Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

 

pazvonek-chloupkaty-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leciPazvonek chloupkatý - tento druh se využívá asi tři sta let, ale za tuto relativně krátkou  dobu se stal velmi ceněným posilujícím prostředkem. Využívá se jako  náhrada ženšenu a často se označuje jako "ženšen chudých". Pazvonek chloupkatý (codonopsis pilosula), je víceletá liánovitá bylina z čeledi zvonkovitých, Campanulaceae.   Má mrkvovitý kořen válcovitého nebo prodlouženého tvaru, dlouhý 10 až  40 cm. V čerstvém stavu je bílý a hladký, po usušení žlutavě hnědý a hluboce  vrásčitý.



Účinky rostliny:

  • chronická únava, vyčerpanost, celkové vyčerpání organismu
  • frigidita, nechuť k sexu
  • anorexie - nechutenství
  • vysoký krevní tlak, hypertenze
  • vyčerpání po porodu
  • posílení imunity, poruchy obranyschopnosti
  • stav po chemoterapii a ozařování
  • astma
  • zánět střev
  • cukrovka 2. typu
  • horečka, horečnaté stavy
  • anémie, chudokrevnost, blednička
  • leukémie (doplňková léčba)

Svým tvarem někdy připomíná kořeny ženšenu. Koruna kořene  je statná, s mnoha lodyžními pupeny. Lodyhy  jsou velmi prodloužené, větvené, prostoupené mléčnicemi, na bázi  chlupaté a fialově zbarvené, až 3 m dlouhé. Listy jsou střídavé, výjimečně  vstřícné a dlouze řapíkaté. Čepel je vejčitá nebo oválná, zašpičatělá a nepatrně  vroubkovaná, chlupatá. Pětičetné květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí  listů, a to na vrcholech lodyh nebo na koncích postranních výhonů. Mají  vytrvalý, hluboce dělený kalich a široce zvonkovitou, žlutavě zelenou korunu  s fialovým žilkováním, dále pět volných tyčinek  s nitkami rozšířenými na bázi a svrchní trojpouzdrý semeník. Plod je  obkónická tobolka, pukající v době zralosti třemi otvory a obsahující velké  množství hnědých, lesklých a hladkých semen.  

Planě roste především v Číně. kde má také řadu tržních forem. Setkat se  s ním však můžeme i na jihu Dálného východu a také v oblasti jihovýchodní  Asie. Rozšířen je zde jako podrost v hustých porostech keřů, na okraji lesů  i na březích potoků a řek, a to v nadmořské výšce kolem 700 m nad mořem.  

V celé této oblasti se však i pěstuje jako komerční léčivá rostlina.   V tradiční čínské medicíně se však využívají i další druhy:   Pazvonek čínský, Codonopsis tangshen, je až 3m dlouhá liána s listy  vejčitými až vejčitě zašpičatělými a na okrajích chlupatými, velmi podobná  předcházejícímu druhu. Květy mají matně zelenou korunu s nafialovělými  pruhy a žilkováním. Po odkvětu se vytvářejí bilo-fialové párové plody na dlouhé  stopce. Původní je v čínské provincii Cu-pej, ale jelikož je farmakologicky  významný, hojně se pěstuje, např. v provincii S'-čchuan.   Pazvonek kopinatý, Codonopsis lanceolata (syn. C. japonica), má popínavou  lodyhu až 1m dlouhou. Listy jsou kopinaté, hladké a na okrajích  brázdité. Květy mají matnou šedozelenou až žlutozelenou korunu, která je  zevně fialově žilkovaná, uvnitř fialově skvrnitá. Semena tohoto druhu jsou  křídlatá. Rozšířen je v Číně, Mandžusku a v Japonsku.   Pazvonek javanský, Codonopsis javanica, je liána se srdčitými  listy s okrajem hrubě vroubkovaným a vrcholem zašpičatým a s květy s nafialovělou  bází a červeným žilkování vně. Vyskytuje se zejména v Malajsii  a Vietnamu, kde se kořeny využívají v tradiční medicíně.

 

Léčebné účinky:

droga (bylinka) má obdobné účinky jako ženšen, avšak s nižším  efektem. Tonifikuje organismus a užívá se při chronické únavě, sníženém  pohlavním pudu, ztrátě chuti k jídlu, hypertenzi (vysokém krevním tlaku), vyčerpání organismu  po chirurgickém zákroku, nemoci nebo porodu, snížené imunitě. Zlepšuje  stavy u rakoviny po prodělané chemoterapii a ozařování. Využívá se rovněž  k léčbě astmatu, zánětu ledvin a střev, diabetu 2. typu, nespavosti, horečnatých  stavů, užívá se při anemii, neboť zvyšuje počet červených krvinek,   a při leukemii, neboť snižuje počet leukocytů.

