Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovaniHlíva ústřičná (pleurotus ostreatus) je dřevokazná houba z čeledi Pleurotaceae, známá také jako »hiratake«. Klobouk je 5-35 cm široký, lasturovitý, bokem přirostlý nebo protažený v krátký třeň. Plodnice tvoří obvykle bohaté trsy, seřazené stupňovitě nad sebou. Mladé kloboučky jsou bochníčkovité, s podvinutým okrajem.



Účinky rostliny:

podpůrný vliv na léčbu některých druhů rakovin (rakovina jater, sarkom, nádory tlustého střeva) - vždy respektujte doporučení onkologa, rakovinu nikdy neléčete jen rostlinami nebo houbami, léčba bylinami je vždy podpůrná

kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév)

astma

artritida

ostoporóza

chornické záněty

fyzické vyčerpání a únava

psychické vyčerpání a únava

vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie)

chřipka

angína

nachlazení

posílení obranyschopnosti, imunity organismu

vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie)

ateroskleróza tepen

dobrý vliv na stav věnčitých tepen srdce

"zpomaluje stárnutí"

Pokožka je hladká a lysá, od šedé přes šedohnědou, břidlicovitou až po černou barvu, jen u třeně  běle plstnatá, lupeny jsou bílé nebo našedlé (obr. 40, barevná příloha). Třeň je 1-4 cm dlouhý a až 2cm tlustý, válcovitý, dole kyjovitě zduřelý, bílý nebo našedlý.

Dužnina je bílá, v mládí houbovitě měkká, později tuhá s poněkud zatuchlým pachem. Roste na mrtvých i živých kmenech, ale i pařezech především listnatých stromů, které poškozuje bílou hnilobou. Plodnice se objevují od podzimu do jara, tj. v době kdy jiné houby nerostou. V současnosti se pěstuje i uměle, např. na špalcích dřeva zapuštěných do země, na slámě apod. V lužních lesích jižní Moravy roste uvedenému druhu podobná hlíva miskovitá, Pleurotus cornucopioe, s klobouky plavě okrovými. Kromě toho se u nás setkáme s rovněž jedlou hlívou holubí, Pleurotus columbinus, s kloboukem šedomodře zbarveným, rostoucí hlavně na jehličnatých dřevinách, ale rovněž s jedovatou hlívou olivovou, Ompholotus oleorius. Dalším druhem je hlíva žloutnoucí (plicní), Pleurotus pulmonorius, mající klobouky lasturovitého tvaru a barvy bílé nebo našedlé. Rovněž v tropech a subtropech roste řada druhů, např. v severozápadní Indii Pleurotus solignus aj.

 

Obsahové látky:

v plodnicích byl zjištěn mevinolin (Iovastatin), lektin a především beta-1-3-D glukan. Dále jsou obsaženy bílkoviny, asi 18 mastných kyselin, z nichž tvoří až 55% kyselina linolenová a 40% kyselina olejová, steroly, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K. Čerstvé plodnice mají asi 2,5% bílkovin, 5% sacharidů a pouze 0,1-0,2 % tuku. Z minerálních látek je to především draslík, železo, fosfor, ze stopových prvků selen, zinek, bor, jod aj. Specifický je obsah kyseliny listové, která podporuje růst mladých buněk, a to i v kostní
dřeni, ale také antibiotika pleurotinu.

 

hliva-ustricna-ucinky-na-zdravi-pouziti-uzivani-vyuziti-co-leci-pestovani-2

Léčebné účinky:

hlavní účinnou látkou jsou glukany, které v kombinaci s dalšími obsahovými látkami působí příznivě u nemocných s rakovinou,   kardiovaskulárními chorobami (infarkt, mozkové příhody), astmatu, artritidě i osteoporóze a vleklých zánětech. Plodnice mají tonifikační účinky při fyzickém i duševním vyčerpání, únavě, zpomalují stárnutí. Působí rovněž při chřipce, angíně a nachlazení, stejně jako při vyrážkách, ekzémech a alergiích. Mevinolin snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi (glykémie) , aniž by se snížila hladina inzulinu.
Zároveň brání poškození věnčitých tepen (ateroskleróza) a srdečního svalu. Významné je rovněž protirakovinné působení, neboť ve výzkumu byl prokázán výrazný vliv na potlačení některých typů nádorů, jako je např. hepatom  nebo sarkom, a snížení množství nádorů v tlustém střevě, a zároveň byla izolována účinná látka pleuran.

 

Způsoby užití:

doporučuje se denní dávka 5-10 g sušené a drcené hlívy, kterou můžeme rozpustit v čaji nebo v polévce, nebo 50-100 g čerstvých  plodnic k posílení imunitního systému. V poslední době se značně rozšířily přípravky získané řízenou extrakcí, které se užívají přímo nebo se suší a přidávají do tablet. Návody na použití jsou přiloženy u jednotlivých preparátů.

 

Kulinářské využití:

Velký význam má hlíva ústřičná i v kuchyni, kde se masité klobouky používají do polévek a omáček, jako příloha k masu a do zeleninových salátů. Lze z nich připravovat přírodní nebo smažené řízky, smaženici, nepravou dršťkovou polévku apod. Velmi dobře se konzervuje  v různých nálevech, ale rovněž mléčným kvašením nebo uzením, lze ji i sušit.

