Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

mrtva ryba jako biohnojivoMrtvá ryba jako biohnojivo - tak tohle už vám určitě bude připadat jako dost šílené, ale přesto je to velice zajímavý způsob, jak dodat rostlinkám v zahradě spoustu užitečných živin. A rozhodně to není žádný moderní výmysl, ryby zakopávali k rostlinám všechny přírodní národy, indiáni i naši předkové, jenom tento zvyk už upadl v zapomnění.

Stačí ale otevřít Kytici Karla Jaromíra Erbena a podívat se na začátek básně „Štědrý večer", kterou si mnozí pamatujeme ještě ze školy.

Hoj, ty štědrý večere
ty tajemný svátku!
Což komu dobrého
neseš na památku?
I lospodáři štědrovku,
kravám po výslužce,
kohoutovi česneku,
hrachu jeho družce.
i ovocnému stromoví
od večeře kosti,
z lat oušky na stěnu
lomu, kdo se postí.


Pro nás je důležitý předposlední verš - ovocnému stromoví od večeře kosti. Protože k večeři byl tradičně kapr, míní se tím samozřejmě
rybí kosti. A protože na vánoce se každému dopřávalo loho, co si přál (případně co nejvíce potřeboval), je to jasný důkaz, že naši předkové byli o prospěšnosti tohoto hnojivá hluboce přesvědčeni. A pokud to vyzkoušíte, asi budete přesvědčeni také, i když žádná vědecká studie se účinkem rybího masa jako hnojivá ještě nezabývala. Naši předkové hnojili rybím masem především stromy a keře, severoameričtí indiáni zase rajčata. Obojí mám vyzkoušené a obojí funguje velice dobře. U stromů samozřejmě nemohu říct, že by po tomto hnojivu měly větší nebo chutnější ovoce, u rajčat se to ale dá zjistit velice jednoduše - stačí pěstovat několik rostlin s rybou a několik bez ryby. Výsledky jsou opravdu zajímavé hnojivo má vliv na zdraví a vitalitu celé rostliny i plodů. 

K hnojení samozřejmě nebudeme používat pouze kosti, ale buď celé ryby (což asi nebude problém pro rybáře, kteří mají zdroj bělic a dalších rybiček příliš se nehodících k jídlu) nebo kapří hlavy a ořez z rybárny, který můžeme pořídit za cca 5-10 Kč za kilogram.
Zakopeme je mělce ke stromu (do stromové mísy) nebo pod sazenici rajčete a okurky tak, aby mezi kořínky a rybou zbylo ještě
asi 10 cm země. Než kořeny prorostou až k hnojivu, ryba zatím zjetlí a uvolní látky, které mohou rostlinky využívat. Můžeme je přidat i do jámy s kompostem určené pro pěstování cuket, prostě pro všechny rostlinky, které mají delší kořeny a potřebují vydatné hnojivo. Výhodou je, že už potom během vegetace nemusíme vůbec přihnojovat, ryba se postupně rozkládá a dodává živiny po celou dobu růstu. 

Hodí se ale jenom sladkovodní ryby, s mořskými to nějak nefunguje. Nejspíš mají jiné minerální složení, které rostlinkám tolik nechutná. A nebo je to další potvrzení pravidla, že bychom méli využívat pouze to, co vyrostlo v naší blízkosti a ne cpát do půdy i do sebe exotické pochoutky a různá umělá povzbuzovadla.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

krvácení   štítná   kloub   houba   studené   hemoroid   list   pijeme   končetina   víno   vitamin   vlas   Janča   Zentrich   dna   horké   sval   teplé   kůže   užití   písek   ruka   noha   stvol   fermentace   kapsaicin   babské rady   zrak   migrén   nať   Janča   pálení   zápal   řídnutí kostí   žaludek   menstruační   horečka   katar   abytyše Hildegarda   výroba   fytoterapie   ovoce   keř   tinktura   hlas   plíseň   vliv   angína   zánět   sběr   antibiotik   postup   inhalace   nohy   zalijeme   trávicí   prášek   slezina   květ   sušení   hemeroid   čaj   děti   minut   kůra   srdce   ateroskleróza   obsažené   alergie   ledvin   vývar   průjem   viry   játra   sirup   artróza   stonek   epilepsie   komplikace   akné   odvar   nachlazení   kolika   Zentrich   mrtvice   stonek   rýma   využití   neht   koupel   pupen   Avicena   vitamín   kameny   rostlina   indikace   nálev   sliznice   arteriskleróza   plísně   bylina   recept   vřed   močopudný   kvasinky   návod   mateřské   kojenec   Váňa   revma   brnění   Moučka   roztroušená   chřipka   zelina   strom   bolest   metabolismus   opar   bylinná směs   premenstruační   použití   kontraindikace   zelenina   zácpa   hlavy   Podhorná   olej   pěstování   kořen   tlak   dásně   Galenos   slezina   žlučník   astma   kontraindikace   jaterní   Treben   krk   bylinka   šlacha   mensturace   choroba   chladné   nemoc   zpracování   kornatění   játra   chřipka   zdraví   slinivka   Mattioli   Paracelsus   osteoporóza   střev   nežádoucí   zlomenin   obsahuje  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)