MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

verejne bylinkove zahrady v cr seznam vsech verejne pristupnych bylinkovych zahrad v ceske republiceVeřejné bylinkové zahrady v České republice - seznam zahrad: Centrum léčivých rostlin - Brno, Naučná bylinková zahrada (Kouzelné bylinky ČT) - Český Krumlov, Akademická zahrada Mendelovy univerzity Valtice u Lednice, Bylinková a ovocná zahrada Hospitalu Kuks, Bylinkový ráj Sonnentor Čejkovice u Hodonína, Bylinková zahrada zámek Březnice, Botanická zahrada léčivých rostlin - Hradec Králové, Centrum Botanicus - Ostrá u Prahy, bylinková zahrada v centru Šelmberk, klášterní zahrada Žatec. 

Číst dál...

Inulin je potravinová vláknina, jejíž konzumace přináší řadu zdravotních výhod. Není prakticky trávícími enzymy člověka hydrolyzovatelný, a proto prochází beze zeměn žaludkem i tenkým střevem. Až v tlustém střevě je mikrobiálně fermentován a napomáhá pomnožení užitečných střevních bakterií rodu Bifidus.

Číst dál...

Vláknina je nestravitelná součást polysacharidů (zejména celulózy, ligninu  a pektinu), která ovlivňuje činnost střeva vstřebávání některých látek, např.   tuků, nebo léků. Vlákninu můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na vlákninu  rozpustnou a nerozpustnou ve vodě.   Rozpustná vláknina má mnoho účinků, které působí příznivě na lidské zdraví.  

Číst dál...

Skvalen - jaterní oleje obsahují mnoho tzv. nezrnýdelnitelného zbytku, zejména cholesterolu. Vyskytují se v něm i nenasycené uhlovodíky, k nimž patří zejména skvalen, řazený k isoprenoidům. Je prekurzorem v syntéze steroidů a důležitých antioxidačních látek, jako je koenzym Q 10. Tato látka se v přírodě vyskytuje nejen vzácně, ale také v malém množství. 

Číst dál...

Resveratrol - jde o polyfenolickou sloučeninu, jejíž molekula nápadně připomíná molekulu pohlavního hormonu estrogenu. Zatímco však estrogen rakovinný proces urychluje, resveratrol jej naopak zpomaluje. Jinak jde o přirozeně vytvořenou sloučeninu plnící funkci tzv. fungicidu, látky likvidující houbové infekce zanesené na rostliny. 

Číst dál...

Oleuropein byl izolován jako hořčina v roce 1960 z plodů olivovníku evropského (Olea europaea) a později definován jako secoiridoid, jehož množství v 1l panenského oleje je 2-10 mg. Zároveň se zjistilo, že je obsažen také v listech této rostliny, ale i v dalších rostlinách čeledi olivovníkovitých, Oleaceae, např. v jasanech (Fraxinus) nebo šeřících (Syringa). 

Číst dál...

Koenzym Q 10 je látka, která v našich buňkách transformuje bílkoviný, tu'ky a sacharidy na energii. Avšak asi od 20. roku věku schopnost jater produkovat tuto látku klesá. Pokud se jeho hladina sníží o 25 %, dochází k oslabení našeho zdraví, při snížení o dalších 50% to již znamená vážné onemocnění, případně i smrt. Je velmi podobný vitaminům, syntetizuje se především v játrech (zhruba dvě třetiny), ale omezené množství se získává z potravy. 

Číst dál...

Kapsaicin - především plody papriky křovištní, Capsicum frutescens (obr. 64), známé  jako chilli či kayenský pepř, obsahují 0,04-1,5 % alkaloidů ostré chuti. Jejich  rozhodující složku (asi 70 %) tvoří kapsaicin (capsaicin). Látku poprvé izoloval  z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz, první syntetická forma  pochází z roku 1930. Jde o rostlinný alkaloid C18H27NO3, zodpovědný především  za pálivou chuť papriky. Přitom pocit pálení způsobuje tím, že stimuluje  receptory nervových zakončení jazyka.

Číst dál...

Z dalších látek rostlinného původu působí výrazně proti nádorovému bujení chalkony. Z chemického hlediska jde o tzv. otevřené deriváty flavonů. Řadu z nich nacházíme i v říši rostlinné, kde mají význam jako prekurzory flavonoidů v metabolismu některých druhů. Aktivní protinádorový účinek má především xanthohumol. Kromě toho ničí patogenní viry, bakterie i houby, ale také živočišné parazity. 

Číst dál...

Glukany jsou přírodní polysacharidy, které aktivují buňky zajišťující obranyschopnost organismu, tj. mikrofágy a makrofágy, leukocyty a T-Iymfocyty. Přitom makrofág je buňka schopná pohlcování a zničení (fagocytózy) cizorodého materiálu včetně mikroorganismů. Plní i další důležité úkoly při řízení imunity. 

Číst dál...

Flavonoidy - v nadzemních částech řady cévnatých rostlin se vyskytují flavonoidy, rostlinná barviva fenolického složení, většinou žlutého zbarvení. Jejich výchozí látkou jsou deriváty skořicových kyselin, především ve formě esterů a glykosidů. Význam těchto sloučenin v rostlinách není dosud zcela objasněn, je však možné, že flavonoidy v květech mají za úkol lákat opylovače, v ostatních případech se potom asi účastní rostlinného metabolismu.

Číst dál...

Další skupinou významnou pro kvalitní imunitní systém jsou enzymy. Jde o bílkoviny, které jsou schopny v malém množství výrazně urychlit průběh určité biochemické reakce v těle. Každý enzym je specializovaný a podlil se například na metabolismu, jiný má význam pro trávení, srážlivost krve, obranu organismu proti infekci apod. Mnohé enzymy obsahují mimo bílkovinné části také koenzym, což je nebílkovinná látka nezbytná pro činnost enzymů, kterou je v mnoha případech modifikovaný vitamin C. 

Číst dál...

Hořčík (magnesium - Mg) je dvojmocný, stříbřitě bílý, lehký kov s atomovým číslem 12 a relativní atomovou hmotností 24,305. Teplota tání je 650 DC a teplota varu 1.100 °C. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, jako je například minerál magnezit či dolomit, nebo v mořské vodě jako chlorid a síran.

Číst dál...

Selen (selenium - Se) je dvoj- čtyř- a šesti mocný prvek s atomovým číslem 34 a relativní atomovou hmotností 78,96. Má teplotu tání 220,2 "C a teplotu varu 685 °C, Vyskytuje se v pěti nekovových modifikacích a v jedné, nejstabilnější, kovové. Ve stopovém množství provází sulfidy, řidčeji se nachází v čistých minerálech.

Číst dál...

Minerální látky jsou anorganické složky potravy, obzvláště soli, které jsou nepostradatelné pro látkovou výměnu v lidském organismu. Byl prokázán zásadní vliv minerálních látek jak při prevenci, tak i léčbě různých zdravotních poruch. Nejdůležitější jsou sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku a chloru.

Číst dál...

V roce 1922 zjistili vědci Evans a Bishop, že krysy potřebují pro své úspěšné rozmnožování látku obsaženou v tucích obilních klíčků a olejnatých semenech rostlin. Pokud tato látka v potravě chyběla, nebyla zvířata schopná se normálně rozmnožovat. Nejprve ji nazvali "faktor X", později ji zařadili mezi vitaminy a označili písmenem E. 

Číst dál...

Vitamin D (kalciferol) je rozpustný v tucích a k jeho aktivaci v těle je třeba ozáření ultrafialovým zářením, zpravidla slunečním. Je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Zdrojem jsou hlavně živočišné tuky, např. rybí tuk, játra, máslo, žloutek, nebo některé rostlinné produkty (obilniny). Nedostatek tohoto vitaminu sev dětstvi projevuje jako tzv. křivice (rachitida), v dospělosti jako "řídnutí kostí" (osteoporóza, osteomalacie).

Číst dál...

Vitamin C (kyselina askorbová), rozpustný ve vodě, je důležitý pro udržení dobrého zdravotního stavu, správnou funkci i stavbu pojivé tkáně, zejména vaziva a cévní stěny, činnost enzymů a metabolismus některých látek, např. cholesterolu. Tento vitamin představuje asi 80% potřeby všech vitaminů. Zvyšuje celkovou odolnost organismu a chrání před působením vnějších negativních vlivů.

Číst dál...

Vitamín B17 amygdalin je známý kyanový heteroglykosid, skládající se ze složky cukerné a necukerné (aglykonu). V aglykonu je zabudovaný kyanovodík, který se při hydrolýze uvolňuje. Aglykony mají strukturu fenylpropanu a jsou odvozeny od aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu. Heteroglykosidy jsou většinou látky neutrální, rozpustné ve vodě, opticky činné.

Číst dál...

Kyselina alfa-lipoová (ALA) byla dosud považována za jeden z komplexu vitaminů B (vitamin B13). Má charakter růstového faktoru a její důležitost pro člověka spočívá z podílu na oxidační dekarboxylaci kyseliny pyrohroznové. Svoji biologickou funkci realizuje prostřednictvím koenzymu ve spolupráci s thyaminem.

Číst dál...

Prvotním zdrojem vitaminu A (retinolu) jsou v přírodě jeho provitaminy, což jsou rostlinná barviva alfa, beta a gama-karoteny. Štěpením ve střevní sliznici se mění uvedené karoteny na retinol nebo až na kyselinu retinoovou. Nejvyšší hodnotu má (beta-karoten, neboť jako jediný poskytuje při štěpení dvě molekuly retinolu. 

Číst dál...

Vitaminy jsou látky, které si nedokáže lidský organismus sám vytvořit, ale přitom jsou pro něho nezbytné. Často i v malých dávkách ovlivňují správný růst, vývoj a činnost celého organismu. Ten je přijímá především v potravě, a pokud tam nejsou, také v lékové formě. Stav a onemocnění způsobené jejich nedostatkem se označuje jako hypovitaminóza, pokud chybí úplně, nastává stav zvaný avitamióza, který může vést až k závažným onemocněním organismu včetně smrti. 

Číst dál...

Alkaloidy

Dusíkaté látky alkalické povahy. Alkaloidy mají většinou velký vliv na lidský organismus, někdy až silně toxický či smrtelně jedovatý. Příkladem jsou známé alkaloidy z máku setého - morfin, kodein či atropin a skopolamin z rulíku zlomocného.

 

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební kameny živých organismů. Rostlinné i živočišné bílkoviny tvoří základ naší potravy. Rostlinné bílkoviny obsahují např. brambory, rýže, luštěniny, ořechy atd.

 

Enzymy

Organické látky umožňující chemické procesy v lidském organismu. Často působí ijako katalyzátory chemických reakcí.

