Inulin je potravinová vláknina, jejíž konzumace přináší řadu zdravotních výhod. Není prakticky trávícími enzymy člověka hydrolyzovatelný, a proto prochází beze zeměn žaludkem i tenkým střevem. Až v tlustém střevě je mikrobiálně fermentován a napomáhá pomnožení užitečných střevních bakterií rodu Bifidus.

Číst dál...

Vláknina je nestravitelná součást polysacharidů (zejména celulózy, ligninu  a pektinu), která ovlivňuje činnost střeva vstřebávání některých látek, např.   tuků, nebo léků. Vlákninu můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na vlákninu  rozpustnou a nerozpustnou ve vodě.   Rozpustná vláknina má mnoho účinků, které působí příznivě na lidské zdraví.  

Číst dál...

Skvalen - jaterní oleje obsahují mnoho tzv. nezrnýdelnitelného zbytku, zejména cholesterolu. Vyskytují se v něm i nenasycené uhlovodíky, k nimž patří zejména skvalen, řazený k isoprenoidům. Je prekurzorem v syntéze steroidů a důležitých antioxidačních látek, jako je koenzym Q 10. Tato látka se v přírodě vyskytuje nejen vzácně, ale také v malém množství. 

Číst dál...

Resveratrol - jde o polyfenolickou sloučeninu, jejíž molekula nápadně připomíná molekulu pohlavního hormonu estrogenu. Zatímco však estrogen rakovinný proces urychluje, resveratrol jej naopak zpomaluje. Jinak jde o přirozeně vytvořenou sloučeninu plnící funkci tzv. fungicidu, látky likvidující houbové infekce zanesené na rostliny. 

Číst dál...

Oleuropein byl izolován jako hořčina v roce 1960 z plodů olivovníku evropského (Olea europaea) a později definován jako secoiridoid, jehož množství v 1l panenského oleje je 2-10 mg. Zároveň se zjistilo, že je obsažen také v listech této rostliny, ale i v dalších rostlinách čeledi olivovníkovitých, Oleaceae, např. v jasanech (Fraxinus) nebo šeřících (Syringa). 

Číst dál...

Koenzym Q 10 je látka, která v našich buňkách transformuje bílkoviný, tu'ky a sacharidy na energii. Avšak asi od 20. roku věku schopnost jater produkovat tuto látku klesá. Pokud se jeho hladina sníží o 25 %, dochází k oslabení našeho zdraví, při snížení o dalších 50% to již znamená vážné onemocnění, případně i smrt. Je velmi podobný vitaminům, syntetizuje se především v játrech (zhruba dvě třetiny), ale omezené množství se získává z potravy. 

Číst dál...

Kapsaicin - především plody papriky křovištní, Capsicum frutescens (obr. 64), známé  jako chilli či kayenský pepř, obsahují 0,04-1,5 % alkaloidů ostré chuti. Jejich  rozhodující složku (asi 70 %) tvoří kapsaicin (capsaicin). Látku poprvé izoloval  z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz, první syntetická forma  pochází z roku 1930. Jde o rostlinný alkaloid C18H27NO3, zodpovědný především  za pálivou chuť papriky. Přitom pocit pálení způsobuje tím, že stimuluje  receptory nervových zakončení jazyka.

Číst dál...

Z dalších látek rostlinného původu působí výrazně proti nádorovému bujení chalkony. Z chemického hlediska jde o tzv. otevřené deriváty flavonů. Řadu z nich nacházíme i v říši rostlinné, kde mají význam jako prekurzory flavonoidů v metabolismu některých druhů. Aktivní protinádorový účinek má především xanthohumol. Kromě toho ničí patogenní viry, bakterie i houby, ale také živočišné parazity. 

Číst dál...

Glukany jsou přírodní polysacharidy, které aktivují buňky zajišťující obranyschopnost organismu, tj. mikrofágy a makrofágy, leukocyty a T-Iymfocyty. Přitom makrofág je buňka schopná pohlcování a zničení (fagocytózy) cizorodého materiálu včetně mikroorganismů. Plní i další důležité úkoly při řízení imunity. 

Číst dál...

Flavonoidy - v nadzemních částech řady cévnatých rostlin se vyskytují flavonoidy, rostlinná barviva fenolického složení, většinou žlutého zbarvení. Jejich výchozí látkou jsou deriváty skořicových kyselin, především ve formě esterů a glykosidů. Význam těchto sloučenin v rostlinách není dosud zcela objasněn, je však možné, že flavonoidy v květech mají za úkol lákat opylovače, v ostatních případech se potom asi účastní rostlinného metabolismu.

