Jsme na facebooku, Různé
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 8727
Glukany jsou přírodní polysacharidy, které aktivují buňky zajišťující obranyschopnost organismu, tj. mikrofágy a makrofágy, leukocyty a T-Iymfocyty. Přitom makrofág je buňka schopná pohlcování a zničení (fagocytózy) cizorodého materiálu včetně mikroorganismů. Plní i další důležité úkoly při řízení imunity.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 14281
Flavonoidy - v nadzemních částech řady cévnatých rostlin se vyskytují flavonoidy, rostlinná barviva fenolického složení, většinou žlutého zbarvení. Jejich výchozí látkou jsou deriváty skořicových kyselin, především ve formě esterů a glykosidů. Význam těchto sloučenin v rostlinách není dosud zcela objasněn, je však možné, že flavonoidy v květech mají za úkol lákat opylovače, v ostatních případech se potom asi účastní rostlinného metabolismu.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 8054
Další skupinou významnou pro kvalitní imunitní systém jsou enzymy. Jde o bílkoviny, které jsou schopny v malém množství výrazně urychlit průběh určité biochemické reakce v těle. Každý enzym je specializovaný a podlil se například na metabolismu, jiný má význam pro trávení, srážlivost krve, obranu organismu proti infekci apod. Mnohé enzymy obsahují mimo bílkovinné části také koenzym, což je nebílkovinná látka nezbytná pro činnost enzymů, kterou je v mnoha případech modifikovaný vitamin C.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 19358
Hořčík (magnesium - Mg) je dvojmocný, stříbřitě bílý, lehký kov s atomovým číslem 12 a relativní atomovou hmotností 24,305. Teplota tání je 650 DC a teplota varu 1.100 °C. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, jako je například minerál magnezit či dolomit, nebo v mořské vodě jako chlorid a síran.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 10819
Selen (selenium - Se) je dvoj- čtyř- a šesti mocný prvek s atomovým číslem 34 a relativní atomovou hmotností 78,96. Má teplotu tání 220,2 "C a teplotu varu 685 °C, Vyskytuje se v pěti nekovových modifikacích a v jedné, nejstabilnější, kovové. Ve stopovém množství provází sulfidy, řidčeji se nachází v čistých minerálech.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 6308
Minerální látky jsou anorganické složky potravy, obzvláště soli, které jsou nepostradatelné pro látkovou výměnu v lidském organismu. Byl prokázán zásadní vliv minerálních látek jak při prevenci, tak i léčbě různých zdravotních poruch. Nejdůležitější jsou sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku a chloru.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 9235
V roce 1922 zjistili vědci Evans a Bishop, že krysy potřebují pro své úspěšné rozmnožování látku obsaženou v tucích obilních klíčků a olejnatých semenech rostlin. Pokud tato látka v potravě chyběla, nebyla zvířata schopná se normálně rozmnožovat. Nejprve ji nazvali "faktor X", později ji zařadili mezi vitaminy a označili písmenem E.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 14235
Vitamin D (kalciferol) je rozpustný v tucích a k jeho aktivaci v těle je třeba ozáření ultrafialovým zářením, zpravidla slunečním. Je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Zdrojem jsou hlavně živočišné tuky, např. rybí tuk, játra, máslo, žloutek, nebo některé rostlinné produkty (obilniny). Nedostatek tohoto vitaminu sev dětstvi projevuje jako tzv. křivice (rachitida), v dospělosti jako "řídnutí kostí" (osteoporóza, osteomalacie).
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 8443
Vitamin C (kyselina askorbová), rozpustný ve vodě, je důležitý pro udržení dobrého zdravotního stavu, správnou funkci i stavbu pojivé tkáně, zejména vaziva a cévní stěny, činnost enzymů a metabolismus některých látek, např. cholesterolu. Tento vitamin představuje asi 80% potřeby všech vitaminů. Zvyšuje celkovou odolnost organismu a chrání před působením vnějších negativních vlivů.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 13712
Vitamín B17 amygdalin je známý kyanový heteroglykosid, skládající se ze složky cukerné a necukerné (aglykonu). V aglykonu je zabudovaný kyanovodík, který se při hydrolýze uvolňuje. Aglykony mají strukturu fenylpropanu a jsou odvozeny od aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu. Heteroglykosidy jsou většinou látky neutrální, rozpustné ve vodě, opticky činné.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 9622
Kyselina alfa-lipoová (ALA) byla dosud považována za jeden z komplexu vitaminů B (vitamin B13). Má charakter růstového faktoru a její důležitost pro člověka spočívá z podílu na oxidační dekarboxylaci kyseliny pyrohroznové. Svoji biologickou funkci realizuje prostřednictvím koenzymu ve spolupráci s thyaminem.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 6277
Prvotním zdrojem vitaminu A (retinolu) jsou v přírodě jeho provitaminy, což jsou rostlinná barviva alfa, beta a gama-karoteny. Štěpením ve střevní sliznici se mění uvedené karoteny na retinol nebo až na kyselinu retinoovou. Nejvyšší hodnotu má (beta-karoten, neboť jako jediný poskytuje při štěpení dvě molekuly retinolu.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 6471
Vitaminy jsou látky, které si nedokáže lidský organismus sám vytvořit, ale přitom jsou pro něho nezbytné. Často i v malých dávkách ovlivňují správný růst, vývoj a činnost celého organismu. Ten je přijímá především v potravě, a pokud tam nejsou, také v lékové formě. Stav a onemocnění způsobené jejich nedostatkem se označuje jako hypovitaminóza, pokud chybí úplně, nastává stav zvaný avitamióza, který může vést až k závažným onemocněním organismu včetně smrti.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách
- Zobrazení: 9873
Alkaloidy
Dusíkaté látky alkalické povahy. Alkaloidy mají většinou velký vliv na lidský organismus, někdy až silně toxický či smrtelně jedovatý. Příkladem jsou známé alkaloidy z máku setého - morfin, kodein či atropin a skopolamin z rulíku zlomocného.
