Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
BYLINY SBÍRANÉ V ZÁŘÍ ZDE

bolsevnik dehel andelika rozdilRozdíl mezi bolševníkem a děhelem (andělikou): Jedovatý bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) - Bolševník velkolepý je dvouletá až vytrvalá rostlina, často monokarpická, nepříjemně aromatická, dorůstající výšky až 5 metrů. V prvních letech po vyklíčení vytváří přízemní listovou růžici a v tomto stadiu většinou přetrvává 3 až 5 let, v nepříznivých podmínkách i 12 let. Semenáčky bolševníku vzcházejí velmi brzy na jaře.

Číst dál...

živé bylinky na prodej eshop olomouc prostějov přerov šternberk brnoSehnat kvalitní živé bylinky může být problém. Prodejci v zahradnictví mají většinou jen omezený sortiment a proto je lepší živé byliny u bylinkáře. MUDr. Zbyněk má každý rok přebytky bylinek, které za několik desetikorun prodává. Podmínkou je osobní odběr v olomouckém kraji - města Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk. Jednou za dva měsíce jezdí prodávat bylinky i do města Brno.

Číst dál...

jarmila podhorna bylinkarka zivotopis osudV letech, kdy se jiní těší do důchodu a na to, že budou mít konečně čas na vnoučata, začala spřádat smělé plány. Když Jarmila Podhorná přišla o milovaného manžela, chtěla pomáhat lidem se zdravotními problémy. Začala pěstovat byliny a z nich vyrábět tinktury. Založila firmu Naděje, vzala si úvěr a zadlužila se až po uši.

Číst dál...

co je to kafr skoricovnik kafrovy obrazek fotografieKafr je látka získávána ze skořicovníku kafrového, který patří do čeledi Lauracea. Skořicovník kafrovník je až 40 m vysoký silně rozvětvený tropický strom, pocházející z východní Asie. Listy jsou jednoduché, vstřícné, střídavé nebo seskupené na koncích větví. Získává se pomocí technologie, která spočívá v odstředění a sublimaci vyčištěného podílu destilace dřeva skořicovníku.

Číst dál...

verejne bylinkove zahrady v cr seznam vsech verejne pristupnych bylinkovych zahrad v ceske republiceVeřejné bylinkové zahrady v České republice - seznam zahrad: Centrum léčivých rostlin - Brno, Naučná bylinková zahrada (Kouzelné bylinky ČT) - Český Krumlov, Akademická zahrada Mendelovy univerzity Valtice u Lednice, Bylinková a ovocná zahrada Hospitalu Kuks, Bylinkový ráj Sonnentor Čejkovice u Hodonína, Bylinková zahrada zámek Březnice, Botanická zahrada léčivých rostlin - Hradec Králové, Centrum Botanicus - Ostrá u Prahy, bylinková zahrada v centru Šelmberk, klášterní zahrada Žatec. 

Číst dál...

byliny bylinky a znameni zverokruhu ktera znameni potrebuji ktere bylinkyKaždé znamení zvěrokruhu je zdravotně citlivé na něco jiného, má své neduhy a bolístky, a proto potřebuje i své byliny. Podívejte se, co možná uzdraví právě vás podle toho, jestli jste býk, beran, kozoroh, střelec, rak, lev, pána, váha nebo další ze znamení zvěrokruhu. 

Číst dál...

rutin v bylinach rostlinach a potravinach ucinky na lidske zdravi proc potrebujeme rutinRutin patří mezi vitamíny, které se řadí pod souhrnné pojmenování vitamín P. Do této skupiny patří asi 20 000 látek, které náleží mezi flavonoidy nebo bioflavonoidy. V přírodě slouží jako barviva a jsou to sekundární rostlinné metabolity. Vitamín P je nám prospěšný protože funguje jako antioxidant, ale také zajišťuje propustnost cév.

Číst dál...

Vitamíny B komplex účinky zdraví děti rostliny byliny obsahujíKomplex vitamínů skupiny B je tvořen jedenácti vitamíny. Všechny jsou na sobě vzájemně závislé a jsou nezbytné pro duševní zdraví, vyrovnanou nervovou soustavu a dobře fungující metabolismus. Symptomy duševních problémů nebo poruch, například podrážděnost, nervozita, panické záchvaty, přehnané obavy, deprese či sebevražedné sklony, často značí nedostatek vitamínů skupiny B

Číst dál...

Přírodní antioxidanty rostliny byliny účinky zdraví rakovina nemoci srdce stárnutí

Antioxidanty jsou chemické látky, které si naše tělo vytváří, aby udrželo na uzdě volné radikály - atomy či skupiny atomů s jedním nebo více nespárovanými elektrony. Tuto svou činnost vykonávají tím, že obíhají v celém našem těle a neutralizují nespárované elektrony, na které narazí, v důsledku čehož se tyto elektrony stávají neaktivní. Jestliže si však naše tělo nedokáže vytvářet dostatek antioxidantů.

Číst dál...

Psyllium je vláknina obsažená zejména v ovoci, zelenině, luštěninách dále celozrnných výrobcích. Velké množství je ho obaženo v semenech jitrocele vejčitého (plantago ovata). Psyllium řeší problémy jako je zácpa, obezita nebo hemoroidy. 

Číst dál...

Inulin je potravinová vláknina, jejíž konzumace přináší řadu zdravotních výhod. Není prakticky trávícími enzymy člověka hydrolyzovatelný, a proto prochází beze zeměn žaludkem i tenkým střevem. Až v tlustém střevě je mikrobiálně fermentován a napomáhá pomnožení užitečných střevních bakterií rodu Bifidus.

Číst dál...

Vláknina je nestravitelná součást polysacharidů (zejména celulózy, ligninu a pektinu), která ovlivňuje činnost střeva vstřebávání některých látek, např. tuků, nebo léků. Vlákninu můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na vlákninu rozpustnou a nerozpustnou ve vodě. Rozpustná vláknina má mnoho účinků, které působí příznivě na lidské zdraví. 

Číst dál...

Skvalen - jaterní oleje obsahují mnoho tzv. nezrnýdelnitelného zbytku, zejména cholesterolu. Vyskytují se v něm i nenasycené uhlovodíky, k nimž patří zejména skvalen, řazený k isoprenoidům. Je prekurzorem v syntéze steroidů a důležitých antioxidačních látek, jako je koenzym Q 10. Tato látka se v přírodě vyskytuje nejen vzácně, ale také v malém množství. 

Číst dál...

Resveratrol - jde o polyfenolickou sloučeninu, jejíž molekula nápadně připomíná molekulu pohlavního hormonu estrogenu. Zatímco však estrogen rakovinný proces urychluje, resveratrol jej naopak zpomaluje. Jinak jde o přirozeně vytvořenou sloučeninu plnící funkci tzv. fungicidu, látky likvidující houbové infekce zanesené na rostliny. 

Číst dál...

Oleuropein byl izolován jako hořčina v roce 1960 z plodů olivovníku evropského (Olea europaea) a později definován jako secoiridoid, jehož množství v 1l panenského oleje je 2-10 mg. Zároveň se zjistilo, že je obsažen také v listech této rostliny, ale i v dalších rostlinách čeledi olivovníkovitých, Oleaceae, např. v jasanech (Fraxinus) nebo šeřících (Syringa). 

Číst dál...

Koenzym Q 10 je látka, která v našich buňkách transformuje bílkoviný, tu'ky a sacharidy na energii. Avšak asi od 20. roku věku schopnost jater produkovat tuto látku klesá. Pokud se jeho hladina sníží o 25 %, dochází k oslabení našeho zdraví, při snížení o dalších 50% to již znamená vážné onemocnění, případně i smrt. Je velmi podobný vitaminům, syntetizuje se především v játrech (zhruba dvě třetiny), ale omezené množství se získává z potravy. 

Číst dál...

Kapsaicin - především plody papriky křovištní, Capsicum frutescens (obr. 64), známé jako chilli či kayenský pepř, obsahují 0,04-1,5 % alkaloidů ostré chuti. Jejich rozhodující složku (asi 70 %) tvoří kapsaicin (capsaicin). Látku poprvé izoloval z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz, první syntetická forma pochází z roku 1930. Jde o rostlinný alkaloid C18H27NO3,zodpovědný především za pálivou chuť papriky. Přitom pocit pálení způsobuje tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka.

Číst dál...

Z dalších látek rostlinného původu působí výrazně proti nádorovému bujení chalkony. Z chemického hlediska jde o tzv. otevřené deriváty flavonů. Řadu z nich nacházíme i v říši rostlinné, kde mají význam jako prekurzory flavonoidů v metabolismu některých druhů. Aktivní protinádorový účinek má především xanthohumol. Kromě toho ničí patogenní viry, bakterie i houby, ale také živočišné parazity. 

Číst dál...

Glukany jsou přírodní polysacharidy, které aktivují buňky zajišťující obranyschopnost organismu, tj. mikrofágy a makrofágy, leukocyty a T-Iymfocyty. Přitom makrofág je buňka schopná pohlcování a zničení (fagocytózy) cizorodého materiálu včetně mikroorganismů. Plní i další důležité úkoly při řízení imunity. 

Číst dál...

Flavonoidy - v nadzemních částech řady cévnatých rostlin se vyskytují flavonoidy, rostlinná barviva fenolického složení, většinou žlutého zbarvení. Jejich výchozí látkou jsou deriváty skořicových kyselin, především ve formě esterů a glykosidů. Význam těchto sloučenin v rostlinách není dosud zcela objasněn, je však možné, že flavonoidy v květech mají za úkol lákat opylovače, v ostatních případech se potom asi účastní rostlinného metabolismu.

Číst dál...

Další skupinou významnou pro kvalitní imunitní systém jsou enzymy. Jde o bílkoviny, které jsou schopny v malém množství výrazně urychlit průběh určité biochemické reakce v těle. Každý enzym je specializovaný a podlil se například na metabolismu, jiný má význam pro trávení, srážlivost krve, obranu organismu proti infekci apod. Mnohé enzymy obsahují mimo bílkovinné části také koenzym, což je nebílkovinná látka nezbytná pro činnost enzymů, kterou je v mnoha případech modifikovaný vitamin C. 

Číst dál...

Hořčík (magnesium - Mg) je dvojmocný, stříbřitě bílý, lehký kov s atomovým číslem 12 a relativní atomovou hmotností 24,305. Teplota tání je 650 DC a teplota varu 1.100 °C. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, jako je například minerál magnezit či dolomit, nebo v mořské vodě jako chlorid a síran.

Číst dál...

Selen (selenium - Se) je dvoj- čtyř- a šesti mocný prvek s atomovým číslem 34 a relativní atomovou hmotností 78,96. Má teplotu tání 220,2 "C a teplotu varu 685 °C, Vyskytuje se v pěti nekovových modifikacích a v jedné, nejstabilnější, kovové. Ve stopovém množství provází sulfidy, řidčeji se nachází v čistých minerálech.

Číst dál...

Minerální látky jsou anorganické složky potravy, obzvláště soli, které jsou nepostradatelné pro látkovou výměnu v lidském organismu. Byl prokázán zásadní vliv minerálních látek jak při prevenci, tak i léčbě různých zdravotních poruch. Nejdůležitější jsou sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku a chloru.

Číst dál...

V roce 1922 zjistili vědci Evans a Bishop, že krysy potřebují pro své úspěšné rozmnožování látku obsaženou v tucích obilních klíčků a olejnatých semenech rostlin. Pokud tato látka v potravě chyběla, nebyla zvířata schopná se normálně rozmnožovat. Nejprve ji nazvali "faktor X", později ji zařadili mezi vitaminy a označili písmenem E. 

Číst dál...

Vitamin D (kalciferol) je rozpustný v tucích a k jeho aktivaci v těle je třeba ozáření ultrafialovým zářením, zpravidla slunečním. Je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Zdrojem jsou hlavně živočišné tuky, např. rybí tuk, játra, máslo, žloutek, nebo některé rostlinné produkty (obilniny). Nedostatek tohoto vitaminu sev dětstvi projevuje jako tzv. křivice (rachitida), v dospělosti jako "řídnutí kostí" (osteoporóza, osteomalacie).

Číst dál...

Vitamin C (kyselina askorbová), rozpustný ve vodě, je důležitý pro udržení dobrého zdravotního stavu, správnou funkci i stavbu pojivé tkáně, zejména vaziva a cévní stěny, činnost enzymů a metabolismus některých látek, např. cholesterolu. Tento vitamin představuje asi 80% potřeby všech vitaminů. Zvyšuje celkovou odolnost organismu a chrání před působením vnějších negativních vlivů.

Číst dál...

Vitamín B17 amygdalin je známý kyanový heteroglykosid, skládající se ze složky cukerné a necukerné (aglykonu). V aglykonu je zabudovaný kyanovodík, který se při hydrolýze uvolňuje. Aglykony mají strukturu fenylpropanu a jsou odvozeny od aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu. Heteroglykosidy jsou většinou látky neutrální, rozpustné ve vodě, opticky činné.

Číst dál...

Kyselina alfa-lipoová (ALA) byla dosud považována za jeden z komplexu vitaminů B (vitamin B13). Má charakter růstového faktoru a její důležitost pro člověka spočívá z podílu na oxidační dekarboxylaci kyseliny pyrohroznové. Svoji biologickou funkci realizuje prostřednictvím koenzymu ve spolupráci s thyaminem.

Číst dál...

Prvotním zdrojem vitaminu A (retinolu) jsou v přírodě jeho provitaminy, což jsou rostlinná barviva alfa, beta a gama-karoteny. Štěpením ve střevní sliznici se mění uvedené karoteny na retinol nebo až na kyselinu retinoovou. Nejvyšší hodnotu má (beta-karoten, neboť jako jediný poskytuje při štěpení dvě molekuly retinolu. 

Číst dál...

Vitaminy jsou látky, které si nedokáže lidský organismus sám vytvořit, ale přitom jsou pro něho nezbytné. Často i v malých dávkách ovlivňují správný růst, vývoj a činnost celého organismu. Ten je přijímá především v potravě, a pokud tam nejsou, také v lékové formě. Stav a onemocnění způsobené jejich nedostatkem se označuje jako hypovitaminóza, pokud chybí úplně, nastává stav zvaný avitamióza, který může vést až k závažným onemocněním organismu včetně smrti. 

Číst dál...

Alkaloidy

Dusíkaté látky alkalické povahy. Alkaloidy mají většinou velký vliv na lidský organismus, někdy až silně toxický či smrtelně jedovatý. Příkladem jsou známé alkaloidy z máku setého - morfin, kodein či atropin a skopolamin z rulíku zlomocného.

 

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební kameny živých organismů. Rostlinné i živočišné bílkoviny tvoří základ naší potravy. Rostlinné bílkoviny obsahují např. brambory, rýže, luštěniny, ořechy atd.

 

Enzymy

Organické látky umožňující chemické procesy v lidském organismu. Často působí ijako katalyzátory chemických reakcí.

 

Éterické oleje - silice

Velmi aromatické a silně těkavé látky.Fyto prchavé látky dávají rostlinám jejich charakteristickou vůni. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, rozpouštějí se však v lihu. Mívají dezinfekční a antiseptický účinek. Působí na trávicí a močové ústrojí, někdy i na nervovou soustavu (yzop, mateřídouška, saturejka, šanta, šalvěj). Mnoho rostlin s vysokým obsahem silic se používá jako koření - skořice, muškátový oříšek, zázvor.

 

Flavonoidy

Jsou důležité pro životní funkce organismu, proto jsou označovány i jako bioflavonoidy. Mají mnohostranné působení a někdy působí podobně jako vitaminy. Patří mezi ně žlutá barviva. Najdeme je v měsíčku, routě, hlohu, bezu a podobně.

 

Fytoncidy

Jsou to různé chemické látky s antibiotickým působením. Fytoncidy jsou obsaženy v tymiánu, česneku, řepíku, cibuli a podobně.

 

Glukoniny

Dusíkaté látky podobné inzulinu. Snižují cukr obsažený v krvi a tím léčí cukrovku typu II. Obsaženy jsou v borůvkové nati nebo jestřabině.

 

Glykosidy

Jsou to stavební látky rostlin. Organické sloučeniny, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a necukernou. V léčení se používají např. jako kardiaka, diuretika nebo diaforetika.

 

Gumy

Některé rostliny, zvláště stromy, obsahují i gumy. Obvykle se tvoří pod kůrou. Gumy se využívají v potravinářském průmyslu nebo jako pomocná látka či pojivo při výrobě léčiv.

 

Hormony

Jsou to složité látky, které v lidském těle vznikají ve žlázách svnitřní sekrecí a ovlivňují (vzájemné) fungování jednotlivých orgánů. Jsou velmi důležité pro fyzické i psychické zdraví. V rostlinách se nachází chemikálie podobné hormonům. Látky podobné ženských pohlavním hormonům najdeme v lékořici, kotvičníku, jeřabině. Látky podobné steroidním hormonům jsou v jehlici či jírovci.

 

Hořčiny

Hořčiny neboli amara jsou různé hořké látky, které mají blahodárný vliv na trávicí ústrojí. Jsou to bezdusíkaté látky tvořené uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Zvyšují sekreci žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Obsaženy jsou například v pelyňku, benedyktu, zeměžluči, zázvoru, čili a dalších hořkých či pálivých léčivkách.

 

Kumariny

Chemicky to jsou laktony kyseliny kumarinové. Ve větším množství jsou toxické, v terapeutických dávkách působí proti křečím, sedativně a snižují srážlivost krve. Obsaženy jsou např. v komonici a svízeli.

 

Minerální látky

Minerální neboli nerostné látky sev rostlinách nacházejí v organických i anorganických vazbách. Většinou jsou ve formě solí. Nejznámější jsou soli křernlku, vápníku, draslíku, ve větším či menším množství obsaženy ve všech rostlinách.

 

Oleje 

Oleje jsou obsaženy hlavně v semenech či plodech a získávají se obvykle lisováním (slunečnice, len, rakytník). Chemicky jsou to sloučeniny mastných kyselin a glycerolu.

 

Organické kyseliny

V rostlinách slouží k vyrovnávání vnitřního tlaku v buňkách. Často jsou kyselé a vyskytují se hlavně v ovocných plodech. Nejznámější jsou kyselina citrónová a šťavelová.

 

Pryskyřice

Obvykle jsou to tuhé, ve vodě nerozpustné látky. Pryskyřice mívají antiseptický a protizánětlivý účinek. K výrobě prsních balzámů proti kašli a k inhalaci při kataru sliznic se používají i pryskyřice našich jehličnanů.

 

Sacharidy

Sacharidy neboli cukry jsou jednou z hlavních složek rostlinných šťáv. Z chemického pohledu jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Vznikají při fotosyntéze. Jednoduché cukry jsou především zdrojem energie - ovocný cukr (fruktóza), vinný cukr (glukóza), řepný cukr (sacharóza). Složité cukry - polysacharidy tvoří stavební a zásobní látky.

 

Saponiny

Jsou to neutrální glykosidy. Kjejich vlastnostem patří, že při rozpouštění ve vodě snižují její povrchové napětí a mírně pění (odtud jejich název). Používají se k rozpouštění hlenů, čímž se usnadňuje jejich vykašlávání. Obsaženy jsou např. v plicníku, petrklíči, mydlici, divizně a podobně.

 

Slizy

Slizy mají přirozenou vlastnost ve vodě bobtnat a tvořit gely. Chemicky sejedná o polysacharidy. V bylinářství se slizovité látky užívají k ochraně sliznic celého těla, tím se zabraňuje zánětům. Keslizovitým látkám patří plicník, lněné semeno, proskurník, kostival.

 

Třísloviny

Jsou to bezdusíkaté rostlinné látky, které mají schopnost srážet roztoky bílkovin a alkaloidů. Třísloviny mají svíravý - adstringentní účinek, čehož se v bylinářství využívá k léčení průjmu, stavění krvácení a při léčení zánětů. Tyto látky jsou např. v nátržníku, dubové kůře, růži atd.

 

Vitaminy

Vitaminů je celá řada, uvádí se až čtyři desítky. Dělí se na ty rozpustné ve vodě - např. vitamin C a B a vitaminy rozpustné v tucích - např. A a D. Většinou mají bílkovinný ráz. Nemají výživnou hodnotu, aie jsou životně důležité pro správné fungování lidského organismu a správný chod metabolismu. Jejich nedostatek má devastující účinek na celé tělo. I když se celá řada vitaminů vyrábí synteticky, stále více se zjišťuje, že proti přírodním vitaminům mají své nedostatky a stinné stránky. Přebytek vitaminů může být v některých případech stejně zhoubný jako jejich nedostatek.