Číst dál...

Další skupinou významnou pro kvalitní imunitní systém jsou enzymy. Jde o bílkoviny, které jsou schopny v malém množství výrazně urychlit průběh určité biochemické reakce v těle. Každý enzym je specializovaný a podlil se například na metabolismu, jiný má význam pro trávení, srážlivost krve, obranu organismu proti infekci apod. Mnohé enzymy obsahují mimo bílkovinné části také koenzym, což je nebílkovinná látka nezbytná pro činnost enzymů, kterou je v mnoha případech modifikovaný vitamin C. 

Číst dál...

Hořčík (magnesium - Mg) je dvojmocný, stříbřitě bílý, lehký kov s atomovým číslem 12 a relativní atomovou hmotností 24,305. Teplota tání je 650 DC a teplota varu 1.100 °C. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, jako je například minerál magnezit či dolomit, nebo v mořské vodě jako chlorid a síran.

Číst dál...

Selen (selenium - Se) je dvoj- čtyř- a šesti mocný prvek s atomovým číslem 34 a relativní atomovou hmotností 78,96. Má teplotu tání 220,2 "C a teplotu varu 685 °C, Vyskytuje se v pěti nekovových modifikacích a v jedné, nejstabilnější, kovové. Ve stopovém množství provází sulfidy, řidčeji se nachází v čistých minerálech.

Číst dál...

Minerální látky jsou anorganické složky potravy, obzvláště soli, které jsou nepostradatelné pro látkovou výměnu v lidském organismu. Byl prokázán zásadní vliv minerálních látek jak při prevenci, tak i léčbě různých zdravotních poruch. Nejdůležitější jsou sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku a chloru.

Číst dál...

V roce 1922 zjistili vědci Evans a Bishop, že krysy potřebují pro své úspěšné rozmnožování látku obsaženou v tucích obilních klíčků a olejnatých semenech rostlin. Pokud tato látka v potravě chyběla, nebyla zvířata schopná se normálně rozmnožovat. Nejprve ji nazvali "faktor X", později ji zařadili mezi vitaminy a označili písmenem E. 

Číst dál...

Vitamin D (kalciferol) je rozpustný v tucích a k jeho aktivaci v těle je třeba ozáření ultrafialovým zářením, zpravidla slunečním. Je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Zdrojem jsou hlavně živočišné tuky, např. rybí tuk, játra, máslo, žloutek, nebo některé rostlinné produkty (obilniny). Nedostatek tohoto vitaminu sev dětstvi projevuje jako tzv. křivice (rachitida), v dospělosti jako "řídnutí kostí" (osteoporóza, osteomalacie).

Číst dál...

Vitamin C (kyselina askorbová), rozpustný ve vodě, je důležitý pro udržení dobrého zdravotního stavu, správnou funkci i stavbu pojivé tkáně, zejména vaziva a cévní stěny, činnost enzymů a metabolismus některých látek, např. cholesterolu. Tento vitamin představuje asi 80% potřeby všech vitaminů. Zvyšuje celkovou odolnost organismu a chrání před působením vnějších negativních vlivů.

Číst dál...

Vitamín B17 amygdalin je známý kyanový heteroglykosid, skládající se ze složky cukerné a necukerné (aglykonu). V aglykonu je zabudovaný kyanovodík, který se při hydrolýze uvolňuje. Aglykony mají strukturu fenylpropanu a jsou odvozeny od aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu. Heteroglykosidy jsou většinou látky neutrální, rozpustné ve vodě, opticky činné.

Číst dál...

Kyselina alfa-lipoová (ALA) byla dosud považována za jeden z komplexu vitaminů B (vitamin B13). Má charakter růstového faktoru a její důležitost pro člověka spočívá z podílu na oxidační dekarboxylaci kyseliny pyrohroznové. Svoji biologickou funkci realizuje prostřednictvím koenzymu ve spolupráci s thyaminem.

Číst dál...

Prvotním zdrojem vitaminu A (retinolu) jsou v přírodě jeho provitaminy, což jsou rostlinná barviva alfa, beta a gama-karoteny. Štěpením ve střevní sliznici se mění uvedené karoteny na retinol nebo až na kyselinu retinoovou. Nejvyšší hodnotu má (beta-karoten, neboť jako jediný poskytuje při štěpení dvě molekuly retinolu. 

Číst dál...