 

Způsoby užití, příprava extraktu či odvaru:

Doporučená dávka je 10-30g suché drogy denně, která  se nejčastěji užívá ve dvou dávkách na lačno. Zpravidla se připravuje odvar,   případně extrakt z kořenů. Do 1I 60% etanolu se přidá asi 100 g suchých kořenů  a nechá se několik týdnů vyluhovat. Potom se užívá jedna lžíce 2-3krát  denně. Nať je tradičním čínským léčivem pro generalizovanou sklerodermii  se zaměřením na zlepšení výživy a odolnosti, podporu cirkulace krve a zvýšení  celkové vitality.

 

Obsahové látky:

drogou jsou kořeny (Codonopsis pilosulae radix),   které obsahují mimo jiné sloučeniny na bázi sterolů a pentacyklických  triterpenů, např. beta-spinasterol, některé stigmasteroly, taraxerol, taraxerylacetát,   friedelin aj. Sacharidy, zastoupené převážně polyfruktózanem  inulinem a volnou fruktózou, tvoří spolu s ostatními monosacharidy více  než 40% sušiny kořene. Dále jsou zastoupeny alkaloidy codonopsin, codonopsinin  a harmalový alkaloid perlolyrin, deriváty furanu, saponiny, silice,   slizy, heteroglykosidy (např. syringin a tangshenosid I a II). Z volných  aminokyselin byly identifikovány threonin, kyselina asparagová, isoleucin,   alanin, asparagin, kyselina glutamová, glycin, serin, valin, prolin a glutoamin.   Velká škála minerálních látek je zastoupena např. draslíkem, vápníkem,   hořčíkem, železem, mědí, kobaltem, zinkem, manganem a molybdenem.
Přítomny jsou rovněž vitaminy B1 a B2.  

 

Kulinářské využití:

v čínské dietetice má kořen tohoto druhu značný  význam a najdeme jej v mnoha receptech. Jedním z důvodů je vysoký  obsah inulinu, dalším pak skutečnost, že posiluje oslabené žaludeční funkce  a nedostatečnou funkci sleziny a povzbuzuje chuť k jídlu.   Kořeny pazvonku spolu s kořeny děhelu čínského (Angelica sinensis)   a plody jujuby (Ziziphus jujuba) jsou hlavní součástí tzv. jídla na dangshenu,   kořeny jsou ale také důležitou složkou polévek, dušených jídel připravovaných  z vepřového masa a drobů. Typickým s'-čchuanským jídlem jsou  vepřová játra připravená na kořenech pazvonku a děhelu čínského. Kořeny  pazvonku jsou rovněž součástí velmi oblíbené "posilující polévky s deseti  přísadarni". Kořeny se také přidávají do různých vývarů ze skopového  masa, ale používají se rovněž jako příloha k drůbežímu a rybímu masu  i do polévek. Stave z odvaru je součástí cukrovinek, nebo spolu s liči (Litchi  chinensis) a skořicí (Cinnamomum zeylanicum) medového těsta. Kořeny  je možno rovněž kandovat, nakládat do medu nebo z nich vyrábět  alkoholické nápoje apod.  

 

Pěstování:

uvedený druh v našich klimatických a půdních podmínkách  velmi dobře roste a přezimuje. Při pěstování snáší i polostín, vyžaduje  však sušší, propustnou a živinami bohatou půdu, nesnáší delší dobu  trvající zamokření. Není vhodné pěstovat jej po delší dobu (5-6 let) na jednom  stanovišti. Vzhledem k poléhavému růstu je třeba mu při ošetřování  věnovat zvýšenou pozornost a k dosažení vyšších výnosů je nutno zbudovat  pro rostliny vhodné opory. Pazvonek se množí semeny, a to jak předpěstováním  sazenic, tak i přímým výsevem semen.  

Semena se vysévají nejpozději počátkem dubna do vytápěného skleníku  nebo v první polovině května do volné půdy. Jsou velmi drobná, proto je nutné  mít půdu dokonale připravenou. Výhodou sadby je fakt, že rostliny již v prvním  roce vytvářejí kořeny s vysokou hmotností, které je možno na podzim sklízet  (hmotnost čerstvých kořenů se u nás pohybuje kolem 24 g). Po vzejití a vytvoření  prvních pravých listů se přepichují, nejlépe do kontejnerů, neboť se  velmi dobře i s kořenovým balem přesazují na stanoviště. U přímých výsevů se  volí hloubka výsevu asi 1cm, vzdálenost řádků je 30cm a rostliny se v řádcích  jednotí asi na 10-15 cm. V průběhu vegetace je třeba porost pravidelně okopávat,   odplevelovat a přihnojovat. Jakmile nadzemní část dosáhne délky 15 až  20 cm je třeba vybudovat opory, u porostů bez opor je výnos podstatně nižší.  

Matečné rostliny začínají kvést druhým rokem, a to z genetických důvodů  až v pozdním létě, kdy je nebezpečí, že semena nedozrají. V průběhu několika  let se však přizpůsobí novým podmínkách prostředí a kvetení se přesouvá  do července až srpna.