  • acida - prostředky zvyšující kyselost žaludečních šťáv - (máta paperná, zeměžluč)
  • adaptogeny - prostředky zvyšující celkovou psychickou a fyzickou odolnost, harmonizují organismus, odbourávají stres - (maralí kořen, ženšen, klanopraška)
  • adstringencia - prostředky svíravé, stahující, užívají se např. proti průjmům a k zastavení krvácení - (dub, nátržník, šalvěj)
  • afrodiziaka - prostředky zvyšující libido a pohlavní pud - (kotvičník, celer)
  • amara - hořčiny, látky podporující vylučování trávicích šťáv - (pelyněk, jablečník, benedykt)
  • anafrodiziaka - prostředky potlačující pohlavní pud - (chmel)
  • analeptika - prostředky stimulující základní životní funkce - (eleuterokok, rozmarýna, klanopraška)
  • analgetika - prostředky tlumící bolest - (konopí, máta peprná)
  • antacida - prostředky snižující kyselost žaludečních šťáv - (heřmánek, měsíček, hořec)
  • anthelmintika - prostředky proti střevním parazitům - (pelyněk, brotan, česnek, zemědým)
  • antianemika - prostředky proti chudokrevnosti, podporují tvorbu krve - (kopřiva, zerněžluč)
  • antiastmatika - prostředky pomáhající při astmatickém záchvatu - (yzop, sléz, černý bez) 
  • antibiotika - prostředky zabraňující množení mikroorganismů - (Iichořeřišnice)
  • antidepresiva - prostředky proti depresím - (třezalka, dobromysl, bukvice)
  • antidiabetika - prostředky pomáhající při léčbě cukrovky - (čekanka, borůvka, uňa de gato)
  • antidiaroika - prostředky proti průjmům - (nátržník, borůvka)
  • antiemetika - prostředky proti zvracení - (zázvor, muškát, meduňka)
  • antiflogistika - prostředky proti zánětům (antiseptické působení) - (heřmánek, měsíček, ořešák)
  • antihemoroidalia - prostředky proti hemeroidům - (kaštan, třezalka, heřmánek, jitrocel)
  • antihydrotika - prostředky proti nadměrnému pocení - (šalvěj, řebříček, yzop)
  • antikoagulancia - prostředky proti srážení krve - (komonice, mařinka vonná)
  • antipyretika - prostředky proti horečce - (tužebník, lípa, řimbaba) 
  • antirevmatika - prostředky proti revmatismu - (tužebník. bříza, jehlice, kaštan)
  • antisklerotika - prostředky proti vápenatění tepen (arterioskleróze) - (česnek,komonice, přeslička)
  • derivancia - prostředky dráždící a prokrvující kůži, čímž snižují vnímání bolesti - (kafr, paprika, máta peprná, křen)
  • dermatologika - prostředky k léčbě kožních nemocí - (violka, lopuch, zemědým)
  • diaforetika - prostředky zvyšující pocení - (bez, tužebník, lípa, brutnák)
  • diuretika - prostředky močopudné - (kopřiva, pampeliška, libeček, celer)
  • emmenogoga - prostředky regulující menstruaci - (kontryhel, měsíček, hluchavka)
  • emolencia - prostředky změkčující (uvolňující napětí sliznic a kůže) - (sléz,heřmánek, hluchavka)
  • expektorancia - prostředky usnadňující vykašlávání - (plicník, yzop, petrklíč)
  • fytoncida - prostředky s antibiotickým působením - (cibule, česnek, řepík, tymián)
  • gargarisma - kloktadla - (šalvěj,měsíček,nátržník) gastrosedativa - prostředky uklidňující zažívání - (meduňka, chmel, řebříček)
  • gynekologika - léčiva ženských onemocnění - (kontryhel, měsíček, řebříček)
  • hemostatika - prostředky stavící krvácení - (jitrocel, kokoška pastuší tobolka, řebříček)
  • hepatika - léčiva jaterních chorob - (ostropestřec, pampeliška, řepík)
  • hormona - prostředky hormonální - (kaštan, levandule, jeřabina)
  • hypnotika - prostředky uspávací - (kozlík, šanta)
  • hypotonika - prostředky snižující krevní tlak - (hloh, jmelí, ženšen, řebříček)
  • cholagoga - prostředky žlučopudné - (pelyněk černobýl, benedykt)
  • choleretika - prostředky podporující tvorbu žluči - (jablečník, řepík, zemědým)
  • imunostimulancia - prostředky posilující imunitu - (uňa de gato, echinacea)
  • kancerostatika - prostředky proti rakovinnému bujení - (uňa de gato, měsíček, eleuterokok)
  • kardiosedativa - prostředky proti srdeční neuróze - (kozlík, meduňka, srdečník)
  • kardiotonika - prostředky povzbuzující srdeční činnost - (rozmarýna, náprstník)
  • karminativa - prostředky proti nadýmání - (fenykl, anýz, heřmánek, kmín)
  • korigencia - prostředky upravující vůni či vzhled jiných přípravků - (akát, růže, kopr)
  • laktagoga - prostředky podporující tvorbu mateřského mléka - (fenykl, jestřabina, peťour)
  • laxancia - prostředky projímavé - (řešetlák, krušina, jeřabina, len, bez)
  • metabolika - prostředky podporující látkovou výměnu a čistící krev - (čekanka, benedykt, jehlice, violka, třezalka)
  • mucilaginosa - prostředky slizutvorné - (kostival, len, podběl, plicník)
  • nervina - prostředky ovlivňující nervovou soustavu - (třezalka, šišák, dobromysl)
  • obstipancia - prostředky proti průjmům - (dub, nátržník, borůvka)
  • roborancia - prostředky celkově posilující organismus - (jetel, úročník, maralí kořen, klanepraška)
  • sedativa - prostředky uklidňující - (kozlík, chmel, bukvice)
  • sekretolytika - prostředky tlumící kašel a vylučování hlenů - (plicník, lípa, bez, podběl)
  • spazmolytika - prostředky tlumící křeče - (mochna husí, heřmánek, lnice)
  • stomachika - hořčiny, prostředky podporující tvorbu žaludečních šťáva lepší zažívání - (benedykt, andělika, zeměžluč, pelyněk)
  • trombolytika - prostředky rozpouštějící krevní sraženiny - (penízovka)
  • tuberkulostatika - prostředky proti tuberkulóze - (plicník, přeslička, konopice) 
  • urodesinficencia - prostředky dezinfikující močové ústrojí - (Iichořeřišnice, celík, medvědice)
  • urologika - léčiva močového a pohlavního ústrojí - (Iichořeřišnice, uňa de gato, bříza, vřes, celík)
  • uterotonika - prostředky zesilující stahy dělohy a tlumící krvácení (při porodu) - (řebříček, fenykl, kokoška)
  • vitaminofera - zdroje vitaminů - (aronie, rakytník, rybíz, šípky)
  • vulnearia - prostředky podporující hojení ran - (jitrocel, řepík, měsíček)

Otázka, zda nemoc léčit vlastními silami, nebo zda raději navštívit lékaře, zůstane vždy otevřená i po přečtení jakékoli odborné knihy nebo po nahlédnutí do tohoto lexikonu. Existují hlediska hovořící pro samo léčbu i proti ní.

 

Samoléčbu lze doporučit za těchto okolností:

  • pokud znáte hranice svých možností a dokážete jít včas k lékaři;
  • pokud znáte své tělo tak dobře, že můžete stanovit vlastní diagnózu;
  • pokud jste si jisti v zacházení s domácími prostředky, umíte je rozeznávat a používat ve správných dávkách;
  • pokud budete pozorně sledovat účinky použitého prostředku (pro jeden symptom existují různé léčivé prostředky a u každého jedince zabírají individuálně);
  • pokud dokážete po neúspěšné samoléčbě jít k lékaři a otevřeně jej o vlastních léčebných postupech informovat;
  • pokud nepovažujete domácí prostředky za zázračné nebo za univerzální.

 

Samoléčbu nelze doporučit za těchto okolností:

  • pokud si nejste jisti, zda zvolený prostředek skutečně zmírní vaše potíže a nemoc;
  • pokud jsou symptomy nejasné a vlastní diagnózu nelze určit;
  • pokud máte pochyby, zda prostředky, které máte k dispozici, jsou skutečně tím, za co je považujete;
  • máte-li pouze strach z návštěvy lékaře; 
  • trpíte-li opakovaně stejným symptomem, aniž byste znali jeho příčiny,
  • pokud samoléčbě v podstatě nedůvěřujete a chcete jen ušetřit čas a peníze,
  • pokud máte příznaky závažného onemocnění, lékaře vyhledejte vždy, léčba bylinami by měla být až po stanovení, že nejde o maligní diagnózu s negativní prognózou. 

uzivani bylin v koncentrovane forme muze byt nebezpecneV poslední době se vynořila spousta zpráv o nebezpečí léčivých bylin. Dokonce i zcela neškodné rostliny, jako je heřmánek lékařský či máta peprná, se ocitly na této "černé listině". Začínáme právě objevovat nebezpečí léčivých rostlin? Nikoli, ale začínáme užívat léčivé rostliny v nesmírně koncentrované formě.

Číst dál...

warfarin pradaxa clexane fraxiparine a byliny bylinky vliv bylin na srazlivost krveCelá řada potravin, bylin a dalších látek vykazuje protidestičkové působení, např. ananas, borůvka, cibule, česnek, ginko biloba, hřebíček, kopretina, řimbaba, kurkuma, rybí olej a olej z lněného semínka, papája, paprika, srdečník obecný, tužebník (obsahuje i heparinu podobné látky), zázvor, zelený čaj. Rybí tuk (omega 3 mastné kyseliny) ovlivňuje agregaci trombocytů a způsobuje alteraci fibrinolýzy, tj. může zvyšovat riziko krvácení.

Číst dál...

kdy-mohou-byt-bylinky-nebezpecne-kontraindikace-bylinekPři srovnávání chemických prostředků s bylinnými můžeme často slyšet názor, že byliny,když už nepomohou, tak ani neuškodí, zatímco chemické prostředky na jednu stranu pomohou, na druhou uškodí. Toto tvrzení je nepřesné, neboť i byliny mohou v některých případech uškodit. I když se v bylinkářstvích a lékárnách prodávají bez receptu, přece jen musíme vědět o čtyřech případech, kdy mohou i byliny uškodit, a pořád je mít na paměti.

___

___

Číst dál...

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

Číst dál...

  • Především používáme čerstvé rostliny, teprve potom sušené nebo jinak upravené.
  • Čím déle drogy skladujeme, tím více ztrácejí léčivé účinky. Kupujeme jen byliny z poslední úrody, od výrobců, kteří na obalu vyznačují datum spotřeby. Také vlastní nespotřebované zásoby vyměníme po roce za nové.
  • Míchání čajových směsí má nekonečné možnosti a v různých knihách nacházíme množství rozmanitých receptů . V zásadě platí, že žádná bylinka nemá "bylinkového nepřítele", s nímž by se nesnášela. Záleží na každém individuálně, jak si směs po prostudování knihy a zvážení svých problémů upraví. ti Před použitím čajové směsi dobře promícháme, protože bylinky nejsou stejně těžké. Těžší složky, například kousky kořenů, propadají dolů a odebraná horní část čajoviny nemá správný poměr jednotlivých složek.
  • Za jednu lžíci bylinek považujeme takové množství čajové směsi, které odpovídá mírně navršené lžíci, asi tak, jak směs prakticky nabíráme.
  • Nemusíme závistivě hledět na exotické rostliny a drahé zahraniční výrobky, například na ženšen, švédské kapky apod. Jsou to stejné produkty přírody, velmi podobné těm, které se vyskytují i u nás. Jako náhrada ženšenu někdy dobře poslouží puškvorec a drahé švédské kapky, jejichž účinek je založen na kombinaci většího počtu široce působících hořkých rostlin, si můžeme připravit sami z bylinek dostupných u nás, jen za cenu alkoholu, jímž je zalijeme. 
  • Bylinkové čaje se rychle kazí, proto připravujeme dávku jen na jeden den. Skladujeme je v chladničce a ohřejeme vždy jen část na jedno vypití. Čaje, které se pijí často v malých dávkách (například na průdušky), udržujeme teplé v termosce. 
  • Všechny bylinky nejlépe účinkují, když jsou ve slabé koncentraci. I nejnevinnější rostliny mohou při silné koncentraci vyvolat nežádoucí, často nepříjemný či nebezpečný účinek.
  • Na každý organismus neúčinkují bylinky stejně. Co někomu snadno pomůže, na jiného nezapůsobí. Proto je třeba účinky na vlastním organismu vyzkoušet a v případě potřeby použít jinou, podobně účinkující bylinu.
  • Snažme se nekombinovat používání bylinek se syntetickými léky. V tomto směru doporučuji spolupracovat s lékařem, pokud máme takového, který bylinky zná a uznává. Když vycítíme opak, zkusme se poradit s někým jiným.
  • V receptové části doporučuji osladit některé čaje medem nebo tmavým či hroznovým cukrem. To neplatí u diabetiků, pro něž i tento čaj připravíme bez oslazení; u lahůdkových čajů použijeme diabetické sladidlo.
  • Při sběru, zpracování a skladování léčivých rostlin dodržujeme osvědčené zásady. Rostliny sbíráme na místech bez různých druhů znečištění a exhalátů (ne u frekventovaných cest). Ihned je pokrájíme, volně rozložíme v tenké vrstvě (například na balicí papír) a za pravidelného obracení je usušíme na teplém, stinném místě. Ukládáme je v kartonových, plátěných nebo skleněných, dobře uzavíratelných obalech na suchém, chladném a tmavém místě. Obaly označíme jménem byliny a rokem sběru.

Andělika lékařská (Angelica archangelica, Archangelica officinalis)
Děhel lékařský, andělička, andělka, andělský kořen, angelika, anjelička, anjelika, děhel, děhel lékařský, děhyl, janoklika, koření svatodušní, kořen sv. Ducha, koření sv. Ducha, litvor, smrtolno zelino, svatodušní koření, vybolen

Badyáník pravý (Illicium verum)

badyán, badyán pravý, badyánek, badyánovník pravý, čínský anýz, hvězdice,hvězdicový anýz, hvězdičkový anýz, hvězdnatý anýz, hvězdový anýz, indiánský anýz, koření hvězdičkové, křížovaný anýz

 

Bazalka pravá (Ocinum basilicum, Ocinum americanum)

bazalička, bazalika, bazilička, bazilika, bazilikum, indická bazalka

 

Bedrník anýz (Pimpinella anisum, Anisum vulgare)

anýz, anýzový bedrník, anýž

 

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus, Centaurea benedicta, Cirsium pugnax)

Čubet, Hořký bodlák, Kardobeneditus

 

Bez černý (Sambucus nigra)

baza, bazičky, bez domácí, bez psí, bez smradlavý, beza, bezinka, bezinky, bezová duše, bezoví, bezový květ, bílý bez, bílý květ, blivánky, bzí, bzina, bzinčí, bzinky, černá bezinka, černá bzinka, černý bez, čertův strom, dryáda, ellhorn, habzina, habžina, hulák, hular, hural, chabza, chabzda, chabzdě, chebdový květ, chebst, chebz, chebzí, chebzík, chebzinky, chebzový květ, chebži, kalina, kašička, keř čarodějný, kobzina, kobzinky, kosmatice, kozíček, kozičky, kozinky, Lady Elder, píšťalkový strom, psí bez, psí víno, psounský bez, pukač, rostlinná apatyka, smradinka, smradinky, smradlavej bez, smradlavý bez, smradlavka, strážní strom, strom velké Bohyně, strom víl, zebzový květ

 

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Býčí oko

 

Blín černý (Hyoscyamus niger)

belian, bělena, blán, blejn, blekot, blén, blém, blím, blým černý, blina, blínové koření, blýn, bolehlav, bylina čertova, bylina Jasoňova, bylina výměnkářů, černý mák, čertova bylina, čertovy oči, ďáblovo oko, furgacie, furgácie, horký blen, kapří huba, kapří květ, koření blínové, lulík, lulka, makovec, mateřské koření, ospalá bylina, smradlavec, spánek, sviní bob, svinní bob, svinní bob arkadský, svinské zelí, šaly, telian, tejman, temian, temjan, vlčí mák, žbánečky

 

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus, Cerasus laurocerasus, Laurocerasus officinalis)

bobkotřešeň lékařská, střemcha bobková, střemcha vavřínová, višeň bobková

 

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

bolehlav blamatý, blakota, bolehlav kropenatý, bolehlav skvrnitý, bolehlav větší, gyr, kozí petržel, matonoha, motožník, mrkvoun, myší kmín, rozpuk, srní veška, svimboška, sviní veška, sviní vši, sviňská veš, štěklec, všivák, všivec

 

Borovice lesní (Pinus sylvestris, pinus borealis, Pinus fominii, Pinus montana, Pinus mughus, Pinus resinosa, Pinus rubra, Pinus silvestris)

balzám z Gileadu, bor, borčí, borec, borovica, chvoj, chvůj, chvůje, nejsladší dřevo, sosna, špendličí

 

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus, Vaccinium orephilum)

Borůvka černá, Barůvka, Borovčí, Borůvčí, Boruvnice, Černá jahoda, Černé jahody, Černice, Čičoretka, Hafera, Myrhová jahoda, Myrtovka, Rostlinný inzulín, Žáví

 

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea, Rhodococcum vitis-idaea)

Brusinka obecná, Bruslinky, Brusnice, Červené borůvky, Kaliny, Kyselinky

 

Brutnák lékařský (Borago officinalis)

Burák, Okurkové zelí, Radost srdce

 

Bříza bělokorá (Betula pendula, Betula alba, Betula verrucosa)

Bříza bílá, Bříza bradavičnatá, Břest, Březa, Bříza písčitá, Březina, Dervzda

 

Cibule kuchyňská (Allium cepa, Allium ascalonicum, Allium salota)

Cibule

 

Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Cikorie, Cikorka, Čaganka, Hanička, Koření kozího cecku, Koření sv. Petra, Německá káva, Pocestník, Podražník

 

Česnek kuchyňský (Allium sativum)

božská pomoc, cibule česneková, cibule dryýková, cibule pažitky, česnok, dryák, lenek, luček, luk

 

Devětsil lékařský (Petasites hybridus, Petasites hybrida, Petasites officinalis, Petasites vulgaris, Tussilago hybrida, Tussilago petasites)

Devětsil zvrhlý

 

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum, Verbascum thapsiforme)

Císařská svíce, Devizna, Děvizna, Děvozel, Královská svíce, Kruželice, Oběračka, Petrova hůl, Pochodňová květina, Psí ocas, Svíce královská, Svícen

 

Dobromysl obecná (Origanum vulgare, Oreganum vulgare)

Červená lebeda, Divoká marjánka, Dobrá mysl, Dobráček, Dobrotnice, Mysl domácí, Oregano, Oreganum, Origanum, Pamajorán, Voněklas, Zimní majoránka


Dub letní (Quercus robur, Quercus pendunculata, Quercus robur cristata)

Křemelák, Letňák

 

Dub zimní (Quercus petraea, Quercus sessiliflora, Quercus sessilis)

Drnák, Zimák

 

Durman obecný (Datura stramonium)

Bodlákové jablko, Bodlavé jablko, Bodlavý ježek, Brantovní zelina, Bugačka, Bujačina, Bujačina, Bujačník, Čarodějčin kmín, Čertí hlava, Čertova okurka, Ďábelské (Ďáblovo) jablko, Datura, Durata, Jablko chlupaté (Ježkovo, Panenské, Svinské, Trnové, Vlčí), Ježkova hlava, Ježkova palice, Ježlák, Královo zelé, Kravák, Lilek potřeštěný (Ztřeštěný), Máslové semeno, Mašlák, Palička, Panenská okurka, Purgácie, Stramonium, Tatura, Vlčí bodlák, Vlčí hvozd, Vojenský mák

Stránka v současné době neobsahuje žádné synonymní názvy rostlin na E.

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare, Anethum foeniculum, Foeniculum capillaceum, Foeniculum foeniculum, Foeniculum officinale, Meum foeniculum)

italský kopr, římský kopr, sladký kopr, útrop, vlašský kopr

 

Stránka v současné době neobsahuje žádné synonymní názvy rostlin na G.

Halucha vodní (Oenanthe aquatica, Phellandrium aquaticum)

Haluchovec vodní

 

Heřmánek pravý (Matricaria recutita, Chamomilla chamomilla, Chamomilla recutita, Matricaria chamomila)

Heřmánek lékařský, Jahodníček, Harmaníček, Kamilka, Kamilky, Králíčky, Marunka, Matrikária, Polní heřmánek, Rumánek, Voňavý rmen

 

Hloh obecný (Crataegus laevigata, Crataegus oxycantha)

Hloh dvousemenný, Hloh ostrotrnný, Hlohyně, Hložek, Hložinky, Loh, Loch, Luhovec, Moučníčky, Pluháč, Srdeční chléb, Trn, Trní

 

Hluchavka bílá (Lamium album)

Hluchá kopřiva, Hluchavinka, Mrtvá žihlava, Mrtvá žihľava, Planá bazilika, Planá kopřiva


Hořec žlutý (Gentiana lutea)

Trlič

 

Chmel otáčivý (Humulus lupulus)

Chmel obecný, pivník

 

Stránka v současné době neobsahuje žádné synonymní názvy rostlin na I.