Vitaminy jsou látky, které si nedokáže lidský organismus sám vytvořit, ale přitom jsou pro něho nezbytné. Často i v malých dávkách ovlivňují správný růst, vývoj a činnost celého organismu. Ten je přijímá především v potravě, a pokud tam nejsou, také v lékové formě. Stav a onemocnění způsobené jejich nedostatkem se označuje jako hypovitaminóza, pokud chybí úplně, nastává stav zvaný avitamióza, který může vést až k závažným onemocněním organismu včetně smrti. 

Číst dál...

Alkaloidy

Dusíkaté látky alkalické povahy. Alkaloidy mají většinou velký vliv na lidský organismus, někdy až silně toxický či smrtelně jedovatý. Příkladem jsou známé alkaloidy z máku setého - morfin, kodein či atropin a skopolamin z rulíku zlomocného.

 

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební kameny živých organismů. Rostlinné i živočišné bílkoviny tvoří základ naší potravy. Rostlinné bílkoviny obsahují např. brambory, rýže, luštěniny, ořechy atd.

 

Enzymy

Organické látky umožňující chemické procesy v lidském organismu. Často působí ijako katalyzátory chemických reakcí.

 

Éterické oleje - silice

Velmi aromatické a silně těkavé látky.Fyto prchavé látky dávají rostlinám jejich charakteristickou vůni. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, rozpouštějí se však v lihu. Mívají dezinfekční a antiseptický účinek. Působí na trávicí a močové ústrojí, někdy i na nervovou soustavu (yzop, mateřídouška, saturejka, šanta, šalvěj). Mnoho rostlin s vysokým obsahem silic se používá jako koření - skořice, muškátový oříšek, zázvor.

 

Flavonoidy

Jsou důležité pro životní funkce organismu, proto jsou označovány i jako bioflavonoidy. Mají mnohostranné působení a někdy působí podobně jako vitaminy. Patří mezi ně žlutá barviva. Najdeme je v měsíčku, routě, hlohu, bezu a podobně.

 

Fytoncidy

Jsou to různé chemické látky s antibiotickým působením. Fytoncidy jsou obsaženy v tymiánu, česneku, řepíku, cibuli a podobně.

 

Glukoniny

Dusíkaté látky podobné inzulinu. Snižují cukr obsažený v krvi a tím léčí cukrovku typu II. Obsaženy jsou v borůvkové nati nebo jestřabině.

 

Glykosidy

Jsou to stavební látky rostlin. Organické sloučeniny, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a necukernou. V léčení se používají např. jako kardiaka, diuretika nebo diaforetika.

 

Gumy

Některé rostliny, zvláště stromy, obsahují i gumy. Obvykle se tvoří pod kůrou. Gumy se využívají v potravinářském průmyslu nebo jako pomocná látka či pojivo při výrobě léčiv.

 

Hormony

Jsou to složité látky, které v lidském těle vznikají ve žlázách svnitřní sekrecí a ovlivňují (vzájemné) fungování jednotlivých orgánů. Jsou velmi důležité pro fyzické i psychické zdraví. V rostlinách se nachází chemikálie podobné hormonům. Látky podobné ženských pohlavním hormonům najdeme v lékořici, kotvičníku, jeřabině. Látky podobné steroidním hormonům jsou v jehlici či jírovci.

 

Hořčiny

Hořčiny neboli amara jsou různé hořké látky, které mají blahodárný vliv na trávicí ústrojí. Jsou to bezdusíkaté látky tvořené uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Zvyšují sekreci žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Obsaženy jsou například v pelyňku, benedyktu, zeměžluči, zázvoru, čili a dalších hořkých či pálivých léčivkách.

 

Kumariny

Chemicky to jsou laktony kyseliny kumarinové. Ve větším množství jsou toxické, v terapeutických dávkách působí proti křečím, sedativně a snižují srážlivost krve. Obsaženy jsou např. v komonici a svízeli.

 

Minerální látky

Minerální neboli nerostné látky sev rostlinách nacházejí v organických i anorganických vazbách. Většinou jsou ve formě solí. Nejznámější jsou soli křernlku, vápníku, draslíku, ve větším či menším množství obsaženy ve všech rostlinách.

 

Oleje 

Oleje jsou obsaženy hlavně v semenech či plodech a získávají se obvykle lisováním (slunečnice, len, rakytník). Chemicky jsou to sloučeniny mastných kyselin a glycerolu.

