Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovaniHlíva ústřičná (pleurotus ostreatus) je dřevokazná houba z čeledi Pleurotaceae, známá také jako »hiratake«. Klobouk je 5-35 cm široký, lasturovitý, bokem přirostlý nebo protažený v krátký třeň. Plodnice tvoří obvykle bohaté trsy, seřazené stupňovitě nad sebou. Mladé kloboučky jsou bochníčkovité, s podvinutým okrajem.



Účinky rostliny:

podpůrný vliv na léčbu některých druhů rakovin (rakovina jater, sarkom, nádory tlustého střeva) - vždy respektujte doporučení onkologa, rakovinu nikdy neléčete jen rostlinami nebo houbami, léčba bylinami je vždy podpůrná

kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév)

astma

artritida

ostoporóza

chornické záněty

fyzické vyčerpání a únava

psychické vyčerpání a únava

vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie)

chřipka

angína

nachlazení

posílení obranyschopnosti, imunity organismu

vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie)

ateroskleróza tepen

dobrý vliv na stav věnčitých tepen srdce

"zpomaluje stárnutí"

Pokožka je hladká a lysá, od šedé přes šedohnědou, břidlicovitou až po černou barvu, jen u třeně  běle plstnatá, lupeny jsou bílé nebo našedlé (obr. 40, barevná příloha). Třeň je 1-4 cm dlouhý a až 2cm tlustý, válcovitý, dole kyjovitě zduřelý, bílý nebo našedlý.

Dužnina je bílá, v mládí houbovitě měkká, později tuhá s poněkud zatuchlým pachem. Roste na mrtvých i živých kmenech, ale i pařezech především listnatých stromů, které poškozuje bílou hnilobou. Plodnice se objevují od podzimu do jara, tj. v době kdy jiné houby nerostou. V současnosti se pěstuje i uměle, např. na špalcích dřeva zapuštěných do země, na slámě apod. V lužních lesích jižní Moravy roste uvedenému druhu podobná hlíva miskovitá, Pleurotus cornucopioe, s klobouky plavě okrovými. Kromě toho se u nás setkáme s rovněž jedlou hlívou holubí, Pleurotus columbinus, s kloboukem šedomodře zbarveným, rostoucí hlavně na jehličnatých dřevinách, ale rovněž s jedovatou hlívou olivovou, Ompholotus oleorius. Dalším druhem je hlíva žloutnoucí (plicní), Pleurotus pulmonorius, mající klobouky lasturovitého tvaru a barvy bílé nebo našedlé. Rovněž v tropech a subtropech roste řada druhů, např. v severozápadní Indii Pleurotus solignus aj.

 

Obsahové látky:

v plodnicích byl zjištěn mevinolin (Iovastatin), lektin a především beta-1-3-D glukan. Dále jsou obsaženy bílkoviny, asi 18 mastných kyselin, z nichž tvoří až 55% kyselina linolenová a 40% kyselina olejová, steroly, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K. Čerstvé plodnice mají asi 2,5% bílkovin, 5% sacharidů a pouze 0,1-0,2 % tuku. Z minerálních látek je to především draslík, železo, fosfor, ze stopových prvků selen, zinek, bor, jod aj. Specifický je obsah kyseliny listové, která podporuje růst mladých buněk, a to i v kostní
dřeni, ale také antibiotika pleurotinu.

 

hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovani-2

Léčebné účinky:

hlavní účinnou látkou jsou glukany, které v kombinaci s dalšími obsahovými látkami působí příznivě u nemocných s rakovinou,   kardiovaskulárními chorobami (infarkt, mozkové příhody), astmatu, artritidě i osteoporóze a vleklých zánětech. Plodnice mají tonifikační účinky při fyzickém i duševním vyčerpání, únavě, zpomalují stárnutí. Působí rovněž při chřipce, angíně a nachlazení, stejně jako při vyrážkách, ekzémech a alergiích. Mevinolin snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi (glykémie) , aniž by se snížila hladina inzulinu.
Zároveň brání poškození věnčitých tepen (ateroskleróza) a srdečního svalu. Významné je rovněž protirakovinné působení, neboť ve výzkumu byl prokázán výrazný vliv na potlačení některých typů nádorů, jako je např. hepatom  nebo sarkom, a snížení množství nádorů v tlustém střevě, a zároveň byla izolována účinná látka pleuran.

 

Způsoby užití:

doporučuje se denní dávka 5-10 g sušené a drcené hlívy, kterou můžeme rozpustit v čaji nebo v polévce, nebo 50-100 g čerstvých  plodnic k posílení imunitního systému. V poslední době se značně rozšířily přípravky získané řízenou extrakcí, které se užívají přímo nebo se suší a přidávají do tablet. Návody na použití jsou přiloženy u jednotlivých preparátů.

 

Kulinářské využití:

Velký význam má hlíva ústřičná i v kuchyni, kde se masité klobouky používají do polévek a omáček, jako příloha k masu a do zeleninových salátů. Lze z nich připravovat přírodní nebo smažené řízky, smaženici, nepravou dršťkovou polévku apod. Velmi dobře se konzervuje  v různých nálevech, ale rovněž mléčným kvašením nebo uzením, lze ji i sušit.

