Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Použít se dá celá škála prostředků od těch kupovaných až k čistě přírodním a domácím. Každý dává přednost něčemu jinému,
měřítkem výběru bývá obvykle především pracnost a dostupnost.

Nejlepší je použít to, co zahrada sama vyprodukuje. Při dobré péči vlastně není vůbec třeba dodávat cokoli
zvenčí, všechno, co potřebujeme, najdeme na místě. Takže pokud chováte na dvorku slepice nebo králíky, používejte jejich výkaly
k hnojení. Když máte kout zarostlý kopřivami, hnojte kopřivovou jíchou. Máte-li za domem velkou louku, používejte trávu a luční
bylinky. Bydlíte-li u potoka či rybníka, používejte do kompostu místní bahno. Zahrada je uzavřený ekosystém a pro vaše rostlinky
je úplně nejlepší to, co najdete v nejbližším okolí. 

 

Zelené hnojení - pochoutka pro každou půdu 

Nikdy asi nevyprodukujeme tolik kompostu, abychom pokryli celoroční spotřebu živin na celé zahrádce. Zkrátka i v přírodní zahradě
potřebujeme hnojit, jenom to zase můžeme udělat trochu jinak. Můžeme třeba na část zasít rychle rostoucí plodiny, které sklidíme
do léta (ředkvičky, kedlubny, řeřichu, kopr, salát, polníček...) a poté záhon osít rostlinami, které utvoří hodně rychle rostoucí nadzemní hmoty a to všechno pak před zimou zapravit do země - říká se tomu zelené hnojení a je to asi nejjednodušší a nejefekuvnější způsob, jak si zlepšit půdní podmínky na zahrádce. Zelené hnojení kypří půdu, umožňuje život půdním mikroorganismům, žížalám a dalším užitečným zvířátkům, zamezuje erozím a vysychání půdy, nenechá nám na záhoně rozmnožit nepříjemný, špatně odstranitelný plevel a hlavně obohacuje půdu o humus, který částečně nahradí kompost.

Aplikace je velmi jednoduchá - semena vyséváme ihned po sklizni raných plodin, tedy od července do konce srpna a vzrostlé rostliny necháme v zemi co nejdéle. Nadzemní zelenou hmotu, kterou rostliny vytvoří, posekáme sekačkou (nebo vyšší rostliny srpem či kosou a pak rozdrtíme na drobné kousky), necháme zaschnout a těsně před příchodem zimy vše zapravíme do půdy. Nezarýváme čerstvou zelenou nať, protože by v půdě mohla hnit, což by zabránilo provzdušnění a moc bychom si tedy nepomohli. Stejně tak je důležité záhon upravit až těsně před zimou, protože pokud to provedeme dříve (třeba v záři), rostliny se v půdě rozloží okamžitě a výsledný efekt bude mizivý. Účelem je, aby se hmota začala rozkládat až na jaře a účinně nám pohnojila nově vysazenou zeleninu. Tolik tedy „oficiální" postup, který určitě velice dobře funguje a doporučují ho všechny knihy o přírodních zahradách. 

Musím se opět přiznat, že na své zahrádce to dělám jinak, zase si to trochu zjednodušuji. Nezatěžuji se zapravováním zelené nadzemní hmoty do půdy, rostliny pouze posekám a nechám na záhoně ležet jako vrstvu mulče. Nejsem takový odborník, abych dokázal posoudit, jestli je moje metoda lepší nebo horší a jaké jsou přesné rozdíly, nicméně s kvalitou půdy jsem maximálně spokojená já i moje rostlinky. Výhodou určitě je, že kořínky jednoletých rostlin zůstávají v půdě, kde časem zetlí a zanechají po sobě průduchy, kterými půdní organizmy mohou lépe vstřebávat kyslík i živiny. 

A na rozdíl od zarývání vidlemi do půdy je tento způsob opět naprosto bezpracný. K zelenému hnojení můžeme použít mnoho jednoletých, rychle rostoucích rostlin, např. vikev, řepku olejku, pelušku a další. Přijde mi to ale trochu škoda, pokud tedy zrovna nemáte králíky, kteří jsou po vikvi jako diví. Můžeme totiž použít i takové druhy, které nám poskytnou i další užitek - třeba je můžeme jíst, můžeme se jimi léčit a nebo jsou prostě jenom hezké a dekorativní. V každém případě těch „užitečných" máme na výběr docela dost.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

viry   výroba   alergie   pěstování   zácpa   list   zlomenin   kornatění   chřipka   olej   ruka   Zentrich   játra   dásně   vitamin   střev   ovoce   plíseň   opar   jaterní   horké   chladné   písek   kůže   abytyše Hildegarda   fytoterapie   arteriskleróza   Galenos   pupen   rýma   bylinka   hlas   kvasinky   nachlazení   slinivka   vývar   akné   kameny   Zentrich   Moučka   využití   houba   sušení   horečka   rostlina   studené   průjem   trávicí   vitamín   vlas   epilepsie   prášek   kojenec   končetina   odvar   ledvin   krvácení   močopudný   užití   metabolismus   postup   obsahuje   zelenina   kontraindikace   mensturace   čaj   choroba   žlučník   indikace   obsažené   hemeroid   babské rady   artróza   premenstruační   komplikace   vliv   srdce   štítná   pijeme   keř   katar   Avicena   koupel   řídnutí kostí   osteoporóza   krk   žaludek   revma   květ   hlavy   neht   zánět   vřed   plísně   slezina   zdraví   použití   Treben   nohy   strom   slezina   sliznice   stonek   kapsaicin   Mattioli   minut   zápal   kořen   Paracelsus   migrén   kontraindikace   bylina   stonek   kloub   zalijeme   dna   víno   antibiotik   tinktura   astma   pálení   nemoc   Janča   teplé   šlacha   tlak   Podhorná   stvol   bolest   návod   chřipka   zpracování   sběr   menstruační   angína   játra   Váňa   nať   mateřské   nežádoucí   mrtvice   bylinná směs   fermentace   kolika   zrak   recept   roztroušená   nálev   noha   ateroskleróza   hemoroid   děti   zelina   sirup   sval   inhalace   brnění   kůra   Janča  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)