Bílkoviny
Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební kameny živých organismů. Rostlinné i živočišné bílkoviny tvoří základ naší potravy. Rostlinné bílkoviny obsahují např. brambory, rýže, luštěniny, ořechy atd.
Enzymy
Organické látky umožňující chemické procesy v lidském organismu. Často působí ijako katalyzátory chemických reakcí.
Éterické oleje - silice
Velmi aromatické a silně těkavé látky.Fyto prchavé látky dávají rostlinám jejich charakteristickou vůni. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, rozpouštějí se však v lihu. Mívají dezinfekční a antiseptický účinek. Působí na trávicí a močové ústrojí, někdy i na nervovou soustavu (yzop, mateřídouška, saturejka, šanta, šalvěj). Mnoho rostlin s vysokým obsahem silic se používá jako koření - skořice, muškátový oříšek, zázvor.
Flavonoidy
Jsou důležité pro životní funkce organismu, proto jsou označovány i jako bioflavonoidy. Mají mnohostranné působení a někdy působí podobně jako vitaminy. Patří mezi ně žlutá barviva. Najdeme je v měsíčku, routě, hlohu, bezu a podobně.
Fytoncidy
Jsou to různé chemické látky s antibiotickým působením. Fytoncidy jsou obsaženy v tymiánu, česneku, řepíku, cibuli a podobně.
Glukoniny
Dusíkaté látky podobné inzulinu. Snižují cukr obsažený v krvi a tím léčí cukrovku typu II. Obsaženy jsou v borůvkové nati nebo jestřabině.
Glykosidy
Jsou to stavební látky rostlin. Organické sloučeniny, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a necukernou. V léčení se používají např. jako kardiaka, diuretika nebo diaforetika.
Gumy
Některé rostliny, zvláště stromy, obsahují i gumy. Obvykle se tvoří pod kůrou. Gumy se využívají v potravinářském průmyslu nebo jako pomocná látka či pojivo při výrobě léčiv.
Hormony
Jsou to složité látky, které v lidském těle vznikají ve žlázách svnitřní sekrecí a ovlivňují (vzájemné) fungování jednotlivých orgánů. Jsou velmi důležité pro fyzické i psychické zdraví. V rostlinách se nachází chemikálie podobné hormonům. Látky podobné ženských pohlavním hormonům najdeme v lékořici, kotvičníku, jeřabině. Látky podobné steroidním hormonům jsou v jehlici či jírovci.
Hořčiny
Hořčiny neboli amara jsou různé hořké látky, které mají blahodárný vliv na trávicí ústrojí. Jsou to bezdusíkaté látky tvořené uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Zvyšují sekreci žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Obsaženy jsou například v pelyňku, benedyktu, zeměžluči, zázvoru, čili a dalších hořkých či pálivých léčivkách.
Kumariny
Chemicky to jsou laktony kyseliny kumarinové. Ve větším množství jsou toxické, v terapeutických dávkách působí proti křečím, sedativně a snižují srážlivost krve. Obsaženy jsou např. v komonici a svízeli.
Minerální látky
Minerální neboli nerostné látky sev rostlinách nacházejí v organických i anorganických vazbách. Většinou jsou ve formě solí. Nejznámější jsou soli křernlku, vápníku, draslíku, ve větším či menším množství obsaženy ve všech rostlinách.
Oleje
Oleje jsou obsaženy hlavně v semenech či plodech a získávají se obvykle lisováním (slunečnice, len, rakytník). Chemicky jsou to sloučeniny mastných kyselin a glycerolu.