 

Pěstování hlívy ústřičné:

hlíva ústřičná je houbou vhodnou jak pro domácí, tak i venkovní pěstování. Zároveň ji lze kultivovat intenzivním způsobem  na slámě v polyetylenových (PE) pytlích, nebo extenzivně na špalcích listnatých dřevin.
Intenzivní pěstování v polyetylenových pytlích je nejen poměrně jednoduché, ale také umožňuje získat čerstvé houby v průběhu celého roku. K pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, PE pytel a čerstvou sadbu hlívy. K pěstování se nejlépe hodí prostředí se stálou teplotou 8-18°C, s vysokou vzdušnou vlhkostí, osvětlené denním rozptýleným světem a větrané. Substrát připravíme tak, že drobně nařezanou slámu nasypeme do pytle a mírně utlačíme. Nalijeme horkou vodu o teplotě asi 80 °C tak, aby veškerá sláma byla ve vodě ponořena. Vodu v pytli necháme do druhého dne, potom odstříhneme spodní rohy pytle a necháme vodu vytéci. Slámu vysypeme na čistou folii, sadbu hlívy vyjmeme, dáme do misky a rozdrobíme. Slámu očkujeme pravidelným promícháváním se sadbou, a to tak že, na jeden pytel o hmotonsti 25 kg mokré slámy použijeme 1I sadby. Naočkovanou slámu vložíme opět do pytle, stlačíme a pytel zavážeme motouzem. Uložíme ho do místnosti bez přímého slunečního světla s teplotou 20 °C. Mycelium v něm prorůstá 2-4 týdny. Aby došlo k tvorbě zárodků, je třeba po této době substrát zchladit na teplotu 6-14 °C na 2-4 dny, kdy se vytvoří útvary velikosti špendlíkové hlavičky. Potom se pytel vrátí zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Folii pytle prořežeme opatrně, abychom nepoškodili mycelium. Ze zárodků se postupně vytváří vlastní houba, které prorůstá řezy ven. Plodnice sklízíme vylomením trsu z pytle. Za příhodných podmínek se dočkáme 2-4 sklizňových vln a výnosu plodnic 10-30% hmotnosti substrátu. Extenzivní pěstování se provádí na špalcích nařezaných z čerstvě pokácených kmenů topolů, ořešáků, osik a jiných dřevin. Špalky mají délku asi 50cm a průměr 15-20 cm. Očkují se zrnitou nebo tyčinkovou sadbou, a to na řezných plochách nebo v zářezech kůry. Vhodné je vložit tyto špalky do pytle z umělé hmoty, a to tak, že nejprve do pytle nasypeme na prkénko sadbu, na něj postavíme špalek a naočkujeme i horní řeznou plochu. Do takto upraveného pytle přidáme trochu vody, pytel uzavřeme a uložíme do teplé tmavé místnosti. Při teplotě 25 °C houba proroste do dřeva za 2-3 měsíce. Po tomto  období špalek vyjmeme a spodní řeznou plochou postavíme do jámy pod stromy nebo ve stínu v zahradě ti: 1K, aby dvě třetiny kmenu byly pod povrchem. Hlíva ústřičná vytváří plodnice na jaře a na podzim po dobu 2-3 let. Plodnice hlívy ústřičné je možno skladovat v chladničce 1-2 týdny při teplotě 4 °C tak, že lupeny směřují vzhůru.

 

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

končetina   kornatění   květ   zpracování   katar   nálev   antibiotik   pijeme   Mattioli   minut   kolika   bylinná směs   bylinka   hemoroid   osteoporóza   kloub   fermentace   zrak   nachlazení   játra   obsahuje   vitamin   návod   žaludek   opar   rostlina   inhalace   hlas   chřipka   sliznice   chladné   menstruační   komplikace   list   horečka   játra   Paracelsus   indikace   tinktura   dásně   arteriskleróza   horké   výroba   Zentrich   dna   hemeroid   houba   odvar   sušení   písek   revma   plíseň   zápal   využití   Galenos   Zentrich   zalijeme   mrtvice   zdraví   chřipka   bolest   angína   stvol   krvácení   neht   alergie   mateřské   hlavy   vřed   zelina   vitamín   Janča   kůra   žlučník   fytoterapie   sirup   ledvin   strom   olej   bylina   použití   trávicí   kontraindikace   vývar   sběr   kapsaicin   užití   keř   slinivka   nežádoucí   choroba   zánět   průjem   premenstruační   Váňa   řídnutí kostí   obsažené   čaj   epilepsie   Podhorná   kořen   zlomenin   slezina   šlacha   štítná   abytyše Hildegarda   ovoce   prášek   astma   Treben   děti   recept   jaterní   brnění   pěstování   sval   víno   kojenec   studené   tlak   mensturace   Janča   vliv   ruka   srdce   roztroušená   pupen   stonek   migrén   babské rady   koupel   viry   Avicena   kvasinky   močopudný   stonek   slezina   kameny   nať   střev   kůže   teplé   nemoc   ateroskleróza   nohy   Moučka   noha   metabolismus   akné   pálení   postup   kontraindikace   zelenina   rýma   artróza   krk   plísně   vlas   zácpa  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)