 

Éterické oleje - silice

Velmi aromatické a silně těkavé látky.Fyto prchavé látky dávají rostlinám jejich charakteristickou vůni. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, rozpouštějí se však v lihu. Mívají dezinfekční a antiseptický účinek. Působí na trávicí a močové ústrojí, někdy i na nervovou soustavu (yzop, mateřídouška, saturejka, šanta, šalvěj). Mnoho rostlin s vysokým obsahem silic se používá jako koření - skořice, muškátový oříšek, zázvor.

 

Flavonoidy

Jsou důležité pro životní funkce organismu, proto jsou označovány i jako bioflavonoidy. Mají mnohostranné působení a někdy působí podobně jako vitaminy. Patří mezi ně žlutá barviva. Najdeme je v měsíčku, routě, hlohu, bezu a podobně.

 

Fytoncidy

Jsou to různé chemické látky s antibiotickým působením. Fytoncidy jsou obsaženy v tymiánu, česneku, řepíku, cibuli a podobně.

 

Glukoniny

Dusíkaté látky podobné inzulinu. Snižují cukr obsažený v krvi a tím léčí cukrovku typu II. Obsaženy jsou v borůvkové nati nebo jestřabině.

 

Glykosidy

Jsou to stavební látky rostlin. Organické sloučeniny, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a necukernou. V léčení se používají např. jako kardiaka, diuretika nebo diaforetika.

 

Gumy

Některé rostliny, zvláště stromy, obsahují i gumy. Obvykle se tvoří pod kůrou. Gumy se využívají v potravinářském průmyslu nebo jako pomocná látka či pojivo při výrobě léčiv.

 

Hormony

Jsou to složité látky, které v lidském těle vznikají ve žlázách svnitřní sekrecí a ovlivňují (vzájemné) fungování jednotlivých orgánů. Jsou velmi důležité pro fyzické i psychické zdraví. V rostlinách se nachází chemikálie podobné hormonům. Látky podobné ženských pohlavním hormonům najdeme v lékořici, kotvičníku, jeřabině. Látky podobné steroidním hormonům jsou v jehlici či jírovci.

 

Hořčiny

Hořčiny neboli amara jsou různé hořké látky, které mají blahodárný vliv na trávicí ústrojí. Jsou to bezdusíkaté látky tvořené uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Zvyšují sekreci žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Obsaženy jsou například v pelyňku, benedyktu, zeměžluči, zázvoru, čili a dalších hořkých či pálivých léčivkách.

 

Kumariny

Chemicky to jsou laktony kyseliny kumarinové. Ve větším množství jsou toxické, v terapeutických dávkách působí proti křečím, sedativně a snižují srážlivost krve. Obsaženy jsou např. v komonici a svízeli.

 

Minerální látky

Minerální neboli nerostné látky sev rostlinách nacházejí v organických i anorganických vazbách. Většinou jsou ve formě solí. Nejznámější jsou soli křernlku, vápníku, draslíku, ve větším či menším množství obsaženy ve všech rostlinách.

 

Oleje 

Oleje jsou obsaženy hlavně v semenech či plodech a získávají se obvykle lisováním (slunečnice, len, rakytník). Chemicky jsou to sloučeniny mastných kyselin a glycerolu.

 

Organické kyseliny

V rostlinách slouží k vyrovnávání vnitřního tlaku v buňkách. Často jsou kyselé a vyskytují se hlavně v ovocných plodech. Nejznámější jsou kyselina citrónová a šťavelová.

 

Pryskyřice

Obvykle jsou to tuhé, ve vodě nerozpustné látky. Pryskyřice mívají antiseptický a protizánětlivý účinek. K výrobě prsních balzámů proti kašli a k inhalaci při kataru sliznic se používají i pryskyřice našich jehličnanů.

 

Sacharidy

Sacharidy neboli cukry jsou jednou z hlavních složek rostlinných šťáv. Z chemického pohledu jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Vznikají při fotosyntéze. Jednoduché cukry jsou především zdrojem energie - ovocný cukr (fruktóza), vinný cukr (glukóza), řepný cukr (sacharóza). Složité cukry - polysacharidy tvoří stavební a zásobní látky.

 

Saponiny

Jsou to neutrální glykosidy. Kjejich vlastnostem patří, že při rozpouštění ve vodě snižují její povrchové napětí a mírně pění (odtud jejich název). Používají se k rozpouštění hlenů, čímž se usnadňuje jejich vykašlávání. Obsaženy jsou např. v plicníku, petrklíči, mydlici, divizně a podobně.

 

Slizy

Slizy mají přirozenou vlastnost ve vodě bobtnat a tvořit gely. Chemicky sejedná o polysacharidy. V bylinářství se slizovité látky užívají k ochraně sliznic celého těla, tím se zabraňuje zánětům. Keslizovitým látkám patří plicník, lněné semeno, proskurník, kostival.

 

Třísloviny

Jsou to bezdusíkaté rostlinné látky, které mají schopnost srážet roztoky bílkovin a alkaloidů. Třísloviny mají svíravý - adstringentní účinek, čehož se v bylinářství využívá k léčení průjmu, stavění krvácení a při léčení zánětů. Tyto látky jsou např. v nátržníku, dubové kůře, růži atd.

 

Vitaminy

Vitaminů je celá řada, uvádí se až čtyři desítky. Dělí se na ty rozpustné ve vodě - např. vitamin C a B a vitaminy rozpustné v tucích - např. A a D. Většinou mají bílkovinný ráz. Nemají výživnou hodnotu, aie jsou životně důležité pro správné fungování lidského organismu a správný chod metabolismu. Jejich nedostatek má devastující účinek na celé tělo. I když se celá řada vitaminů vyrábí synteticky, stále více se zjišťuje, že proti přírodním vitaminům mají své nedostatky a stinné stránky. Přebytek vitaminů může být v některých případech stejně zhoubný jako jejich nedostatek.

  • acida - prostředky zvyšující kyselost žaludečních šťáv - (máta paperná, zeměžluč)
  • adaptogeny - prostředky zvyšující celkovou psychickou a fyzickou odolnost, harmonizují organismus, odbourávají stres - (maralí kořen, ženšen, klanopraška)
  • adstringencia - prostředky svíravé, stahující, užívají se např. proti průjmům a k zastavení krvácení - (dub, nátržník, šalvěj)
  • afrodiziaka - prostředky zvyšující libido a pohlavní pud - (kotvičník, celer)
  • amara - hořčiny, látky podporující vylučování trávicích šťáv - (pelyněk, jablečník, benedykt)
  • anafrodiziaka - prostředky potlačující pohlavní pud - (chmel)
  • analeptika - prostředky stimulující základní životní funkce - (eleuterokok, rozmarýna, klanopraška)
  • analgetika - prostředky tlumící bolest - (konopí, máta peprná)
  • antacida - prostředky snižující kyselost žaludečních šťáv - (heřmánek, měsíček, hořec)
  • anthelmintika - prostředky proti střevním parazitům - (pelyněk, brotan, česnek, zemědým)
  • antianemika - prostředky proti chudokrevnosti, podporují tvorbu krve - (kopřiva, zerněžluč)
  • antiastmatika - prostředky pomáhající při astmatickém záchvatu - (yzop, sléz, černý bez) 
  • antibiotika - prostředky zabraňující množení mikroorganismů - (Iichořeřišnice)
  • antidepresiva - prostředky proti depresím - (třezalka, dobromysl, bukvice)
  • antidiabetika - prostředky pomáhající při léčbě cukrovky - (čekanka, borůvka, uňa de gato)
  • antidiaroika - prostředky proti průjmům - (nátržník, borůvka)
  • antiemetika - prostředky proti zvracení - (zázvor, muškát, meduňka)
  • antiflogistika - prostředky proti zánětům (antiseptické působení) - (heřmánek, měsíček, ořešák)
  • antihemoroidalia - prostředky proti hemeroidům - (kaštan, třezalka, heřmánek, jitrocel)
  • antihydrotika - prostředky proti nadměrnému pocení - (šalvěj, řebříček, yzop)
  • antikoagulancia - prostředky proti srážení krve - (komonice, mařinka vonná)
  • antipyretika - prostředky proti horečce - (tužebník, lípa, řimbaba) 
  • antirevmatika - prostředky proti revmatismu - (tužebník. bříza, jehlice, kaštan)
  • antisklerotika - prostředky proti vápenatění tepen (arterioskleróze) - (česnek,komonice, přeslička)
  • derivancia - prostředky dráždící a prokrvující kůži, čímž snižují vnímání bolesti - (kafr, paprika, máta peprná, křen)
  • dermatologika - prostředky k léčbě kožních nemocí - (violka, lopuch, zemědým)
  • diaforetika - prostředky zvyšující pocení - (bez, tužebník, lípa, brutnák)
  • diuretika - prostředky močopudné - (kopřiva, pampeliška, libeček, celer)
  • emmenogoga - prostředky regulující menstruaci - (kontryhel, měsíček, hluchavka)
  • emolencia - prostředky změkčující (uvolňující napětí sliznic a kůže) - (sléz,heřmánek, hluchavka)
  • expektorancia - prostředky usnadňující vykašlávání - (plicník, yzop, petrklíč)
  • fytoncida - prostředky s antibiotickým působením - (cibule, česnek, řepík, tymián)
  • gargarisma - kloktadla - (šalvěj,měsíček,nátržník) gastrosedativa - prostředky uklidňující zažívání - (meduňka, chmel, řebříček)
  • gynekologika - léčiva ženských onemocnění - (kontryhel, měsíček, řebříček)
  • hemostatika - prostředky stavící krvácení - (jitrocel, kokoška pastuší tobolka, řebříček)
  • hepatika - léčiva jaterních chorob - (ostropestřec, pampeliška, řepík)
  • hormona - prostředky hormonální - (kaštan, levandule, jeřabina)
  • hypnotika - prostředky uspávací - (kozlík, šanta)
  • hypotonika - prostředky snižující krevní tlak - (hloh, jmelí, ženšen, řebříček)
  • cholagoga - prostředky žlučopudné - (pelyněk černobýl, benedykt)
  • choleretika - prostředky podporující tvorbu žluči - (jablečník, řepík, zemědým)
  • imunostimulancia - prostředky posilující imunitu - (uňa de gato, echinacea)
  • kancerostatika - prostředky proti rakovinnému bujení - (uňa de gato, měsíček, eleuterokok)
  • kardiosedativa - prostředky proti srdeční neuróze - (kozlík, meduňka, srdečník)
  • kardiotonika - prostředky povzbuzující srdeční činnost - (rozmarýna, náprstník)
  • karminativa - prostředky proti nadýmání - (fenykl, anýz, heřmánek, kmín)
  • korigencia - prostředky upravující vůni či vzhled jiných přípravků - (akát, růže, kopr)
  • laktagoga - prostředky podporující tvorbu mateřského mléka - (fenykl, jestřabina, peťour)
  • laxancia - prostředky projímavé - (řešetlák, krušina, jeřabina, len, bez)
  • metabolika - prostředky podporující látkovou výměnu a čistící krev - (čekanka, benedykt, jehlice, violka, třezalka)
  • mucilaginosa - prostředky slizutvorné - (kostival, len, podběl, plicník)
  • nervina - prostředky ovlivňující nervovou soustavu - (třezalka, šišák, dobromysl)
  • obstipancia - prostředky proti průjmům - (dub, nátržník, borůvka)
  • roborancia - prostředky celkově posilující organismus - (jetel, úročník, maralí kořen, klanepraška)
  • sedativa - prostředky uklidňující - (kozlík, chmel, bukvice)
  • sekretolytika - prostředky tlumící kašel a vylučování hlenů - (plicník, lípa, bez, podběl)
  • spazmolytika - prostředky tlumící křeče - (mochna husí, heřmánek, lnice)
  • stomachika - hořčiny, prostředky podporující tvorbu žaludečních šťáva lepší zažívání - (benedykt, andělika, zeměžluč, pelyněk)
  • trombolytika - prostředky rozpouštějící krevní sraženiny - (penízovka)
  • tuberkulostatika - prostředky proti tuberkulóze - (plicník, přeslička, konopice) 
  • urodesinficencia - prostředky dezinfikující močové ústrojí - (Iichořeřišnice, celík, medvědice)
  • urologika - léčiva močového a pohlavního ústrojí - (Iichořeřišnice, uňa de gato, bříza, vřes, celík)
  • uterotonika - prostředky zesilující stahy dělohy a tlumící krvácení (při porodu) - (řebříček, fenykl, kokoška)
  • vitaminofera - zdroje vitaminů - (aronie, rakytník, rybíz, šípky)
  • vulnearia - prostředky podporující hojení ran - (jitrocel, řepík, měsíček)