 

Organické kyseliny

V rostlinách slouží k vyrovnávání vnitřního tlaku v buňkách. Často jsou kyselé a vyskytují se hlavně v ovocných plodech. Nejznámější jsou kyselina citrónová a šťavelová.

 

Pryskyřice

Obvykle jsou to tuhé, ve vodě nerozpustné látky. Pryskyřice mívají antiseptický a protizánětlivý účinek. K výrobě prsních balzámů proti kašli a k inhalaci při kataru sliznic se používají i pryskyřice našich jehličnanů.

 

Sacharidy

Sacharidy neboli cukry jsou jednou z hlavních složek rostlinných šťáv. Z chemického pohledu jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Vznikají při fotosyntéze. Jednoduché cukry jsou především zdrojem energie - ovocný cukr (fruktóza), vinný cukr (glukóza), řepný cukr (sacharóza). Složité cukry - polysacharidy tvoří stavební a zásobní látky.

 

Saponiny

Jsou to neutrální glykosidy. Kjejich vlastnostem patří, že při rozpouštění ve vodě snižují její povrchové napětí a mírně pění (odtud jejich název). Používají se k rozpouštění hlenů, čímž se usnadňuje jejich vykašlávání. Obsaženy jsou např. v plicníku, petrklíči, mydlici, divizně a podobně.

 

Slizy

Slizy mají přirozenou vlastnost ve vodě bobtnat a tvořit gely. Chemicky sejedná o polysacharidy. V bylinářství se slizovité látky užívají k ochraně sliznic celého těla, tím se zabraňuje zánětům. Keslizovitým látkám patří plicník, lněné semeno, proskurník, kostival.

 

Třísloviny

Jsou to bezdusíkaté rostlinné látky, které mají schopnost srážet roztoky bílkovin a alkaloidů. Třísloviny mají svíravý - adstringentní účinek, čehož se v bylinářství využívá k léčení průjmu, stavění krvácení a při léčení zánětů. Tyto látky jsou např. v nátržníku, dubové kůře, růži atd.

 

Vitaminy

Vitaminů je celá řada, uvádí se až čtyři desítky. Dělí se na ty rozpustné ve vodě - např. vitamin C a B a vitaminy rozpustné v tucích - např. A a D. Většinou mají bílkovinný ráz. Nemají výživnou hodnotu, aie jsou životně důležité pro správné fungování lidského organismu a správný chod metabolismu. Jejich nedostatek má devastující účinek na celé tělo. I když se celá řada vitaminů vyrábí synteticky, stále více se zjišťuje, že proti přírodním vitaminům mají své nedostatky a stinné stránky. Přebytek vitaminů může být v některých případech stejně zhoubný jako jejich nedostatek.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

studené   nemoc   keř   teplé   Podhorná   bylina   rýma   bolest   kolika   choroba   kojenec   komplikace   vitamin   štítná   střev   abytyše Hildegarda   horké   močopudný   kořen   Treben   sliznice   Paracelsus   vývar   noha   Mattioli   minut   recept   hemoroid   návod   kvasinky   Zentrich   ateroskleróza   Janča   artróza   olej   kůže   kornatění   šlacha   babské rady   Moučka   zlomenin   hlas   ruka   květ   plíseň   vliv   slezina   pupen   pijeme   jaterní   strom   zápal   tinktura   využití   postup   zalijeme   arteriskleróza   nálev   migrén   astma   víno   kontraindikace   brnění   Váňa   Zentrich   nachlazení   opar   čaj   kloub   tlak   antibiotik   játra   obsahuje   list   chladné   premenstruační   zelenina   inhalace   písek   zdraví   slinivka   krk   bylinka   neht   Galenos   zrak   menstruační   sušení   vlas   alergie   zelina   žlučník   fytoterapie   pěstování   prášek   zácpa   krvácení   rostlina   Avicena   nežádoucí   viry   užití   řídnutí kostí   slezina   zánět   srdce   stonek   osteoporóza   hlavy   chřipka   použití   žaludek   odvar   játra   bylinná směs   děti   plísně   mrtvice   roztroušená   Janča   revma   mateřské   dna   ovoce   sběr   pálení   chřipka   ledvin   výroba   nať   kůra   angína   horečka   dásně   sval   nohy   epilepsie   obsažené   mensturace   vřed   kontraindikace   akné   stvol   koupel   fermentace   průjem   houba   zpracování   končetina   metabolismus   hemeroid   katar   indikace   sirup   stonek   vitamín   kapsaicin   kameny   trávicí  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)