního jahodníku (přiroze ně i zde je mnoho kombinačních možností!). Do této směsi pro okyselení vždy přidáváme asi 1/2 až 1 díl jablečných slupek. Ochucení volíme různé: jednou to může být přídavek tymiánu a majoránky, podruhé máta, osvědčila se i směs anýzu a fenyklu, dobrá je i bazalka. Jindy je možno čaj doladit vánočně - badyánem, hřebíčkem a vanilkou. Možnostem kombinací se zde meze nekladou.

Listové drogy (byliny), které chceme zařadit k přípravě denních čajů, můžeme vhodně zušlechtit fermentací. Tento přírodní kvasný proces zušlechťuje organoleptické vlastnosti připraveného čaje, tedy jeho vůni, chuť, barvu a navíc v droze (bylině) tlumí řadu účinků, takže ji činí vlastně "indiferentní', a tím i vhodnou pro přípravu domácího čaje.

Typickým fermentovaným produktem je pravý černý čaj, který má právě díky fermentaci jemnější chuť a podstatně menší fyziologické působení než čaj zelený, připravený přímým sušením čajových lístků. Při domácí fermentaci necháme čerstvě natrhané listy (např. jahodníku, ale i jiné, s obsahem tříslovin) napřed 12-24 hodin zavadnout (podle počasí) . Potom je lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a uvolnili aromatické látky, které se procesu zúčastní. Materiál v tenké vrstvě rozprostřeme na prostěradlo, přikryjeme druhým prostěradlem a to zakryjeme několika prkny nebo např. kuchyňským válem, který ještě zatížíme. Cílem je zabránit přístupu vzduchu. Za 24-48 hodin se byliny zapaří, proběhne v nich fermentační proces. Droga (bylina) se zahřeje a ztmavne. Během procesu je proto občas vhodné materiál překontrolovatmá být teplý, ale ne horký. V případě nutnosti je zapotřebí proces zpomalit provětráváním, resp. načechráním drogy (byliny). Posléze odstraníme zatížení, drogu (bylinu) načechráme a běžně dosušíme.

Nemocí, byliny - hledat

mojra.cz

Tagy - štítky:

studené   Zentrich   menstruační   zdraví   pálení   hemoroid   opar   stvol   účinky   vitamin   nachlazení   kojenec   čaj   antibiotik   hlavy   mrtvice   kameny   nať   krvácení   horké   účinek   horečka   astma   játra   výroba   tlak   Moučka   použití   jaterní   chladné   akné   kůže   Paracelsus   vývar   ateroskleróza   kůra   bylinná směs   játra   stonek   stonek   dna   močopudný   zápal   zrak   nohy   migrén   zlomenin   revma   zelenina   Zentrich   šlacha   bolest   tinktura   kloub   postup   hemeroid   zácpa   květ   Treben   katar   děti   písek   sval   nemoc   kapsaicin   fytoterapie   nežádoucí   řídnutí kostí   noha   pijeme   kolika   plíseň   vlas   žaludek   zalijeme   sušení   hlas   kvasinky   houba   plísně   Mattioli   strom   roztroušená   artróza   abytyše Hildegarda   Váňa   kornatění   arteriskleróza   prášek   babské rady   slezina   indikace   minut   odvar   kontraindikace   pupen   choroba   brnění   alergie   užití   střev   slinivka   zpracování   využití   chřipka   Janča   vitamín   koupel   chřipka   ovoce   bylina   ruka   inhalace   mateřské   metabolismus   vřed   sliznice   Avicena   trávicí   kontraindikace   keř   víno   vliv   sirup   premenstruační   viry   olej   končetina   dásně   srdce   návod   mensturace   rostlina   epilepsie   obsahuje   štítná   Podhorná   slezina   sběr   recept   obsažené   krk   zelina   pěstování   list   průjem   zánět   osteoporóza   kořen   komplikace   žlučník   teplé   nálev   Janča   bylinka   angína   ledvin   fermentace   neht   Galenos   rýma  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)