Otázka, zda nemoc léčit vlastními silami, nebo zda raději navštívit lékaře, zůstane vždy otevřená i po přečtení jakékoli odborné knihy nebo po nahlédnutí do tohoto lexikonu. Existují hlediska hovořící pro samo léčbu i proti ní.

 

Samoléčbu lze doporučit za těchto okolností:

  • pokud znáte hranice svých možností a dokážete jít včas k lékaři;
  • pokud znáte své tělo tak dobře, že můžete stanovit vlastní diagnózu;
  • pokud jste si jisti v zacházení s domácími prostředky, umíte je rozeznávat a používat ve správných dávkách;
  • pokud budete pozorně sledovat účinky použitého prostředku (pro jeden symptom existují různé léčivé prostředky a u každého jedince zabírají individuálně);
  • pokud dokážete po neúspěšné samoléčbě jít k lékaři a otevřeně jej o vlastních léčebných postupech informovat;
  • pokud nepovažujete domácí prostředky za zázračné nebo za univerzální.

 

Samoléčbu nelze doporučit za těchto okolností:

  • pokud si nejste jisti, zda zvolený prostředek skutečně zmírní vaše potíže a nemoc;
  • pokud jsou symptomy nejasné a vlastní diagnózu nelze určit;
  • pokud máte pochyby, zda prostředky, které máte k dispozici, jsou skutečně tím, za co je považujete;
  • máte-li pouze strach z návštěvy lékaře; 
  • trpíte-li opakovaně stejným symptomem, aniž byste znali jeho příčiny,
  • pokud samoléčbě v podstatě nedůvěřujete a chcete jen ušetřit čas a peníze,
  • pokud máte příznaky závažného onemocnění, lékaře vyhledejte vždy, léčba bylinami by měla být až po stanovení, že nejde o maligní diagnózu s negativní prognózou. 

warfarin pradaxa clexane fraxiparine a byliny bylinky vliv bylin na srazlivost krveCelá řada potravin, bylin a dalších látek vykazuje protidestičkové působení, např. ananas, borůvka, cibule, česnek, ginko biloba, hřebíček, kopretina, řimbaba, kurkuma, rybí olej a olej z lněného semínka, papája, paprika, srdečník obecný, tužebník (obsahuje i heparinu podobné látky), zázvor, zelený čaj. Rybí tuk (omega 3 mastné kyseliny) ovlivňuje agregaci trombocytů a způsobuje alteraci fibrinolýzy, tj. může zvyšovat riziko krvácení.

Číst dál...

kdy-mohou-byt-bylinky-nebezpecne-kontraindikace-bylinekPři srovnávání chemických prostředků s bylinnými můžeme často slyšet názor, že byliny,když už nepomohou, tak ani neuškodí, zatímco chemické prostředky na jednu stranu pomohou, na druhou uškodí. Toto tvrzení je nepřesné, neboť i byliny mohou v některých případech uškodit. I když se v bylinkářstvích a lékárnách prodávají bez receptu, přece jen musíme vědět o čtyřech případech, kdy mohou i byliny uškodit, a pořád je mít na paměti.

Číst dál...

denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 

Číst dál...

  • Především používáme čerstvé rostliny, teprve potom sušené nebo jinak upravené.
  • Čím déle drogy skladujeme, tím více ztrácejí léčivé účinky. Kupujeme jen byliny z poslední úrody, od výrobců, kteří na obalu vyznačují datum spotřeby. Také vlastní nespotřebované zásoby vyměníme po roce za nové.
  • Míchání čajových směsí má nekonečné možnosti a v různých knihách nacházíme množství rozmanitých receptů . V zásadě platí, že žádná bylinka nemá "bylinkového nepřítele", s nímž by se nesnášela. Záleží na každém individuálně, jak si směs po prostudování knihy a zvážení svých problémů upraví. ti Před použitím čajové směsi dobře promícháme, protože bylinky nejsou stejně těžké. Těžší složky, například kousky kořenů, propadají dolů a odebraná horní část čajoviny nemá správný poměr jednotlivých složek.
  • Za jednu lžíci bylinek považujeme takové množství čajové směsi, které odpovídá mírně navršené lžíci, asi tak, jak směs prakticky nabíráme.
  • Nemusíme závistivě hledět na exotické rostliny a drahé zahraniční výrobky, například na ženšen, švédské kapky apod. Jsou to stejné produkty přírody, velmi podobné těm, které se vyskytují i u nás. Jako náhrada ženšenu někdy dobře poslouží puškvorec a drahé švédské kapky, jejichž účinek je založen na kombinaci většího počtu široce působících hořkých rostlin, si můžeme připravit sami z bylinek dostupných u nás, jen za cenu alkoholu, jímž je zalijeme. 
  • Bylinkové čaje se rychle kazí, proto připravujeme dávku jen na jeden den. Skladujeme je v chladničce a ohřejeme vždy jen část na jedno vypití. Čaje, které se pijí často v malých dávkách (například na průdušky), udržujeme teplé v termosce. 
  • Všechny bylinky nejlépe účinkují, když jsou ve slabé koncentraci. I nejnevinnější rostliny mohou při silné koncentraci vyvolat nežádoucí, často nepříjemný či nebezpečný účinek.
  • Na každý organismus neúčinkují bylinky stejně. Co někomu snadno pomůže, na jiného nezapůsobí. Proto je třeba účinky na vlastním organismu vyzkoušet a v případě potřeby použít jinou, podobně účinkující bylinu.
  • Snažme se nekombinovat používání bylinek se syntetickými léky. V tomto směru doporučuji spolupracovat s lékařem, pokud máme takového, který bylinky zná a uznává. Když vycítíme opak, zkusme se poradit s někým jiným.
  • V receptové části doporučuji osladit některé čaje medem nebo tmavým či hroznovým cukrem. To neplatí u diabetiků, pro něž i tento čaj připravíme bez oslazení; u lahůdkových čajů použijeme diabetické sladidlo.
  • Při sběru, zpracování a skladování léčivých rostlin dodržujeme osvědčené zásady. Rostliny sbíráme na místech bez různých druhů znečištění a exhalátů (ne u frekventovaných cest). Ihned je pokrájíme, volně rozložíme v tenké vrstvě (například na balicí papír) a za pravidelného obracení je usušíme na teplém, stinném místě. Ukládáme je v kartonových, plátěných nebo skleněných, dobře uzavíratelných obalech na suchém, chladném a tmavém místě. Obaly označíme jménem byliny a rokem sběru.

Andělika lékařská (Angelica archangelica, Archangelica officinalis)
Děhel lékařský, andělička, andělka, andělský kořen, angelika, anjelička, anjelika, děhel, děhel lékařský, děhyl, janoklika, koření svatodušní, kořen sv. Ducha, koření sv. Ducha, litvor, smrtolno zelino, svatodušní koření, vybolen

Badyáník pravý (Illicium verum)

badyán, badyán pravý, badyánek, badyánovník pravý, čínský anýz, hvězdice,hvězdicový anýz, hvězdičkový anýz, hvězdnatý anýz, hvězdový anýz, indiánský anýz, koření hvězdičkové, křížovaný anýz

 

Bazalka pravá (Ocinum basilicum, Ocinum americanum)

bazalička, bazalika, bazilička, bazilika, bazilikum, indická bazalka

 

Bedrník anýz (Pimpinella anisum, Anisum vulgare)

anýz, anýzový bedrník, anýž

 

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus, Centaurea benedicta, Cirsium pugnax)

Čubet, Hořký bodlák, Kardobeneditus

 

Bez černý (Sambucus nigra)

baza, bazičky, bez domácí, bez psí, bez smradlavý, beza, bezinka, bezinky, bezová duše, bezoví, bezový květ, bílý bez, bílý květ, blivánky, bzí, bzina, bzinčí, bzinky, černá bezinka, černá bzinka, černý bez, čertův strom, dryáda, ellhorn, habzina, habžina, hulák, hular, hural, chabza, chabzda, chabzdě, chebdový květ, chebst, chebz, chebzí, chebzík, chebzinky, chebzový květ, chebži, kalina, kašička, keř čarodějný, kobzina, kobzinky, kosmatice, kozíček, kozičky, kozinky, Lady Elder, píšťalkový strom, psí bez, psí víno, psounský bez, pukač, rostlinná apatyka, smradinka, smradinky, smradlavej bez, smradlavý bez, smradlavka, strážní strom, strom velké Bohyně, strom víl, zebzový květ

 

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Býčí oko

 

