Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

Z tohoto hlediska je zvláště nebezpečná máta peprná, jejíž mentol při delší aplikaci působí otupení vnímavosti nejen proti ní samé, ale proti slabým vjemům vůbec - takže léčivky pak nezabírají vůbec nebo jen omezeně.

Pokud tedy pijeme bylinné čaje jako zdravotní a léčebný nápoj, raději jej nebudeme popíjet dlouhodobě. Základní bylinná kúra je šestitýdenní. Pokud čaje zabírají, a nemoc po šesti týdnech ještě není udolána, jeví se vhodné kúru opakovat v nezměněné podobě. Pokud je nutno v léčbě pokračovat i po 12 týdnech, lze doporučit obměnu terapeutických prostředků. 

Jen ojediněle si léčivé čaje zachovávají svou účinnost i při dlouhodobém podávání, delším, než 12 týdnů. Vhodnou bylinou pro takové podávání je např. vřes, šípky, řepík, ale kupodivu také třeba dobromysl nebo meduňka lékařská. Naproti tomu některé byliny mohou při dlouhém podávání v organismu nejen vybudovat necitlivost vůči sobě samé, ale přímo uškodí. Příkladem budiž třeba kopřiva. Ta obsahuje celkem škodlivou kyselinu šťavelovou, která se při krátkém podávání nijak neuplatňuje, ale při podávání dlouhodobém mohou vznikat šťavelanové kaménky v ledvinách, případně i jiné nepříjemnosti.

Hlavní byliny nevhodné pro denní či dlouhodobé užívání:

  • kopřiva
  • heřmánek
  • mydlice
  • šišák
  • rebarbora
  • jehlice 
  • lékořice
  • plicník
  • pilát
  • pelyněk. 

 

Trochu jinak bude stát otázka, pokud budeme chtít pít bylinkové čaje jako potravní nápoj, třeba jako náhražku pravého ruského čaje. V tomto případě dáváme přednost tzv. indiferentním drogám (bylinám), tedy bylinám nebo jejich částem, které mají jen malé léčebné působení, takže se chovají v podstatě neutrálně. Z takových bylin sestavíme tzv. základní směs pro denní pití. Thé, připravené pouze ze základní směsi by ovšem bylo mdlé chuti, takže základní směs ochucujeme podle vlastní volby, chuti a uvážení. Princip úspěšnosti spočívá v tom, že chuťové složky častěji obměňujeme, takže nem\He dojít k návyku, resp. k otupení vnímavosti organismu vůči určité bylině, přestože užíváme i účinné léčivky.

Osvědčenou základní směs pro denní pití tvoří 2 díly listů lesního ostružiníku a po 1 dílu listů lesního maliníku a lesního jahodníku (přiroze ně i zde je mnoho kombinačních možností!). Do této směsi pro okyselení vždy přidáváme asi 1/2 až 1 díl jablečných slupek. Ochucení volíme různé: jednou to může být přídavek tymiánu a majoránky, podruhé máta, osvědčila se i směs anýzu a fenyklu, dobrá je i bazalka. Jindy je možno čaj doladit vánočně - badyánem, hřebíčkem a vanilkou. Možnostem kombinací se zde meze nekladou.

Listové drogy (byliny), které chceme zařadit k přípravě denních čajů, můžeme vhodně zušlechtit fermentací. Tento přírodní kvasný proces zušlechťuje organoleptické vlastnosti připraveného čaje, tedy jeho vůni, chuť, barvu a navíc v droze (bylině) tlumí řadu účinků, takže ji činí vlastně "indiferentní', a tím i vhodnou pro přípravu domácího čaje.

Typickým fermentovaným produktem je pravý černý čaj, který má právě díky fermentaci jemnější chuť a podstatně menší fyziologické působení než čaj zelený, připravený přímým sušením čajových lístků. Při domácí fermentaci necháme čerstvě natrhané listy (např. jahodníku, ale i jiné, s obsahem tříslovin) napřed 12-24 hodin zavadnout (podle počasí) . Potom je lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a uvolnili aromatické látky, které se procesu zúčastní. Materiál v tenké vrstvě rozprostřeme na prostěradlo, přikryjeme druhým prostěradlem a to zakryjeme několika prkny nebo např. kuchyňským válem, který ještě zatížíme. Cílem je zabránit přístupu vzduchu. Za 24-48 hodin se byliny zapaří, proběhne v nich fermentační proces. Droga (bylina) se zahřeje a ztmavne. Během procesu je proto občas vhodné materiál překontrolovatmá být teplý, ale ne horký. V případě nutnosti je zapotřebí proces zpomalit provětráváním, resp. načechráním drogy (byliny). Posléze odstraníme zatížení, drogu (bylinu) načechráme a běžně dosušíme.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

bylina   zánět   olej   vývar   vitamín   slinivka   vlas   trávicí   zrak   štítná   horké   vitamin   prášek   hemeroid   Galenos   revma   brnění   sval   chřipka   artróza   Paracelsus   kontraindikace   návod   močopudný   katar   zelina   chladné   sušení   dna   Zentrich   epilepsie   mateřské   Zentrich   metabolismus   arteriskleróza   Janča   viry   zlomenin   písek   migrén   houba   střev   játra   astma   ledvin   slezina   sběr   stonek   kameny   sirup   kořen   abytyše Hildegarda   Podhorná   pálení   zdraví   pijeme   zelenina   zápal   končetina   nálev   děti   využití   ateroskleróza   stvol   choroba   výroba   chřipka   kvasinky   odvar   komplikace   premenstruační   jaterní   inhalace   žlučník   kůže   kojenec   strom   teplé   bylinka   vřed   vliv   menstruační   mrtvice   mensturace   studené   Váňa   indikace   slezina   obsahuje   hlas   kapsaicin   játra   ovoce   nemoc   ruka   akné   horečka   angína   obsažené   recept   žaludek   nachlazení   koupel   kolika   srdce   kůra   Treben   krk   víno   čaj   plíseň   hemoroid   osteoporóza   rostlina   průjem   kloub   Janča   nohy   pěstování   postup   roztroušená   plísně   květ   hlavy   pupen   řídnutí kostí   zpracování   opar   bylinná směs   tinktura   sliznice   list   minut   neht   fytoterapie   kornatění   stonek   zácpa   krvácení   dásně   použití   nežádoucí   Avicena   noha   bolest   tlak   nať   šlacha   rýma   Mattioli   kontraindikace   alergie   zalijeme   babské rady   užití   antibiotik   fermentace   keř   Moučka  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)