Jablečník obecný (Marrubium vulgare)

Bílá buřina, Buřina, Jablečník vonný, Jablounek, Samaritánka, Šedivka, Vonný klas, Zelená šedivka

 

Jabloň domácí (Malus domestica)

Bečičky, Granátky, Jablíčko, Jaderničky, Jančata, Koženáče, Kameničky, Královna ovoce, Kyseláče, Malináče, Matčina, Medůvky, Míšeňská jablíčka, Panenská jablíčka, Renety, Řehtačky, Sláďata, Soudky, Štrůdláky, Zmrzlata

 

Jahodník obecný (Fragaria vesca)

Červené jahody, Jahody, Zemnice

 

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Boleráz, Borovec, Borovička, Jalovčinky

 

Janovec metlatý (Cytisus scoparius, Sarothamus scoparius)

Janovec obecný, Babí hněv, Chvostěnka, Jetelice, Kočičí zlato, Pantoflíčky, Srnčí zelí, Čilimník

 

Jaterník podléška (Hepatica nobilis)

(Anemone hepatica, Hepatica triloba)

Jaterník trojlaločný, Podléška

 

Jehlice trnitá (Ononis spinosa, Onosis campestris)

Babí hněv, Hadamův vínek, Jehlice, Jehličí, Mužská láska, Řapík, Vochlice

 

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia, Pyrus aucuparia, Sorbus aucuparia var. xanthocarpa)

Jeřáb obecný, Jeřabina, Divá vřeskyně, Jaráb, Jeřábek, Jeřabina, Jeřábník, Korálky, Muk, Oskeruše planá, Ptačí potrava, Reráb, Řežáb, Skoruše, Sorbit, Žeráb

 

Jestřabina lékařská (Galega officinalis)

Kozí routa, Polní štědřenec, Štědřenec

 

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

Kaštan, Koňský kaštan, Koňský kaštan, Maďal, Planý kaštan

 

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Babí list, Babyka, Beraní jazyk, Celníček, Celník hojílek, Cendelín, Cendolín, Hojínek, Jazejček, Jehněčí jazyk, Jitrocel špičatý, Jitrocil, Myší ocas, Myší ouško, Olověný jazýček, Psí jazýček, Psí uši, Ranocel, Skorocel, Stopa bílého muže, Veverčí ucho, Volský jazyk

 

Jmelí bílé (Viscum album)

amala, čarodějčina větvička, čarodějná metla, čertovo koště, druidská větvička, dubové majlí, dubové mejlí, gmeil, gmeili, gmejl, gmejlí, hromová metla, hýmelí, jamela, jemela, jemela bílá, jemelka, jemelo, jeměl, jemola, jimelí, jímelí, jmel bílý, jmél, jmélí, majlí, mejlí, mejdlí, mel, melé, mélé, melí, mílí, muří noha, mýlí, najdlí, nejdlí, omejlí, omela, omelí, omelo, posel bohů, svaté dřevo kříže, všeholék, zlatá větev

 

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)

Čarodějnický kořen, Čarodějný kořen, Čertí péro, Čertí žebro, Čertovo peří, Čertovo žebro, Hadí střecha, Hadí žebro, Mužíčkovy šaty, Panny Marie vlasy, Svatojánský jazyk, Svatojánský kořen


Kmín římský (Cuminum cyminum)

Šabrej kmínovitý, mateřský kmín, křížový kmín, římský kmín, šabrej

 

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris, Bursa pastoris-pastoris, Bursa gracilis, Capsela rubella, Thlaspi bursa-pastoris)

Babí kapsa, Bětuška, Holá Káča, Kapsička, Kaša, Kaška, Kolduška, Kopišťálka, Lopata, Matčino srdce, Mošna, Pastýřovo srdce, Selská hořčice, Slouhovo thé, Srdíčko, Suchá Běta, Taška, Žebrácká kabelka

 

Komonice lékařská (Melilotus officinalis, Melilotus albus, Melilotus arvensis, Melilotus leucanthus, Melilotus lutea)

Bulharský jetel, Kamenná jetelinka, Komínek žlutý, Komínka, Koňský jetel, Svatojánská kadeř, Uherský jetel, Úbytní koření, Včelí bylina

 

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris, Alchemilla acutangula, Alchemilla acutiloba)

Kontryhel ostrolaločný, Alchemilka, Arcisléz, Bylina alchymistů, Divý muškát, Husí drápky, Husí nožka, Husí šlapka, Hvězdoš, Kloboučky, Knedlíček, Kondolík, Kontrhal, Lví noha, Lví stopa, Nebeská rosa, Perlová bylina, Pláštíček Panny Marie, Polní muškát, Rosička, Stříbrník

 

Kopr vonný (Anethum graveolens)

Koprek

 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Koprivka, Pokřiva, Prhlava, Prhlice, Prhlinka, Pyhlavka, Velká kopřiva, Žahavka, Žíhavka, Žihlava, Žihlavka

 

Koriandr setý (Coriandrum sativum)

Anýz štřeničný, Koliandr, Koliandr římský, Kyšinec, Kyšnec

 

Kostival lékařský (Symphytum officinale, Symphytum album Hort. ex Steud., Symphytum ambiguum Pau., Symphytum officinale subsp. eu-officinale Domin, Symphytum variegatum Hort.)

Celníkový kořen, Černé koření, Černý kořen, Chropáč, Kobylí mláto, Kobylí mléko, Kozivalový kořen, Liberzonský kořen, Medunice, Oslí ucho, Sladký lupen, Svalník větší, Trudovatník, Valikost, Volský jazyk

 

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Baldrián, Baldrán, Čertikus, Dřevenák, Kocůrník, Kočičí kořen, Kozelec, Kozilec, Kozlíček, Odolan, Odolen, Odolenový kořen, Paldrán, Valerián

 

Kuklík městský (Geum urbanum)

Kuklík obecný, Hřebíčkové koření, Karafiátový kořen

 

Krušina olšová (Frangula alnus, Rhamnus frangula, Rhamnus frangula subsp. columnaris, Rhamnus frangula var. angustifolia)

Bluva, Čeremcha, Krupina, Psí jahůdka

 

Krvavec toten (Sanguisorba officinalis, Poterium officinale, Sanguisorba microcephala)

Komeníček, Kominíček, Krkavec, Krvavé koření, Krvavé kořeny, Krvavec, Krvistřeb, Tosten, Toten lékařský, Totenec

 

Křen selský (Armoracia rusticana, Armoracia armoracia, Armoracia lapthifolia, Armoracia rusticana, Cochlearia armoracia, Nasturtium armoracia, Radicula armoracia, Rorippa armoracia)

Chřen, Křín, Mořská ředkev

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)

Sladké dřevo, Sladké koření, Sladké žíly, Pendrek

 

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia, Lavandula officinalis, Lavandula spica, Lavandula vera)

Levandule klasnatá, Levandule úzkolistá, Devandula, Devandule, Dulenka, Špika, Špikanard, Špikanádr, Špikrnágl, Špikrnát

 

Lípa malolistá (Tilia cordata, Tilia parvifolia, Tilia ulmifolia)

 

Lípa srdčitá, Malokvětá lípa, Širokolistá lípa, Velkokvětá lípa, Zimní lípa

 

Líska obecná (Corylus avellana)

lískovec, leština, plody - chlebový ořech, lískové oříšky

 

Lnice květel (Linaria vulgaris, Linaria linaria)

Lnice obecná, Květel, Ovčí hubičky, Paštička, Telecí čumák, Žába


Lopuch větší (Arctium lappa, Lappa major)

Babí kořen, Babky, Bardana, Bodlák, Čumbrk, Hořký lupen, Chytavky, Ježek, Kloboučí, Knoflíčí, Knoflíky, Lapa, Lapáčky, Lepík, Lopucha, Vlci, Žebrácké knoflíky

 

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)

Čertův kous, Divoký pepř, Lejkovec, Lýkovec lékařský, Mordýř lidský, Nešlechetník, Vlčí lýko, Vlčí pepř, Vrah lidský

 

Majoránka zahradní (Majorana hortensis, Origanum majorana)

Marjánka, Majorán, Voněkras

 

Mák polní (Papaver argemone)

Bukovec, Červánky, Karafiát, Kohoutky, Kohútky, Kokohrtí, Kokrhel, Kokrhelí, Kukrhel, Mačec, Máček, Máček polní, Mák divoký, Mák planý, Makeš, Ohníček, Panáček, Panenka, Pleskanec, POlní máček, Prchlík, Pukavec, Růžička, Růžička obilní, Slepý mák, Tluskavec, Tulipán, Tulipánky, Vlčí květ

 

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum)

Alraum, Alraun, Alrauna, Alraune, Cicmužíček, Čertovo jablko, Čertovská jablíčka, Kořen satanův, Morion, Mužíček, Mužík, Pokřín lékařský, Psá jablka, Satanovo jablíčko, Strýček, Vejce džinů, Zemská jablka, Zemský mužíček, Zlatá jablíčka lásky

 

Máta peprná (Mentha piperita)

balšám, balšán, bylina Matky Boží, fefrminc, fefrmincka, fefrmincové koření, koření fefrmincové, náma, nána, nátkové koření, máta pepřová, peprmint, peprný balsám, pepřová máta, větrná bylina, větrová bylina, větrová zelina, větrové koření

 

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris, Thymus vulgaris)

Mateřídouška tymiánová, Mateřídouška vonná, Tymián, Tymián obecný
Démut, Démuť, Douška mateří, Douška vlašská, Dymián, Dymiánek, Chodec, Mateřánek, Mateřídouška římská, Mateřídouška vlašská, Mateřinka, Polní tymián, Thým vonný, Tymiánek, Vonný tým, Žadovník

 

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

apiastrum, balšám jemný, balzám, citronelka, citronová melisa, doubravnice, doušník, doušník lékařský, dubravník, elixír života a mládí, kalaminta, kocúrnik, lemonika, lemonka, marule, melisa, marulka, marulka horní, matečník, materník, mateřník, matkové thé, medinice, medlinka, medovka, medun, meduň, medunice, medunka, melisa, modra, planá máta, potěšení srdce, rojovník, včelanka, včelí bylina, včelník


Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

bradavičné koření, bylina deště, deštná bylina, kalendule, krusíček, krušíček, krušínek, květ nehtekový, květ umrlčí, měsíček zahradní, nahátka, nehtek, nehtík, nechtík, nepravý šafrán, nevěsta léta, pampalík, paznechtky, pazourky, prstenčitá květina, ruský penicilin, slunečko, sluneční nevěsta, sluníčko, slunovrat, umrlčí karafiát, umrlčí květ


Mochna husí (Potentilla anserina, Argentina anserina)

Návesníček, Stříbrníček, Stříbrník

 

Mochna nátržník (Potentilla erecta, Potentilla tormentilla)

Galgan, Koření pětilístkové, Krevní koření, Krevník, Maso a krev, Mochna lesní, Nátržník, Průtržník, Přetržník, Tržené koření

 

Mrkev obecná setá (Daucus carota sativus)

budič lásky, karotka, kořenová zelenina, královna zelenin, mrkev karotka, mrkva, mrkvička

Náprstník červený (Digitalis purpurea)

Čarovné prsty, Čarovné rukavice, Čertův klobouk, Jedovatina, Kapří huba, Kozlů roh, Krvavé prsty, Lékařův náprstek, Levin, Nápolník, Náprstek voskový, Poprsník, Prstýnek, Skřítkovy rukavičky, Tota, Zvony mrtvého, Zvonečky

Oman pravý (Inula helenium)

Alant, Uspivřed, Zaspivřed

 

Ořešák královský (Juglans regia, Juglans regalis)

Křapák, Vlašský ořech

 

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum, Carduus marianus, Mariana mariana)

Bejlí Panny Marie, Kristova koruna

 

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus)

Černé maliny, Ježiník, Ježiny, Ostružiník, Vostružiník

 

Ostružiník maliník (Rubus idaeus)

Maliník, Maliník obecný, Červená malina, Malena, Malene, Malenka, Malina, Malinčí, Maliní

 

Oves setý (Avena sativa, Avena byzantina, Avena fatua)

Voves

 

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale, Taraxacum vulgaria)

Smetánka lékařská, Hadí mlíčí, Husí kap, Kačenek, Kačinec, Kašinec, Lucerničky, Lucerny, Lví zub, Mléč, Mléčný lupen, Mlíčí, Mlíčník, Mlíčňák, Odvančík, Pampalíšek, Pamprlice, Pampuliška, Pleska, Plečka, Pleška, Prasečí rypák, Pupava, Smetanka, Smetaník

 

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)

Bylina sv. Jana, Černobejlí, Dietní pepř, Matka bylin, Palina, Pamatujček, Pamětníček, Pás sv. Jana, Peklíček, Peklínek, Pelunka, Peluň, Peluňka, Permutějček, Peruňka, Polyně, Stříbrník velký, Stříbřík

 

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)

Absint, Bylina sv. Jana, Černobejl, Hořký stříbrník, Hořký peluň, Chlebníček, Nechrast, Nechrasť, Nechráše, Nechřesť, Palina, Pamatujček, Pamětníček, Pelun, Peluň, Pelun hořká, Pelunka, Peluňka, Pelyň, Pelýnek, Pelynka, Permutajček, Polenek, Polýnek, Stříbrník hořký, Stříbrník velký, Stříbřík, Šedivek, Vermud

 

Petržel obecná (Petroselinum crispum, Petroselinum hortense)

Petržel zahradní, apich zahradní, perašín, petržel kadeřavá, kudrnka, petruška, petruž, petružel, petruželka, petružilka, petružka, petržílka, zahradní apich

 

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum)

Fenegrek, Kozorožcové semeno, Pižravice, Řecké semeno, Řecké seno, Semeno trávy boží, Vředová zelina

 

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Babuše, Babuška, Bělice, Býčí noha, Devaterník, Devětsil malý, Hříběcí noha, Koňské kopyto, Líčko mateří, Lopušnice, Májí, Májík, Malý lopuch, Mateří líčko, Oko Kristovo, Podběl obecný, Podbělice, Podbíl, Podbílek, Podbiol, Podhoráz, Podkova, Podkovka, Svalník, Syn před otcem, Úbytník, Zeječí lupen

 

Popenec obecný (Glechoma hederacea, Glechoma hederacea, Nepeta hederacea)

Popenec břečťanovitý, Břečťan zemský, Kočičí noha, Kočičí tlapa, Openec, Zádušník

 

Posed dvoudomý (Bryonia dioica)

Bryonia cretica subsp. dioica


Prha arnika (Arnica montana)

Andělský traňk, Arnika horská, Bylina pádů, Hamika, Chlupáček, Kamzíkové koření, Konilék, Kořen kamzíkový, Květ matonice, Matonice, Prha horská, Prha chlumní, Prhonina, Prhovice, Smetanice, Arnyka, Šlakové koření

 

Proskurník lékařský (Althaea officinalis)

Ajbiš, Ibiš, Ibišek, Římský sléz, Slézová růže


Prvosenka jarní (Primula veris, Primula officinalis)

Bylina dnová, Housátka, Kropáček, Kropenka, Medvědí ucho, Mrtvičná bylina, Petrklíč, Petrovo kvítí, Primulka, Prvnička, Šlaková bylina

 

Přeslička rolní (Equisetum arvense, Equisetum calderi)

Bezlist, Duvok, Chvost, Kociál, Plivačka, Praslička, Přanda, Přaska, Přáska, Přaslena, Přaslička, Přesle, Přeslice, Přesličí, Skřib, Stolička, Šmirglová tráva, Traslavka, Třaslena, Třaslice


Ptačinec prostřední (Stellaria media)

Alsine media, Alsinula media, ptačinec, ptačinec žabinec, žabinec obecný, pochcanka.

 

Pukléřka islandská (Cetraria islandica)

lišejník islandský


Puškvorec obecný (Acorus calamus)

Akorum, Akorum pravé, Brustvorec, Kalmus, Kořen pišvorcový, Nejedlík, Pišišvor, Piškvgorec, Prskořen, Prsní kořen, Prsní koření, Proškvorec, Prustvorec, Rotan, Šišvorec, Tatarák, Tatarská tráva, Tatarské býlí, Třtina vonná


Pýr plazivý (Elytrigia repens, Agropyron repens, Agropyrum repens, Elymus repens)

Pejr, Pejřavka, Pejřka, Psí tráva

Stránka v současné době neobsahuje žádné synonymní názvy rostlin na Q.

Reveň dlanitá (Rheum palmatum)

Rebarbora

 

Rojovník bahenní (Ledum palustre)

Divoký rozmarýn, Rojovec, Rokovník, Rozmarýn lesní, Rozmarýn planý, Rozmarýn polní

 

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

merdov, mořská rosa, posvátný keř, rozmarin, rozmarina, rozmarýna, věnečná rozmarýna

 

Rulík zlomocný (Atropa bella-donna)

Beladonka, Blázníček, Bláznivá třešnička, Bláznivý lilek, Černé višně, Čertova bobule, Čertova třešeň, Čertův blázníček, Hadí hrozinky, Hadí třešeň, Jahody čarodějnic, Krasavice, Krásná dáma, Lesní lulok, Lilek bláznivý, Lilík, Lolek, Lulčí, Mandragule, Nemnice, Psí třešeň, Psinky, Rozpuka, Šalamon, Šalamoun, Toten, Vlčí jahoda, Vlčí oko, Vlčí třešně, Vraní oko, Zlá jahoda, Zlatá kráska

 

Růže šípková (Rosa canina)

Divoká růže, Planá růže, Polní růže, Polní růžičky, Psí růže, Růže trnková, Růže trnová, Šípek, Šípina, Šípinky, Šipka, Trnková růže, Trnová růže

 

Rybíz černý (Ribes nigrum)

Meruzalka černá, Černá meruzalka, Meruzalka, Smradinka, Smradlavý rybíz, Smrdlenka

 

Řebříček obecný (Achillea millefolium, Achillea magna)

Cigánský žebř, Husí jazejček, Husí jazýček, Husí ocásek, Kočičí ocas, Krvavník, Krupička, Mačačinec, Myší ocásek, Ovčí žebro, Tisícilistník, Všekoření, Zaječí chléb, Žebráček, Žebříček

 

Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)

Bylina královská, Eupatoria, Hepatitis, Hřebíček, Konopěnec, Řepíček, Starček, Stouček, Útrobník, Varkočky Panny Marie, Traňk sv. Kunhuty

 

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)

Vlčí střešňa

Sedmikráska obecná (Bellis perennis)

Sedmikráska chudobka, Cikánka, Čacenka, Hladověnka, Husí kvítko, Chudobinka, Chudobka, Jiskérka, Sirotka, Stokrása, Šešetka, Zapomenutka

 

Sléz lesní (Malva sylvestris, Malva mauritiana, Malva silvestris)

Sléz maurský, Boží koláčky, Homůlky, Chlebíčky, Koláčky, Sleží, Syrečky


Slivoň trnka (Prunus spinosa)

Slivoň trnitá, Trnka, Trnka obecná, Trní, Trnka, Trnky

 

Srdečník obecný (Leonurus cardiaca)

Buřina srdečník, Hojička, Hubeníček

 

Střemcha obecná (Prunus padus, Padus avium, Padus racemosa, Prunus padum)

dřevo svaté Lucie

 

Světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana, Euphrasia kerneri, Euphrasia officinalis, Euphrasia pratensis)

Ambrožka, Bradavník, Hledíček, Kočičí len, Očanka, Okotěška, Potěcha, Potěšení očí, Těšinka, Umrlčí zvonečky, Umrlčí zvonky

 

Svízel syřišťový (Galium verum)

 

Květ sv. Jana, Syřidlo, Syřišťová bylina

 

Svízel vonný (Galium odoratum, Asperula odorata)

Mařinka vonná, Božcové koření, Božec, Hlízové koření, Mařenka, Voňavka, Planá mořena, Valdmajstr, Voňavý svízel

 

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Babské ucho, Babí břich, Babí roucho, Koda, Kodice, Koníčky, Rapaňa, Salvatrix, Salvia, Smrtky, Šaltie, Šalvice, Šalvina, Vlčí chvost

 

Šanta kočičí (Nepeta cataria)

Bylina kočičí, Dunda kočičí, Kocúrník, Kočičí marulka, Kočičí nepeta, Máta kočičí, Melisa, Nepeta

Tis červený (Taxus baccata)

Fajna jedla, Fajnová jedle, Pušpán, Strom smrti, Tis jahodový, Tisk

 

Topolovka růžová (Alcea rosea, Alcea ficifolia, Althaea chinensis, Althaea rosea)

Proskurník topolovka, Slézová růže


Trnovník akát (Robinia pseudacacia, Robinia pseudoacacia)

Akát

 

Truskavec ptačí (Polygonum aviculare, Polygonum heterophyllum, Polygonum monspeliere)

Rdesno ptačí, Rdesno truskavec, Chrustavec, Chrusťák, Krevnice, Křupavka, Oupor, Praščák, Ptačí rdesno, Stržné koření, Štikovec, Truskavec, Trutovník, Ucestka, Úpor, Vlčoun, Vrabčí jazyk

 

Třapatka nachová (Echinacea purpurea, Rudbeckia purpurea)

echinacea, indiánská bylina, kořen strýčka Sama, purpurové kuželky, rudbekie nachová, terčovka, třapatka

 

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Bylina svatojánská, Bylina sv. Jana, Čarovník, Děravec, Dřezalka, Koření psotníkové, Krevníček, Krevník, Krvavník, Kvítí Panny Marie, Láska, Laskavé koření, Milovníček, Prostřelenec, Svatojánská bylina, Svatojánské koření, Trezalka, Třesavice, Zdešenec, Zvonečky

 

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Arunkulus, Babarbule, Chlapice, Lobaz, Lobazník, Lavola, Meduničník, Medunišík, Třebník, Vředový kořen, Zimničné koření

Stránka v současné době neobsahuje žádné synonymní názvy rostlin na U.

