Smrk smrkové výhonky účinky na zdraví co léčí použití užívání využití pěstováníSmrk ztepilý, latinsky Picea abies - Konrád z Megenbergu ve své Knize přírody poznamenává o smrkových šiškách. »Užitečné velmi jsou pro ty, kdož na dýchání churaví (...) a těm, jež suchý kašel trápí (...). Nechť suché plody nejprve na žhavé uhlíky položí, dokud hořet nezačnou, poté stáhne kůru a holá jádra do vody vloží a krátce povaří. Potom nechť je na tu výheň položí a kouř, jenž z nich vystoupává, nechť nemocný, který má kašel, nosem nasává.«


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • katar (zánět) horních cest dýchacích
  • suchý kašel
  • zahlenění
  • trávicí potíže
  • lokálně zvyšuje prokrvení
  • zánět - protizánětlivý účinek
  • revma, revmatismus, revmatoidní artritida
  • bolesti svalů, svalové bolesti, myalgie
  • zevně bolesti zad
  • bolesti nervů, nervové bolesti, zánět nervů - neuralgie, neuritidy
  • zevně na ošetřování ran
  • rýma (okrajové využití)

Historie

Ve staré medicíně byla pryskyřice různých jehličnanů důležitým prostředkem léčitelství, sloužícím především k ošetřování ran. Pryskyřice byla například spolu s protizánětlivým
i rostlinami a rostlinam i podporujícím i léčení svařována na kaši a přikládána na rány jako náplast. Jinak stromy v klášterním léčitelství nehrály nijak významnou roli. Teprve abatyše Hildegarda z Bingenu věnuje ve svém díle Physica stromům samostatnou knihu s 63 kapitolami.

O smrku a o borovici uvádí, že jsou velkou pomocí při nemocech dobytka. Abatyše pravděpodobně oba stromy nerozlišovala přesně. Ve svém druhém lékařském díle, Causae et curae, doporučuje tlumit silnou rýmu vykuřováním jedlovým dřevem.

Ve 13. a 14. století to byli velcí encyklopedisté, jako dominikán Albert Veliký a Konrád z Megenbergu, kdo se ve svých spisech zabýval i stromy. Konrád z Megenbergu již uvádí nejdůležitější použití smrkového jehličí, totiž při onemocnění dýchacích cest - doporučuje však šišky. Adamu Lonitzerovi bylo známo i použití smrkových šišek při zažívacích potížích a zevních vředech. Smrku byly připisovány hřejivé, vysušující a stahující účinky.

 

Původ a pěstování smrku

Neopadavý smrk s asi 40 druhy patří do čeledi borovicovitých (Pinaceae). Daří se mu v mírných, nepříliš horkých územích, roste na celé severní polokouli, od severní Skandinávie
po jihovýchodní Evropu. Na jaře se trhají mladé a křehké jehlice (smrkové jehličí, smrkové výhonky).

Další informace jak pěstovat smrk jsou zde.

 

Používané části a obsahové látky

V léčitelství se používá především jehličnatá smrková silice, získávaná destilací s vodní párou z jehličí, špiček větévek nebo z větví smrku. Obsahuje přirozenou silici, jejíž obsahové
látky tělo přijímá především pokožkou při koupeli. Silice podporuje odlučování hlenu, povzbuzuje prokrvení a působí mírně protizánětlivě. Sušené jehličí, které je většinou zbarvené načervenale hnědě až oranžovočerveně, se kromě toho používá na extrakty. Jeho obsahové látky a působení, jsou stejné jako u silice z čerstvého smrkového jehličí.

 

Použití, využití v léčbě, vliv na zdraví člověka

Vědecky uznávané je vnitřní užití smrkového jehličí a smrkové silice při katarech dýchacích cest a zevní při revmatických potížích a mírných svalových a nervových bolestech.

Při zevním použití se prsa a záda natírají smrkovou jehličnatou silicí, lihovými roztoky, mastmi nebo gelem.

 

Kontraindikace:

Smrková silice se nesmí používat při dávivém kašli a bronchiálním astmatu. U smrkového jehličí žádné kontraindikace nejsou.

 

Nežádoucí vedlejší účinky:

Při příliš vysokém dávkování nebo chybném užívání může smrková silice dráždit pokožku a sliznice a zesilovat bronchiální spazmata.

Pro jehličí a silici borovice lesní (Pinus sylvestris) platí totéž co pro smrk.

 

Recepty:

 


Související fráze:

wikipedie ► zakrslý ► sazenice ► cena ceník ► pěstování ► prodej ► semena ► 100 cm ► květy ► choroby ► virgata ► výška ► převislý ► domácí sirup ► med ► mast ► recept ► tinktura ► likér