MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Použít se dá celá škála prostředků od těch kupovaných až k čistě přírodním a domácím. Každý dává přednost něčemu jinému,
měřítkem výběru bývá obvykle především pracnost a dostupnost.

Nejlepší je použít to, co zahrada sama vyprodukuje. Při dobré péči vlastně není vůbec třeba dodávat cokoli
zvenčí, všechno, co potřebujeme, najdeme na místě. Takže pokud chováte na dvorku slepice nebo králíky, používejte jejich výkaly
k hnojení. Když máte kout zarostlý kopřivami, hnojte kopřivovou jíchou. Máte-li za domem velkou louku, používejte trávu a luční
bylinky. Bydlíte-li u potoka či rybníka, používejte do kompostu místní bahno. Zahrada je uzavřený ekosystém a pro vaše rostlinky
je úplně nejlepší to, co najdete v nejbližším okolí. 

 

Zelené hnojení - pochoutka pro každou půdu 

Nikdy asi nevyprodukujeme tolik kompostu, abychom pokryli celoroční spotřebu živin na celé zahrádce. Zkrátka i v přírodní zahradě
potřebujeme hnojit, jenom to zase můžeme udělat trochu jinak. Můžeme třeba na část zasít rychle rostoucí plodiny, které sklidíme
do léta (ředkvičky, kedlubny, řeřichu, kopr, salát, polníček...) a poté záhon osít rostlinami, které utvoří hodně rychle rostoucí nadzemní hmoty a to všechno pak před zimou zapravit do země - říká se tomu zelené hnojení a je to asi nejjednodušší a nejefekuvnější způsob, jak si zlepšit půdní podmínky na zahrádce. Zelené hnojení kypří půdu, umožňuje život půdním mikroorganismům, žížalám a dalším užitečným zvířátkům, zamezuje erozím a vysychání půdy, nenechá nám na záhoně rozmnožit nepříjemný, špatně odstranitelný plevel a hlavně obohacuje půdu o humus, který částečně nahradí kompost.

Aplikace je velmi jednoduchá - semena vyséváme ihned po sklizni raných plodin, tedy od července do konce srpna a vzrostlé rostliny necháme v zemi co nejdéle. Nadzemní zelenou hmotu, kterou rostliny vytvoří, posekáme sekačkou (nebo vyšší rostliny srpem či kosou a pak rozdrtíme na drobné kousky), necháme zaschnout a těsně před příchodem zimy vše zapravíme do půdy. Nezarýváme čerstvou zelenou nať, protože by v půdě mohla hnit, což by zabránilo provzdušnění a moc bychom si tedy nepomohli. Stejně tak je důležité záhon upravit až těsně před zimou, protože pokud to provedeme dříve (třeba v záři), rostliny se v půdě rozloží okamžitě a výsledný efekt bude mizivý. Účelem je, aby se hmota začala rozkládat až na jaře a účinně nám pohnojila nově vysazenou zeleninu. Tolik tedy „oficiální" postup, který určitě velice dobře funguje a doporučují ho všechny knihy o přírodních zahradách. 

Musím se opět přiznat, že na své zahrádce to dělám jinak, zase si to trochu zjednodušuji. Nezatěžuji se zapravováním zelené nadzemní hmoty do půdy, rostliny pouze posekám a nechám na záhoně ležet jako vrstvu mulče. Nejsem takový odborník, abych dokázal posoudit, jestli je moje metoda lepší nebo horší a jaké jsou přesné rozdíly, nicméně s kvalitou půdy jsem maximálně spokojená já i moje rostlinky. Výhodou určitě je, že kořínky jednoletých rostlin zůstávají v půdě, kde časem zetlí a zanechají po sobě průduchy, kterými půdní organizmy mohou lépe vstřebávat kyslík i živiny. 

A na rozdíl od zarývání vidlemi do půdy je tento způsob opět naprosto bezpracný. K zelenému hnojení můžeme použít mnoho jednoletých, rychle rostoucích rostlin, např. vikev, řepku olejku, pelušku a další. Přijde mi to ale trochu škoda, pokud tedy zrovna nemáte králíky, kteří jsou po vikvi jako diví. Můžeme totiž použít i takové druhy, které nám poskytnou i další užitek - třeba je můžeme jíst, můžeme se jimi léčit a nebo jsou prostě jenom hezké a dekorativní. V každém případě těch „užitečných" máme na výběr docela dost.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

Mattioli   Janča   katar   nať   chřipka   dna   pěstování   slinivka   prášek   migrén   kornatění   horečka   sval   vitamín   bolest   nálev   nežádoucí   střev   sirup   pupen   zdraví   opar   ovoce   premenstruační   ruka   zrak   babské rady   hemoroid   krk   roztroušená   plísně   kořen   chladné   kvasinky   použití   slezina   kůra   strom   bylinka   výroba   obsažené   Podhorná   choroba   rýma   květ   vliv   kloub   astma   písek   osteoporóza   zelenina   stonek   koupel   vřed   Janča   angína   keř   pijeme   plíseň   studené   brnění   recept   zácpa   rostlina   kameny   akné   teplé   dásně   kapsaicin   postup   sušení   bylinná směs   Moučka   obsahuje   kůže   srdce   ledvin   končetina   neht   využití   tlak   kolika   mrtvice   epilepsie   stvol   bylina   štítná   artróza   arteriskleróza   Zentrich   žlučník   tinktura   kontraindikace   játra   olej   odvar   řídnutí kostí   Váňa   zánět   žaludek   zalijeme   nohy   sliznice   průjem   sběr   menstruační   zlomenin   krvácení   Galenos   chřipka   víno   list   Paracelsus   užití   šlacha   játra   fermentace   účinky   vitamin   děti   kojenec   jaterní   Zentrich   komplikace   zpracování   čaj   pálení   alergie   metabolismus   zelina   houba   vývar   Avicena   hlas   hlavy   minut   antibiotik   abytyše Hildegarda   ateroskleróza   účinek   nemoc   noha   hemeroid   slezina   močopudný   Treben   návod   stonek   horké   mensturace   vlas   zápal   revma   indikace   trávicí   fytoterapie   inhalace   nachlazení   mateřské   viry   kontraindikace  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)