Vachta trojlistá (Menyanthes trifolia, Menyanthes trifoliata)

Vachta třílistá, Bobřek, Drštky, Hořký jetel, Limonka, Vodní jetel, Trojlístek, Třílistník, Třírožka

 

Vavřín vznešený (Laurus nobilis)

Vavřín pravý, Vavřín ušlechtilý, bobek, bobkový list, bobkový strom

 

Violka trojbarevná (Viola tricolor, Viola saxatilis)

Fialka trojbarevná, Maceška, Bylina trojící, Fialičky, Maceška úpolní, Macocha, Macoška, Pět bolestí, Planá maceška, Sirotka, Sirotky, Širotky, Trojice polní, Trojník, Violka trojící

 

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)

Bělmové kořeny, Bolák, Bradavičník, Celidon, Celoděj, Čarodějčino mléko, Druidské mléko, Hadí mlíč, Krevní bylina, Krvavníček, Krvavník, Krvavý stareček, Laštovičník, Mlíč, Nebeský dar, Oční bylina, Šelvorc, Zlatý kořen

 

Vratič obecný (Tanacetum vulgare, Chrysanthemum vulgare, Tanacetum boreale)

Kopretina balzámová

 

Vrba bílá (Salix alba, Salix vitellina)

Vrba hlavatá, Bělice, Břesk, Potočnice, Rokyta, Vetla

 

Vrbovka (Epilobium, Chamaenerion)

Bylina ruinová, Ohnivá bylina, Ohňová bylina, Pejří, Pýří, Vrbice, Vrbina, Vrbka, Ženský vlas

 

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

Břasa, Břes, Břesňák, Erika, Hnidavec, Hyndavec, Chvojčina, Jindavec, Modrý rozchod, Řes, Suchotinka, Vřes skotský

 

Vstavač kukačka (Orchis morio, Anacamptis morio, Orchis crenulata, Orchis officinalis)

Vstavač obecný, Divoká orchidej, Kucharka, Kukačka, Kukačky, Kukučky, Lesní orchidej, Muďátka, Nuďátka, Salep (moučka z hlíz), Satyr, Vstavač mužský, Zezulka, Žezhulka, Žežhulka, Žežulka

 

Všedobr horský (Impteratoria ostruthium, Peucedanum ostruthium)

Všedobr horní, Mistrův kořen

 

Stránka v současné době neobsahuje žádné synonymní názvy rostlin na W. 

Stránka v současné době neobsahuje žádné synonymní názvy rostlin na X.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

Bylina poslední pomoci, Hyzop, Hyzopek, Izopek, Izop, Izobek, Klášterní yzop

 

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)

Komínka, Planá routa, Routička, Rutka polní, Zemská pára

 

Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea, Centaurium minus, Centaurium umbellatum, Erythraea centaurium, Gentiana centaurium)

Zeměžluč hořká, Zeměžluč lékařská, Zeměžluč menší, Antoryjka, Cintorie, Čantoryjka, Hlístík, Hořká bylina, Chlístník, Koření tisícizlatové, Kyřice, Tisícizlaté koření, Tisícové koření, Žluč země

 

Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)

Celík, Celík zlatobýl, Celník, Čelík, Hadí traňk, Hadí truňk, Svalík prostřední, Svalník, Vysoký traňk, Zlatá metla, Zlatobejl, Zlatobejlí, Zlatý prut, Žlutá metla


Žindava evropská (Sanicula europaea)

černý ráček, ráček, zanykl, žankl, žanykl, žengle, ženiklejt, živý ráček, hadí lupínek

 

Žito seté (Secale cereale)

rež, réž, ryž

 

jak-psat-nazvy-bylin-bylinek-rostlin-velka-a-mala-pismena-latinske-zkratky-bylinekPsaní českých a latinských názvů rostlin má spoustu svých specifických pravidel. Bohužel, spousta lidí je nezná nebo se jimi neřídí. Jiní pak akorát kroutí hlavou, jak někdo může napsat, že „má problém se svou Mucholapkou Podivnou“. To je důvod, proč jsem zde sepsal několik nejčastěji používaných pravidel.

___

___

Číst dál...

stari lide a byliny bylinky specifika lecby fytoterapii u starsich lidiCelou řadu problémů a potíží staršího věku lze vyřešit bylinkami. Samozřejmě nejlepší je preventivní užívaní bylinek a řádná životospráva. Bylinky v prevenci dokáží řešit problémy s cévním a oběhovým systémem, činnost srdce, funkci ledvin a jater, zamezí vzniku ledvinových a žlučníkových kamenů. Mezi nejlepší byliny užívané v prevenci patří např. uňa de gato, která dokonale detoxikuje, snižuje krevní tuk i cukr.

Číst dál...

deti a byliny bylinky davkovani specifika lecby fytoterapii u detiDětem lze bylinné přípravky podávat už od půl roku. Většinou se jedná o bylinky zklidňující a uvolňující a bylinky proti nadýmání. K vhodným léčivům patří fenykl, anýz, heřmánek římský (rmenec sličný), černý bez, meduňka, šanta, violka, jitrocel, máta kadeřavá, lípa, echinacea, yzop a další. Mnohé látky se do těla kojence dostávají přes mateřské mléko - tedy vhodné čajové směsi pije matka.

Číst dál...

Související stránka: 

 

 


 

Variace květů - anatomie květu bylin, souměrnost květů, tvar koruny, 

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet 

 

 

Variace květenství - hrozen, okolík, chocholík, klas, hlávka (stboul), vrcholík, vidlan, lata, chocholičnatá lata, složený okolík a úbor

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet kvetenstvi

 

Variace stonku - lodyha, stvol, řezy stonku (oblý, rýhovaný, hranatý, křídlatý)

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet stonek

 

Variace listu - stavba, žilnatina, čepel, jednoduché, složené, okraje listů, postavení a přisedání listů na stonku

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet list

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet listy

 

 

Variace plodu - lusk, tobolka, šešule, šešulka, měchýřek, tvrdka, struk, nažka, dvounažka, bobule

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet plod 

 


Klíčová slova této stránky:

pestík ► tyčinky ► blizna ► čnělka ► semeník ► prašník ► nitka ► tyčinka ► pestík ► korunní lístek ► koruna kališní listek ► kalich ► kališní lístky ► kalich ► květní lůžko ► květní stopka ► srostlé květní lístky ► volné květní lístky ► květ souměrný ► květ pravidelný ► květ nesouměrný ► květ zvonkovitý ► květ kolovitý ► květ nálevkovitý ► květ trubkovitý ► květ jazykovitý ► dvoupyský květ ► květ bobovitý ► květ dvouklaný ► pakorunk ► ostruha ► hrozen ► okolí ► chocholík ► klas ► hlávka ► vrcholík ► vidlan ► lata ► chocholičnatá lata ► složený okolík ► úbor ► lodyha ► stvol ► stonek oblý ► stonek rýhovaný ► stonek hranatý ► stonek křídlatý ► žilnatina listu ► čepel listu ► řapík listu ► okraj čepele listu ► dlanitá žilnatina ► zpeřená žilnatina ► souběžná žilnatina ► čárkovitý list ► okrouhlý list ► oválný list ► vejčitý list ► obvejčitý list ► kopinatý list ► obkopinatý list ► kopisťovitý list ► kosníkovitý list ► srdčitý list ► obsrdčitý list ► ledvinitý list ► střelovitý list ► hráloviátý list ► kracovitý list ► zpeřeně dělený list ► dlanitě dělený list ► peřenolaločnatý list ► peřenoklaný list ► peřenodílný list ► peřenosečný list ► dlanitoklaný list ► dlanitodílný list ► dlanitosečný list ► list jednoduchý ► list složený ► list nečlěnený ► list členěný ► úkorjky listu ► zpeřený list ► dlanitě složený list ► lichozpeřený list ► sudozpeřený list ► dvakrát zpeřený list ► dlanitě trojčetný list ► dlanitě pětičetný list ► střídavé postavení listů na stonku ► vstřícné postavení listů na stonku ► přeslenité postavení listů na stonku ► přízemní růžice ► přeslen ► okraj listu ► celokrajný ► pilovitý okraj listu ► dvakrát pilovitý okraj listu ► zubatý okraj listu ► vroubkovaný okraj listu ► řapíkatý okraj listu ► přisedlý okraj listu ► objímavý okraj listu s ouškem ► botka ► pochva ► palisty ► list s úponkou ► plod ► lusk ► tobolka ► šešule ► šešulka ► měchýřek ► tvrdka ► struk ► nažka ► dvounažka ► bobule

 

BOTANICKÝ SLOVNÍK ZDE.

Jak vypěstovat mandloň z pecky pěstování v podmínkách ČR hnojení zalévání zálivka ořez nemoci mandlovníkuMandloň obecná (latinsky Prunus dulcis), mandlovník - možná se vám to stalo také. Dostali jste od někoho plody sladké mandloně a uzrála vám v hlavě myšlenka, že přeci nemůže být těžké z této pecky vypěstovat sazeničku, stromeček a pak třeba i strom. Jak víme, když se chce, všechno jde. Takže jak na to? V první řadě musíte mít jistotu, že jste dostali pecku sladké mandloně a ne hořké. Ta je totiž nejedlá, ba dokonce jedovatá.

Číst dál...

Jaké děláme nejčastěji chyby při pěstování rostlin? Patří mezi ně nadměrná zálivka, nedostatečné přihnojení, rostlina v nedostatečně velkém květináči, nenarušení kořenového balu při přesazování, nepřivykání pokojových rostlin na přímé sluneční světlo.

Číst dál...

Ziziphus jujuba patří do čeledi řešetlákovitých. Její zemí původu je severní Čína a Indie. Jedná se o opadavý strom, nebo keř, kterému vyhovuje chráněná poloha jižních slunných stran, kde ho zasadíme do jílovité zeminy s příměsí písku. Je mrazuvzdorný, v našich podmínkách snáší mráz až – 20 °C. Plod je vejčitá podlouhlá peckovice, dlouhá 2-5 cm, zpočátku zelená při dozrávání dostává oranžově žlutou až červeně hnědou barvu.

Číst dál...

Zimolez kamčatský patří mezi nové perspektivní druhy drobného ovoce. Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 metru. Fialové podlouhlé plody svou chutí velmi připomínají borůvky. Na rozdíl od nich tuto rostlinu pěstujeme v klasickém zahradnickém substrátu (nesnáší rašelinu). Má velmi krátkou vegetační dobu. Kvete zpravidla v dubnu a už v květnu dozrávají na rostlině plody.

Číst dál...

Japonský křen Wasabi je velmi vyhledávanou rostlinou pro svou nezaměnitelnou chuť. Jako přenosnou rostlinu jej můžeme pěstovat i v našich podmínkách. Dorůstá do velikosti 20-30 cm. Rostlinu Wasabi pěstujeme ve větším květináči. Zemina musí být výživná (s obsahem humusu) s stále vlhká. Květináč můžeme umístit do misky s vodou. Od jara do léta můžeme rostlinku letnit, ale musíme brát v úvahu, že Wasabi při teplotách nad 20°C zpomaluje růst.

Číst dál...

Podle ayurvedské medicíny pravidelné užívání vitánie snodárné neboli ašvagandy omlazuje, upevňuje zdraví a sexuální sílu člověka. Indický ženšen také výrazné imunostimulační účinky, přiznivě ovlivňuje plodnost, má afrodiziakální účinky a jinak blahodárně působí na lidský organismus. Využívají se kořeny a listy rostliny. Vitánie se pěstuje v klasickém zahradnickém substrátu. Rostlinu hnojíme 1× za 14 dní univerzálním tekutým hnojivem nebo hnojivem na bylinky.

Číst dál...

Vanilka pravá patří mezi orchideje a má tedy i podobné nároky na pěstování. Lze ji bez problémů pěstovat i v bytě. Nevyžaduje přímé slunce a dobře roste i v polostínu. Vysazujeme ji do běžně prodávaného substrátu pro orchideje, přihnojujeme hnojivem na orchideje. Pokud rostlině poskytneme oporu, tak roste jako popínavá liána. V našich podmínkách začíná rostlina kvést zhruba pátým rokem.

Číst dál...

Vavřín (bobkový list) je stále zelený keř nebo stromek. Volně roste v Malé Asii, na pobřeží středozemního moře a v jižní Evropě. Ve volné přírodě dosahuje výšky 2 - 4 m, výjimečně až 8 m. Listy jsou kopinaté, kožovité, tmavě zelené, po rozemnutí silně a příjemně voní. Květy jsou malé, bíložluté. Plody se podobají višním, jsou velké a mají kulatý nebo oválný tvar. Semeno je obaleno tmavou pokožkou.

Číst dál...

Citronovec trojlistý pochází z Japonska. Patří do čeledi velikého rodu citrus. Tvoří nízký keř nebo malý stromek. Větve jsou silně trnité s opadavými listy, které jsou trojčetné, řapíky křídlaté. Květy jsou středně veliké, bílé a mají obyčejně pět korunních lístků, které se po odkvětu ohýbají nazad. Plody jsou žluté jako běžné citrony, jsou menší, mají velký počet jader, kašovitá šťáva obsahuje vitamín C, jsou nahořklé chuti, a nedají se konzumovat.

Číst dál...

Tisy nejsou náročné na půdní požadavky. Postačí, když je vysadíte do substrátu pro jehličnany. Stanoviště volíme stín, polostín nebo slunce. Při vysazení na slunce bereme v úvahu, že v létě je třeba hojná zálivka a v zimě musí být před mrazíky chráněn okolními stromy. Snáší dobře řez.

Thuje se vysazují do substrátu pro okrasné dřeviny nebo do zahradnického substrátu, do kterého přimícháme 1/3 rašeliny. Potřebují jen vlhčí (ne přemokřenou) půdu a slunce nebo polostín. Thuje lze tvarovat řezem na jaře nebo koncem léta. Je to venkovní rostlina, která dobře přezimovává. 

Tavola kalinolistá patří mezi nenáročné keře, který si vystačí s propustnou půdou (klasický zahradnický substrát nebo zahradní zemina). Jako stanoviště je vhodné plné slunce nebo polostín. Rostlina si vystačí pouze s výchovným řezem, kterým odstraňujeme staré, poškozené větve. Řez je vhodné provést s příchodem jara, když už nehrozí pomrznutí rostlin.

V našich podmínkách se pěstuje jako přenosná rostlina v nádobě. Sází se do neutrální, propustné půdy (např. zahradnický substrát) a pěstuje se na světlém místě. Přes léto můžeme rostlinu nechat venku na zahradě nebo balkoně a dopřejeme ji dostatečnou zálivku. Od podzimu do jara se tabák pěstuje při pokojové teplotě nebo v chladnější, světlé místnosti (teplota okolo 6-8°C) s omezenou zálivkou.

Štětkovec - tato velice dekorativní rostlina má červené štětkovité květenství. Rostlinu na jaře (březen) přesadíme do většího květináče. Nejvhodnější zemina je zahradnický substrát. Po 15. květnu můžeme rostlinu přenést ven. Po dobu 14 dnů ji necháme v polostínu a poté ji umístíme na přímé slunce. Přes léto přihnojujeme 1× za 14 dní univerzálním hnojivem.

Číst dál...

Šeříkům prospívá slunečné stanoviště. Sází se do propustné, humózní, neutrální nebo mírně vápenité půdy a to nejlépe v dubnu. Rostliny šeříků jsou dokonale mrazuvzdorné a snášejí dobře řez. Řez se provádí po odkvětu, po 3-4 letech a odstraňují se jím staré, zaschlé nebo poškozené větve.

Šanta kočičí je nenáročná rostlina s malými, bílo-růžovými květy. Opadavý keřík roste do velikosti okolo 60 cm. Listy Šanty kočičí mají srdčitý tvar a atraktivní, mírně citronovou vůni. Ze Šanty se sklízí a využívá nať, která se sbírá v době květu, poté se suší a pak ji lze užívat. Šanta kočičí svou vůní přitahuje kočičí mazlíčky, proto je třeba rostliny před mazlíčky chránit. Vysazuje se od jara do zámrazu.

Číst dál...

Dekorativní liána s krásnými červenými květy. Nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Rostliny jsou odolné vůči chorobám. Pěstujeme v klasickém zahradnickém substrátu. V zimě ji dáváme do interiéru, přes léto ji můžeme pěstovat i venku. Během vegetace přihnojujeme 1× týdně hnojivem na balkonové květiny! Pozor rostlina je jedovatá!

Stévie neboli „Ka-a che-e sladká tráva“ z Paraguaye. Je to vytrvalá bylina s přezimujícím trsem kořenů, z čeledi Asteraceae. Pochází z horských tropů severní Paraguaye. Nadzemní část při slabším mrazu odumírá a rostlina nejlépe přezimuje při 5 - 10 °C. Sladící látkou rostliny je steviosid, který je necukerné povahy, látka snadno rozpustná ve vodě a velmi stabilní při teplotách i v různých nápojích nebo pečivu.

Číst dál...

Smrk se vysazuje do propustné, mírně kyselé půdy a vyhovuje jim slunce i polostín.

Toto drobné ovoce nemá žádné zvláštní nároky na pěstování a plodí prakticky ve všech polohách. Pokud zakoupíme prostokořenné rostliny, tak jejich kořeny před výsadbou na dvě hodiny namočíme do vody. Prostokořenné sazenice se vysazují na jaře a na podzim. Kontejnerované sazenice můžeme sázet od jara až do zámrazu půdy. Pokud jsou sazenice hodně prokořenělé, tak nezapomeneme rozvolnit kořenový bal, aby se kořeny rozrůstaly do okolí.

Číst dál...

Toto drobné ovoce nemá žádné zvláštní nároky na pěstování a plodí prakticky ve všech polohách. Pokud zakoupíme prostokořenné rostliny, tak jejich kořeny před výsadbou na dvě hodiny namočíme do vody. Prostokořenné sazenice se vysazují na jaře a na podzim. Kontejnerované sazenice můžeme sázet od jara až do zámrazu půdy. Pokud jsou sazenice hodně prokořenělé, tak nezapomeneme rozvolnit kořenový bal, aby se kořeny rozrůstaly do okolí.

Číst dál...

Prostokořenné sazenice vysazujeme na jaře a na podzim. Kořeny namočíme na několik hodin do vody a vysadíme do propustné, humózní půdy. Místo očkování musí být několik centimetrů zahrnuto zeminou. Po výsadbě rostliny dostatečně zaléváme a na zimu nezapomeneme zakrýt jehličím nebo listím. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat od jara do podzimu. Růže často napadají mšice, proto rostliny kontrolujeme, abychom je mohli včas ošetřit např. Pirimorem.

Rododendrony a azalky jsou keře s vytrvalými, nebo opadavými (azalka) listy a krásnými květy, které se obyčejně skládají v okoličnaté hrozny, nebo vyrůstají i jednotlivě z postranních pupenů. Při výsadbě velmi záleží na vhodném stanovišti v zahradě. Rostliny potřebují kyselou půdu a ochranu před zimním a jarním sluncem, které škodí rostlinám nejvíce. Pro výsadbu jsou nejvhodnější místa s poledním stínem.

Číst dál...

Pro výsadbu venkovní révy je nutné vykopat dostatečně hlubokou jámu alespoň 60 cm a naplnit ji směsí kvalitní ornice a kompostu nebo zahradnického substrátu, který nesmí být kyselý. Réva vyžaduje spíše zásaditou půdu, takže můžeme přimíchat i trochu dolomitického vápence. Vysazujeme tak hluboko, že necháme nad povrchem pouze naroubovanou část (5-10 cm).

Číst dál...

Révy skleníkové jsou nejvhodnějšími odrůdami pro pěstování ve skleníku (fóliovníku). Jsou částečně mrazuvzdorné, pokles teploty na – 10 až – 15°C vyzrálé rostliny nepoškodí. Při optimálních podmínkách velmi dobře roste. Jedná se o rostlinu bujného vzrůstu, kterou musíme řezem tvarovat. Rostlina má jednotlivé části, které je nutno rozlišovat.

Číst dál...

Rakytník - odrůdy využívané v ovocnářství pocházejí ze Sibiře. U nás zastoupený odrůdou „Hergo“, Leikora, „Frugana“, „Botanica“, „Sluníčko“, „Krasavice“ a opylovačem „Polmix 1,2“. Potřebují propustnější půdy, s dobrou zásobou vláhy. Jsou vhodné pro všechny oblasti, snáší i zakouřené aglomerace. Sází se 2 až 3 m od sebe. Keř je 2-3 m vysoký, se slabě otrněným obrostem.

Číst dál...