Blín černý (Hyoscyamus niger)

belian, bělena, blán, blejn, blekot, blén, blém, blím, blým černý, blina, blínové koření, blýn, bolehlav, bylina čertova, bylina Jasoňova, bylina výměnkářů, černý mák, čertova bylina, čertovy oči, ďáblovo oko, furgacie, furgácie, horký blen, kapří huba, kapří květ, koření blínové, lulík, lulka, makovec, mateřské koření, ospalá bylina, smradlavec, spánek, sviní bob, svinní bob, svinní bob arkadský, svinské zelí, šaly, telian, tejman, temian, temjan, vlčí mák, žbánečky

 

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus, Cerasus laurocerasus, Laurocerasus officinalis)

bobkotřešeň lékařská, střemcha bobková, střemcha vavřínová, višeň bobková

 

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

bolehlav blamatý, blakota, bolehlav kropenatý, bolehlav skvrnitý, bolehlav větší, gyr, kozí petržel, matonoha, motožník, mrkvoun, myší kmín, rozpuk, srní veška, svimboška, sviní veška, sviní vši, sviňská veš, štěklec, všivák, všivec

 

Borovice lesní (Pinus sylvestris, pinus borealis, Pinus fominii, Pinus montana, Pinus mughus, Pinus resinosa, Pinus rubra, Pinus silvestris)

balzám z Gileadu, bor, borčí, borec, borovica, chvoj, chvůj, chvůje, nejsladší dřevo, sosna, špendličí

 

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus, Vaccinium orephilum)

Borůvka černá, Barůvka, Borovčí, Borůvčí, Boruvnice, Černá jahoda, Černé jahody, Černice, Čičoretka, Hafera, Myrhová jahoda, Myrtovka, Rostlinný inzulín, Žáví

 

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea, Rhodococcum vitis-idaea)

Brusinka obecná, Bruslinky, Brusnice, Červené borůvky, Kaliny, Kyselinky

 

Brutnák lékařský (Borago officinalis)

Burák, Okurkové zelí, Radost srdce

 

Bříza bělokorá (Betula pendula, Betula alba, Betula verrucosa)

Bříza bílá, Bříza bradavičnatá, Břest, Březa, Bříza písčitá, Březina, Dervzda

 

Cibule kuchyňská (Allium cepa, Allium ascalonicum, Allium salota)

Cibule

 

Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Cikorie, Cikorka, Čaganka, Hanička, Koření kozího cecku, Koření sv. Petra, Německá káva, Pocestník, Podražník

 

Česnek kuchyňský (Allium sativum)

božská pomoc, cibule česneková, cibule dryýková, cibule pažitky, česnok, dryák, lenek, luček, luk

 

Devětsil lékařský (Petasites hybridus, Petasites hybrida, Petasites officinalis, Petasites vulgaris, Tussilago hybrida, Tussilago petasites)

Devětsil zvrhlý

 

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum, Verbascum thapsiforme)

Císařská svíce, Devizna, Děvizna, Děvozel, Královská svíce, Kruželice, Oběračka, Petrova hůl, Pochodňová květina, Psí ocas, Svíce královská, Svícen

 

Dobromysl obecná (Origanum vulgare, Oreganum vulgare)

Červená lebeda, Divoká marjánka, Dobrá mysl, Dobráček, Dobrotnice, Mysl domácí, Oregano, Oreganum, Origanum, Pamajorán, Voněklas, Zimní majoránka


Dub letní (Quercus robur, Quercus pendunculata, Quercus robur cristata)

Křemelák, Letňák

 

Dub zimní (Quercus petraea, Quercus sessiliflora, Quercus sessilis)

Drnák, Zimák

 

Durman obecný (Datura stramonium)

Bodlákové jablko, Bodlavé jablko, Bodlavý ježek, Brantovní zelina, Bugačka, Bujačina, Bujačina, Bujačník, Čarodějčin kmín, Čertí hlava, Čertova okurka, Ďábelské (Ďáblovo) jablko, Datura, Durata, Jablko chlupaté (Ježkovo, Panenské, Svinské, Trnové, Vlčí), Ježkova hlava, Ježkova palice, Ježlák, Královo zelé, Kravák, Lilek potřeštěný (Ztřeštěný), Máslové semeno, Mašlák, Palička, Panenská okurka, Purgácie, Stramonium, Tatura, Vlčí bodlák, Vlčí hvozd, Vojenský mák

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare, Anethum foeniculum, Foeniculum capillaceum, Foeniculum foeniculum, Foeniculum officinale, Meum foeniculum)

italský kopr, římský kopr, sladký kopr, útrop, vlašský kopr

 

Halucha vodní (Oenanthe aquatica, Phellandrium aquaticum)

Haluchovec vodní

 

Heřmánek pravý (Matricaria recutita, Chamomilla chamomilla, Chamomilla recutita, Matricaria chamomila)

Heřmánek lékařský, Jahodníček, Harmaníček, Kamilka, Kamilky, Králíčky, Marunka, Matrikária, Polní heřmánek, Rumánek, Voňavý rmen

 

Hloh obecný (Crataegus laevigata, Crataegus oxycantha)

Hloh dvousemenný, Hloh ostrotrnný, Hlohyně, Hložek, Hložinky, Loh, Loch, Luhovec, Moučníčky, Pluháč, Srdeční chléb, Trn, Trní

 

Hluchavka bílá (Lamium album)

Hluchá kopřiva, Hluchavinka, Mrtvá žihlava, Mrtvá žihľava, Planá bazilika, Planá kopřiva


Hořec žlutý (Gentiana lutea)

Trlič

 

Jablečník obecný (Marrubium vulgare)

Bílá buřina, Buřina, Jablečník vonný, Jablounek, Samaritánka, Šedivka, Vonný klas, Zelená šedivka

 

Jabloň domácí (Malus domestica)

Bečičky, Granátky, Jablíčko, Jaderničky, Jančata, Koženáče, Kameničky, Královna ovoce, Kyseláče, Malináče, Matčina, Medůvky, Míšeňská jablíčka, Panenská jablíčka, Renety, Řehtačky, Sláďata, Soudky, Štrůdláky, Zmrzlata

 

Jahodník obecný (Fragaria vesca)

Červené jahody, Jahody, Zemnice

 

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Boleráz, Borovec, Borovička, Jalovčinky

 

Janovec metlatý (Cytisus scoparius, Sarothamus scoparius)

Janovec obecný, Babí hněv, Chvostěnka, Jetelice, Kočičí zlato, Pantoflíčky, Srnčí zelí, Čilimník

 

Jaterník podléška (Hepatica nobilis)

(Anemone hepatica, Hepatica triloba)

Jaterník trojlaločný, Podléška

 

Jehlice trnitá (Ononis spinosa, Onosis campestris)

Babí hněv, Hadamův vínek, Jehlice, Jehličí, Mužská láska, Řapík, Vochlice

 

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia, Pyrus aucuparia, Sorbus aucuparia var. xanthocarpa)

Jeřáb obecný, Jeřabina, Divá vřeskyně, Jaráb, Jeřábek, Jeřabina, Jeřábník, Korálky, Muk, Oskeruše planá, Ptačí potrava, Reráb, Řežáb, Skoruše, Sorbit, Žeráb

 

Jestřabina lékařská (Galega officinalis)

Kozí routa, Polní štědřenec, Štědřenec

 

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

Kaštan, Koňský kaštan, Koňský kaštan, Maďal, Planý kaštan

 

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Babí list, Babyka, Beraní jazyk, Celníček, Celník hojílek, Cendelín, Cendolín, Hojínek, Jazejček, Jehněčí jazyk, Jitrocel špičatý, Jitrocil, Myší ocas, Myší ouško, Olověný jazýček, Psí jazýček, Psí uši, Ranocel, Skorocel, Stopa bílého muže, Veverčí ucho, Volský jazyk

 

Jmelí bílé (Viscum album)

amala, čarodějčina větvička, čarodějná metla, čertovo koště, druidská větvička, dubové majlí, dubové mejlí, gmeil, gmeili, gmejl, gmejlí, hromová metla, hýmelí, jamela, jemela, jemela bílá, jemelka, jemelo, jeměl, jemola, jimelí, jímelí, jmel bílý, jmél, jmélí, majlí, mejlí, mejdlí, mel, melé, mélé, melí, mílí, muří noha, mýlí, najdlí, nejdlí, omejlí, omela, omelí, omelo, posel bohů, svaté dřevo kříže, všeholék, zlatá větev

 

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)

Čarodějnický kořen, Čarodějný kořen, Čertí péro, Čertí žebro, Čertovo peří, Čertovo žebro, Hadí střecha, Hadí žebro, Mužíčkovy šaty, Panny Marie vlasy, Svatojánský jazyk, Svatojánský kořen


Kmín římský (Cuminum cyminum)

Šabrej kmínovitý, mateřský kmín, křížový kmín, římský kmín, šabrej

 

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris, Bursa pastoris-pastoris, Bursa gracilis, Capsela rubella, Thlaspi bursa-pastoris)

Babí kapsa, Bětuška, Holá Káča, Kapsička, Kaša, Kaška, Kolduška, Kopišťálka, Lopata, Matčino srdce, Mošna, Pastýřovo srdce, Selská hořčice, Slouhovo thé, Srdíčko, Suchá Běta, Taška, Žebrácká kabelka

 

Komonice lékařská (Melilotus officinalis, Melilotus albus, Melilotus arvensis, Melilotus leucanthus, Melilotus lutea)

Bulharský jetel, Kamenná jetelinka, Komínek žlutý, Komínka, Koňský jetel, Svatojánská kadeř, Uherský jetel, Úbytní koření, Včelí bylina

 

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris, Alchemilla acutangula, Alchemilla acutiloba)

Kontryhel ostrolaločný, Alchemilka, Arcisléz, Bylina alchymistů, Divý muškát, Husí drápky, Husí nožka, Husí šlapka, Hvězdoš, Kloboučky, Knedlíček, Kondolík, Kontrhal, Lví noha, Lví stopa, Nebeská rosa, Perlová bylina, Pláštíček Panny Marie, Polní muškát, Rosička, Stříbrník

 

Kopr vonný (Anethum graveolens)

Koprek

 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Koprivka, Pokřiva, Prhlava, Prhlice, Prhlinka, Pyhlavka, Velká kopřiva, Žahavka, Žíhavka, Žihlava, Žihlavka

 

Koriandr setý (Coriandrum sativum)

Anýz štřeničný, Koliandr, Koliandr římský, Kyšinec, Kyšnec

 

Kostival lékařský (Symphytum officinale, Symphytum album Hort. ex Steud., Symphytum ambiguum Pau., Symphytum officinale subsp. eu-officinale Domin, Symphytum variegatum Hort.)

