V roce 1922 zjistili vědci Evans a Bishop, že krysy potřebují pro své úspěšné rozmnožování látku obsaženou v tucích obilních klíčků a olejnatých semenech rostlin. Pokud tato látka v potravě chyběla, nebyla zvířata schopná se normálně rozmnožovat. Nejprve ji nazvali "faktor X", později ji zařadili mezi vitaminy a označili písmenem E. 


Účinky rostliny:

Až do roku 1936 pracoval Evans na identifikaci této látky a zjistil, že jde o dvě velmi podobné sloučeniny. Nazval je tokoferol,
což v řečtině znamená "přinášející narození", a rozdělil na alfa a beta. Později se objevily další tokoferoly, včetně příbuzných účinných látkek, a všechny tyto sloučeniny tvoří dohromady vitamin E. Podává se hlavně při neplodnosti, u nervových a svalových nemocích, jako prevence aterosklerózy a rakoviny. Vitamin E (tokoferol) je rozpustný v tucích. Má významné antioxidační účinky (až 3krát silnější než vitamin C) a podílí se mimo jiné také na stabilitě buněčné membrány. Zabraňuje předčasnému stárnutí a zpomaluje rozvoj degenerativních změn, které se stárnutím souvisejí. Je obsažen v řadě potravin, např. v máslu, drůbežích vnitřnostech, mléce, vejcích nebo oleji, proto je v praxi jeho nedostatek vzácný. Pokud jde o rostliny, vyskytuje se především v klíčcích, jádrech, semenech a ořeších; tedy částech, které jsou navíc velmi
bohaté na nenasycené mastné kyseliny, Dnes jsou také známé jako esenciální kyseliny. Velmi cenná je skutečnost, že potraviny bohaté na vitamin E obsahují i velké množství stopových prvků manganu a selenu, které se rovněž podílejí na podpoře imunitního systému.
Přitom alfa-tokoferol je daleko silnější, zatímco beta-tokoferol vykazuje jen asi poloviční účinnost. Je tedy velmi důležité, která účinná látka a v jakém množství je v daném produktu zastoupena. Denní potřeba byla u dospělého člověka stanovena na 12mg beta-tokoferolu.

Rostliny bohaté na vitamín E (sestupně):

olej z pšeničných klíčků, lněné semínko, olej ze semen bavlníku, slunečnicový olej, olej z vlašských ořechů, olej z kukuříčných klíčků, sojový olej, sezamový olej, mandle, arašídový olej, slunečnicová semena, olivový olej.

Obecně velmi malý obsah alfa-tokoferolu je v zelenině, i když mají vhodný podíl selenu a manganu. Množství od 2 do 6 mg na 100 g mají např. fenykl, kapusta, hrách, pár, špenát nebo chřest, ostatní druhy jej obsahují 1 mg a méně. Působí jako účinný antioxidant zabraňující poškození tkání a buněk těla. Pomáhá předcházet například rakovině, kornatění tepen a také Alzheimerově chorobě. Pokud jde o boj proti rakovině, je nejen silným antioxidantem, ale rovněž brání poškození buněčných membrán a navíc posiluje obranyschopnost organismu.

Zvýšené dávky tohoto vitaminu pomáhají diabetikům, neboť celkově zlepšují kardiovaskulární systém a brání poškození zraku. Příznivě působí na krevní stěnu, snižuje hladinu krevního tuku a nadměrnou srážlivost krve. Při jeho nedostatku dochází k poškozování červených krvinek a zhoršuje se buněčné dýchání.