Rajčenka - je to rostlina, která vyrůstá v polokeř, neboť tvoří zelené větve, které velmi pomalu dřevnatí. Listy jsou veliké až 20 cm dlouhé a 12 -15 cm široké. Mají vejčitý tvar, na konci jsou zašpičatělé. Květy jsou sestaveny v hroznech, zbarveny bíle s narůžovělým odstínem. Z celého hroznu se zpravidla vyvine 2-5 plodů, jsou tmavě oranžové, nebo žluté barvy, mají protáhlý hruškovitý tvar.

Číst dál...

Psidium pochází z Číny. Patří do čeledi myrtovitých. Psidium je stále zelený rychle rostoucí keřík, který se v našich podmínkách pěstuje jako přenosná rostlina. Listy jsou vejčité, sytě zelené, kožovité. Květy jsou bílé a sedí jednotlivě v paždí listů. Plody jsou bobule až do velikosti meruňky v barvě žluté, oranžové nebo červené. Na vrcholu mají vytrvalý kalich. Mají bílou až červenou dužninu, příjemně nakyslou, chuti po jahodách.

Číst dál...

Polygala - tato zajímavá přenosná rostlina s českým názvem Vitód myrtolistý Vás bude každoročně okouzlovat svými modrofialovými květy. Její pěstování není nijak složité a pěstuje se stejně jako například Oleandr nebo Štětkovec. Rostlině postačí každoroční přesazení do o něco většího květináče a klasický zahradnický substrát. Přihnojujeme na jaře a v létě univerzálním tekutým hnojivem nebo hnojivem na muškáty.

Číst dál...

Pepřovník je tropický ovíjivý stále zelený keř. Pochází z pobřeží Východní Indie. Rostlina má tmavě zelené, srdčité listy. V bytě se pěstuje pepřovník jako pnoucí nebo převislá rostlina. Rostlina působí velmi dekorativně i na tmavších místech. Je to tropická rostlina, ale nesnáší přímý sluneční žár. Vyžaduje rozptýlené světlo, nejlépe polostín. Pepřovník pěstujeme v běžném zahradnickém substrátu.

Číst dál...

Pepino je vytrvalý bylinný keřík, dosahující výšky až 80 cm podle stanoviště. Pěstujeme jej přes léto ve velkém květináči na balkoně nebo na zahradě. Keřík je krásný v závěsných květináčích, zvláště když jsou ověšeny zlatožlutými plody. Podle našich zkušeností v květináči plodí více než ve volné půdě. Velmi dobře nasazuje plody, když při přesazování dáme na dno květináče kravský hnůj, který může být i granulovaný.

Číst dál...

Oskeruše je původní divoké moravské ovoce, odpradávna sbírané a pěstované. Vlastně se jedná o druh jeřábu s většími plody, tvarem připomínající malou hruštičku nebo jablíčko, velké 3-5 cm. Plody jsou velmi ceněné i jako lék (žaludeční potíže, průjmy), obsahuje mnoho vitamínů (B2, A, C), minerálů a dalších prospěšných látek. Plody se sbírají začátkem až v polovině září.

Číst dál...

Oranžový stromek - je to atraktivní keřík nebo stromek, který je po celé léto posetý nádhernými, modrými květy. Rostlinu přesaďte do klasického zahradnického substrátu do květináče o průměru alespoň 15 cm. Každý další rok přesazujeme do květináče o 3 - 5 cm většího. Oranžový stromek můžeme bez problému také po celý rok tvarovat řezem, krásně obráží i po hlubokém seříznutí, které provádíme každý rok v únoru.

Číst dál...

Olivovník je jeden z nejstarších kulturních stromů. Pochází z Afriky, odkud se rozšířil do Řecka a ostatních zemí. Je to stále zelený keř nebo menší strom. Můžeme jej pěstovat i v bonsajové podobě. Listy jsou úzké, kožovité na povrchu šedozelené, na spodní straně stříbřitě šedé až bělavé. Zdobí celou rostlinu a postupně se obměňují. Květy vyrůstají z úžlabí listů, jsou nenápadné, vonné. Olivovník se pěstuje zejména pro plody.

Číst dál...

Oleandr pochází ze Středozemní Asie. Tuto rostlinu pěstujeme na slunném, a před deštěm chráněném místě. V létě vydatně zaléváme. V době vegetace jednou týdně přihnojujeme, abychom zaručili záplavu krásných květů. Květonosné výhony, které se objeví ještě na podzim neodstřiháváme. Pokud chcete rostlinu sestřihnout, provádíme řez v červenci aby rostlina stihla nasadit květonosné výhony na příští rok.

Číst dál...

Narančila pochází z jihoamerických And z Ekvádoru a Kolumbie. Pro své plody podobné malým pomerančům je nazývána též malý pomeranč ze španělského jména naranchilla. Narančila je robustní vytrvalá rostlina keřovitého tvaru. V přírodě dorůstá asi 250 cm, u nás 80 - 150 cm. Listy jsou plstnaté, mohutné, vykrajované a velmi dekorativní. Mladé listy jsou zbarveny do fialova.

Číst dál...

Myrta japonská patří do velké rostlinné čeledi Myrtaceae s přibližně 3000 druhy, jejichž původním domovem jsou převážně středomořské oblasti. U nás je myrta rozšířená jen jako pokojová rostlina. Jako hrnková rostlina dorůstá do velikosti okolo 60 – 70 cm. Kvete dlouho od konce června do pozdního léta. Malé květy voní sladce a aromaticky. Rostlina nemusí mít příliš teplé stanoviště, během léta jí prospívá pobyt venku.

Číst dál...

Myrta patří do velké rostlinné čeledi Myrtaceae s přibližně 3000 druhy, jejichž původním domovem jsou převážně středomořské oblasti. U nás je myrta rozšířená jen jako pokojová rostlina. Jako hrnková rostlina dorůstá do velikosti okolo 60 – 70 cm. Kvete dlouho od konce června do pozdního léta. Malé květy voní sladce a aromaticky. Rostlina nemusí mít příliš teplé stanoviště, během léta jí prospívá pobyt venku.

Číst dál...

Muraja - je to dekorativní nízký velmi hustý keřík s drobnými lístečky tmavozelené barvy. Muraja má bílé kvítky, kterými je posetá celá rostlina. Květy rozkvétají postupně a intenzívně voní jako citrusy. Keřík kvete několikrát za rok. Po odkvětu tvoří červené bobule, které rovněž působí velmi dekorativně. Pro obsah olejů mají nahořklou chuť, podobnou nakládaným olivám. Sušené plody jsou součástí indického koření „kari“.

Číst dál...

Mučenky jsou tropické liány, které u nás můžeme pěstovat v bytech, nebo v zimních zahradách. Mučenkám nejlépe vyhovuje těžká, jílovitá zemina ze zahrádky. V kupovaných substrátech mučenky dobře rostou, ale málo nakvétají. Přesazujte je každoročně do květináče vždy o 2-5 cm většího. Od jara do podzimu je nutno přihnojovat každých 14 dní kombinovaným hnojivem na muškáty.

Číst dál...

Moruše černá a moruše bílá - na našem území se tyto rostliny pěstují už po staletí, jsou to teplomilné stromy, proto jim vyhovují teploty, které neklesnou pod -18°C. Nejlépe jim vyhovují výhřevné, dostatečně propustné půdy (zahradnický substrát smíchaný s kvalitním kompostem). Nesnášejí přemokření. V prvních letech výhonky u této rostliny stříháme, v dalších letech necháme stromkům volnější růst a korunku prosvětlujeme jen občas.

Číst dál...

Mochyně se v našich podmínkách pěstuje nejčastěji jako jednoletá rostlina, podobně jako rajčata. Rostlinu sázíme do propustné, humózní půdy s dostatkem vláhy. Přes léto je vhodné rostlinu přihnojovat. Pokud chcete mochyni pěstovat jako trvalku můžete ji vsadit do květináče, přes léto nechat venku na slunečném stanovišti a na zimu uklidit do místnosti, kde nemrzne.

Modřínům prospívá slunné nebo polostinné místo. Sází se do mírně kyselé, propustné půdy s dostatkem živin. Modříny nesnáší dlouhodobé přemokření, proto je lepší volit stanoviště, kde se nedrží dlouhodobě voda. Rostlina je plně mrazuvzdorná (cca do -30°C). Pokud se rozhodnete rostlinu pěstovat v nádobě je vhodné rostlinu i s květináčem zapustit do země nebo květináč obalit polystyrenem, aby nevymrzly kořeny.

Rostlina se pěstuje jako pokojová a nejlépe se jí daří na východním okně. Sázíme ji do klasického zahradnického substrátu a hnojíme univerzálním tekutým hnojivem na pokojové rostliny. Na zimu omezíme zálivku a přestaneme hnojit. Tato atraktivní rostlina se v našich podmínkách dožívá cca dvou let.

Medvědí česnek je oblíbený nejen v kuchyni. Jedná se o vytrvalou rostlinu s podzemní cibulí. Pěstuje se jako léčivá rostlina, zelenina nebo jen pro okrasu. Na začátku květu se konzumuje nať, později lze konzumovat cibulky. Rostlině se daří v polostinném a vlhkém prostředí, kde tvoří krásné květy, které mají intenzivní vůni. Rostlina většinou již v létě zatahuje do kořene a na jaře zase vyraší.

Číst dál...

Dionea, saracénie, rosnatka, láčkovka - Rostliny přesazujeme pouze do čisté rašeliny. Hmyz, který rostliny zachytí jim stačí jenom na přiživení!!! Proto je třeba je každých čtrnáct dní hnojit hnojivem bez obsahu vápníku (např. hnojivem určeným pro azalky). Celoročně udržujte rovnoměrně vlhký substrát. Používejte měkkou vodu bez vápna o pokojové teplotě.

Číst dál...

Martej myrtolistá pochází z Austrálie, kde roste většinou jako keř nebo menší stromek. V domovině dosahuje výšky 3 až 4 m. V našich podmínkách pěstovaná v květináči vyroste max. 1,5 m vysoká. Rostlina tvoří stále zelený keřík s drobnými lístky tmavě zelené barvy. Mladé výhonky mají nádech do červena. Květy jsou drobné bílé rostoucí v trsu.

Číst dál...

Maliníky můžeme vysazovat jako prostokořenné nebo kontejnerované sazenice. Před výsadbou si připravíme dostatečně velké díry, na jejichž dno můžeme přidat kompost nebo hnůj. Doplníme kvalitní zeminou nebo vsubstrátem smíchaným s kompostem. Prostokořenné sazenice před výsadbou namočíme na několik hodin do vody. U kontejnerovaných rostlin je vhodné rozrušit kořenový bal.

Číst dál...

Rostliny vysadíme do dobře připravené půdy. Ta by měla být řádně odplevelena, zejména od vytrvalých plevelů. Půdu můžeme vylepšit rašelinovým substrátem a dobrým kompostem. V době většího sucha je vhodné rostlinu několikrát zalít, případně přihnojit, čímž se podpoří růst. Již druhým rokem rostlina tvoří 2 - 4 výhony, dlouhé 3 - 4 metry. Na těchto výhonech pak vyrůstají plody.

Číst dál...

Sází se do propustné, humózní půdy s dostatkem vlhkosti. K zemině lze přimíchat i trochu rašeliny (1/3), měla by být mírně kyselá nebo neutrální. Rostlinám vyhovuje slunečné stanoviště, chráněné před větrem. Před zimou je vhodné k rostlině přihrnout hlínu nebo listí, aby byla chráněná před zimou.

Lísky sázíme do propustných, hlinitopísčitých půd s dostatkem vláhy a živin. Je to velmi odolný keř, který se přizpůsobí i horším podmínkám. Lísky jsou cizosprašné, proto musíme vysazovat alespoň dvě různé odrůdy. Pokud vysazujeme prostokořenné rostliny, tak je před výsadbou na několik hodin namočíme do vody a sestřihneme na 1/3.

Lipie se pěstuje jako přenosná rostlina, která vynikne zejména v závěsných květináčích. Listy této rostliny jsou sladké a dají se používat místo cukru. Od jara do podzimu ji můžeme pěstovat venku na slunečném místě a na zimu ji přemístíme do bytu, kde na světlém místě při minimální zálivce přezimuje ideálně při teplotě 8-10°C. Pěstuje se v propustné, neutrální zemině.

Solanum jasminoides, tj. lilek převislý pochází z Brazílie. Je to stále zelená rychle rostoucí převislá rostlina, která se v posledních letech těší velké oblibě. Rostlinu vysazujeme do běžně dostupného zahradnického substrátu nebo substrátu na balkónové rostliny a po zmrzlých mužích truhlík nebo závěsný květináč umístíme na slunné nebo polostinné místo.

Číst dál...

Aby Vám Krásnoplodka dělala radost dlouhou dobu je třeba ji sázet na slunné nebo polostinné stanoviště. Půdu vyžaduje neutrální, humózní propustnou. Starší rostliny dobře snášejí i delší dobu sucha a horší půdy. Krásnoplodka je mrazuvzdorná do -24°C, ale je vhodné před zimou kořeny zakrýt. Rostlina plodí na jednoletých výhonech, proto je třeba z jara staré a přemrzlé větve seříznout.

Kotvičník je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých, lodyhy jsou 10-60 cm dlouhé, chudě větvené, květy žluté. Léčivé látky jsou obsaženy v celé rostlině (nať). Přebytky rostliny je možno na zimu usušit – 1 lžička spolu s porcovaným čajem na 1 šálek. Rostlina se pěstuje ve volné půdě, v truhlíku nebo v květináčích o průměru asi 20 cm, v zahradnickém substrátu.

Číst dál...

Tymián: poléhavá rostlina existuje v několika variantách lišících se zbarvením a vůní. Vysazuje se do neutrální, propustné půdy na slunečné nebo polostinné stanoviště. Tymián je mrazuvzdorná rostlina, kterou lze pěstovat v zahrádce nebo v květináči jako přenosnou. Používá se na zvěřinu, do smetanových omáček i do polévek. Rostlina nemá ráda převodnění, takže při zalévání s vodou spíše šetříme. 

Šalvěj: Je jedna z nejhodnotnějších léčivých a kuchyňských bylin. Dekorativní polokeř dorůstá 30 až 50 cm a modrofi alově, někdy také bíle kvete. Šalvěj vysazujeme na slunečné, teplé a před větrem chráněné místo - do hlinitopísčité, vápenité zahradní půdy. Kvete v červnu až v srpnu. Rostlina nemá ráda přemokření!

Číst dál...

Saturejka horská: Rostlina se pěstuje v klasickém zahradnickém substrátu na slunečném nebo polostiném místě. Rostlina je absolutně mrazuvzdorná. Je nenáročná na půdu a není nezbytně nutné ji ani hnojit. Těžko se množí řízkováním. V létě je vhodné ji více zelévat, jinak je to ale spíše suchomilnější keřík.

Rozmarýna: Je stále zelený keř, který blankytně modře kvete. Rozmarýnu sázíme do nepříliš těžké hlinitopísčité, humózní půdy a umístíme na výslunné, horké a před větrem chráněné místo. Kvete v květnu, červnu a po odkvětu můžeme rostlinu hluboce seříznout. V době vegetace nepotřebuje mnoho zálivky, ale nemá ráda úplné vyschnutí. Od března do srpna je vhodné 1× za měsíc přihnojit.

Číst dál...

Olivové koření: Rostlina se pěstuje v neutrální, propustné půdě (např. zahradnický substrát, substrát na bylinky, substrát pro pokojové rostliny) na slunečném nebo polostiném místě. Olivové koření je mrazuvzdorné do -17°C, proto se v našich podmínkách dá pěstovat venku pouze v teplejších oblastech a i v těchto oblastech doporučujeme rostlinu přikrýt chvojím nebo jinak chránit.

Číst dál...

Meduňka: Dá se pěstovat ve volné půdě nebo jako přenosná rostlina v květináči, kterou přes léto necháme venku. Rostlinu sázíme do neutrální, propustné půdy (klasický zahradnický substrát). Přes léto meduňku 1× 14 dní přihnojujeme. Kořeny meduňky jsou schopné bez problémů přezimovat a na jaře znovu obrazí. Meduňku před zimou ořežeme téměř až k zemi a můžeme posypat mulčovací kůrou, vrstvou listí nebo senem (aby nepromrzala). 

Máta argentinská: Tato máta v našich podmínkách nepřezimuje, proto je nutné ji pěstovat pouze jako přenosnou rostlinu v nádobě. Pěstuje se v zahradnickém substrátu na slunečném nebo polostiném stanovišti.

Máta (peprná, banánová, ananasová, jahodová, mandarinková, čokoládová, marokánská apod.): Tyto druhy mát můžeme pěstovat v zahradě nebo jako přenosné rostliny v květináčích. Jsou plně mrazuvzdorné. Pěstují se v neutrální půdě (zahradnický substrát, substrát na bylinky,…). Přihnojujeme 1× za 14 dní speciálním hnojivem na bylinky.

Majoránka vytrvalá: Pěstuje se v zahradnickém substrátu nebo substrátu na bylinky. Venku se pěstuje na slunečném, před větrem chráněném místě. Přes léto pravidelně přihnojujeme přírodními hnojivy. Rostlinu můžeme pěstovat celoročně v zahradě nebo jako přenosnou rostlinu. Pokud pěstujeme rostlinu v nádobě, zimujeme ji na zimu domů a pěstujeme ve světlé, chladnější místnosti nebo při pokojové teplotě a s omezenou zálivkou.

Číst dál...

Libeček: Rostlina bývala často pěstována v Podkrkonoší, proto je dostatečně otužilá a může  být celoročně venku (je schopná přezimovat). Pokud zahradu nevlastníte, můžete Libeček pěstovat v nádobě na světlém místě. Rostlina se vysazuje do neutrální, propustné půdy (zahradnický substrát, substrát na bylinky) na slunečné nebo polostiné stanoviště. Přes léto je vhodné rostlinu přihnojovat přírodními hnojivy.

Levandule: Sušené květy obsahují uklidňující, dezodorizační látky. Je to stále zelený polokeř dorůstající do výšky maximálně 60 cm. Květy jsou modrofialové. Levanduli vysazujeme na výslunné, sušší místo do vápnité, humózní zahradní zeminy. Kvete v červnu, červenci, často až do září. Po odkvětu ji můžeme pro zmlazení hluboko seříznout. Ve volné půdě ji na zimu přihrneme smrkovým chvojím nebo hlínou.

Číst dál...

Kari koření, smil italský: V našich podmínkách pěstujeme jako přenosnou rostlinu. Pokud byste ji přece jen chtěli vysadit do zahrady, musíte ji pěstovat jako jednoletou rostlinu nebo ji na zimu přesadit do květináče. Rostlina  se sází do neutrální, propustné půdy (substrát pro pokojové rostliny, klasický zahradnický substrát apod.) a pěstuje se na světlém, slunečném stanovišti. Pokud Kari koření pěstujeme přes zimu doma je nutné omezit zálivku. Rostlinu totiž často zlikviduje plíseň šedá.

Houbové koření: Rostlina se pěstuje v zahradnickém substrátu nebo v substrátu na bylinky. Tato bylinka není mrazuvzdorná, proto ji můžeme vynést ven pouze na konci jara, nechat ji venku přes léto a na podzim ji opět přenést do bytu a pěstovat na světlém místě s omezenou zálivkou.

Číst dál...

Estragon: Lze pěstovat v zahradě nebo jako přenosnou rostlinu v nádobě. Sází se do propustné, neutrální půdy (zahradnický substrát, substrát na bylinky) na slunečné nebo polostiné stanoviště. Estragon by v našich podmínkách měl přezimovat. Při pěstování v zahradě doporučujeme rostlinu na zimu přihrnout hlínou, chvojím nebo přikrýt netkanou textilií. Rostlinu je vhodné pravidelně přihnojovat přírodními hnojivy.

Česneková tráva: Tato vynikající bylinka má výrazné česnekové aroma. Rostlinu můžeme letnit, ale na zimu je nutné ji uklidit do bytu, kde dále roste. Není mrazuvzdorná. Nať můžeme sklízet po celý rok.

Cola koření: Sází se do neutrální, propustné půdy (např. klasický zahradnický substrát, substrát na bylinky) na slunném nebo polostinném stanovišti. Rostlinu lze pěstovat ve volné půdě nebo jako přenosnou rostlinu v nádobě.

Bazalka vytrvalá „African Blue“: Bazalku vysazujeme do humózní, neutrální půdy nebo do zeminy na bylinky a umístíme na slunné místo. Bazalka není mrazuvzdorná, proto ji na zimu přeneseme do bytu nebo do chladnější místnosti, kde pokračuje v růstu.

Ananasová šalvěj: Sází se do zahradnického substrátu nebo do substrátu na bylinky. V létě můžeme rostlinu vynést ven na slunečné stanoviště a před zimou ji uklidit. Bylinka není mrazuvzdorná. Zimujeme ji nejlépe jako muškáty v chladné, světlé místnosti.

„Strom pěti chutí“ neboli klanopraška čínská je vysoce odolná vůči mrazu - snese -30°C. Při výsadbě dejte pod rostlinu kvalitní kompost nebo zahradnický substrát. Je to liána takže nezapomeňte na oporu, po které poroste. Rostliny vyžadují dostatečnou zálivku. Je to rostlina světlomilná, ale je nutné zastínit kořeny, aby nedošlo k jejich přehřátí. Schizandra je dřevitá liána, má nevýrazné bílé květy a hroznovitá souplodí, která jsou tvořena až 40 bobulemi jasně červené barvy.