Celníkový kořen, Černé koření, Černý kořen, Chropáč, Kobylí mláto, Kobylí mléko, Kozivalový kořen, Liberzonský kořen, Medunice, Oslí ucho, Sladký lupen, Svalník větší, Trudovatník, Valikost, Volský jazyk

 

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Baldrián, Baldrán, Čertikus, Dřevenák, Kocůrník, Kočičí kořen, Kozelec, Kozilec, Kozlíček, Odolan, Odolen, Odolenový kořen, Paldrán, Valerián

 

Kuklík městský (Geum urbanum)

Kuklík obecný, Hřebíčkové koření, Karafiátový kořen

 

Krušina olšová (Frangula alnus, Rhamnus frangula, Rhamnus frangula subsp. columnaris, Rhamnus frangula var. angustifolia)

Bluva, Čeremcha, Krupina, Psí jahůdka

 

Krvavec toten (Sanguisorba officinalis, Poterium officinale, Sanguisorba microcephala)

Komeníček, Kominíček, Krkavec, Krvavé koření, Krvavé kořeny, Krvavec, Krvistřeb, Tosten, Toten lékařský, Totenec

 

Křen selský (Armoracia rusticana, Armoracia armoracia, Armoracia lapthifolia, Armoracia rusticana, Cochlearia armoracia, Nasturtium armoracia, Radicula armoracia, Rorippa armoracia)

Chřen, Křín, Mořská ředkev

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)

Sladké dřevo, Sladké koření, Sladké žíly, Pendrek

 

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia, Lavandula officinalis, Lavandula spica, Lavandula vera)

Levandule klasnatá, Levandule úzkolistá, Devandula, Devandule, Dulenka, Špika, Špikanard, Špikanádr, Špikrnágl, Špikrnát

 

Lípa malolistá (Tilia cordata, Tilia parvifolia, Tilia ulmifolia)

 

Lípa srdčitá, Malokvětá lípa, Širokolistá lípa, Velkokvětá lípa, Zimní lípa

 

Líska obecná (Corylus avellana)

lískovec, leština, plody - chlebový ořech, lískové oříšky

 

Lnice květel (Linaria vulgaris, Linaria linaria)

Lnice obecná, Květel, Ovčí hubičky, Paštička, Telecí čumák, Žába


Lopuch větší (Arctium lappa, Lappa major)

Babí kořen, Babky, Bardana, Bodlák, Čumbrk, Hořký lupen, Chytavky, Ježek, Kloboučí, Knoflíčí, Knoflíky, Lapa, Lapáčky, Lepík, Lopucha, Vlci, Žebrácké knoflíky

 

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)

Čertův kous, Divoký pepř, Lejkovec, Lýkovec lékařský, Mordýř lidský, Nešlechetník, Vlčí lýko, Vlčí pepř, Vrah lidský

 

Majoránka zahradní (Majorana hortensis, Origanum majorana)

Marjánka, Majorán, Voněkras

 

Mák polní (Papaver argemone)

Bukovec, Červánky, Karafiát, Kohoutky, Kohútky, Kokohrtí, Kokrhel, Kokrhelí, Kukrhel, Mačec, Máček, Máček polní, Mák divoký, Mák planý, Makeš, Ohníček, Panáček, Panenka, Pleskanec, POlní máček, Prchlík, Pukavec, Růžička, Růžička obilní, Slepý mák, Tluskavec, Tulipán, Tulipánky, Vlčí květ

 

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum)

Alraum, Alraun, Alrauna, Alraune, Cicmužíček, Čertovo jablko, Čertovská jablíčka, Kořen satanův, Morion, Mužíček, Mužík, Pokřín lékařský, Psá jablka, Satanovo jablíčko, Strýček, Vejce džinů, Zemská jablka, Zemský mužíček, Zlatá jablíčka lásky

 

Máta peprná (Mentha piperita)

balšám, balšán, bylina Matky Boží, fefrminc, fefrmincka, fefrmincové koření, koření fefrmincové, náma, nána, nátkové koření, máta pepřová, peprmint, peprný balsám, pepřová máta, větrná bylina, větrová bylina, větrová zelina, větrové koření

 

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris, Thymus vulgaris)

Mateřídouška tymiánová, Mateřídouška vonná, Tymián, Tymián obecný
Démut, Démuť, Douška mateří, Douška vlašská, Dymián, Dymiánek, Chodec, Mateřánek, Mateřídouška římská, Mateřídouška vlašská, Mateřinka, Polní tymián, Thým vonný, Tymiánek, Vonný tým, Žadovník

 

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

apiastrum, balšám jemný, balzám, citronelka, citronová melisa, doubravnice, doušník, doušník lékařský, dubravník, elixír života a mládí, kalaminta, kocúrnik, lemonika, lemonka, marule, melisa, marulka, marulka horní, matečník, materník, mateřník, matkové thé, medinice, medlinka, medovka, medun, meduň, medunice, medunka, melisa, modra, planá máta, potěšení srdce, rojovník, včelanka, včelí bylina, včelník


Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

bradavičné koření, bylina deště, deštná bylina, kalendule, krusíček, krušíček, krušínek, květ nehtekový, květ umrlčí, měsíček zahradní, nahátka, nehtek, nehtík, nechtík, nepravý šafrán, nevěsta léta, pampalík, paznechtky, pazourky, prstenčitá květina, ruský penicilin, slunečko, sluneční nevěsta, sluníčko, slunovrat, umrlčí karafiát, umrlčí květ


Mochna husí (Potentilla anserina, Argentina anserina)

Návesníček, Stříbrníček, Stříbrník

 

Mochna nátržník (Potentilla erecta, Potentilla tormentilla)

Galgan, Koření pětilístkové, Krevní koření, Krevník, Maso a krev, Mochna lesní, Nátržník, Průtržník, Přetržník, Tržené koření

 

Mrkev obecná setá (Daucus carota sativus)

budič lásky, karotka, kořenová zelenina, královna zelenin, mrkev karotka, mrkva, mrkvička

Náprstník červený (Digitalis purpurea)

Čarovné prsty, Čarovné rukavice, Čertův klobouk, Jedovatina, Kapří huba, Kozlů roh, Krvavé prsty, Lékařův náprstek, Levin, Nápolník, Náprstek voskový, Poprsník, Prstýnek, Skřítkovy rukavičky, Tota, Zvony mrtvého, Zvonečky

Oman pravý (Inula helenium)

Alant, Uspivřed, Zaspivřed

 

Ořešák královský (Juglans regia, Juglans regalis)

Křapák, Vlašský ořech

 

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum, Carduus marianus, Mariana mariana)

Bejlí Panny Marie, Kristova koruna

 

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus)

Černé maliny, Ježiník, Ježiny, Ostružiník, Vostružiník

 

Ostružiník maliník (Rubus idaeus)

Maliník, Maliník obecný, Červená malina, Malena, Malene, Malenka, Malina, Malinčí, Maliní

 

Oves setý (Avena sativa, Avena byzantina, Avena fatua)

Voves

 

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale, Taraxacum vulgaria)

Smetánka lékařská, Hadí mlíčí, Husí kap, Kačenek, Kačinec, Kašinec, Lucerničky, Lucerny, Lví zub, Mléč, Mléčný lupen, Mlíčí, Mlíčník, Mlíčňák, Odvančík, Pampalíšek, Pamprlice, Pampuliška, Pleska, Plečka, Pleška, Prasečí rypák, Pupava, Smetanka, Smetaník

 

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)

Bylina sv. Jana, Černobejlí, Dietní pepř, Matka bylin, Palina, Pamatujček, Pamětníček, Pás sv. Jana, Peklíček, Peklínek, Pelunka, Peluň, Peluňka, Permutějček, Peruňka, Polyně, Stříbrník velký, Stříbřík

 

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)

Absint, Bylina sv. Jana, Černobejl, Hořký stříbrník, Hořký peluň, Chlebníček, Nechrast, Nechrasť, Nechráše, Nechřesť, Palina, Pamatujček, Pamětníček, Pelun, Peluň, Pelun hořká, Pelunka, Peluňka, Pelyň, Pelýnek, Pelynka, Permutajček, Polenek, Polýnek, Stříbrník hořký, Stříbrník velký, Stříbřík, Šedivek, Vermud

 

Petržel obecná (Petroselinum crispum, Petroselinum hortense)

Petržel zahradní, apich zahradní, perašín, petržel kadeřavá, kudrnka, petruška, petruž, petružel, petruželka, petružilka, petružka, petržílka, zahradní apich

 

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum)

Fenegrek, Kozorožcové semeno, Pižravice, Řecké semeno, Řecké seno, Semeno trávy boží, Vředová zelina

 

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Babuše, Babuška, Bělice, Býčí noha, Devaterník, Devětsil malý, Hříběcí noha, Koňské kopyto, Líčko mateří, Lopušnice, Májí, Májík, Malý lopuch, Mateří líčko, Oko Kristovo, Podběl obecný, Podbělice, Podbíl, Podbílek, Podbiol, Podhoráz, Podkova, Podkovka, Svalník, Syn před otcem, Úbytník, Zeječí lupen

 

Popenec obecný (Glechoma hederacea, Glechoma hederacea, Nepeta hederacea)

Popenec břečťanovitý, Břečťan zemský, Kočičí noha, Kočičí tlapa, Openec, Zádušník

 

Posed dvoudomý (Bryonia dioica)

Bryonia cretica subsp. dioica


Prha arnika (Arnica montana)

Andělský traňk, Arnika horská, Bylina pádů, Hamika, Chlupáček, Kamzíkové koření, Konilék, Kořen kamzíkový, Květ matonice, Matonice, Prha horská, Prha chlumní, Prhonina, Prhovice, Smetanice, Arnyka, Šlakové koření

 

Proskurník lékařský (Althaea officinalis)

Ajbiš, Ibiš, Ibišek, Římský sléz, Slézová růže


Prvosenka jarní (Primula veris, Primula officinalis)

Bylina dnová, Housátka, Kropáček, Kropenka, Medvědí ucho, Mrtvičná bylina, Petrklíč, Petrovo kvítí, Primulka, Prvnička, Šlaková bylina

 

Přeslička rolní (Equisetum arvense, Equisetum calderi)

Bezlist, Duvok, Chvost, Kociál, Plivačka, Praslička, Přanda, Přaska, Přáska, Přaslena, Přaslička, Přesle, Přeslice, Přesličí, Skřib, Stolička, Šmirglová tráva, Traslavka, Třaslena, Třaslice


Ptačinec prostřední (Stellaria media)

Alsine media, Alsinula media, ptačinec, ptačinec žabinec, žabinec obecný, pochcanka.

