Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

prospesnost rustu vice rostlin na jednom zahonku smisene kultury rostlin polykulturyZvykli jsme si pěstovat na záhonech vždycky jednu plodinu. Tady máme jahody, vedle hlávkový salát, pár řádek ředkvičky, vedle mrkev a na dalším záhonku celer... Obhlížíme pečlivě vyrovnané záhonky, kde jsou jednotlivé rostliny seřazené do řádků jako vojáci na nástupu a zřejmě to uspokojuje náš smysl pro pořádek. Jenže ten pořádek není pro přírodu typický, a monokulturní výsevy už vůbec ne. Příroda - to je prostě chaos, alespoň z pohledu člověka.

On ten chaos má ale také své zákonitosti. Rostlinky rostou tam, kde se jim daří, čili tam, kde mají nejlepší podmínky pro růst, květ, plod. Za sousedy si vybírají jenom ty, se kterými jim je dobře - kéž bychom to mohli udělat i my, že?

Z pozorování bylo zjištěno, že když k sobe zasadíme rostliny, které se mají rády, natahují k sobě kořeny, vzájemně se proplétají nad zemí i pod zemí, prostě se doslova objímají. Pokud ale vedle sebe zasadíme rostliny, které se moc „nemusí, stahují kořeny přímo pod sebe, prostě se snaží, aby si ani náhodou nezasáhly do svého soukromého prostoru. Hádejte, které asi lépe prospívají a plodí? Rostliny v přírodě si dokonce navzájem i pomáhají, dokáží se vzájemně ochránit před škůdci a nemocemi. Proto bychom měli zapomenout na náš vrozený smysl pro pořádek a zkusit na zahradu přenést trochu toho přírodního chaosu. Pro začatek, pokud je
pro vás pravý úhel a vyrovnaná řada jediným možným řešením, můžete zkusit smíšené kultury. Mám tím na mysli vytvořit záhon z řádků, kde se budou vedle sebe střídat různé druhy rostlin, které si vzájemně prospívají. Třeba mrkev s cibulí. Nebo česnek s jahodami
a měsíčkem. Vhodné kombinace najdete u jednotlivých druhů rostlin.

Pokud vás ty pravé úhly zase tak moc neberou (jako třeba mě), můžete zkusit volný výsev, což je vlastně způsob, jak se co nejvíce přiblížit divokým přírodním podmínkám. Odborné se tomu říká polykultura, mě ale slova „volný výsev sedí o něco víc - přijde mi to výstižnější (to bude asi tím, že nejsem odborník, ale jenom nadšený zahrádkář). Takže polykultura nebo volný výsev, v každém případě si vyberete semínka rostlin, která klíčí a dozrávají v různou dobu (třeba ředkvičky, mrkev, kopr, salát, brokolici...) a rozhodíte je plošně na záhon. Potom už jen s napětím čekáte, co vám na tom záhoně vlastně vyroste a kde. Podmínkou ovšem je, abyste věděli, jak ta která rostlinka vypadá jako docela mrňavá sazenička, protože na takovémhle záhoně nám samozřejmě vyroste zpočátku i plevel a ten se musí vytrhávat, tak abyste si náhodou nevypleli i to, co jste původně zaseli. Je to ale docela prima zábava a dobrodružství, zvlášť děti milují denní pozorování záhonu a odhady, co se nám tam dnes zase objevilo. Princip je v tom, že rychle rostoucí plodiny vytrháme a zkonzumujeme brzy a tak ty déle rostoucí (brokolice, mrkev) mají dost místa na to, aby se náležitě rozrostly.  Zároveň odpadá starost s mulčováním půdy, protože je neustále pokrytá nějakými užitečnými jedlými rostlinami. A pokud se nám na záhoně udělá prázdné místo, není problém do vzniklé díry přesadit nějakou jinou sazeničku.

No dobře, uznávám, že tohle asi nebude běžný způsob pěstování, ale za pokus, třeba na jednom záhonku, to určitě stojí. Kromě té srandy vám to přinese i mnohem víc - poznáte, jak se různé druhy spolu snáší, jak rostou, kolik potřebují prostoru, jak dlouho jim trvá, než se náležitě „rozvinou", s jakou energií se hrnou na svět... Normálně totiž člověk tyhle věci vůbec nevnímá, ale když do toho vnesete prvek dobrodružství, naučíte se o své zahradě mnohem víc než při „správném" postupu podle příruček.

Pokud chceme pěstovat smíšené kultury nebo polykultury, musíme přeci jen dodržovat některá pravidla. Vedle sebe bychom měli pěstovat pouze takové rostlinky, které mají podobné nároky na vláhu a sluníčko. Pokud vlhkomilnou mátu vysadíme na přímém
slunci vedle česneku a cibule, asi se jí to moc líbit nebude.