Číst dál...

Klanopraška je známa též pod názvem schizandra, klanopraška a strom pěti chutí. Rostlina je vysoce odolná vůči mrazu snese -30°C. Při výsadbě dejte pod rostlinu kvalitní kompost nebo zahradnický substrát. Je to liána takže nezapomeňte na oporu, po které poroste. Rostliny vyžadují dostatečnou zálivku. Je to rostlina světlomilná, ale je nutné zastínit kořeny, aby nedošlo k jejich přehřátí. Schizandra je dřevitá liána, má nevýrazné bílé květy a hroznovitá souplodí, která jsou tvořena až 40 bobulemi jasně červené barvy.

Číst dál...

Kiwi - známé exotické ovoce se začíná pěstovat i v našich podmínkách. Kiwi je opadavá liána, kterou je třeba pěstovat u opory (pergola, zeď, plot, kůl a jiné) a roste do velikosti 5 - 8 m. Rostliny se vysazují do propustné, mírně kyselé půdy (pH 5,5 – 6) na slunečné stanoviště. Liány je vhodné během vegetace pravidelně přihnojovat. Některé druhy jsou sice mrazuvzdorné, ale mladé jednoleté sazenice je však vhodné první rok po výsadbě na zimu přikrýt chvojím, slámou, listím apod. 

Číst dál...

Kdouloň je nenáročný stromek, který netrpí na choroby ani škůdce. Při výsadbě vybíráme slunné, chráněné stanoviště. Vysazujeme ji do humózní, propustné půdy. Půdní požadavky má podobné jako jabloně.

Kávovník je tropická stále zelená dřevina. Tvoří nízké keře nebo stromky s vodorovně rozloženými větvičkami. Květy jsou malé, bílé, sestavené ve svazečcích v paždí listů. Kvete až třikrát ročně. Plody jsou malé dužnaté bobule, při dozrávání tmavočervené s jedním, většinou dvěma popř. třemi semeny. Tato usušená a upražená semena jsou známá kávová zrna z obchodů. Mladé rostlinky kávovníku nutno dostatečně stínit, opatrně, ale pravidelně zalévat, zejména v létě vyžaduje vydatnější zálivku, nejlépe odstátou vodou.

Číst dál...

Kaštan jedlý lze s úspěchem pěstovat v teplejších oblastech naší republiky. Pokud jej chcete pěstovat ve výškách nad 400 m. n. m., tak musíte vybrat chráněné místo. Kaštany jsou velké stromy a musíme je tedy vysazovat s vědomím, že dorostou do relativně velké výšky. Roubované sazenice bývají dražší než semenáče, ale velmi brzo plodí a většinou bývají samosprašné.

Číst dál...

Pěstování kapary trnité v našich podmínkách není složité. Můžeme ji pěstovat celoročně v bytě, nebo přes léto venku. Při zimování v chladnu opadá většina listů, omezíme zálivku na minimum a na jaře sestřihneme. Vyžaduje lehkou propustnou půdu složenou ze zahradnického substrátu, do kterého přimícháme hrubý agroperlit nebo drcený polystyren. Přes léto 1× za 14 dní přihnojujeme univerzálním hnojivem.

Číst dál...

Kalmie širokolistá nebo Mamota širokolistá je odolný, mrazuvzdorný keř pocházející z Ameriky. Rostlině prospívá polostinné stanoviště a kyselá půda (lze použít i substrát na rododendrony). Kalmie lze na jaře hnojit hnojivy určenými pro kyselomilné rostliny. Kořeny Mamot jsou mělké, proto je vhodné dbát na to, aby byly ve stínu a nezaschly. Mladší, menší rostliny doporučujeme na zimu přihrnout vrstvou chvojí nebo listí.

Číst dál...

Kalísie je pokojová rostlina. Je světlomilná, ale více než přímé sluneční paprsky jí prospívá polostín. Od jara do podzimu lze rostlinu letnit. Protože není mrazuvzdorná, můžeme ji umístit ven, když pomine nebezpečí jarních mrazíků a na podzim ji včas přenést na stanoviště, kde teplota neklesá pod 10°C. Přezimujeme ji na světlém místě při pokojové teplotě.

Číst dál...

Josta - toto drobné ovoce nemá žádné zvláštní nároky na pěstování a plodí prakticky ve všech polohách. Pokud zakoupíme prostokořenné rostliny, tak jejich kořeny před výsadbou na dvě hodiny namočíme do vody. Prostokořenné sazenice se vysazují na jaře a na podzim. Kontejnerované sazenice můžeme sázet od jara až do zámrazu půdy. Pokud jsou sazenice hodně prokořenělé, tak nezapomeneme rozvolnit kořenový bal, aby se kořeny rozrůstaly do okolí.

Číst dál...

Jinan dvoulaločný, ginkgo (nesprávně ginko) biloba - tato prastará rostlina je zajímavá tím, že i když vypadá jako listnatý opadavý strom, tak patří mezi jehličnany. Pěstuje se v zahradách jako okrasný strom, který nemá žádné specifické nároky na pěstování. Při výsadbě je třeba volit místo s ohledem na to, že dorůstá celkem velkých rozměrů.

Číst dál...

Tato pozoruhodná léčivá rostlina patří do čeledi Cucurbitaceae – tykvovité, pocházející z hor jižní Číny, ale roste také v Thajsku a Japonsku. Díky svým léčivým účinkům si vysloužila názvy jako „rostlina nesmrtelnosti, zázračná bylina nebo bylina dlouhověkosti“. Při sčítání obyvatelstva v Číně bylo zjištěno, že v oblastech, kde se pravidelně pije čaj z této rostliny žije nejvíce lidí starších 100 let.

Číst dál...

Jedle se vysazují do mírně kyselé, propustné zeminy nebo do substrátu na jehličnany na slunné nebo polostinné stanoviště s dostatkem vláhy.

Jasmín pustoryl patří mezi nenáročné rostliny. Sází se do neutrální, propustné zeminy na slunné nebo polostinné stanoviště. Keř je dokonale mrazuvzdorný. Pokud je nutné rostlinu zastřihnout, řez se provádí po odkvětu. Řezem se odstraňují staré, poškozené větve, na kterých květy už odkvetly.

Velmi odolná, popínavá pokojová rostlina, která při nepatrné péči dlouho vydrží. Rostlina vyžaduje světlé stanoviště a běžnou pokojovou teplotu. V létě můžeme rostlinu umístit ven do polostínu. Velice dobře se ji daří v běžném zahradnickém substrátu. Od jara do podzimu pravidelně jednou týdně přihnojujeme. Mladší rostlinky každý rok přesazujeme, starší rostliny po delší době (1× za dva roky). Je důležité, aby zemina neprosychala.

Číst dál...

Tato rostlina nemá nic společného s nepravým jasmínem - Pustorylem, který se pěstuje u nás na zahrádkách. Jasmín je zvláštní tím, že v létě roste jako keřík a v zimě jako liána. Listy jsou zelené, neopadavé na krátkém řapíku. Květy jsou bílé, silně vonné, zejména večer. Tvoří se na konci větévek, vždy několik pohromadě. Nepravidelně nebo liánovitě rostoucí větévky můžeme sestřihnout, aby měl keřík pěkný tvar.

Číst dál...

Jalovec není náročný na půdu ani na stanoviště. Postačí si s propustnou půdou (speciální substrát na jehličnany) a slunným stanovištěm nebo polostínem.

Jakon je o vytrvalá bylina, v našich klimatických podmínkách jednoletá. Rostlina dosahuje výšky  až 2 metrů. Lodyhy jsou čtyřhranné a hojně olistěné vstřícnými listy sytě zelené barvy. Výjimečně se na vrcholech lodyh objevují drobné žluté až oranžové květy. Plodem jsou nažky, které se u nás tvoří minimálně. Rostlina se pěstuje hlavně pro jedlé hlízy.

Číst dál...

Jahody frigo (chlazené) - sazenice jahod se v poslední době stávají nejčastějším a nejspolehlivějším způsobem vysazování jahod. Jedná se o na podzim vyorané, silné jahodové sazenice, které jsou zbavené listí a uskladněné v chladírnách při teplotě okolo -2°C. Tyto sazenice se dají v našich podmínkách vysazovat od konce března až do konce června, případně i později.

Číst dál...

Ibišek syrský - tento keř roste do velikosti 2 – 3 m a lze ho dle potřeby tvarovat řezem. Aby ibišky hojně kvetly potřebují slunečné, dobře chráněné stanoviště. Vhodné jsou propustné půdy s dostatkem humusu. Kvetou od června do září. Během vegetace pravidelně přihnojujeme, ale jen do konce srpna, aby výhony mohly do zimy vyzrát. Řez pak provádíme na jaře, když začnou rašit.

Ibišek americký, bahenní a velkokvětý - tyto rostliny přezimují pouze v kořenech a nadzemní část tedy na podzim usychá. Před příchodem silných mrazů doporučujeme kořeny zakrýt chvojím nebo větší vrstvou listí. Na jaře seschlé výhony ostříháme a jakmile rostliny začnou z kořenů obrážet, tak je přihnojíme univerzálním hnojivem. V chladnějších polohách většinou raší až po polovině května.

Číst dál...

Ibišky slouží k výzdobě interiérů především v letních měsících. Sázíme je do zahradnického substrátu. Od února do září přihnojujeme vícesložkovými hnojivy. Abychom vypěstovali silné a dobře rozvětvené rostliny, je třeba ibišky v únoru hodně ostříhat. Při silném slunečním úpalu ibišky lehce přistíníme. Pro vytvoření poupat a potom v době květu vyžadují dostatek světla.

Číst dál...

Hořcový stromek - je to atraktivní keřík nebo stromek, který je po celé léto posetý nádhernými, modrými květy. Rostlinu přesaďte do klasického zahradnického substrátu do květináče o průměru alespoň 15 cm. Každý další rok přesazujeme do květináče o 3 - 5 cm většího. Rostlinu můžeme bez problému také po celý rok tvarovat řezem, krásně obráží i po hlubokém seříznutí, které provádíme každý rok v únoru.

Číst dál...

Granátovník je v našich podmínkách je cennou pokojovou nebo přenosnou rostlinou (přezimování v interiéru). Je především velmi dekorativní svým listem a květem. Doba kvetení je dlouhá. Má spoustu svítivě, šarlatově červených květů a poskytuje dobré ovoce. Květy mají v průměru 4 – 5 cm. Granátovník na zimu opadává. Opadnutím listů končí vegetace. Raší brzy na jaře.

Číst dál...

Granátovník je v našich podmínkách je cennou pokojovou nebo přenosnou rostlinou (přezimování v interiéru). Je především velmi dekorativní svým listem a květem. Doba kvetení je dlouhá. Má spoustu svítivě, šarlatově červených květů a poskytuje dobré ovoce. Květy mají v průměru 4 – 5 cm. Granátovník na zimu opadává. Opadnutím listů končí vegetace. Raší brzy na jaře.

Číst dál...

Granátové jablko neboli granátovník je v našich podmínkách je cennou pokojovou nebo přenosnou rostlinou (přezimování v interiéru). Je především velmi dekorativní svým listem a květem. Doba kvetení je dlouhá. Má spoustu svítivě, šarlatově červených květů a poskytuje dobré ovoce. Květy mají v průměru 4 – 5 cm. Granátovník na zimu opadává. Opadnutím listů končí vegetace. Raší brzy na jaře.

Číst dál...

Pupečník neboli gotu kola je to plazivá – půdopokryvná rostlina. Pokud se objeví květy, tak jsou drobné, zelené a později tmavě červené barvy. Pupečník není mrazuvzdorný, a proto jej u nás pěstujeme jako pokojovou nebo přenosnou rostlinu. Jako substrát postačí klasický zahradnický substrát. Přihnojovat můžeme jakýmkoliv kapalným univerzálním hnojivem.

Číst dál...

Fíkovníky, tj. smokvoně patří mezi nejodolnější subtropické rostliny. Jeho výhodou je, že se dá pěstovat i v květináčích, nebo ve větších nádobách. Rostliny v nádobách přes léto  umístíme na slunném místě venku a v zimě uchováme v chladné, možno i tmavé místnosti, např. sklepě. Je to opadavá rostlina, takže v zimě, kdy nemá listy, může být i v úplné tmě. Starší rostliny jsou mrazu odolné, protože mají vyzrálé dřevo. Stačí je chránit jako růže, zahrnout hlínou a přikrýt chvojím, když se vám stane, že rostlina omrzne, z kořenů vyraší vždy nové, rovněž plodonosné pruty.

Číst dál...

Fejchoa patří k subtropickému ovoci, které se k nám nedováží, neboť nesnáší delší přepravu. V domovině dorůstá do výšky až 3 m. Květy jsou bílé až načervenalé, asi 30 mm velké, plátky jsou masité, sladké a jedlé . Připravuje se z nich velmi chutný salát. Plodem je vejčitá bobule, asi 50-70 mm veliká o hmotnosti 15-50 g. Podle zralosti je barvy tmavozelené až žlutozelené. Slupka je kožovitá. Dužnina plodu je bílá aromatická, vůní připomínající jahody.

Číst dál...

Blahovičník neboli eukalyptus obsahuje ve všech částech silici nazývanou eukalyptol nebo cineol. Eukalyptová silice se používá na inhalování při astma a při zápalech horních cest dýchacích. Přidává se do různých mastí proti revmatickým bolestem, nebo se listí nakládá do lihu, kde se nechá vyluhovat 2-3 měsíce a potom se
tekutinou natírají revmatická místa.

Číst dál...

Durman je impozantní rostlina s překrásnými květy, které se v našich podmínkách pěstují jako přenosné. Na jaře sazenice zasadíme do květináče o průměru minimálně 20 cm. Jako zemina postačí běžně prodávaný zahradnický substrát. Důležité je přihnojování rostlin během vegetace hnojivem s vyšším obsahem fosforu a nižším obsahem dusíku (např. hnojivo na balkonové rostliny).

Číst dál...

Dříny jsou opadavé keře rostoucí do velikosti 2-4 m, ale dají se tvarovat řezem. Sází se do propustné, neutrální půdy na slunce nebo do polostínu. Ve vyšších polohách je vhodné rostliny vysazovat na chráněné stanoviště. Roubované rostliny kvetou již druhým rokem po výsadbě, na rozdíl od semenáčů, které plodí později a nemají tak kvalitní plody.

Čajovník je stálezelený subtropický až tropický keř. Plody jsou dřevnaté trojpouzdré tobolky s jedním až třemi hnědými semeny. Květy opylují hlavně včely, v bytě je nutné opylení provést vatou nebo štětečkem. Čajovník kvete na podzim a celou zimu. Rostliny mají dvě zřetelně odlišné periody růstu. Jarní perioda růstu je v květnu a letní koncem července a srpna.

Číst dál...

Cypřiš nebo cypřišek pokojový - rostlina svěže zelené barvy s citrónovou vůní. Cypřiš vyžaduje půdu složenou z rašeliny, kompostu a hrubšího písku. Rostlina nesnáší rosení! Je důležité mu zajistit dostatek světla a pravidelnou zálivku. Rostlina nevyžaduje přímé sluneční paprsky. Hnojíme pravidelně během vegetace dvakrát za měsíc, abychom zaručili jeho svěží zelenou barvu univerzálním hnojivem.

Číst dál...

Clematis sázíme na slunné, před větrem chráněné místo. Ideální pro výsadbu je místo, kde nadzemní část je na slunci a kořeny jsou ve stínu. Potřebuje vydatnou zálivku. Rostlině vyhovuje neutrální, propustná, humózní půda. Je to popínavá rostlina a proto vyžaduje oporu. Pokud na jaře i přesto, že je zalitý, začíná vadnout, tak je nutné provést zálivku Previcurem. Za Vaší péči se Vám každoročně odvděčí záplavou nádherných květů.

Citronová verbena v našich podmínkách nepřezimuje, proto se pěstuje jako přenosná rostlina v květináči nebo jiné nádobě. Rostlinu sázíme do substrátu pro pokojové rostliny nebo do jiné propustné půdy bohaté na živiny. V době vegetace přihnojujeme 1× 14 dnů přírodním hnojivem. Ideálním stanovištěm je slunečné nebo polostiné místo. Rostlinu můžeme na léto přenést ven a nechat celé léto na zahradách, balkonech nebo terasách.

Číst dál...

Citrónová tráva - na jaře rostlinu přesadíme do většího květináče. Použijeme klasický zahradnický substrát. Po 15. květnu můžeme dát rostlinu ven na slunečné místo. Hnojíme univerzálním hnojivem 1× za 14 dní. Na zimu rostlinu umístíme do chladnější světlé místnosti (cca 18°C). Rostlina se dá množit dělením trsů. Používá se v čínské kuchyni, ale i k přípravě čajů

Číst dál...

Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník, citroník, mandarinku, grapefruit, cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích, kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených.

Číst dál...

Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník, citroník, mandarinku, grapefruit, cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích, kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených.

Číst dál...

Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník, citroník, mandarinku, grapefruit, cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích, kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených.

Číst dál...

Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník, citroník, mandarinku, grapefruit, cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích, kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených.

Číst dál...

Cibule zimní - rostlina je plně mrazuvzdorná. Sází se do propustné, humózní půdy na slunné nebo polostíne stanoviště. Čím častěji budeme nať sklízet, tím bude rostlina bohatší.

Canna se sází do klasického zahradnického substrátu. V našich podmínkách rostlina nepřezimuje, takže ji můžeme nechat přes léto venku, ale na zimu se musí uklízet nebo pěstovat celoročně jako pokojovou rostlinu. Ve vegetačním období je vhodné rostlinku 1×14dní přihnojovat univerzálním hnojivem.

Buddleja patří mezi opadavé, odolné keře, které lze pěstovat ve volné půdě nebo v nádobě. Keř se sází do humózní, propustné půdy (zahradnický substrát) na slunečné nebo polostinné stanoviště. Rostlina je plně mrazuvzdorná. Keř je vhodné seříznout na jaře (únor/březen) zhruba na 30 cm. Tímto řezem zařídíte, aby keř bohatě kvetl.

Rostlina tvoří plazivý keřík se štíhlými plazivými výhonky, až jeden metr dlouhými. Plody jsou jedlé, vhodné k nakládání jako lesní brusinky, ještě sladší budou po přejití prvním mrazem. Brusinka se musí pěstovat zásadně na kyselých půdách. Nejvhodnější je udělat pro každou sazenici jamku 30 × 30 × 30 cm a naplnit ji rašelinou nebo speciálním substrátem na borůvky a brusinky.

Číst dál...

Brahmi je léčivá, půdopokryvná rostlina, která kvete drobnými, bílými až světle modrými kvítky. Brahmi se pěstuje jako pokojová rostlina, kterou lze letnit. Snáší slunce i polostín a pěstuje se v neutrální, propustné zemině (zahradnický substrát). Potřebuje vydatnou zálivku a doporučuje se hnojit přírodními hnojivy nebo hnojivy na bylinky. Atraktivně působí v závěsných květináčích.

Bougainvillea - rostliny se sází do kvalitního kompostu, zahradnického substrátu nebo substrátu pro pokojové rostliny. Mladé rostliny přesazujeme každý rok. Starší rostliny 1× za 2 roky, ale je nutné vyměnit alespoň horní vrstvu zeminy. Nádoby musí mít kvalitní drenáž. Rostlinu pěstujeme přes léto venku na sluníčku. V době růstu vydatně a pravidelně zaléváme.

Číst dál...

Borůvka Kanadská, chocholičnatá, zahradní, hroznovitá nebo také americká. Jsou různé názvy, které označují jeden a ten samý druh borůvek. Tento druh borůvek má na rozdíl od různých náhražek jako zimolezy a muchovníky znamenitou chuť a aroma. Patří mezi nejvyhledávanější ovoce zejména mezi dětmi. Plody borůvek právem zařazujeme mezi nejzdravější ovoce.

Číst dál...

Batáty se pěstují pro jedlé kořenovité hlízy. Mladé výhonky a listy se upravují jako salát. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi produkující bílou nahořklou tekutinu, která po promytí vodou nebo projitím varem mizí. Hlízy, které můžete znát pod názvem sladké brambory se konzumují čerstvé, vařené i pečené. Rostlinu přesaďte do velkého květináče a dejte na léto ven nebo do foliáku.

Číst dál...

Banánovníky jsou vhodné pro pěstování v bytech. V našich podmínkách kvetou a plodí 3. rokem. Květenství vyrůstá ze středu listů. Banánovník po odplození uhyne, ale z kořenů vyroste několik odnoží. Ty, je možné oddělit a pokračovat v pěstování. Pokud se objeví odnože už během růstu, tak je odstraníme, aby nevysilovaly hlavní rostlinu. Od jara do podzimu pravidelně přihnojujeme 1× týdně nejlépe tekutým univerzálním hnojivem.

Číst dál...

