hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovaniHlíva ústřičná (pleurotus ostreatus) je dřevokazná houba z čeledi Pleurotaceae, známá také jako »hiratake«. Klobouk je 5-35 cm široký, lasturovitý, bokem přirostlý nebo protažený v krátký třeň. Plodnice tvoří obvykle bohaté trsy, seřazené stupňovitě nad sebou. Mladé kloboučky jsou bochníčkovité, s podvinutým okrajem.



Účinky rostliny:

podpůrný vliv na léčbu některých druhů rakovin (rakovina jater, sarkom, nádory tlustého střeva) - vždy respektujte doporučení onkologa, rakovinu nikdy neléčete jen rostlinami nebo houbami, léčba bylinami je vždy podpůrná

kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév)

astma

artritida

ostoporóza

chornické záněty

fyzické vyčerpání a únava

psychické vyčerpání a únava

vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie)

chřipka

angína

nachlazení

posílení obranyschopnosti, imunity organismu

vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie)

ateroskleróza tepen

dobrý vliv na stav věnčitých tepen srdce

"zpomaluje stárnutí"

Pokožka je hladká a lysá, od šedé přes šedohnědou, břidlicovitou až po černou barvu, jen u třeně  běle plstnatá, lupeny jsou bílé nebo našedlé (obr. 40, barevná příloha). Třeň je 1-4 cm dlouhý a až 2cm tlustý, válcovitý, dole kyjovitě zduřelý, bílý nebo našedlý.

Dužnina je bílá, v mládí houbovitě měkká, později tuhá s poněkud zatuchlým pachem. Roste na mrtvých i živých kmenech, ale i pařezech především listnatých stromů, které poškozuje bílou hnilobou. Plodnice se objevují od podzimu do jara, tj. v době kdy jiné houby nerostou. V současnosti se pěstuje i uměle, např. na špalcích dřeva zapuštěných do země, na slámě apod. V lužních lesích jižní Moravy roste uvedenému druhu podobná hlíva miskovitá, Pleurotus cornucopioe, s klobouky plavě okrovými. Kromě toho se u nás setkáme s rovněž jedlou hlívou holubí, Pleurotus columbinus, s kloboukem šedomodře zbarveným, rostoucí hlavně na jehličnatých dřevinách, ale rovněž s jedovatou hlívou olivovou, Ompholotus oleorius. Dalším druhem je hlíva žloutnoucí (plicní), Pleurotus pulmonorius, mající klobouky lasturovitého tvaru a barvy bílé nebo našedlé. Rovněž v tropech a subtropech roste řada druhů, např. v severozápadní Indii Pleurotus solignus aj.

 

Obsahové látky:

v plodnicích byl zjištěn mevinolin (Iovastatin), lektin a především beta-1-3-D glukan. Dále jsou obsaženy bílkoviny, asi 18 mastných kyselin, z nichž tvoří až 55% kyselina linolenová a 40% kyselina olejová, steroly, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K. Čerstvé plodnice mají asi 2,5% bílkovin, 5% sacharidů a pouze 0,1-0,2 % tuku. Z minerálních látek je to především draslík, železo, fosfor, ze stopových prvků selen, zinek, bor, jod aj. Specifický je obsah kyseliny listové, která podporuje růst mladých buněk, a to i v kostní
dřeni, ale také antibiotika pleurotinu.

 

hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovani-2

Léčebné účinky:

hlavní účinnou látkou jsou glukany, které v kombinaci s dalšími obsahovými látkami působí příznivě u nemocných s rakovinou,   kardiovaskulárními chorobami (infarkt, mozkové příhody), astmatu, artritidě i osteoporóze a vleklých zánětech. Plodnice mají tonifikační účinky při fyzickém i duševním vyčerpání, únavě, zpomalují stárnutí. Působí rovněž při chřipce, angíně a nachlazení, stejně jako při vyrážkách, ekzémech a alergiích. Mevinolin snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi (glykémie) , aniž by se snížila hladina inzulinu.
Zároveň brání poškození věnčitých tepen (ateroskleróza) a srdečního svalu. Významné je rovněž protirakovinné působení, neboť ve výzkumu byl prokázán výrazný vliv na potlačení některých typů nádorů, jako je např. hepatom  nebo sarkom, a snížení množství nádorů v tlustém střevě, a zároveň byla izolována účinná látka pleuran.

 

Způsoby užití:

doporučuje se denní dávka 5-10 g sušené a drcené hlívy, kterou můžeme rozpustit v čaji nebo v polévce, nebo 50-100 g čerstvých  plodnic k posílení imunitního systému. V poslední době se značně rozšířily přípravky získané řízenou extrakcí, které se užívají přímo nebo se suší a přidávají do tablet. Návody na použití jsou přiloženy u jednotlivých preparátů.

 

Kulinářské využití:

Velký význam má hlíva ústřičná i v kuchyni, kde se masité klobouky používají do polévek a omáček, jako příloha k masu a do zeleninových salátů. Lze z nich připravovat přírodní nebo smažené řízky, smaženici, nepravou dršťkovou polévku apod. Velmi dobře se konzervuje  v různých nálevech, ale rovněž mléčným kvašením nebo uzením, lze ji i sušit.