 

Pěstování hlívy ústřičné:

hlíva ústřičná je houbou vhodnou jak pro domácí, tak i venkovní pěstování. Zároveň ji lze kultivovat intenzivním způsobem  na slámě v polyetylenových (PE) pytlích, nebo extenzivně na špalcích listnatých dřevin.
Intenzivní pěstování v polyetylenových pytlích je nejen poměrně jednoduché, ale také umožňuje získat čerstvé houby v průběhu celého roku. K pěstování potřebujeme řezanou pšeničnou slámu, PE pytel a čerstvou sadbu hlívy. K pěstování se nejlépe hodí prostředí se stálou teplotou 8-18°C, s vysokou vzdušnou vlhkostí, osvětlené denním rozptýleným světem a větrané. Substrát připravíme tak, že drobně nařezanou slámu nasypeme do pytle a mírně utlačíme. Nalijeme horkou vodu o teplotě asi 80 °C tak, aby veškerá sláma byla ve vodě ponořena. Vodu v pytli necháme do druhého dne, potom odstříhneme spodní rohy pytle a necháme vodu vytéci. Slámu vysypeme na čistou folii, sadbu hlívy vyjmeme, dáme do misky a rozdrobíme. Slámu očkujeme pravidelným promícháváním se sadbou, a to tak že, na jeden pytel o hmotonsti 25 kg mokré slámy použijeme 1I sadby. Naočkovanou slámu vložíme opět do pytle, stlačíme a pytel zavážeme motouzem. Uložíme ho do místnosti bez přímého slunečního světla s teplotou 20 °C. Mycelium v něm prorůstá 2-4 týdny. Aby došlo k tvorbě zárodků, je třeba po této době substrát zchladit na teplotu 6-14 °C na 2-4 dny, kdy se vytvoří útvary velikosti špendlíkové hlavičky. Potom se pytel vrátí zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Folii pytle prořežeme opatrně, abychom nepoškodili mycelium. Ze zárodků se postupně vytváří vlastní houba, které prorůstá řezy ven. Plodnice sklízíme vylomením trsu z pytle. Za příhodných podmínek se dočkáme 2-4 sklizňových vln a výnosu plodnic 10-30% hmotnosti substrátu. Extenzivní pěstování se provádí na špalcích nařezaných z čerstvě pokácených kmenů topolů, ořešáků, osik a jiných dřevin. Špalky mají délku asi 50cm a průměr 15-20 cm. Očkují se zrnitou nebo tyčinkovou sadbou, a to na řezných plochách nebo v zářezech kůry. Vhodné je vložit tyto špalky do pytle z umělé hmoty, a to tak, že nejprve do pytle nasypeme na prkénko sadbu, na něj postavíme špalek a naočkujeme i horní řeznou plochu. Do takto upraveného pytle přidáme trochu vody, pytel uzavřeme a uložíme do teplé tmavé místnosti. Při teplotě 25 °C houba proroste do dřeva za 2-3 měsíce. Po tomto  období špalek vyjmeme a spodní řeznou plochou postavíme do jámy pod stromy nebo ve stínu v zahradě ti: 1K, aby dvě třetiny kmenu byly pod povrchem. Hlíva ústřičná vytváří plodnice na jaře a na podzim po dobu 2-3 let. Plodnice hlívy ústřičné je možno skladovat v chladničce 1-2 týdny při teplotě 4 °C tak, že lupeny směřují vzhůru.

 

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

játra   bylina   houba   plísně   Avicena   odvar   slezina   játra   zánět   antibiotik   horečka   šlacha   nemoc   kůže   jaterní   střev   babské rady   nachlazení   kapsaicin   slinivka   mrtvice   žlučník   krvácení   dásně   kontraindikace   premenstruační   Janča   sušení   Moučka   stonek   pupen   kořen   pálení   stvol   angína   fytoterapie   bylinka   zpracování   hemoroid   obsahuje   krk   zdraví   čaj   tlak   štítná   astma   vitamín   epilepsie   sirup   indikace   kameny   obsažené   chřipka   fermentace   postup   zápal   kloub   zrak   abytyše Hildegarda   nálev   sběr   tinktura   kvasinky   pijeme   komplikace   keř   děti   kojenec   migrén   bolest   močopudný   návod   pěstování   vývar   teplé   brnění   osteoporóza   inhalace   Váňa   Podhorná   akné   končetina   metabolismus   Janča   katar   nohy   použití   recept   kolika   koupel   nežádoucí   zelina   Treben   zalijeme   květ   rostlina   studené   kornatění   mensturace   vřed   sval   plíseň   výroba   opar   revma   zácpa   strom   neht   Galenos   ovoce   chladné   dna   zlomenin   vlas   bylinná směs   prášek   chřipka   noha   minut   menstruační   užití   hlas   kontraindikace   Paracelsus   žaludek   viry   arteriskleróza   víno   ledvin   vliv   hemeroid   choroba   Mattioli   trávicí   vitamin   rýma   alergie   roztroušená   Zentrich   řídnutí kostí   list   srdce   ateroskleróza   kůra   zelenina   ruka   hlavy   Zentrich   sliznice   slezina   stonek   mateřské   nať   písek   využití   horké   artróza   průjem   olej  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)