Tato převislá forma bambusu je vhodná do každého bytu. Rostlina vyžaduje dostatek světla (panašovaný kultivar při nedostatku ztrácí žíhání na listech), pravidelnou zálivku a přes léto 1× za 14 dní přihnojování univerzálním hnojivem. Každý rok na jaře je vhodné rostlinu přesadit – postačí běžně prodávaný zahradnický substrát nebo substrát na pokojové rostliny. Rostlinu můžete v případě potřeby zastřihnout.

Balkónová kopretina je jedna z nejoblíbenějších rostlin poslední doby. Tento kompaktní, nízký keřík dorůstá 50 až 100 cm. Vysazuje se do běžného zahradnického substrátu a pěstuje se na světlém místě. Kvete téměř celý rok, zvláště, když se včas odstraní odkvetlé květy a zasychající listy. V době vegetace vyžaduje hojnou zálivku a každý týden, do konce srpna přihnojení hnojivem s vyšším obsahem fosforu (hnojiva na balkonové květiny).

Číst dál...

Balkónový jahodník (např. Maranell) je vhodný zejména pro pěstování na balkóně, v truhlíku nebo v závěsných květináčích. Je to opravdu první jahodník, který vytváří dlouhé šlahouny, které spolehlivě plodí celou sezonu. Pěstování je velmi jednoduché. Pěstujeme jej nejlépe v závěsném květináči o průměru alespoň 20 cm. Jako zemina postačí běžně prodávaný zahradnický substrát nebo speciální substrát na jahody, do kterého přimícháme hnojivo PLANTACOTE nebo OSMOCOTE, které uvolňuje živiny po dobu 6 měsíců.

Číst dál...

Tyto rostliny byly vyšlechtěny pro pěstování v nádobách. Pěstování není náročné, ale je nutné dodržet několik zásadních věcí. Rostlinu vždy na jaře (únor) přesadit do většího květináče nebo alespoň vyměnit zeminu ve stávající nádobě. Postačí klasický zahradnický substrát. Broskvoně a nektarinky je vhodné v době kdy se nalévají pupeny a po odkvětu ošetřit přípravkem proti kadeřavosti (Delan, Champion,…).

Číst dál...

Tento málo známý ovocný strom lze pěstovat v našich podmínkách a kvalita jeho plodů je zcela srovnatelná s nejkvalitnějším tropickým ovocem. Asimina je velmi přizpůsobivý strom, nejlépe se mu daří na vlhčích, na humus a živiny bohatých půdách. V době vegetačního klidu snese mráz -22 °C. Rašení je pozdní, proto uniká i pozdním jarním mrazíkům. Dřevina není náročná na řez. Roubované kultivary samy tvoří pravidelnou korunu s plodným dřevem.

Číst dál...

Arbutus je stále zelený keř, který pěstujeme v drenážové, výživné, písčitojílovité zemině, která může být i vápenitá. Přes léto přihnojujeme 1× za 14 dní univerzálním hnojivem. Snese teploty až 45 °C a pokles krátce až na -8°C. Přes zimu snáší studený sklep, ale i vytápěný pokoj, přičemž nemá vysoké nároky na světlo. Plody jsou malé kulovité bobule 2-3 cm velké, ve zralosti karmínově červené.

Číst dál...

Druh Aronia melanokarpa je u nás nejčastěji zastoupen odrůdou „Nero“, vyšlechtěnou V. I. Mičurinem. Není náročný na půdu a klima. Roste a plodí i v horších půdách a nepříznivých klimatických podmínkách. Nástup plodnosti je velmi časný, vysoký a pravidelný. Keř roste do výšky asi 1,5 m, má kulovitý tvar a je středně hustý. Uplatní se také jako plotový a krycí keř.

Číst dál...

Araukárie je dekorativní pokojový jehličnan, který pěstujeme v běžném zahradnickém substrátu. Rostlinu přesazujeme v březnu. Během vegetace přihnojujeme tekutým univerzálním hnojivem. Dobře přezimuje při teplotě okolo 10°C ve světlé místnosti. V zimě omezíme zálivku na minimum.

Je to vytrvalá rostlina s nádhernými květy, která se dá s úspěchem pěstovat v každém bytě. Na suchém, chráněném místě přezimuje i venku ve volné půdě. V bytě stačí trochu světla u okna. Snáší ústřední topení. Vhodná půda pro pěstování angínovníku neboli Belamcandy je zahradnický substrát. Tato rostlina je známá především svojí léčivou silou. Mladé listy obsahují léčivé glykosidy.

Číst dál...

Rostlinu pěstujeme celoročně při pokojové teplotě na světlém místě. Vyžaduje mírnou zálivku, nejlépe přímo do růžice. Přesazujeme každý rok na jaře do květináče jen o málo většího a odstraňujeme zaschlé listy. Přesazuje se do neutrální zeminy, do které přidáme 30% písku a na dno květináče dáme drenážní vrstvu hrubého písku. Ananas přihnojujeme 2× měsíčně tekutým hnojivem na pokojové rostliny. V našich podmínkách netrpí škůdci. Nejčastější příčina úhynu je dlouhodobé přemokření.

Muchovník, tj. amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě je pěstován v mnoha odrůdách na plantážích Roste asi do 2 m výšky. Může se též zapěstovat jako stromek. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě, chorobám a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a každoročně dozrává. V zimě snese i -40°C. Vysazené rostliny začnou plodit již 3. rok po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40-50 let.

Číst dál...

Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě je pěstován v mnoha odrůdách na plantážích Roste asi do 2 m výšky. Může se též zapěstovat jako stromek. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě, chorobám a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a každoročně dozrává. V zimě snese i -40°C. Vysazené rostliny začnou plodit již 3. rok po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40-50 let.

Číst dál...

Aloe jsou nenáročné, pokojové rostliny. Přesazujeme nejlépe na jaře do květináče o cca 5 cm většího, do běžného zahradnického substrátu s přídavkem písku a pěstujeme na světlém stanovišti. Od jara do podzimu přihnojujeme jednou za 14 dní univerzálním tekutým hnojivem. V zimním období omezíme zálivku na minimum. Rostlina nesnáší dlouhodobé přemokření.

Číst dál...

Pnoucí liána, kterou můžete vysadit k plotu, k pergole nebo k jiné opoře. Rostlinu sázíme do mírně kyselé půdy a pěstujeme na slunečném nebo polostínem místě. Po několika letech se nám odvděčí atraktivními plody, které mohou někomu připomínat chuť čokolády. Pokud je třeba rostlinu sestřihnout, učiníme tak na jaře.

Acerola je dekorativní rostlina, která poskytuje nejen krásnou dekoraci, ale i užitek. Roste jako keř nebo nízký stromek a v našich podmínkách se pěstuje jako pokojová rostlina. Pro své ohebné větve se stala oblíbenou rostlinou pro bonsajové pěstování a tvarování. Květy jsou růžovo-červené ve svazečcích. Červené plody se objeví třetím až čtvrtým rokem. Dužnina je šťavnatá s mimořádně vysokým obsahem vit. C a minerálů.

Číst dál...

Abutilon je keřík s neopadavými, dlaňově laločnatými, hladkými listy. Ve vhodných podmínkách kvete po celý rok. Květy jsou velké a tvarem připomínají  zvonky. Rostlina se pěstuje v bytě při pokojové teplotě, v neutrální, propustné půdě. Může se letnit, což rostlině velmi prospívá. Ideální teplota pro přezimování je 10-18°C, při které dále kvete, ale postačí mu i 5°C.

Číst dál...

Napadení bylinek nemocemi nebo škůdci je vždy nepříjemné. Můžete s nimi bojovat biologickými postřiky jako je např. kopřivová jícha, výluh z tabáku, přesličkový výluh, rebarborový výluh ad. a nebo můžete využít chemické postřiky. Seznam přípravků pro napadené rostliny je zde.

Číst dál...

Bylinky ze supermarketu pěstováníChcete si doma začít dělat saláty, a do nich použít čerstvé bylinky. Jenže si zatím žádné nepěstujete, tak se po hrníčkových bylinkách, tedy čerstvých bylinkách v květníku, rozhlížíte v letácích supermarketů. Projíždíte Lidl leták nebo leták Kaufland a plánujete jejich výhodný nákup za ty nejlepší ceny. Jenže, jak je to vůbec s jejich složením, jak byly pěstované a co vám mohou přinést? Jsou vůbec zdraví prospěšné?

Číst dál...

rozmnozeni levandule rizkovanim postup navod aneb nekupujte drahou levanduli rozmnozte si ji sami doma 2Řízkování patří mezi vegetativní způsoby množení. Takto získané rostliny si zachovají všechny vlastnosti charakteristické pro daný kultivar (vzrůstnost, barva listů i květů, odolnost vůči chorobám, schopnost přezimování) a navíc jsou přivyklé na naše podmínky. Lépe koření řízky z mladších rostlin a rostlin množených řízkováním.

Číst dál...

jak pestovat cesnek medvedi z cibulek nebo seminek doma na zahradce balkone postup navod co ma rad a co nePěstování medvědího česneku je snadné a nenáročné, lze ho množit jak semeny, tak cibulkami. Výsadba je nejvhodnější v období od května do listopadu. Cibulky i semena je třeba sázet po více kusech (5-10 ks) u sebe. Medvědí česnek má rád stinná a vlhká místa na severní straně. Nejlepší místo je polostinné, v blízkosti opadavých keřů a stromů. Při sadbě cibulek je třeba kořeny zarovnat na délku kolem 3-4 cm. Cibulky sázíme cca 5 cm pod povrch zeminy, tj. tak aby nad vrcholem cibulky bylo asi 5cm zeminy. Semínka vysejte do hloubky asi 1 cm do země.

Číst dál...

nemoci rostlin nejcastejsi priciny vadnuti kvetin v kvetinaci v domacnosti 2Pokud pěstujete bylinky doma, můžete se z nevědomosti dopustit celé řady chyb. Nejčastější jsou přelévání, zaschnutí, nedostatek světla, nadbytek slunečního světla (spálení), nekvalitní voda, nevhodná teplota, příliš suchý vzduch, škůdci, infekční choroby rostlin (bakteriální a houbové), nedostatek výživy a příliš malá nádoba, ve které rostlinu pěstujete. 

Číst dál...

domaci pestovani spenatu postup navod informaceŠpenát v létě vybíhá do květu, proto se pěstuje brzy na jaře nebo na podzim. Semínka vyséváme od března do dubna, pro podzimní sklizeň od poloviny srpna až do října. Lístky odstříháváme nůžkami, kořínky necháme v zemi, kde poslouží jako přirozené hnojivo na zlepšení stavu půdy. Obsahují totiž spoustu saponinů, které podporují schopnost rostlin získávat z půdy živiny. Při pozdním (říjnovém) výsevu rostlinky poslouží jako přirozený pokryv půdy, kterou skvěle připraví na jaro.

Číst dál...

zazimovani bylin bylinek bylinkove zahrady zpracovani bylin pred zimouMáte na zahradě či na balkoně byliny, a nevíte, jak se o ně přes zimu postarat, aby ji v pořádku přežily? Zatímco jednoletky zpracujete, méně odolné dvouletky a trvalky budou potřebovat vaši pomoc. Nějakou bylinku pěstuje snad každý – kdo nemá zahradu, vystačí s několika květináči. I v nich se totiž většině druhů daří. Používají se jako koření, do salátů, v léčitelství i k barvení tkanin.

Číst dál...

rymovnik molice pestovani doma vyuziti v kuchyniRýmovník, kubánské oregano (latinsky plectranthus amboinicus) je z botanického hlediska jen krátce žijící polokeř se sukulentními listy velkými jako dlaň a malými bělorůžovými květy. Pro amatérské zahrádkáře a kuchaře představuje aromatickou, ale také poněkud tajemnou rostlinu. V obchodech a v literatuře se objevuje rovněž pod synonymy Coleus amboinicus a Solenostemon amboinicus, Němci mu řík a jí španělský tymián, indický brutnák nebo mexické oregano.

TUTO ŽIVOU BYLINKU CELOROČNĚ PRODÁVÁME ZA 40 Kč - INFORMACE ZDE

Číst dál...

pelargonie muskat pestovani doma kucharske recepty s pelargoniiVonné pelargónie (muškáty) pocházejí z jižní Afriky. V 17. století přivezli botanikové první exempláře do Holandska. Odtud se rozšířily tyto hezky vonící rostliny do celé Evropy. Až do konce 18. století byly ve sbírkách znalců a jejich milovníků zastoupeny výhradně plané formy rostliny. Teprve v 19. století se začalo s křížením různých druhů.

Číst dál...

mata pestovani doma kucharske recepty s matouMáta (mentha) - do tohoto rodu náleží zhruba 15 různých druhů a celá řada hybridů, všechno jsou to vytrvalé aromatické rostliny, vyskytující se především na severní polokouli v Evropě, Asii a v Africe. Pěstují se a šlechtí kvůli své vůni a chuti. Máty mají sklon k živelnému tvoření kříženců, to znamená, že se mezi sebou kříží nejrůznější druhy a vznikají stále nové formy,  které se dají jen těžko určit.

TUTO ŽIVOU BYLINKU NA JAŘE, LÉTĚ A NA ZAČÁTKU PODZIMU PRODÁVÁME ZA 40 Kč - INFORMACE ZDE

Číst dál...

potocnice lekarska pestovani vyuziti v kuchyni receptyPotočnice lékařská - latinsky rorippa nasturtium aquaticum. Velmi dekorativní rostlina, jinak nazývaná též řeřicha potoční, rukev nebo vodní chren, roste divoce v tekoucích čistých vodách. Známá je především ve Velké Británii, kde ji s oblibou přidávají do sendvičů. V Německu (ani v Česku) zatím tolik známá není, přestože je velmi zdravá a chutná.

TUTO ŽIVOU BYLINKU NA JAŘE, LÉTĚ A NA ZAČÁTKU PODZIMU PRODÁVÁME ZA 50 Kč - INFORMACE ZDE

Číst dál...

bazalka pestovani vyuziti v kuchyni receptyBazalka - latinsky ocimum basilicum. Nezaměnitelné aroma, svěže zelené listy a nepatrné náklady na ošetřování vyzvedly bazalku v posledních desetiletích mezi naše nejoblíbenější bylinky. Pro mnohé z nás samozřejmě představuje jednu z typických vůní středozemské kuchyně. Do české kuchyně pronikla tato královská bylina - jak zní je jí starší název, odvozený od řeckého slova basilikos, královský - v souvislosti s nadšením pro všechno, co má co společného s Itálií, v druhé polovině minulého století.

TUTO ŽIVOU BYLINKU NA JAŘE, LÉTĚ A NA ZAČÁTKU PODZIMU PRODÁVÁME ZA 30 Kč - INFORMACE ZDE

Číst dál...

pestovani bylinek doma na parapetu balkone ci v zimni zahrade co rostlinam vadi a vyhovujeObecně lze říci, že nejsilněji se na růstu rostlin projevuje vliv nedostatku světla od listopadu do února. Ten, kdo by chtěl zahradničit v souladu s přírodou a upustil by od dodatečného zdroje světla, musel by se smířit s tím, že většina rostlin v této době zredukuje svůj růst nebo jej zastaví. Řada rostlin původem z mírných zeměpisných šířek a dokonce ze středomořských zemí nemá ráda v zimě teplo. Z toho důvodu není příliš vhodné pěstovat v bytě mátu, levanduli či tymián. Proti tomu se dobře daří rozmarýně. 

Číst dál...

domaci pestovani bylinek vyhody proc si pestovat bylinky sami doma 2Tento text je určen všem těm, kdo chtějí zahradničit nehledě na roční období, a není jim lhostejné, jak se daří jejich chráněnkám na balkonu, okenním parapetu či terase, přestože je to bude stát větší úsilí. Vždyť kdo by nechtěl nabídnout svým rostlinkám dobré podmínky a pokusit se udržet je déle při životě než jen do dalšího oběda či večeře? Na každý pád se to vyplatí. 

Číst dál...

jak se zbavit slimaku na zahrade tipy rady navody zkusenosti 2Se slimáky jsem si na zahradě docela užil. Každý rok (zvláště když dost pršelo) jsme o ně doslova zakopávali a o salátech na záhoně jsem si mohl nechat jenom zdát. Nastudoval jsem spoustu užitečných rad a začal jsem je zkoušet. Byla to skvělá zábava, říkal jsme tomu „bojovka" pro slimáky a každý den jsme chodili sledovat, jak si naši zdatní sportovci s našimi nástrahami poradili.

Číst dál...

prospesnost rustu vice rostlin na jednom zahonku smisene kultury rostlin polykulturyZvykli jsme si pěstovat na záhonech vždycky jednu plodinu. Tady máme jahody, vedle hlávkový salát, pár řádek ředkvičky, vedle mrkev a na dalším záhonku celer... Obhlížíme pečlivě vyrovnané záhonky, kde jsou jednotlivé rostliny seřazené do řádků jako vojáci na nástupu a zřejmě to uspokojuje náš smysl pro pořádek. Jenže ten pořádek není pro přírodu typický, a monokulturní výsevy už vůbec ne. Příroda - to je prostě chaos, alespoň z pohledu člověka.

Číst dál...

popel ze dreva jako biohnojivoPopel ze dřeva (samozřejmě nelakovaného ani jinak chemicky ošetřeného!) je výborným hnojivém k rostlinám, které potřebuji dostatek vápníku a bóru. Hodí se v menším množství k ovocným stromům, bobulovinám a drobnému ovoci, které nevyžaduje kyselou půdu, na všechnu zeleninu. Ve větším množství si na popelu pochutnají rostlinky, které milují vápník a draslík, především celer, brambory a mrkev.

Číst dál...

rostliny a byliny vyzadujici hnojeni a nemajici rady hnojeniRozlišujeme rostliny, které mají rády přihnojování a vyžadují to a pak ty, kterým to spíše vadí. Pokud tedy budeme rostliny během vegetace přihnojovat (samozřejmě mám na mysli přírodními hnojivý - jícha, slepičince apod.), nebudeme vedle nich pěstovat ty, kterým se to nelíbí. Úplně tedy stačí vědět, jak náročné jsou jednotlivé plodiny.

Číst dál...

mrtva ryba jako biohnojivoMrtvá ryba jako biohnojivo - tak tohle už vám určitě bude připadat jako dost šílené, ale přesto je to velice zajímavý způsob, jak dodat rostlinkám v zahradě spoustu užitečných živin. A rozhodně to není žádný moderní výmysl, ryby zakopávali k rostlinám všechny přírodní národy, indiáni i naši předkové, jenom tento zvyk už upadl v zapomnění.

Číst dál...

zalevani zavlazovani bylin rostlin a plodin pravidlaKdyž zasadíme suchomilnou cibuli vedle okurek, které zaléváme každý den, asi se ji to moc líbit nebude. Takže na Jeden záhon můžeme dát pouze takové rostlinky, které mají podobné nároky na vláhu. A to je vlastně celá ta věda. Každá rostlina musí mít co nejlepší podmínky k životu a pokud budeme dodržovat tato čtyři pravidla, základní podmínky určitě splníme.

Číst dál...

cerstvy hnuj mrva jako biohnojivoČerstvý hnůj - prasečí a kravský hnůj se stále ještě někde na dědinách zapravuje na podzim či na jaře přímo do půdy. Na polích je to asi lepší řešení než umělá hnojivá, na zahrádku ale podle mě čerstvý hnůj nepatří. V prasečích i kravských výkalech mohou přežívat spousty bakterií, které si takto sami vpravíme do půdy (např. Salmonelly, Shigelly nebo Listérie).

Číst dál...

kostni moucka jako biohnojivoKostní moučka je přírodní produkt - vyrábí se z vařených, usušených i rozemletých kostí zdravých hospodářských zvířat a je obohacená trochou dusíku a větším množstvím vápníku a fosforu. Všechny rostliny od léčivých bylinek přes jahody, zeleninu až po stromy toto hnojivo snáší velmi dobře, skvěle si na něm pochutnají a ještě lépe rostou.

Číst dál...

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Číst dál...

koprivova jicha slozeni recept postup navod priprava biohnojivoKopřivová jícha - to samé hnojivo jako ze slepičinců můžeme připravit i z kopřiv. Postup je naprosto stejný, výhodou je, že nemusíme shánět suroviny, protože kopřiv najdeme všude dost. Úplně nejlepší je udělat zákvas z kombinace několika rostlin - základem jsou kopřivy nebo kostivalové listy, můžeme ale přidat i listy pampelišky, bršlice, černého bezu, vojtěšky, měsíčku, řebříčku, přesličky, v podstatě téměř cokoli, ovšem raději bez květů a semínek, ty se totiž kvašením neničí a tak bychom si záhony sice pohnojili, ale také zaplevelili.

 

JÍCHU NA JAŘE, V LÉTĚ A NA ZAČÁTKU PODZIMU PRODÁVÁME ZA 30 Kč/1,5 LITRU - INFORMACE ZDE

Číst dál...

slepicince jako biohnojivo informaceSlepičince, slepičí hovínka zase znovu přicházejí do módy a není divu - ovoce i zelenina po nich rostou a plodí jako divé. Na venkově je stále ještě dost lidi, kteří slepice chovají a tak není problém od nich nějaké ty slepičince získat. Určitě bych ale nepoužívala výkaly ze slepičí farmy. První důvod je asi zřejmý, ve výkalech zůstanou stopy toho, co projde trávícím traktem a tyhle slípky na tom se stravou nejsou zrovna nejlépe.

