Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Použít se dá celá škála prostředků od těch kupovaných až k čistě přírodním a domácím. Každý dává přednost něčemu jinému,
měřítkem výběru bývá obvykle především pracnost a dostupnost.

Nejlepší je použít to, co zahrada sama vyprodukuje. Při dobré péči vlastně není vůbec třeba dodávat cokoli
zvenčí, všechno, co potřebujeme, najdeme na místě. Takže pokud chováte na dvorku slepice nebo králíky, používejte jejich výkaly
k hnojení. Když máte kout zarostlý kopřivami, hnojte kopřivovou jíchou. Máte-li za domem velkou louku, používejte trávu a luční
bylinky. Bydlíte-li u potoka či rybníka, používejte do kompostu místní bahno. Zahrada je uzavřený ekosystém a pro vaše rostlinky
je úplně nejlepší to, co najdete v nejbližším okolí. 

 

Zelené hnojení - pochoutka pro každou půdu 

Nikdy asi nevyprodukujeme tolik kompostu, abychom pokryli celoroční spotřebu živin na celé zahrádce. Zkrátka i v přírodní zahradě
potřebujeme hnojit, jenom to zase můžeme udělat trochu jinak. Můžeme třeba na část zasít rychle rostoucí plodiny, které sklidíme
do léta (ředkvičky, kedlubny, řeřichu, kopr, salát, polníček...) a poté záhon osít rostlinami, které utvoří hodně rychle rostoucí nadzemní hmoty a to všechno pak před zimou zapravit do země - říká se tomu zelené hnojení a je to asi nejjednodušší a nejefekuvnější způsob, jak si zlepšit půdní podmínky na zahrádce. Zelené hnojení kypří půdu, umožňuje život půdním mikroorganismům, žížalám a dalším užitečným zvířátkům, zamezuje erozím a vysychání půdy, nenechá nám na záhoně rozmnožit nepříjemný, špatně odstranitelný plevel a hlavně obohacuje půdu o humus, který částečně nahradí kompost.

Aplikace je velmi jednoduchá - semena vyséváme ihned po sklizni raných plodin, tedy od července do konce srpna a vzrostlé rostliny necháme v zemi co nejdéle. Nadzemní zelenou hmotu, kterou rostliny vytvoří, posekáme sekačkou (nebo vyšší rostliny srpem či kosou a pak rozdrtíme na drobné kousky), necháme zaschnout a těsně před příchodem zimy vše zapravíme do půdy. Nezarýváme čerstvou zelenou nať, protože by v půdě mohla hnit, což by zabránilo provzdušnění a moc bychom si tedy nepomohli. Stejně tak je důležité záhon upravit až těsně před zimou, protože pokud to provedeme dříve (třeba v záři), rostliny se v půdě rozloží okamžitě a výsledný efekt bude mizivý. Účelem je, aby se hmota začala rozkládat až na jaře a účinně nám pohnojila nově vysazenou zeleninu. Tolik tedy „oficiální" postup, který určitě velice dobře funguje a doporučují ho všechny knihy o přírodních zahradách. 

Musím se opět přiznat, že na své zahrádce to dělám jinak, zase si to trochu zjednodušuji. Nezatěžuji se zapravováním zelené nadzemní hmoty do půdy, rostliny pouze posekám a nechám na záhoně ležet jako vrstvu mulče. Nejsem takový odborník, abych dokázal posoudit, jestli je moje metoda lepší nebo horší a jaké jsou přesné rozdíly, nicméně s kvalitou půdy jsem maximálně spokojená já i moje rostlinky. Výhodou určitě je, že kořínky jednoletých rostlin zůstávají v půdě, kde časem zetlí a zanechají po sobě průduchy, kterými půdní organizmy mohou lépe vstřebávat kyslík i živiny. 

A na rozdíl od zarývání vidlemi do půdy je tento způsob opět naprosto bezpracný. K zelenému hnojení můžeme použít mnoho jednoletých, rychle rostoucích rostlin, např. vikev, řepku olejku, pelušku a další. Přijde mi to ale trochu škoda, pokud tedy zrovna nemáte králíky, kteří jsou po vikvi jako diví. Můžeme totiž použít i takové druhy, které nám poskytnou i další užitek - třeba je můžeme jíst, můžeme se jimi léčit a nebo jsou prostě jenom hezké a dekorativní. V každém případě těch „užitečných" máme na výběr docela dost.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

pupen   kojenec   horké   návod   štítná   mensturace   vliv   antibiotik   ledvin   ateroskleróza   kůra   chřipka   čaj   prášek   astma   jaterní   koupel   Zentrich   Janča   kořen   recept   kontraindikace   močopudný   zlomenin   kontraindikace   kameny   osteoporóza   teplé   migrén   komplikace   použití   vitamín   nachlazení   zánět   játra   horečka   pálení   Avicena   hlavy   Galenos   nemoc   kvasinky   dásně   slinivka   choroba   kolika   sběr   stvol   Zentrich   kloub   pijeme   akné   kůže   slezina   nálev   ovoce   výroba   menstruační   hlas   Treben   minut   zrak   studené   houba   postup   obsažené   děti   artróza   srdce   sušení   keř   chladné   květ   revma   Podhorná   bylinná směs   slezina   žaludek   dna   Paracelsus   játra   Váňa   obsahuje   žlučník   Moučka   katar   brnění   mateřské   nežádoucí   písek   vlas   vřed   řídnutí kostí   zpracování   plíseň   neht   průjem   končetina   víno   fytoterapie   užití   angína   zelina   šlacha   plísně   chřipka   olej   odvar   bylinka   rostlina   premenstruační   rýma   opar   využití   trávicí   roztroušená   tinktura   stonek   krk   babské rady   zelenina   list   krvácení   zápal   epilepsie   hemeroid   tlak   ruka   bylina   arteriskleróza   zalijeme   fermentace   alergie   zdraví   abytyše Hildegarda   sliznice   nohy   bolest   indikace   nať   strom   inhalace   pěstování   Mattioli   vývar   hemoroid   Janča   zácpa   sirup   mrtvice   střev   viry   sval   stonek   metabolismus   kornatění   noha   kapsaicin   vitamin  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)