Kapsaicin - především plody papriky křovištní, Capsicum frutescens (obr. 64), známé jako chilli či kayenský pepř, obsahují 0,04-1,5 % alkaloidů ostré chuti. Jejich rozhodující složku (asi 70 %) tvoří kapsaicin (capsaicin). Látku poprvé izoloval z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz, první syntetická forma pochází z roku 1930. Jde o rostlinný alkaloid C18H27NO3,zodpovědný především za pálivou chuť papriky. Přitom pocit pálení způsobuje tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka.


Účinky rostliny:

Pálivost papriky se měří v tzv. SHU jednotkách (Scoville Heat Units). Většina zeleninových nepálivých forem dosahuje hodnoty 0-100 SHU, zatímco čistý kapsaicin má hodnotu až 15000000 SHU.To znamená, že ostrá chuť se dá rozpoznat ještě v ředění 1 : 15 000 000. Doprovodné látky tvoří dihydrocapsaicin (cca 20 %), nordihydrocapsaicin, homocapsaicin aj.

V rostlině papriky se kapsaicin prakticky nevyskytuje, obsahují ho jenom plody a v nich je rozložení nerovnoměrné. Placenta vyživující semena, žilky
plodů a samotná semena obsahují nejvyšší množství tohoto alkaloidu. V praxi se ukazuje, že Indové a Mexičani jsou lidé s nejmenším výskytem
různých typů rakoviny, neboť jedí velmi ostrá jídla obsahující právě kapsaicin. Proto se výzkumem této účinné látky nyní zabývá řada pracovišť na celém světě. První výsledky ukazují, že kapsaicin likviduje rakovinné buňky, a to tak, že útočí na jejich energetické centra, tj. mitochondrie. Způsobuje zastavení růstu buněk a jejich následné zničení bez toho, že by se poškodila okolní zdravá tkáň. Velmi dobrých výsledků již bylo dosaženo při léčbě rakoviny plic, prostaty a pankreatu.

 

Výzkumy kapsaicinu 2015:

Čeští vědci učinili objev, který by spoustě lidem mohl v budoucnu pomoci s chronickými bolestmi. Látka obsažená v pálivých chilli papričkách, kapsaicin, totiž podle nich tlumí bolest.

Receptory pro kapsaicin, který je obsažen v chilli papričkách a je zodpovědný za jejich pálivou chuť, tlumí bolest. Pomáhají zejména u chronických bolestí. Zjistili to vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Poznatky by v budoucnu mohly přispět k vývoji účinnějších a cílenějších léků pro léčbu bolesti, uvedla mluvčí AV ČR Diana Moosová.

Chronické bolesti jsou často obtížně léčitelné, protože příčiny jejich vzniku bývají různé. Vědci z oddělení funkční morfologie se soustředí hlavně na roli takzvaných TRPV1 receptorů. Ty se nacházejí především v neuronech periferního nervového systému, kde se podílejí na přenosu a modulaci bolestivých podnětů. Receptory mohou být aktivovány pomocí různých podnětů, například teplotou nad 43 °C a nízkým pH. Mezi jejich nejznámější aktivátory však patří právě kapsaicin.

„Naše pokusy ukázaly, že významnou modulační úlohu při přenosu informace vyvolávající bolest mají TRPV1 receptory na centrálních výběžcích neuronů míšních ganglií. Zablokováním aktivity těchto receptorů dojde k výraznému snížení patologicky zvýšené citlivosti na mechanické a tepelné podněty, která je symptomem řady chronických bolestivých stavů,“ uvedl vedoucí týmu funkční morfologie Jiří Paleček.

Zdroj: novinky.cz, 17.3.2015