Číst dál...

kompost a jicha z bylin zalozeni a urychleni zrani kompostu byliny vhodne kompostovani a vyrobu jichy 2Kompost je na zahrádce naprosto nezbytná, základní výživa půdy, něco jako cukry a bílkoviny pro člověka. Bez kompostu to na  zahrádce prostě nejde, nenapadá mě vůbec nic, čím by se dal nahradit. Když jsem zakládal svůj první kompost, bál jsem se, abych něco nepokazil a tak jsem se snažil postupovat dle odborné literatury. Na toto téma byla napsána spousta článků, ba dokonce i odborných monografií a tak jsem z toho byla dost zoufalý - připadalo mi, že je to všechno příliš složité.

KOPŘIVOVOU JÍCHU NA JAŘE, LÉTĚ A NA ZAČÁTKU PODZIMU PRODÁVÁME ZA 30 Kč/1,5 LITRU - INFORMACE ZDE

Číst dál...

pestovani zazvoru doma recept postup navod informace tipyI když je zázvor exotická rostlina, je na pěstování neuvěřitelně nenáročná. Není mnoho jiných rostlin, které je tak jednoduché pěstovat v domácích podmínkách. Zázvor nepotřebuje příliš mnoho světla a stačí pouhý kousek kořene, který koupíte v obchodě s potravinami, abyste si vypěstovali vlastní rostlinu. Část zakoupeného kořene klidně spotřebujte, uvařte si čaj, přidejte ho k masu, vyrobte si domácí sirup, část kořene zasaďte do hlíny.

Číst dál...

verejna arboreta v cr seznam vsech arboretV ČR existuje asi 15 arboret. Jako arboretum označujeme sbírku živých dřevin neboli jde o dendrologickou zahradu. Je to zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstění dřevin. Mívá buď parkovou úpravu, nebo může být výsadba prováděna podobně, jako je tomu u zakládaných lesních porostů, např. u arboret sloužících k výzkumným lesnickým účelům. 

Číst dál...

botanicka poradna online zdarma identifikace rostlin podle fotografieBotanická poradna zdarma online - to je nová služba, kterou poskytuje náš web BylinkyProVsechny.cz od 11.6.2018 svým návštěvníkům. Pokud neznáte název nějaké rostliny, která roste na Vaší zahrádce, na trávníku, u lesa, u pole, u řeky nebo třeba v květináči, který máte už celé roky doma na okně, zeptejte se naší botaničky, která Vám ráda rostlinu identifikuje a pojmenuje. Dotaz s krátkým popisem rostliny a fotografií můžete poslat PŘES TENTO FORMULÁŘ.

Číst dál...

jak zjistit jestli je rostlina leciva a jedla snadno a rychle pomoci vyhledavaceUrčitě se Vám to už stalo. Našli jste si nějakou neobvyklou neznámou nebo exotickou rostlinu a chtěli jste vědět, jestli má nějaké léčivé účinky nebo jestli jsou její plody jedlé. Na českém internetu jste našli pomálu informací. Co teď? Pomoci vám může zahradniční web, do kterého stačí vložit latinský název rostrliny a ukáží se Vám o dané rostlině informace. Zahraniční vyhledávač má přes 7000 rostlin a najdete ho na:

Číst dál...

botanicky slovnik25.5.2018 byl v tomto webu vytvořen BOTANICKÝ SLOVNÍK. Obsahuje 127 pojmů týkajících se převážně morfologie listů, květů a stonků (lodyh). Botanický slovník je zde. Nedílnou součástí je také stránka ANATOMIE ROSTLIN, kde jsou vyobrazeny různé tvary listů, stonků, listů a jejich žilnatin.

Číst dál...

Smetanka nebo pampeliška - jaký název je botanicky správný?Asi nemůže být sporu o tom, že je důležité mít pořádek ve jménech druhů rostlin, živočichů, hub i mikroskopických organismů. Potřebujeme také vědět, co se pod konkrétním jménem skutečně skrývá – třeba u hub to může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Musíme být schopni živé organismy kolem nás pojmenovat, abychom o nich vůbec dokázali uvažovat a případně je nějak využívat. Vědě, která se tomu věnuje, se říká taxonomie.

Číst dál...

Byliny bylinky dlouhý život dlouhověkostKdyž se řekne "léčivé byliny prodlužující život", nejdříve nám přijdou na mysl byliny z Číny a Indie. Obě země se pyšní věhlasnou a bohatou historií tradičního bylinářství, která je stará několik tisíciletí. Léčivé byliny, jež byly známy svou schopností obnovovat energii a posilovat tělesné i duševní zdraví, patřily k jejich nejcennějším lékům. Tyto byliny se používaly pravidelně k dosažení zářivého zdraví a k jeho udržení.

Číst dál...

rizika bylin dovazenych ze zahranici napr cina indie ruskoPokud používáte byliny dovážené ze zahraničí, zejména z Číny a Indie, je zapotřebí mít na paměti, že mnoho těchto rostlin bylo ošetřeno sulfáty (sírany) a dalšími silnými chemikáliemi, a to jednak během jejich pěstování a jednak během jejich přepravy.

Číst dál...

Pivovarské kvasnice účinky složení použití užívání využití dávkování nežádoucíMnoho lidí se vyhýbá pivovarským kvasnicím kvůli jejich chuti. Tyto mikroorganismy (Saccharomyces cerevisiae), které byly původně vedlejším produktem výroby piva, se pěstovaly v nádržích obsahujících obilí, slad a chmel. Chmel jim dodal jejich typickou nahořklou chuť. Většina pivovarských kvasnic či lahůdkového droždí, které se v současné době prodávají, však nepochází z pivovarů. Pěstují v různých roztocích, například v melase, řepném cukru, syrovátce nebo dřevném cukru, díky čemuž se výrazně zlepšila jejich chuť.

Číst dál...

včelí pyl účinky zdraví užívání dávkování složení co obsahujeDrobná zrnka včelího pylu, která v sobě spojují zázrak květin i včel, představují jeden z nejkvalitnějších zdrojů výživy, které nám příroda nabízí. Včelí pyl, který je úžasným povznášejícím pokrmem, v sobě nese esenci květin a energii včel a přeměňuje tuto energii ve vynikající potravu pro naši lidskou nervovou soustavu. Včelí pyl je koncentrovaným zdrojem téměř všech známých živin a poskytuje velké množství energie naší nervové soustavě.

Číst dál...

superpotraviny spirulina pyl len shiitake pivovarske kvasnice a morske rasySuperpotraviny jsou přírodní potraviny, v nichž jsou přirozeným způsobem koncentrovány důležité živiny. Jsou přirozenými původními vitamínovými a minerálními potravinovými doplňky přírody a ve skutečnosti někdy slouží jako zdroje vitamínů a minerálů při výrobě potravinových doplňků. Ačkoli vitamínové a minerální potravinové doplňky mají své nezastupitelné místo a jsou důležitými léčebnými prostředky, superpotraviny nám poskytují nejúplnější a nejcelistvější spektrum živin, jaké nám příroda může nabídnout. 

Číst dál...

cesta ke zdravi pohyb strava odpocinekRecept na dobré zdraví není žádným tajemstvím. Navzdory masivním reklamním kampaním zdravotnického a kosmetického průmyslu, které na nás agresivně útočí ze všech stran a které nám neustále nabízejí nějaké okamžitě působící pilulky či přípravky na všechny neduhy a nemoci, nejúčinnějším receptem na dobré zdraví je ve skutečnosti každodenní zdravý život.

Číst dál...

zelené děti budoucnost bylinkářství fytoterapieV minulosti bývaly v různých kulturách po celém světě ihned rozpoznány děti, které měly speciální dar pracovat s rostlinami. Poté tyto děti podstoupily důkladný dlouholetý výcvik u místního bylináře, léčitele nebo šamana. Následně se staly léčiteli daného společenství či komunity a tak byla bylinářská tradice předávána z generace na generaci. 

Číst dál...

 

jin a jang a byliny bylinky fytoterapieVe webu občas používám pojmy jin a jang, které označují dvě protikladné síly vevšech formách života. Jin a jang jsou součástí starověké čínské filozofie o protikladech. Obecně řečeno jang označuje expanzivní (rozpínavou) energii. K vlastnostem, které se s ním pojí, patří horko, sucho, mužskost, Slunce, den, oheň, světlo a obloha. Jangová energie se pohybuje vzhůru a ven a rozšiřuje se do světa. Je to tvůrčí či pevný princip. 

Číst dál...

mokradkovy olej olej ze zrcadlovky bile ucinky na zdravi vyuzitiMokřadkový olej se získává ze semen rostliny Limnanthes Alba. Česky se této zajímavé, bíle kvetoucí rostlině říká zrcadlovka bílá. Zrcadlovka ráda roste poblíž vodních toků, preferuje totiž mokřejší půdu. Z jejích semen se získává lehce nažloutlý olej bez výraznější vůně, což z něj dělá výborný přípravek pro všechny, kdo mají trochu citlivější nos a preferují kosmetiku spíše bez vůně. 

Číst dál...

vykup bylin bylinek cena cenik kvalita byliny pri vykupuStačí znalost rostlin, trpělivost při sběru a vhodné místo na sušení. Za pytel léčivek dostanete ve výkupu stokoruny i tisíce, předem se však domluvte, jestli je o danou bylinu zájem. Kdysi jsem si v lékárně koupila sušenou mátu a uvařila si čaj. Fuuuj. Seno s tlustými stonky přelité horkou vodou se vůbec nedalo srovnávat s osvěžujícím mátovým čajem. Tehdy se však sbíralo dobrovolně-povinně ve školách a kvalita podle toho vypadala. Dnes je to jinak.

Číst dál...

zahrada giardini di ninfa u rima italie fotografie informace 5Jedna z nejkrásnějších italských zahrad Ninfa (Giardini di Ninfa, zahrada nymf) se nachází asi 65 km jihovýchodně od Říma se v oblasti Lazia. Město Ninfa, jehož historie sahá až do období Římské říše, bylo ve středověku opuštěno kvůli Malárii a zcela zchátralo. Teprve ve 20. století byly zarostlé ruiny zakomponovány do romantické zahrady anglického stylu s výhledem na pohoří Monti Lepiny. Zahradou protéká řeka, která dodává místu půvab. Kromě velkého množství vzrostlých dřevin (magnólie, pivoňky, cedry a další) lze vidět hustý bambusový les a zajímavé trvalky lemující řeku (sturače, mahónie, dřín květnatý a další).

Číst dál...

botanicka zahrada padova italie nejstarsi botanicka zahrada na sveteNejstarší dochovaná a funkční botanická zahrada na světě je v Padově v Itálii (kousíček od Benátek). Jmenuje se "Orto botanico di Padova" a byla založena studenty medicíny (mediky) v roce 1545. Vzhledem k tomu, že pro lidi byly rostliny v zahradě velmi cenné, tak je kradli. Z toho důvodu byla v roce 1552 zahrada přestěvěna do kruhového tvaru a obehnána vysokou stěnou. Nejstarší rostlinou v zrahdě (1585) je Goethova palma a je umístěna ve skleníku. Není to náhodou. Básník Goethe totiž tuto zahradu v dávné minulosti navštívil a moc se mu v ní líbilo (napsal o zahradě pojednání "Proměny rostlin").

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu ryby 21 2 20 3Ryby často vidí věci, které jsou okolí skryté. Jsou jemné, klidné, duchovně založené a mají velmi vyvinutou intuici. Ve společnosti se spíše drží v pozadí, pozorují a vyhodnocují, co vidí. Spousta zdravotních problémů u nich pramení ze stresu a jejich citlivé povahy.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu vodnar 21 1 20 2Vodnáři jsou svobodomyslní, plni elánu, nadšení, originálních myšlenek a neobvyklých nápadů. Jsou znamením přátelským, idealistickým, což se může setkat s nepochopením. Čas od času je může dohnat únava, případně bolest hlavy. Nejvíce je mohou potrápit nejrůznější alergie a také křečové žíly.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu kozoroh 22 12 20 1Kozorozi jsou introvertní a své nitro před ostatními spíše skrývají. Nicméně důležitý je pro ně úspěch a jsou velmi cílevědomí a ambiciózní. Dokážou se zříci pohodlí, jen aby dosáhli toho, co si naplánovali.  Jsou znamením relativně zdravým, trápí je spíše kosmetické problémy, nebo problémy s klouby.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu strelec 23 11 21 12Střelci jsou znamením aktivním, dobrodružným, upřímným a pravdomluvným. Často jsou zbrklí a také dávají přednost nezávislosti a svobodě. Střelci lehce přibírají a také jim chutná spíše nezdravá strava, měli by si proto dávat pozor na játra a žlučník.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu stir 24 10 22 11Štíři na první pohled působí pasivně, ale mají v sobě ukrytou energii. Vždy si rádi počkají na správnou chvíli a dokážou čekat velmi dlouho. Mají silnou vůli a vřelé city. Staré křivdy nezapomínají, což u nich může vyvolat potíže s krevním tlakem. Časté problémy jsou i v oblasti urogenitálního traktu.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu vahy 23 9 23 10Jak už název znamení vypovídá, tak váhy jsou znamením usilujícím o rovnováhu, harmonii a soulad. Vyhýbají se stresu a spěchu. Vzhledem k tomu, že se často snaží o urovnání sporů ve vztahových oblastech a vždy hledají kompromis, tak mohou mít problémy s ledvinami a močovým měchýřem.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu panna 23 8 22 9Panny jsou znamením, které rádo pečuje o své zdraví, čistotu a pořádek. Mohou být ve stresu, když něco není dle jejich představ, což se negativně odráží ve správném fungování jejich trávicí soustavy a také ve správné funkci jater. Panny by měl dávat přednost dostatku ovoce a zeleniny ve svém jídelníčku.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu lev 23 7 22 8Lvi jsou znamením charismatickým, dobrosrdečným a vůdčím s přirozenou autoritou, špatně však snáší kritiku. Nejcitlivějším orgánem pro toto znamení je srdce. Dále však může mít problémy s krevním tlakem, játry a žlučníkem.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu rak 22 6 22 7Raci jsou jemní a citliví. Trpívají psychickými propady, které jsou způsobeny hormonální nerovnováhou organismu (nerovnováha se může u žen projevovat gynekologickými potížemi). Raci mohou mít také problémy s nadváhou díky pomalejšímu metabolismu a následně i s vysokým krevním tlakem.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu blizenci 22 5 21 6Pro znamení blíženců je typické onemocnění dýchacích cest a nervové soustavy, jelikož jsou znamením, které se zajímá o všechny oblasti života a jejich mozek je často přehlcen přemírou informací, mohou reagovat vznětlivě či případně nemohou přestat přemýšlet.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu byk 21 4 21 5Býci jsou jedním z nejzdravějších znamení horoskopu, trpívají však především trávicími obtížemi, jelikož jsou velkými požitkáři a dobrému jídlu a pití zkrátka neodolají. Kromě trávicího ústrojí mívají také problémy s krkem, a to nejen v oblasti šíje, ale taktéž v oblasti krčních mandlí.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu beran 21 3 20 4Berani díky své povaze a životnímu stylu mají sklony k přecházení nemocí, nespavosti, žijí rychlým tempem a nemají čas své neduhy doléčit. Jsou tvrdohlaví a možná i právě proto je často bolí hlava.

Číst dál...

vystava lecivych rostlin Brno 2018 Lekarska fakulta masarykovy univerzityVýstava léčivých rostlin v Brně 2018.  Půjdete? Půjdeme? Naše fotografie z této bylinkové zahrady z roku 2016 zde. Další ročník tradiční výstavy léčivých rostlin v Centru léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se koná i v roce 2018. Kdy je akce, kde se odehrává, otevírací doba a vstupné je uvedeno v textu této stránky.

Číst dál...

Vstřícné listy jsou vždy dva listy, které vyrůstají na stonku proti sobě rovnoměrně rozbíhají žilky postranní (např. list dubu).

Vidlan je květenství, v němž z vřetene vyrůstaji dvě vstřícné větve, které se mohou dále stejným způsobem větvit.

Úbor je květenství s mnoha květy přisedlými na rozšířeném konci stonku (lůžku úboru). 

Okvětí je květní obal, který ne ní rozlišený na kalich a korunu (zjednodušeně nemá kalich).

Šešulka je suchý zploštělý plod s vnitřní přepážkou, širší než delší, s více semeny (kokoška).

Lusk je suchý podlouhlý plod bez vnitřní přepážky a s více semeny (např. hrachový lusk). 

Pavéza je horní vzpřímený a zpravidla výrazně široký korunní lístek u bobovitých rostlin. 

Pakorunka je šupinovitý nebo límečkovitý výrůstek na přechodu úzké a široké části korunního lístku, vyskytuje se zejména u hvozdíkovitých rostlin (např. silenka).

Úponka je nitkovitý, často rozvětvený útvar na konci některých lichozpeřených listů (vzniká přeměnou koncového lístku).

Stvol je stonek, na němž nevyrůstají žádné listy (listy bývají pouze přízemní). Jde např. o "tyčinku" vedoucí ke květu pampelišky.

Nažka je suchý plod s jedním semenem, často opatřený křídly, háčky či chmýrem (např. pampeliška); oplodí těsně přiléhá k semeni.

Lata je květenství, v němž z dlouhého hlavního vřetene vyrůstají kratší rozvětvené postranní větve.

Kracovitý list je členěný jednoduchý list s koncovým úkrojkem nápadně největším a postranními úkrojky dozadu zakřivenými a postupně se zmenšujícími. 

Jařmo je 1 pár lístků, vyrůstajících proti sobě na vřeteni zpeřeného složeného listu. 

Chocholík je květenství s dlouhým vřetenem, na němž vyrůstají prodloužené a směrem vzhůru se zkracující květní stopky, takže květy jsou uspořádány téměř v jedné rovině.

Chocholičnatá lata je lata s prodlouženými dolními postranními větvemi, takže květy, popř. kvétenství jsou uspořádány téměř v jedné rovině. 

Hlávka má květenství polokulovitého, popř. válcovitého tvaru s přisedlými květy (př. jetel).

Botka rostliny je blanitý útvar obepínající lodyhu v místě nasedání řapíku u rdesnovitých rostlin (např. rdesno. šťovík).

Báze rostliny je spodní část, u listu část blíže řapíku nebo stonku, u květů část blíže stopce nebo lůžku květenství.

botanicka poradna online zdarma identifikace rostlin podle fotografieBotanická poradna zdarma online - to je nová služba, kterou poskytuje náš web BylinkyProVsechny.cz od 11.6.2018 svým návštěvníkům. Pokud neznáte název nějaké rostliny, která roste na Vaší zahrádce, na trávníku, u lesa, u pole, u řeky nebo třeba v květináči, který máte už celé roky doma na okně, zeptejte se naší botaničky, která Vám ráda rostlinu identifikuje a pojmenuje. Dotaz s krátkým popisem rostliny a fotografií můžete poslat PŘES TENTO FORMULÁŘ.

Číst dál...

Nemoci, byliny - hledat

  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

rostlina   kontraindikace   zelina   horečka   dna   choroba   mrtvice   plísně   krk   srdce   obsahuje   brnění   akné   abytyše Hildegarda   Váňa   zlomenin   nemoc   mensturace   návod   využití   hlavy   Treben   menstruační   antibiotik   stvol   komplikace   list   Paracelsus   nálev   hemoroid   výroba   stonek   olej   kloub   teplé   květ   opar   prášek   sirup   pijeme   kolika   jaterní   končetina   zdraví   Zentrich   vývar   odvar   kůra   užití   minut   pálení   nachlazení   štítná   premenstruační   děti   noha   hlas   slezina   tlak   játra   nať   plíseň   krvácení   průjem   Zentrich   dásně   bolest   žlučník   postup   fermentace   ateroskleróza   stonek   sliznice   ruka   ovoce   kvasinky   obsažené   vliv   kojenec   zalijeme   účinky   metabolismus   Mattioli   slezina   kameny   recept   Materia medica   bylinná směs   nohy   strom   zrak   zánět   zelenina   babské rady   vřed   kornatění   chladné   močopudný   indikace   rýma   keř   roztroušená   katar   migrén   studené   šlacha   inhalace   tinktura   žaludek   kontraindikace   alergie   houba   vitamin   Moučka   víno   vlas   mateřské   Podhorná   kapsaicin   bylinka   řídnutí kostí   Avicena   vitamín   sušení   zácpa   bylina   epilepsie   použití   artróza   kořen   neht   střev   angína   písek   arteriskleróza   chřipka   ledvin   zpracování   slinivka   játra   astma   účinek   kůže   hemeroid   osteoporóza   pěstování   Galenos   chřipka   nežádoucí   koupel   sběr   Janča   zápal   viry   horké   trávicí   čaj   sval   pupen   Janča   revma   fytoterapie  

Počet stránek ve webu:

3287

(v počtu jsou zveřejněné články a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online