 

Pukléřka islandská (Cetraria islandica)

lišejník islandský


Puškvorec obecný (Acorus calamus)

Akorum, Akorum pravé, Brustvorec, Kalmus, Kořen pišvorcový, Nejedlík, Pišišvor, Piškvgorec, Prskořen, Prsní kořen, Prsní koření, Proškvorec, Prustvorec, Rotan, Šišvorec, Tatarák, Tatarská tráva, Tatarské býlí, Třtina vonná


Pýr plazivý (Elytrigia repens, Agropyron repens, Agropyrum repens, Elymus repens)

Pejr, Pejřavka, Pejřka, Psí tráva

Reveň dlanitá (Rheum palmatum)

Rebarbora

 

Rojovník bahenní (Ledum palustre)

Divoký rozmarýn, Rojovec, Rokovník, Rozmarýn lesní, Rozmarýn planý, Rozmarýn polní

 

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

merdov, mořská rosa, posvátný keř, rozmarin, rozmarina, rozmarýna, věnečná rozmarýna

 

Rulík zlomocný (Atropa bella-donna)

Beladonka, Blázníček, Bláznivá třešnička, Bláznivý lilek, Černé višně, Čertova bobule, Čertova třešeň, Čertův blázníček, Hadí hrozinky, Hadí třešeň, Jahody čarodějnic, Krasavice, Krásná dáma, Lesní lulok, Lilek bláznivý, Lilík, Lolek, Lulčí, Mandragule, Nemnice, Psí třešeň, Psinky, Rozpuka, Šalamon, Šalamoun, Toten, Vlčí jahoda, Vlčí oko, Vlčí třešně, Vraní oko, Zlá jahoda, Zlatá kráska

 

Růže šípková (Rosa canina)

Divoká růže, Planá růže, Polní růže, Polní růžičky, Psí růže, Růže trnková, Růže trnová, Šípek, Šípina, Šípinky, Šipka, Trnková růže, Trnová růže

 

Rybíz černý (Ribes nigrum)

Meruzalka černá, Černá meruzalka, Meruzalka, Smradinka, Smradlavý rybíz, Smrdlenka

 

Řebříček obecný (Achillea millefolium, Achillea magna)

Cigánský žebř, Husí jazejček, Husí jazýček, Husí ocásek, Kočičí ocas, Krvavník, Krupička, Mačačinec, Myší ocásek, Ovčí žebro, Tisícilistník, Všekoření, Zaječí chléb, Žebráček, Žebříček

 

Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)

Bylina královská, Eupatoria, Hepatitis, Hřebíček, Konopěnec, Řepíček, Starček, Stouček, Útrobník, Varkočky Panny Marie, Traňk sv. Kunhuty

 

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)

Vlčí střešňa

Sedmikráska obecná (Bellis perennis)

Sedmikráska chudobka, Cikánka, Čacenka, Hladověnka, Husí kvítko, Chudobinka, Chudobka, Jiskérka, Sirotka, Stokrása, Šešetka, Zapomenutka

 

Sléz lesní (Malva sylvestris, Malva mauritiana, Malva silvestris)

Sléz maurský, Boží koláčky, Homůlky, Chlebíčky, Koláčky, Sleží, Syrečky


Slivoň trnka (Prunus spinosa)

Slivoň trnitá, Trnka, Trnka obecná, Trní, Trnka, Trnky

 

Srdečník obecný (Leonurus cardiaca)

Buřina srdečník, Hojička, Hubeníček

 

Střemcha obecná (Prunus padus, Padus avium, Padus racemosa, Prunus padum)

dřevo svaté Lucie

 

Světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana, Euphrasia kerneri, Euphrasia officinalis, Euphrasia pratensis)

Ambrožka, Bradavník, Hledíček, Kočičí len, Očanka, Okotěška, Potěcha, Potěšení očí, Těšinka, Umrlčí zvonečky, Umrlčí zvonky

 

Svízel syřišťový (Galium verum)

 

Květ sv. Jana, Syřidlo, Syřišťová bylina

 

Svízel vonný (Galium odoratum, Asperula odorata)

Mařinka vonná, Božcové koření, Božec, Hlízové koření, Mařenka, Voňavka, Planá mořena, Valdmajstr, Voňavý svízel

 

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Babské ucho, Babí břich, Babí roucho, Koda, Kodice, Koníčky, Rapaňa, Salvatrix, Salvia, Smrtky, Šaltie, Šalvice, Šalvina, Vlčí chvost

 

Šanta kočičí (Nepeta cataria)

Bylina kočičí, Dunda kočičí, Kocúrník, Kočičí marulka, Kočičí nepeta, Máta kočičí, Melisa, Nepeta

Tis červený (Taxus baccata)

Fajna jedla, Fajnová jedle, Pušpán, Strom smrti, Tis jahodový, Tisk

 

Topolovka růžová (Alcea rosea, Alcea ficifolia, Althaea chinensis, Althaea rosea)

Proskurník topolovka, Slézová růže


Trnovník akát (Robinia pseudacacia, Robinia pseudoacacia)

Akát

 

Truskavec ptačí (Polygonum aviculare, Polygonum heterophyllum, Polygonum monspeliere)

Rdesno ptačí, Rdesno truskavec, Chrustavec, Chrusťák, Krevnice, Křupavka, Oupor, Praščák, Ptačí rdesno, Stržné koření, Štikovec, Truskavec, Trutovník, Ucestka, Úpor, Vlčoun, Vrabčí jazyk

 

Třapatka nachová (Echinacea purpurea, Rudbeckia purpurea)

echinacea, indiánská bylina, kořen strýčka Sama, purpurové kuželky, rudbekie nachová, terčovka, třapatka

 

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Bylina svatojánská, Bylina sv. Jana, Čarovník, Děravec, Dřezalka, Koření psotníkové, Krevníček, Krevník, Krvavník, Kvítí Panny Marie, Láska, Laskavé koření, Milovníček, Prostřelenec, Svatojánská bylina, Svatojánské koření, Trezalka, Třesavice, Zdešenec, Zvonečky

 

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Arunkulus, Babarbule, Chlapice, Lobaz, Lobazník, Lavola, Meduničník, Medunišík, Třebník, Vředový kořen, Zimničné koření

Vachta trojlistá (Menyanthes trifolia, Menyanthes trifoliata)

Vachta třílistá, Bobřek, Drštky, Hořký jetel, Limonka, Vodní jetel, Trojlístek, Třílistník, Třírožka

 

Vavřín vznešený (Laurus nobilis)

Vavřín pravý, Vavřín ušlechtilý, bobek, bobkový list, bobkový strom

 

Violka trojbarevná (Viola tricolor, Viola saxatilis)

Fialka trojbarevná, Maceška, Bylina trojící, Fialičky, Maceška úpolní, Macocha, Macoška, Pět bolestí, Planá maceška, Sirotka, Sirotky, Širotky, Trojice polní, Trojník, Violka trojící

 

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)

Bělmové kořeny, Bolák, Bradavičník, Celidon, Celoděj, Čarodějčino mléko, Druidské mléko, Hadí mlíč, Krevní bylina, Krvavníček, Krvavník, Krvavý stareček, Laštovičník, Mlíč, Nebeský dar, Oční bylina, Šelvorc, Zlatý kořen

 

Vratič obecný (Tanacetum vulgare, Chrysanthemum vulgare, Tanacetum boreale)

Kopretina balzámová

 

Vrba bílá (Salix alba, Salix vitellina)

Vrba hlavatá, Bělice, Břesk, Potočnice, Rokyta, Vetla

 

Vrbovka (Epilobium, Chamaenerion)

Bylina ruinová, Ohnivá bylina, Ohňová bylina, Pejří, Pýří, Vrbice, Vrbina, Vrbka, Ženský vlas

 

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

Břasa, Břes, Břesňák, Erika, Hnidavec, Hyndavec, Chvojčina, Jindavec, Modrý rozchod, Řes, Suchotinka, Vřes skotský

 

Vstavač kukačka (Orchis morio, Anacamptis morio, Orchis crenulata, Orchis officinalis)

Vstavač obecný, Divoká orchidej, Kucharka, Kukačka, Kukačky, Kukučky, Lesní orchidej, Muďátka, Nuďátka, Salep (moučka z hlíz), Satyr, Vstavač mužský, Zezulka, Žezhulka, Žežhulka, Žežulka

 

Všedobr horský (Impteratoria ostruthium, Peucedanum ostruthium)

Všedobr horní, Mistrův kořen

 

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)

Komínka, Planá routa, Routička, Rutka polní, Zemská pára

 

Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea, Centaurium minus, Centaurium umbellatum, Erythraea centaurium, Gentiana centaurium)

Zeměžluč hořká, Zeměžluč lékařská, Zeměžluč menší, Antoryjka, Cintorie, Čantoryjka, Hlístík, Hořká bylina, Chlístník, Koření tisícizlatové, Kyřice, Tisícizlaté koření, Tisícové koření, Žluč země

 

Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)

Celík, Celík zlatobýl, Celník, Čelík, Hadí traňk, Hadí truňk, Svalík prostřední, Svalník, Vysoký traňk, Zlatá metla, Zlatobejl, Zlatobejlí, Zlatý prut, Žlutá metla


Žindava evropská (Sanicula europaea)

černý ráček, ráček, zanykl, žankl, žanykl, žengle, ženiklejt, živý ráček, hadí lupínek

 

Žito seté (Secale cereale)

rež, réž, ryž

 

jak-psat-nazvy-bylin-bylinek-rostlin-velka-a-mala-pismena-latinske-zkratky-bylinekPsaní českých a latinských názvů rostlin má spoustu svých specifických pravidel. Bohužel, spousta lidí je nezná nebo se jimi neřídí. Jiní pak akorát kroutí hlavou, jak někdo může napsat, že „má problém se svou Mucholapkou Podivnou“. To je důvod, proč jsem zde sepsal několik nejčastěji používaných pravidel.

Číst dál...

stari lide a byliny bylinky specifika lecby fytoterapii u starsich lidiCelou řadu problémů a potíží staršího věku lze vyřešit bylinkami. Samozřejmě nejlepší je preventivní užívaní bylinek a řádná životospráva. Bylinky v prevenci dokáží řešit problémy s cévním a oběhovým systémem, činnost srdce, funkci ledvin a jater, zamezí vzniku ledvinových a žlučníkových kamenů. Mezi nejlepší byliny užívané v prevenci patří např. uňa de gato, která dokonale detoxikuje, snižuje krevní tuk i cukr.