Nejvyšší výnosy kořenů získáváme z tříletých rostlin, které se sklízejí pozdě  na podzim, nejčastěji v průběhu října, nebo počátkem jara příštího roku,   dokud rostliny neraší. Nejprve se odřízne nadzemní část rostliny a odstraní  z pozemku. Potom se vyrývají kořeny, které mohou dosáhnout délky až  40 cm. Po sklizni se omyjí od nečistot a zeminy.   Následuje třídění na staré, velké, střední a malé. Do první skupiny (staré)   řadíme kořeny s průměrem nad 13mm, do druhé (velké) patří kořeny s průměrem  nad 10mm, jako střední jsou označeny kořeny o průměru nad 7 mm  a za malé se považují kořeny s průměrem 5mm. Takto roztříděné kořeny se  suší téměř do stupně lámavosti, pak se pevně svážou a dosoušejí se.   V Líně se na mnoha místech kořeny navlékají na šňůry, suší se v průvanu  a potom se svazují. Při sušení je třeba dbát na to, aby kořeny prosychaly  stejnoměrně. Jsou-Ii téměř suché, může se sušení přerušit, aby kořeny nepřeschly  a nelámaly se.
Ze 3 kg čerstvých kořenů získáme asi 1kg sušených. Normě vyhovují suché  kořeny o průměru 3mm a více. Kořen by měl být silný, pevný, s drolivou slupkou,   v širší části vodorovně svraskalý, málo dřevnatý, se znatelnou olejovitou  substancí a sladkou chutí. Kromě drogy určené na export se kořeny uchovávají  různým způsobem. Někde se ukládají do pytlů o hmotnosti 2,5-5 kg, jinde  do dřevěných sudů nebo košů vyložených papírem. Kořeny je však možno  uchovávat i čerstvé, a to naprosto stejně, jako je tomu u kořenové zeleniny.   Tento způsob se využívá především u kořenů určených pro úpravu v kuchyni.  

 

Poznámka:

Význam tohoto druhu dokumentuje mimo jiné i fakt, že v čínštině je znám  jako »tangšen« (dangshen), tedy účinky velrnípříbuzný ženšenu, i když nejsou tak silné.   Potvrzuje to i čínský nebo vietnamský lékopis, kde má tato droga daleko větší zastoupení  než tak známý a osvědčený »kořen života«. Velmi rozšířený je například čínský  předpis »5heng rnai« složený z Codonopsis pi/osu/a, Ophiopogon japonicus a Schisandra  chinensis, který mimo jiné zlepšuje celkovou vitalitu organismu, funkci plic i krevní  oběh a zvyšuje chuť k jídlu.

 

V Líně se surovina určená pro tržní účely dělí do následujících skupin:  

a) pazvonek západní (tay dang) se pěstuje především v provinciích Kan-su,   Sen-si, Sen-si a S'-čchuan.  

b) Pazvonek východní (dong dang) pochází z provincií Ťi-lin, Chej-Iung-ťiang.

c) Pazvonek rosnatý (10 dang) se pěstuje v provinciích Sen-si a Che-nan.

d) Pazvonek tonizující (dieu dang) je rozšířen zejména v provinciích S'-čchuan,   ale také Che-pej a Sen-si.

e) Pazvonek bílý (bach dang) se pěstuje v provinciích Kuej-čou, Jůn-nan  a v jihozápadní oblasti S'-čchuanu.

 

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

neht   rýma   sběr   Janča   kontraindikace   fytoterapie   kornatění   antibiotik   zpracování   Galenos   obsažené   nachlazení   játra   dna   močopudný   roztroušená   nemoc   Váňa   plísně   viry   výroba   postup   kvasinky   nať   krvácení   zánět   Janča   zácpa   štítná   obsahuje   strom   vliv   houba   mensturace   hemeroid   kapsaicin   osteoporóza   sval   kloub   slinivka   plíseň   akné   žaludek   rostlina   list   metabolismus   zdraví   zrak   nálev   vřed   slezina   Paracelsus   abytyše Hildegarda   kojenec   sliznice   kontraindikace   ovoce   brnění   Zentrich   zalijeme   teplé   kůže   jaterní   končetina   odvar   krk   Zentrich   šlacha   horečka   studené   sirup   babské rady   Avicena   katar   olej   průjem   nežádoucí   fermentace   stonek   řídnutí kostí   písek   děti   zápal   kolika   zelina   horké   kořen   zlomenin   chřipka   žlučník   inhalace   migrén   opar   použití   bolest   pupen   květ   mateřské   využití   střev   revma   noha   Treben   sušení   hlas   trávicí   játra   keř   ruka   slezina   angína   ateroskleróza   prášek   stonek   vývar   choroba   užití   koupel   čaj   nohy   vlas   hlavy   menstruační   epilepsie   chladné   stvol   recept   mrtvice   bylinná směs   Moučka   vitamin   Mattioli   astma   minut   ledvin   dásně   arteriskleróza   alergie   návod   artróza   Podhorná   pálení   bylina   komplikace   premenstruační   pěstování   víno   pijeme   indikace   kameny   zelenina   tinktura   hemoroid   vitamín   tlak   kůra   chřipka   srdce   bylinka  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)