facebook
Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

  • Především používáme čerstvé rostliny, teprve potom sušené nebo jinak upravené.
  • Čím déle drogy skladujeme, tím více ztrácejí léčivé účinky. Kupujeme jen byliny z poslední úrody, od výrobců, kteří na obalu vyznačují datum spotřeby. Také vlastní nespotřebované zásoby vyměníme po roce za nové.
  • Míchání čajových směsí má nekonečné možnosti a v různých knihách nacházíme množství rozmanitých receptů . V zásadě platí, že žádná bylinka nemá "bylinkového nepřítele", s nímž by se nesnášela. Záleží na každém individuálně, jak si směs po prostudování knihy a zvážení svých problémů upraví. ti Před použitím čajové směsi dobře promícháme, protože bylinky nejsou stejně těžké. Těžší složky, například kousky kořenů, propadají dolů a odebraná horní část čajoviny nemá správný poměr jednotlivých složek.
  • Za jednu lžíci bylinek považujeme takové množství čajové směsi, které odpovídá mírně navršené lžíci, asi tak, jak směs prakticky nabíráme.
  • Nemusíme závistivě hledět na exotické rostliny a drahé zahraniční výrobky, například na ženšen, švédské kapky apod. Jsou to stejné produkty přírody, velmi podobné těm, které se vyskytují i u nás. Jako náhrada ženšenu někdy dobře poslouží puškvorec a drahé švédské kapky, jejichž účinek je založen na kombinaci většího počtu široce působících hořkých rostlin, si můžeme připravit sami z bylinek dostupných u nás, jen za cenu alkoholu, jímž je zalijeme. 
  • Bylinkové čaje se rychle kazí, proto připravujeme dávku jen na jeden den. Skladujeme je v chladničce a ohřejeme vždy jen část na jedno vypití. Čaje, které se pijí často v malých dávkách (například na průdušky), udržujeme teplé v termosce. 
  • Všechny bylinky nejlépe účinkují, když jsou ve slabé koncentraci. I nejnevinnější rostliny mohou při silné koncentraci vyvolat nežádoucí, často nepříjemný či nebezpečný účinek.
  • Na každý organismus neúčinkují bylinky stejně. Co někomu snadno pomůže, na jiného nezapůsobí. Proto je třeba účinky na vlastním organismu vyzkoušet a v případě potřeby použít jinou, podobně účinkující bylinu.
  • Snažme se nekombinovat používání bylinek se syntetickými léky. V tomto směru doporučuji spolupracovat s lékařem, pokud máme takového, který bylinky zná a uznává. Když vycítíme opak, zkusme se poradit s někým jiným.
  • V receptové části doporučuji osladit některé čaje medem nebo tmavým či hroznovým cukrem. To neplatí u diabetiků, pro něž i tento čaj připravíme bez oslazení; u lahůdkových čajů použijeme diabetické sladidlo.
  • Při sběru, zpracování a skladování léčivých rostlin dodržujeme osvědčené zásady. Rostliny sbíráme na místech bez různých druhů znečištění a exhalátů (ne u frekventovaných cest). Ihned je pokrájíme, volně rozložíme v tenké vrstvě (například na balicí papír) a za pravidelného obracení je usušíme na teplém, stinném místě. Ukládáme je v kartonových, plátěných nebo skleněných, dobře uzavíratelných obalech na suchém, chladném a tmavém místě. Obaly označíme jménem byliny a rokem sběru.