Organické kyseliny
V rostlinách slouží k vyrovnávání vnitřního tlaku v buňkách. Často jsou kyselé a vyskytují se hlavně v ovocných plodech. Nejznámější jsou kyselina citrónová a šťavelová.
Pryskyřice
Obvykle jsou to tuhé, ve vodě nerozpustné látky. Pryskyřice mívají antiseptický a protizánětlivý účinek. K výrobě prsních balzámů proti kašli a k inhalaci při kataru sliznic se používají i pryskyřice našich jehličnanů.
Sacharidy
Sacharidy neboli cukry jsou jednou z hlavních složek rostlinných šťáv. Z chemického pohledu jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Vznikají při fotosyntéze. Jednoduché cukry jsou především zdrojem energie - ovocný cukr (fruktóza), vinný cukr (glukóza), řepný cukr (sacharóza). Složité cukry - polysacharidy tvoří stavební a zásobní látky.
Saponiny
Jsou to neutrální glykosidy. Kjejich vlastnostem patří, že při rozpouštění ve vodě snižují její povrchové napětí a mírně pění (odtud jejich název). Používají se k rozpouštění hlenů, čímž se usnadňuje jejich vykašlávání. Obsaženy jsou např. v plicníku, petrklíči, mydlici, divizně a podobně.
Slizy
Slizy mají přirozenou vlastnost ve vodě bobtnat a tvořit gely. Chemicky sejedná o polysacharidy. V bylinářství se slizovité látky užívají k ochraně sliznic celého těla, tím se zabraňuje zánětům. Keslizovitým látkám patří plicník, lněné semeno, proskurník, kostival.
Třísloviny
Jsou to bezdusíkaté rostlinné látky, které mají schopnost srážet roztoky bílkovin a alkaloidů. Třísloviny mají svíravý - adstringentní účinek, čehož se v bylinářství využívá k léčení průjmu, stavění krvácení a při léčení zánětů. Tyto látky jsou např. v nátržníku, dubové kůře, růži atd.
Vitaminy
Vitaminů je celá řada, uvádí se až čtyři desítky. Dělí se na ty rozpustné ve vodě - např. vitamin C a B a vitaminy rozpustné v tucích - např. A a D. Většinou mají bílkovinný ráz. Nemají výživnou hodnotu, aie jsou životně důležité pro správné fungování lidského organismu a správný chod metabolismu. Jejich nedostatek má devastující účinek na celé tělo. I když se celá řada vitaminů vyrábí synteticky, stále více se zjišťuje, že proti přírodním vitaminům mají své nedostatky a stinné stránky. Přebytek vitaminů může být v některých případech stejně zhoubný jako jejich nedostatek.
- Podrobnosti
- Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch
- Kategorie: Skupinové účinky bylinek
- Zobrazení: 11506
- acida - prostředky zvyšující kyselost žaludečních šťáv - (máta paperná, zeměžluč)
- adaptogeny - prostředky zvyšující celkovou psychickou a fyzickou odolnost, harmonizují organismus, odbourávají stres - (maralí kořen, ženšen, klanopraška)
- adstringencia - prostředky svíravé, stahující, užívají se např. proti průjmům a k zastavení krvácení - (dub, nátržník, šalvěj)
- afrodiziaka - prostředky zvyšující libido a pohlavní pud - (kotvičník, celer)
- amara - hořčiny, látky podporující vylučování trávicích šťáv - (pelyněk, jablečník, benedykt)
- anafrodiziaka - prostředky potlačující pohlavní pud - (chmel)
- analeptika - prostředky stimulující základní životní funkce - (eleuterokok, rozmarýna, klanopraška)
- analgetika - prostředky tlumící bolest - (konopí, máta peprná)
- antacida - prostředky snižující kyselost žaludečních šťáv - (heřmánek, měsíček, hořec)
- anthelmintika - prostředky proti střevním parazitům - (pelyněk, brotan, česnek, zemědým)
- antianemika - prostředky proti chudokrevnosti, podporují tvorbu krve - (kopřiva, zeměžluč)
- antiastmatika - prostředky pomáhající při astmatickém záchvatu - (yzop, sléz, černý bez)
- antibiotika - prostředky zabraňující množení mikroorganismů - (Iichořeřišnice)
- antidepresiva - prostředky proti depresím - (třezalka, dobromysl, bukvice)
- antidiabetika - prostředky pomáhající při léčbě cukrovky - (čekanka, borůvka, uňa de gato)
- antidiaroika - prostředky proti průjmům - (nátržník, borůvka)
- antiemetika - prostředky proti zvracení - (zázvor, muškát, meduňka)
- antiflogistika - prostředky proti zánětům (antiseptické působení) - (heřmánek, měsíček, ořešák)
