Devětsil lékařský roste na březích řek a potoků, v příkopech a na okrajích lesů. Je podstatně větší než podběl, ale patří do téže čeledi hvězdnicovitých. Jeho listy jsou nepravidelně zoubkované a na spodní straně šedoplstnaté. Květy jsou špinavě bílé až bledě růžové, trubkovité a nahuštěné v horní části stonku do hroznu nebo laty.

___

___

Ještě před rozkvětem vykopáváme kořen, kterého si v dobách moru velmi vážili. Působí proti horečce. Oddenek napomáhá pocení a používá se při horečce, záduše (astmatu), dně a epilepsii. Během dne pijeme po doušcích jeden nebo dva šálky čaje vyluhovaného z kořene.

Velké, čerstvé listy se používají na obklady při vykloubeninách, výronech v kloubech, i při všech druzích snětí  (rozsáhlém zánětu v podkoží), zhoubných nádorech, pálivých ranách a při odřeninách na nohou.

ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ DEVĚTSILU

• Čaj z devětsilu: 1 zarovnanou kávovou lžičku kořene vyluhujeme přes noc v 1/4 litru vody, ráno nahřejeme a scedíme.
• Obklady z devětsilu: Čerstvě umyté listy rozmělníme a přiložíme na nemocné místo. Přes den vícekrát opakujeme.

Jak se devětsilu jinak říká - alternativní názvy:

(Petasites hybridus ☼ Petasites hybrida ☼ Petasites officinalis ☼ Petasites vulgaris ☼ Tussilago hybrida ☼ Tussilago petasites)

Zdroj: Maria Treben, Zdraví z boží lékárny