 

Pěstování hlívy ústřičné:

hlíva ústřičná je houbou vhodnou jak pro domácí, tak i venkovní pěstování. Zároveň ji lze kultivovat intenzivním způsobem  na slámě v polyetylenových (PE) pytlích, nebo extenzivně na špalcích listnatých dřevin.
Intenzivní pěstování v polyetylenových pytlích je nejen poměrně jednoduché, ale také umožňuje získat čerstvé houby v průběhu celého roku. K pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, PE pytel a čerstvou sadbu hlívy. K pěstování se nejlépe hodí prostředí se stálou teplotou 8-18°C, s vysokou vzdušnou vlhkostí, osvětlené denním rozptýleným světem a větrané. Substrát připravíme tak, že drobně nařezanou slámu nasypeme do pytle a mírně utlačíme. Nalijeme horkou vodu o teplotě asi 80 °C tak, aby veškerá sláma byla ve vodě ponořena. Vodu v pytli necháme do druhého dne, potom odstříhneme spodní rohy pytle a necháme vodu vytéci. Slámu vysypeme na čistou folii, sadbu hlívy vyjmeme, dáme do misky a rozdrobíme. Slámu očkujeme pravidelným promícháváním se sadbou, a to tak že, na jeden pytel o hmotonsti 25 kg mokré slámy použijeme 1I sadby. Naočkovanou slámu vložíme opět do pytle, stlačíme a pytel zavážeme motouzem. Uložíme ho do místnosti bez přímého slunečního světla s teplotou 20 °C. Mycelium v něm prorůstá 2-4 týdny. Aby došlo k tvorbě zárodků, je třeba po této době substrát zchladit na teplotu 6-14 °C na 2-4 dny, kdy se vytvoří útvary velikosti špendlíkové hlavičky. Potom se pytel vrátí zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Folii pytle prořežeme opatrně, abychom nepoškodili mycelium. Ze zárodků se postupně vytváří vlastní houba, které prorůstá řezy ven. Plodnice sklízíme vylomením trsu z pytle. Za příhodných podmínek se dočkáme 2-4 sklizňových vln a výnosu plodnic 10-30% hmotnosti substrátu. Extenzivní pěstování se provádí na špalcích nařezaných z čerstvě pokácených kmenů topolů, ořešáků, osik a jiných dřevin. Špalky mají délku asi 50cm a průměr 15-20 cm. Očkují se zrnitou nebo tyčinkovou sadbou, a to na řezných plochách nebo v zářezech kůry. Vhodné je vložit tyto špalky do pytle z umělé hmoty, a to tak, že nejprve do pytle nasypeme na prkénko sadbu, na něj postavíme špalek a naočkujeme i horní řeznou plochu. Do takto upraveného pytle přidáme trochu vody, pytel uzavřeme a uložíme do teplé tmavé místnosti. Při teplotě 25 °C houba proroste do dřeva za 2-3 měsíce. Po tomto  období špalek vyjmeme a spodní řeznou plochou postavíme do jámy pod stromy nebo ve stínu v zahradě ti: 1K, aby dvě třetiny kmenu byly pod povrchem. Hlíva ústřičná vytváří plodnice na jaře a na podzim po dobu 2-3 let. Plodnice hlívy ústřičné je možno skladovat v chladničce 1-2 týdny při teplotě 4 °C tak, že lupeny směřují vzhůru.

 

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

mateřské   pijeme   Paracelsus   vřed   vitamín   horečka   kontraindikace   užití   řídnutí kostí   hlas   metabolismus   bylina   akné   zelenina   vlas   využití   srdce   revma   hemoroid   Moučka   migrén   hemeroid   artróza   Janča   mensturace   koupel   osteoporóza   písek   kontraindikace   nať   kornatění   štítná   mrtvice   hlavy   viry   keř   menstruační   chladné   zácpa   bolest   Váňa   Zentrich   tlak   obsažené   Treben   kůže   tinktura   stonek   Podhorná   sběr   olej   opar   nohy   obsahuje   rýma   slezina   ruka   roztroušená   šlacha   žlučník   vliv   zlomenin   končetina   choroba   pálení   minut   kořen   kapsaicin   játra   teplé   kloub   víno   ovoce   ateroskleróza   abytyše Hildegarda   návod   indikace   močopudný   trávicí   inhalace   chřipka   postup   dna   průjem   bylinka   žaludek   plísně   sval   astma   noha   kvasinky   houba   komplikace   dásně   fermentace   zdraví   stonek   strom   slinivka   recept   kolika   čaj   sušení   studené   zrak   epilepsie   pěstování   odvar   horké   katar   játra   zalijeme   zpracování   Mattioli   chřipka   nálev   zánět   střev   nachlazení   Galenos   premenstruační   Janča   nežádoucí   list   jaterní   brnění   pupen   krk   prášek   kameny   babské rady   děti   zelina   antibiotik   neht   sirup   Zentrich   rostlina   sliznice   květ   angína   fytoterapie   slezina   arteriskleróza   ledvin   stvol   kůra   výroba   nemoc   zápal   plíseň   Avicena   alergie   krvácení   vývar   vitamin   použití   bylinná směs   kojenec  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)