- antihemoroidalia - prostředky proti hemeroidům - (kaštan, třezalka, heřmánek, jitrocel)
- antihydrotika - prostředky proti nadměrnému pocení - (šalvěj, řebříček, yzop)
- antikoagulancia - prostředky proti srážení krve - (komonice, mařinka vonná)
- antipyretika - prostředky proti horečce - (tužebník, lípa, řimbaba)
- antirevmatika - prostředky proti revmatismu - (tužebník. bříza, jehlice, kaštan)
- antisklerotika - prostředky proti vápenatění tepen (arterioskleróze) - (česnek,komonice, přeslička)
- derivancia - prostředky dráždící a prokrvující kůži, čímž snižují vnímání bolesti - (kafr, paprika, máta peprná, křen)
- dermatologika - prostředky k léčbě kožních nemocí - (violka, lopuch, zemědým)
- diaforetika - prostředky zvyšující pocení - (bez, tužebník, lípa, brutnák)
- diuretika - prostředky močopudné - (kopřiva, pampeliška, libeček, celer)
- emmenogoga - prostředky regulující menstruaci - (kontryhel, měsíček, hluchavka)
- emolencia - prostředky změkčující (uvolňující napětí sliznic a kůže) - (sléz,heřmánek, hluchavka)
- expektorancia - prostředky usnadňující vykašlávání - (plicník, yzop, petrklíč)
- fytoncida - prostředky s antibiotickým působením - (cibule, česnek, řepík, tymián)
- gargarisma - kloktadla - (šalvěj,měsíček,nátržník) gastrosedativa - prostředky uklidňující zažívání - (meduňka, chmel, řebříček)
- gynekologika - léčiva ženských onemocnění - (kontryhel, měsíček, řebříček)
- hemostatika - prostředky stavící krvácení - (jitrocel, kokoška pastuší tobolka, řebříček)
- hepatika - léčiva jaterních chorob - (ostropestřec, pampeliška, řepík)
- hormona - prostředky hormonální - (kaštan, levandule, jeřabina)
- hypnotika - prostředky uspávací - (kozlík, šanta)
- hypotonika - prostředky snižující krevní tlak - (hloh, jmelí, ženšen, řebříček)
- cholagoga - prostředky žlučopudné - (pelyněk černobýl, benedykt)
- choleretika - prostředky podporující tvorbu žluči - (jablečník, řepík, zemědým)
- imunostimulancia - prostředky posilující imunitu - (uňa de gato, echinacea)
- kancerostatika - prostředky proti rakovinnému bujení - (uňa de gato, měsíček, eleuterokok)
- kardiosedativa - prostředky proti srdeční neuróze - (kozlík, meduňka, srdečník)
- kardiotonika - prostředky povzbuzující srdeční činnost - (rozmarýna, náprstník)
- karminativa - prostředky proti nadýmání - (fenykl, anýz, heřmánek, kmín)
- korigencia - prostředky upravující vůni či vzhled jiných přípravků - (akát, růže, kopr)
- laktagoga - prostředky podporující tvorbu mateřského mléka - (fenykl, jestřabina, peťour)
- laxancia - prostředky projímavé - (řešetlák, krušina, jeřabina, len, bez)
- metabolika - prostředky podporující látkovou výměnu a čistící krev - (čekanka, benedykt, jehlice, violka, třezalka)
- mucilaginosa - prostředky slizutvorné - (kostival, len, podběl, plicník)
- nervina - prostředky ovlivňující nervovou soustavu - (třezalka, šišák, dobromysl)
- obstipancia - prostředky proti průjmům - (dub, nátržník, borůvka)
- roborancia - prostředky celkově posilující organismus - (jetel, úročník, maralí kořen, klanepraška)
- sedativa - prostředky uklidňující - (kozlík, chmel, bukvice)
- sekretolytika - prostředky tlumící kašel a vylučování hlenů - (plicník, lípa, bez, podběl)
- spazmolytika - prostředky tlumící křeče - (mochna husí, heřmánek, lnice)
- stomachika - hořčiny, prostředky podporující tvorbu žaludečních šťáva lepší zažívání - (benedykt, andělika, zeměžluč, pelyněk)
- trombolytika - prostředky rozpouštějící krevní sraženiny - (penízovka)
- tuberkulostatika - prostředky proti tuberkulóze - (plicník, přeslička, konopice)
- urodesinficencia - prostředky dezinfikující močové ústrojí - (Iichořeřišnice, celík, medvědice)
- urologika - léčiva močového a pohlavního ústrojí - (Iichořeřišnice, uňa de gato, bříza, vřes, celík)
- uterotonika - prostředky zesilující stahy dělohy a tlumící krvácení (při porodu) - (řebříček, fenykl, kokoška)
- vitaminofera - zdroje vitaminů - (aronie, rakytník, rybíz, šípky)
- vulnearia - prostředky podporující hojení ran - (jitrocel, řepík, měsíček)