Číst dál...

deti a byliny bylinky davkovani specifika lecby fytoterapii u detiDětem lze bylinné přípravky podávat už od půl roku. Většinou se jedná o bylinky zklidňující a uvolňující a bylinky proti nadýmání. K vhodným léčivům patří fenykl, anýz, heřmánek římský (rmenec sličný), černý bez, meduňka, šanta, violka, jitrocel, máta kadeřavá, lípa, echinacea, yzop a další. Mnohé látky se do těla kojence dostávají přes mateřské mléko - tedy vhodné čajové směsi pije matka.

Číst dál...

Související stránka: 

 


Variace květů - anatomie květu bylin, souměrnost květů, tvar koruny, 

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet 

 

Variace květenství - hrozen, okolík, chocholík, klas, hlávka (stboul), vrcholík, vidlan, lata, chocholičnatá lata, složený okolík a úbor

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet kvetenstvi 

 

Variace stonku - lodyha, stvol, řezy stonku (oblý, rýhovaný, hranatý, křídlatý)

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet stonek 

 

Variace listu - stavba, žilnatina, čepel, jednoduché, složené, okraje listů, postavení a přisedání listů na stonku

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet list

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet listy 2

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet listy

 

 

Variace plodu - lusk, tobolka, šešule, šešulka, měchýřek, tvrdka, struk, nažka, dvounažka, bobule

anatomie rostlin bylin kvety listy stonky a jejich variace kvet plod 

nemoci rostlin nejcastejsi priciny vadnuti kvetin v kvetinaci v domacnosti 2Pokud pěstujete bylinky doma, můžete se z nevědomosti dopustit celé řady chyb. Nejčastější jsou přelévání, zaschnutí, nedostatek světla, nadbytek slunečního světla (spálení), nekvalitní voda, nevhodná teplota, příliš suchý vzduch, škůdci, infekční choroby rostlin (bakteriální a houbové), nedostatek výživy a příliš malá nádoba, ve které rostlinu pěstujete. 

Číst dál...

domaci pestovani spenatu postup navod informaceŠpenát v létě vybíhá do květu, proto se pěstuje brzy na jaře nebo na podzim. Semínka vyséváme od března do dubna, pro podzimní sklizeň od poloviny srpna až do října. Lístky odstříháváme nůžkami, kořínky necháme v zemi, kde poslouží jako přirozené hnojivo na zlepšení stavu půdy. Obsahují totiž spoustu saponinů, které podporují schopnost rostlin získávat z půdy živiny. Při pozdním (říjnovém) výsevu rostlinky poslouží jako přirozený pokryv půdy, kterou skvěle připraví na jaro.

___

___

Číst dál...

zazimovani bylin bylinek bylinkove zahrady zpracovani bylin pred zimouMáte na zahradě či na balkoně byliny, a nevíte, jak se o ně přes zimu postarat, aby ji v pořádku přežily? Zatímco jednoletky zpracujete, méně odolné dvouletky a trvalky budou potřebovat vaši pomoc. Nějakou bylinku pěstuje snad každý – kdo nemá zahradu, vystačí s několika květináči. I v nich se totiž většině druhů daří. Používají se jako koření, do salátů, v léčitelství i k barvení tkanin.

Číst dál...

rymovnik molice pestovani doma vyuziti v kuchyniRýmovník, kubánské oregano (latinsky plectranthus amboinicus) je z botanického hlediska jen krátce žijící polokeř se sukulentními listy velkými jako dlaň a malými bělorůžovými květy. Pro amatérské zahrádkáře a kuchaře představuje aromatickou, ale také poněkud tajemnou rostlinu. V obchodech a v literatuře se objevuje rovněž pod synonymy Coleus amboinicus a Solenostemon amboinicus, Němci mu řík a jí španělský tymián, indický brutnák nebo mexické oregano.

Číst dál...

pelargonie muskat pestovani doma kucharske recepty s pelargoniiVonné pelargónie (muškáty) pocházejí z jižní Afriky. V 17. století přivezli botanikové první exempláře do Holandska. Odtud se rozšířily tyto hezky vonící rostliny do celé Evropy. Až do konce 18. století byly ve sbírkách znalců a jejich milovníků zastoupeny výhradně plané formy rostliny. Teprve v 19. století se začalo s křížením různých druhů.

 

___

___

Číst dál...

mata pestovani doma kucharske recepty s matouMáta (mentha) - do tohoto rodu náleží zhruba 15 různých druhů a celá řada hybridů, všechno jsou to vytrvalé aromatické rostliny, vyskytující se především na severní polokouli v Evropě, Asii a v Africe. Pěstují se a šlechtí kvůli své vůni a chuti. Máty mají sklon k živelnému tvoření kříženců, to znamená, že se mezi sebou kříží nejrůznější druhy a vznikají stále nové formy,  které se dají jen těžko určit.

Číst dál...

potocnice lekarska pestovani vyuziti v kuchyni receptyPotočnice lékařská - latinsky rorippa nasturtium aquaticum. Velmi dekorativní rostlina, jinak nazývaná též řeřicha potoční, rukev nebo vodní chren, roste divoce v tekoucích čistých vodách. Známá je především ve Velké Británii, kde ji s oblibou přidávají do sendvičů. V Německu (ani v Česku) zatím tolik známá není, přestože je velmi zdravá a chutná.

Číst dál...

bazalka pestovani vyuziti v kuchyni receptyBazalka - latinsky ocimum basilicum. Nezaměnitelné aroma, svěže zelené listy a nepatrné náklady na ošetřování vyzvedly bazalku v posledních desetiletích mezi naše nejoblíbenější bylinky. Pro mnohé z nás samozřejmě představuje jednu z typických vůní středozemské kuchyně. Do české kuchyně pronikla tato královská bylina - jak zní je jí starší název, odvozený od řeckého slova basilikos, královský - v souvislosti s nadšením pro všechno, co má co společného s Itálií, v druhé polovině minulého století.

Číst dál...

pestovani bylinek doma na parapetu balkone ci v zimni zahrade co rostlinam vadi a vyhovujeObecně lze říci, že nejsilněji se na růstu rostlin projevuje vliv nedostatku světla od listopadu do února. Ten, kdo by chtěl zahradničit v souladu s přírodou a upustil by od dodatečného zdroje světla, musel by se smířit s tím, že většina rostlin v této době zredukuje svůj růst nebo jej zastaví. Řada rostlin původem z mírných zeměpisných šířek a dokonce ze středomořských zemí nemá ráda v zimě teplo. Z toho důvodu není příliš vhodné pěstovat v bytě mátu, levanduli či tymián. Proti tomu se dobře daří rozmarýně. 

Číst dál...

domaci pestovani bylinek vyhody proc si pestovat bylinky sami doma 2Tento text je určen všem těm, kdo chtějí zahradničit nehledě na roční období, a není jim lhostejné, jak se daří jejich chráněnkám na balkonu, okenním parapetu či terase, přestože je to bude stát větší úsilí. Vždyť kdo by nechtěl nabídnout svým rostlinkám dobré podmínky a pokusit se udržet je déle při životě než jen do dalšího oběda či večeře? Na každý pád se to vyplatí. 

Číst dál...

jak se zbavit slimaku na zahrade tipy rady navody zkusenosti 2Se slimáky jsem si na zahradě docela užil. Každý rok (zvláště když dost pršelo) jsme o ně doslova zakopávali a o salátech na záhoně jsem si mohl nechat jenom zdát. Nastudoval jsem spoustu užitečných rad a začal jsem je zkoušet. Byla to skvělá zábava, říkal jsme tomu „bojovka" pro slimáky a každý den jsme chodili sledovat, jak si naši zdatní sportovci s našimi nástrahami poradili.

Číst dál...

prospesnost rustu vice rostlin na jednom zahonku smisene kultury rostlin polykulturyZvykli jsme si pěstovat na záhonech vždycky jednu plodinu. Tady máme jahody, vedle hlávkový salát, pár řádek ředkvičky, vedle mrkev a na dalším záhonku celer... Obhlížíme pečlivě vyrovnané záhonky, kde jsou jednotlivé rostliny seřazené do řádků jako vojáci na nástupu a zřejmě to uspokojuje náš smysl pro pořádek. Jenže ten pořádek není pro přírodu typický, a monokulturní výsevy už vůbec ne. Příroda - to je prostě chaos, alespoň z pohledu člověka.

Číst dál...

popel ze dreva jako biohnojivoPopel ze dřeva (samozřejmě nelakovaného ani jinak chemicky ošetřeného!) je výborným hnojivém k rostlinám, které potřebuji dostatek vápníku a bóru. Hodí se v menším množství k ovocným stromům, bobulovinám a drobnému ovoci, které nevyžaduje kyselou půdu, na všechnu zeleninu. Ve větším množství si na popelu pochutnají rostlinky, které milují vápník a draslík, především celer, brambory a mrkev.

Číst dál...

rostliny a byliny vyzadujici hnojeni a nemajici rady hnojeniRozlišujeme rostliny, které mají rády přihnojování a vyžadují to a pak ty, kterým to spíše vadí. Pokud tedy budeme rostliny během vegetace přihnojovat (samozřejmě mám na mysli přírodními hnojivý - jícha, slepičince apod.), nebudeme vedle nich pěstovat ty, kterým se to nelíbí. Úplně tedy stačí vědět, jak náročné jsou jednotlivé plodiny.

Číst dál...

mrtva ryba jako biohnojivoMrtvá ryba jako biohnojivo - tak tohle už vám určitě bude připadat jako dost šílené, ale přesto je to velice zajímavý způsob, jak dodat rostlinkám v zahradě spoustu užitečných živin. A rozhodně to není žádný moderní výmysl, ryby zakopávali k rostlinám všechny přírodní národy, indiáni i naši předkové, jenom tento zvyk už upadl v zapomnění.

Číst dál...

zalevani zavlazovani bylin rostlin a plodin pravidlaKdyž zasadíme suchomilnou cibuli vedle okurek, které zaléváme každý den, asi se ji to moc líbit nebude. Takže na Jeden záhon můžeme dát pouze takové rostlinky, které mají podobné nároky na vláhu. A to je vlastně celá ta věda. Každá rostlina musí mít co nejlepší podmínky k životu a pokud budeme dodržovat tato čtyři pravidla, základní podmínky určitě splníme.

Číst dál...

cerstvy hnuj mrva jako biohnojivoČerstvý hnůj - prasečí a kravský hnůj se stále ještě někde na dědinách zapravuje na podzim či na jaře přímo do půdy. Na polích je to asi lepší řešení než umělá hnojivá, na zahrádku ale podle mě čerstvý hnůj nepatří. V prasečích i kravských výkalech mohou přežívat spousty bakterií, které si takto sami vpravíme do půdy (např. Salmonelly, Shigelly nebo Listérie).

