Tis červený - účinky na zdraví, použití, užívání, využití, co léčí

Tis červený (obecný), latinsky taxus baccata, je stálezelený nevysoký keř nebo strom z čeledi tisovitých, Taxaceae, dorůstající výšky 5-15 m. Má široce kuželovitou až kulovitou korunu a na kmen i je výrazně červená až červenohnědá odlupující se borka. Jehlice jsou plošně dvouřadé, čárkovité a špičaté, poměrně měkké, na líci leskle tmavě zelené, naspodu matně zelené se zřetelnou střední žilkou.

Většinou je dvoudomý, samčí květy vyrůstají v kulovitých jehnědách, samičí jednotlivě. Nahnědlá až černá semena jsou obalena rosolovitým červeným míškem. Je doma v Evropě, severní Africe a Malé Asii, ale také v Severní Americe. Původně byl hojný ve stinných bukových a bukojedlových lesích na půdách neutrálních a humózních. V současnosti se pěstuje především v parcích, a to v mnoha odrůdách. Z dalších druhů je nejvýznamnější tis krátkolistý, Toxus brevifolio, původem ze Severní Ameriky. Jde o menší strom do 1 m výšky s korunou nepravidelně
kuželovitou, borkou hladkou a červenohnědou. Jehlice jsou úzce čárkovité a až 2 cm dlouhé, temně žlutozelené, semena vejcovitá s červeným míškem.

Obsahové látky:

celá rostlina tisu, s výjimkou míšku plodů, obsahuje jedovatý taxin. Jde o směs polyhydroxyditerpenů esterifikovaných kyselinou octovou a dalšími kyselinami. Z dalších alkaloidů je to např. efedrin a milorsin, glykosidy taxorhodin a taxacatin, hořčiny, sacharidy aj. V průběhu osmdesátých let minulého století byl objeven diterpen taxanového typu, např. taxol A a taxaren aj., izolované z kůry tisu západoamerického. Obsah této látky je však nízký (0,01-0,1 %) a syntéza je zatím neekonomická. Princip účinku spočívá v narušení mitózy nádorových buněk.

Léčebné účinky:

Taxolu A se používá k léčbě rakoviny prsu a vaječníků, ostatní přípravky jsou ve stadiu zkoušek. Celá rostlina je, s výjimkou míšku obklopujícím semeno, prudce jedovatá! Proto lze užívat pouze přípravky vyrobené farmaceutickým průmyslem, a to v dávkách stanovených lékařem! 

Pěstování tisu červeného:

uvedené druhy je možné pěstovat i u nás s tím, že nejvhodnější je nakoupit sadbový materiál ve specializovaných zahradnictvích. Lze jej však množit semeny, které si podržují klíčivost několik let, ale po vysetí klíčí až druhým rokem. V praxi se však tis nejčastěji množí řízkováním. Z botanického hlediska je těmto druhům příbuzný zeravec východní, Plotyclo dus orientolis (syn. Thuja orientalís), z čeledi cypřišovitých, Cupressaceae.
Další zajímavé informace jak pěstovat tis jsou zde. 

Obsahové látky:

Obsahuje glykosid thujin, ale také třísloviny, silici (s jedovatým thujonern), vosky aj. 

Jak se jinak říká tisu - synonymní názvy: 

Fajna jedla ☼ Fajnová jedle ☼ Pušpán ☼ Strom smrti ☼ Tis jahodový ☼ Tisk