Číst dál...

kostni moucka jako biohnojivoKostní moučka je přírodní produkt - vyrábí se z vařených, usušených i rozemletých kostí zdravých hospodářských zvířat a je obohacená trochou dusíku a větším množstvím vápníku a fosforu. Všechny rostliny od léčivých bylinek přes jahody, zeleninu až po stromy toto hnojivo snáší velmi dobře, skvěle si na něm pochutnají a ještě lépe rostou.

Číst dál...

prirodni hnojivo biohnojivo hnojiva z rostlin a bylin priprava vyrobaKaždý z nás si rád zamlsá. A mlsat můžeme nejen bonbóny a smažené brambůrky, ale i zdravé dobrůtky (oříšky, semínka, křížaly), na kterých si nejen pochutnáme, ale také doplníme potřebné vitamíny a minerální látky. „Mlsat" ale potřebuje i půda a rostlinky. Pokud zelené hnojení a kompost považujeme za ekvivalent základní výživy, potom můžeme přírodní hnojivá přirovnat právě k těm pamlskům, kterými rostlinkám a půdě způsobíme to pravé blaho.

Číst dál...

Kopřivová jícha - to samé hnojivo jako ze slepičinců můžeme připravit i z kopřiv. Postup je naprosto stejný, výhodou je, že nemusíme shánět suroviny, protože kopřiv najdeme všude dost. Úplně nejlepší je udělat zákvas z kombinace několika rostlin - základem jsou kopřivy nebo kostivalové listy, můžeme ale přidat i listy pampelišky, bršlice, černého bezu, vojtěšky, měsíčku, řebříčeku, přesličky, v podstatě téměř cokoli, ovšem raději bez květů a semínek, ty se totiž kvašením neničí a tak bychom si záhony sice pohnojili, ale také zaplevelili.

Číst dál...

slepicince jako biohnojivo informaceSlepičince, slepičí hovínka zase znovu přicházejí do módy a není divu - ovoce i zelenina po nich rostou a plodí jako divé. Na venkově je stále ještě dost lidi, kteří slepice chovají a tak není problém od nich nějaké ty slepičince získat. Určitě bych ale nepoužívala výkaly ze slepičí farmy. První důvod je asi zřejmý, ve výkalech zůstanou stopy toho, co projde trávícím traktem a tyhle slípky na tom se stravou nejsou zrovna nejlépe.

Číst dál...

kompost a jicha z bylin zalozeni a urychleni zrani kompostu byliny vhodne kompostovani a vyrobu jichy 2Kompost je na zahrádce naprosto nezbytná, základní výživa půdy, něco jako cukry a bílkoviny pro člověka. Bez kompostu to na  zahrádce prostě nejde, nenapadá mě vůbec nic, čím by se dal nahradit. Když jsem zakládal svůj první kompost, bál jsem se, abych něco nepokazil a tak jsem se snažil postupovat dle odborné literatury. Na toto téma byla napsána spousta článků, ba dokonce i odborných monografií a tak jsem z toho byla dost zoufalý - připadalo mi, že je to všechno příliš složité.

Číst dál...

pestovani zazvoru doma recept postup navod informace tipyI když je zázvor exotická rostlina, je na pěstování neuvěřitelně nenáročná. Není mnoho jiných rostlin, které je tak jednoduché pěstovat v domácích podmínkách. Zázvor nepotřebuje příliš mnoho světla a stačí pouhý kousek kořene, který koupíte v obchodě s potravinami, abyste si vypěstovali vlastní rostlinu. Část zakoupeného kořene klidně spotřebujte, uvařte si čaj, přidejte ho k masu, vyrobte si domácí sirup, část kořene zasaďte do hlíny.

Číst dál...

verejna arboreta v cr seznam vsech arboretV ČR existuje asi 15 arboret. Jako arboretum označujeme sbírku živých dřevin neboli jde o dendrologickou zahradu. Je to zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstění dřevin. Mívá buď parkovou úpravu, nebo může být výsadba prováděna podobně, jako je tomu u zakládaných lesních porostů, např. u arboret sloužících k výzkumným lesnickým účelům. 

Číst dál...

mokradkovy olej olej ze zrcadlovky bile ucinky na zdravi vyuzitiMokřadkový olej se získává ze semen rostliny Limnanthes Alba. Česky se této zajímavé, bíle kvetoucí rostlině říká zrcadlovka bílá. Zrcadlovka ráda roste poblíž vodních toků, preferuje totiž mokřejší půdu. Z jejích semen se získává lehce nažloutlý olej bez výraznější vůně, což z něj dělá výborný přípravek pro všechny, kdo mají trochu citlivější nos a preferují kosmetiku spíše bez vůně. 

Číst dál...

jarmila podhorna bylinkarka zivotopis osudV letech, kdy se jiní těší do důchodu a na to, že budou mít konečně čas na vnoučata, začala spřádat smělé plány. Když Jarmila Podhorná přišla o milovaného manžela, chtěla pomáhat lidem se zdravotními problémy. Začala pěstovat byliny a z nich vyrábět tinktury. Založila firmu Naděje, vzala si úvěr a zadlužila se až po uši.

Číst dál...

vykup bylin bylinek cena cenik kvalita byliny pri vykupuStačí znalost rostlin, trpělivost při sběru a vhodné místo na sušení. Za pytel léčivek dostanete ve výkupu stokoruny i tisíce, předem se však domluvte, jestli je o danou bylinu zájem. Kdysi jsem si v lékárně koupila sušenou mátu a uvařila si čaj. Fuuuj. Seno s tlustými stonky přelité horkou vodou se vůbec nedalo srovnávat s osvěžujícím mátovým čajem. Tehdy se však sbíralo dobrovolně-povinně ve školách a kvalita podle toho vypadala. Dnes je to jinak.

Číst dál...

co je to kafr skoricovnik kafrovy obrazek fotografieKafr je látka získávána ze skořicovníku kafrového, který patří do čeledi Lauracea. Skořicovník kafrovník je až 40 m vysoký silně rozvětvený tropický strom, pocházející z východní Asie. Listy jsou jednoduché, vstřícné, střídavé nebo seskupené na koncích větví. Získává se pomocí technologie, která spočívá v odstředění a sublimaci vyčištěného podílu destilace dřeva skořicovníku.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu vodnar 21 1 20 2Vodnáři jsou svobodomyslní, plni elánu, nadšení, originálních myšlenek a neobvyklých nápadů. Jsou znamením přátelským, idealistickým, což se může setkat s nepochopením. Čas od času je může dohnat únava, případně bolest hlavy. Nejvíce je mohou potrápit nejrůznější alergie a také křečové žíly.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu kozoroh 22 12 20 1Kozorozi jsou introvertní a své nitro před ostatními spíše skrývají. Nicméně důležitý je pro ně úspěch a jsou velmi cílevědomí a ambiciózní. Dokážou se zříci pohodlí, jen aby dosáhli toho, co si naplánovali.  Jsou znamením relativně zdravým, trápí je spíše kosmetické problémy, nebo problémy s klouby.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu stir 24 10 22 11Štíři na první pohled působí pasivně, ale mají v sobě ukrytou energii. Vždy si rádi počkají na správnou chvíli a dokážou čekat velmi dlouho. Mají silnou vůli a vřelé city. Staré křivdy nezapomínají, což u nich může vyvolat potíže s krevním tlakem. Časté problémy jsou i v oblasti urogenitálního traktu.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu vahy 23 9 23 10Jak už název znamení vypovídá, tak váhy jsou znamením usilujícím o rovnováhu, harmonii a soulad. Vyhýbají se stresu a spěchu. Vzhledem k tomu, že se často snaží o urovnání sporů ve vztahových oblastech a vždy hledají kompromis, tak mohou mít problémy s ledvinami a močovým měchýřem.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu panna 23 8 22 9Panny jsou znamením, které rádo pečuje o své zdraví, čistotu a pořádek. Mohou být ve stresu, když něco není dle jejich představ, což se negativně odráží ve správném fungování jejich trávicí soustavy a také ve správné funkci jater. Panny by měl dávat přednost dostatku ovoce a zeleniny ve svém jídelníčku.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu rak 22 6 22 7Raci jsou jemní a citliví. Trpívají psychickými propady, které jsou způsobeny hormonální nerovnováhou organismu (nerovnováha se může u žen projevovat gynekologickými potížemi). Raci mohou mít také problémy s nadváhou díky pomalejšímu metabolismu a následně i s vysokým krevním tlakem.

Číst dál...

byliny bylinky a znameni horoskopu byk 21 4 21 5Býci jsou jedním z nejzdravějších znamení horoskopu, trpívají však především trávicími obtížemi, jelikož jsou velkými požitkáři a dobrému jídlu a pití zkrátka neodolají. Kromě trávicího ústrojí mívají také problémy s krkem, a to nejen v oblasti šíje, ale taktéž v oblasti krčních mandlí.

Číst dál...

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

Váňa   revma   olej   choroba   angína   dásně   sirup   ovoce   tinktura   žlučník   Zentrich   epilepsie   sběr   migrén   kontraindikace   alergie   obsažené   tlak   Zentrich   akné   nachlazení   víno   minut   fermentace   noha   vitamín   ruka   recept   zdraví   horké   opar   vývar   nohy   menstruační   účinek   kontraindikace   kornatění   viry   krk   zrak   chladné   plíseň   Moučka   rostlina   trávicí   inhalace   bylina   účinky   játra   průjem   hlas   postup   artróza   list   Janča   kapsaicin   pálení   použití   vřed   mrtvice   návod   dna   Janča   zápal   krvácení   zlomenin   kůra   zpracování   jaterní   ledvin   zácpa   močopudný   studené   obsahuje   bylinka   koupel   arteriskleróza   osteoporóza   indikace   keř   rýma   plísně   Avicena   premenstruační   kojenec   využití   zalijeme   sliznice   nálev   srdce   nežádoucí   pupen   písek   kloub   Mattioli   stonek   výroba   astma   slezina   katar   fytoterapie   bylinná směs   komplikace   kolika   Podhorná   bolest   šlacha   antibiotik   hlavy   Galenos   sušení   brnění   slezina   vliv   děti   žaludek   houba   kameny   ateroskleróza   slinivka   nať   Treben   vlas   Paracelsus   čaj   prášek   střev   vitamin   sval   řídnutí kostí   zelenina   hemeroid   abytyše Hildegarda   štítná   pěstování   chřipka   květ   kořen   chřipka   babské rady   zelina   stonek   metabolismus   strom   užití   játra   zánět   stvol   hemoroid   odvar   kůže   roztroušená   nemoc   pijeme   horečka   kvasinky   neht   končetina   mensturace   mateřské   teplé  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)