A naopak - středomořské bylinky (šalvěj, tymián, mateřídouška), které vyžadují spíš sucho, budou těžko prospívat s každodenní vydatnou zálivkou. Zrovna šalvěj a tymián jsou ale na zeleninových záhoncích užitečné, odpuzují mšice a housenky běláska zelného, a tak jsou vhodným doplňkem záhonů se zelím a dalšími košťálovinami. Můžeme si pomoci tak, že je vysadíme po okrajích, pokud zaléváme kropáčem přímo ke kořenům rostlin, mělo by se na záhoně líbit i šalvěji.

Nejdůležitější je ale vědět, co s čím se snáší a co s čím ne. Ono těch naprosto nevhodných kombinací zase tolik není, společnou výsadbou většiny z nich nic přímo nepokazíme - ale také nic nezískáme. Proto bychom do smíšené kultury měli vybírat rostlinky, které si navzájem prospívají - odpuzují si navzájem škůdce, chrání se proti nemocem, podporují klíčivost a růst nebo příznivě ovlivňují výslednou chuť plodů. Těch kombinací může být docela dost, navíc v každé zahrádce to funguje trošku jinak - to už je prostě ta naše nevyzpytatelná matka příroda. I když myslím, že právě ta rozmanitost a nepředvídatelnost je na přírodě hezká - vnáší
nám do celého procesu prvek náhody, překvapení a dobrodružství. A proč bychom si i my dospělí nemohli hrát? Takže si hrajte, zkoušejte své vlastní kombinace, učte se. Pomůže vám to lépe porozumět rostlinám, přírodě, a pokud bych chtěla zakončit nějakým hluboký moudrem, řekla bych, že i sobě samým.

Podívejme se tedy nyní podrobněji na jednotlivé druhy ovoce a zeleniny. U každého druhu je uvedeno, co mu dělá dobře, s čím se mu daří, případně nedaří. Uvádím i léčivé účinky, ale zase to neberte úplně doslova. Doporučení typu „jedno jablko denně vás ochrání před rakovinou" jsou značně nadnesená. Každá nemoc má svou příčinu a tu chroustáním jablek určitě neodstraníme. A také si nedovedu představit, že bych něco jedla denně - to by se mi to asi brzy zošklivilo.

Princip léčení ovocem a zeleninou je úplně jiný - jednak jíme to, co právě zraje (čili i když jsou třešně dobré na dnu, nebudeme je shánět v prosinci), jednak nemusíme dodržovat žádné přesné dávkování. Prostě jenom v sezóně jíme větší množství toho, co zmírňuje naše zdravotní potíže, a to v takovém množství, které nám dělá dobře. Léčit se ovocem a zeleninou totiž v první řadě znamená, že si u toho i pochutnáme.

A pokud to léčení chcete brát trochu vážněji, pořiďte si kvalitní odšťavovač. Nemyslím tím ty odstředivé, které vám za vysokých teplot vyrobí jakousi bledou tekutinu se silnou vrstvou špinavé pěny. Pokud říkám kvalitní, myslím tím šnekový, který ovoce a zeleninu nejprve rozdrtí a potom vylisuje. Pracuje rychle, za nízké teploty, pěnu vám neudělá vůbec žádnou a výtěžnost je o mnoho větší, „odpad" zůstane skoro suchý. Navíc dokáže bez problémů získat šťávu i z bylinek nebo z rybízu, angreštu a dalších druhů, které obsahují hodně pektinu a tím zalepují odstředivky.

Ovocné a zeleninové šťávy už jsou opravdovým lékem na spoustu nemocí, hlavně proto, že nezatěžují trávení, účinné látky se rychle vstřebávají do krevního oběhu a hlavně obsahují spoustu minerálů, vitamínů a dalších užitečných látek, které dokáží doslova protáhnout a pročistit (čili detoxikovat) celé tělo.

Zajímavé je také co s čím se snáší, čili jaké plodiny by se měly pěstovat na záhonech vedle sebe. Pokud by to chtěl člověk dodržovat do písmenka, musel by si před každým osetím záhonu udělat pořádnou rozvahu a nejlépe i namalovat plánek, aby něco nepokazil. V každé knize o přírodním pěstování se totiž dozvíte co s čím ano a co s čím ne, už se ale nedozvíte proč a v některých publikacích se názory dokonce i různí. Takže pokud chcete pěstovat něco nového nebo s přírodními způsoby začínáte, určitě si vše důkladně prostudujte, jinak ale pracujte spíš se svým selským rozumem a intuicí. Ne vždy totiž dokážeme nějaké pravidlo vysledovat, mnohé kytičky a rostlinky prostě srdečně kašlou na naši potřebu škatulkování a chovají se naprosto nezodpovědně (čili úplně jinak, než by podle moudrých příruček měly). Většinou ale platí alespoň tato pravidla, ze kterých můžeme klidně vycházet.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

zápal   nálev   stonek   vlas   viry   hlas   koupel   štítná   komplikace   kvasinky   minut   zalijeme   neht   angína   obsažené   výroba   horké   recept   odvar   močopudný   končetina   premenstruační   dna   vřed   sliznice   játra   Avicena   využití   nachlazení   mrtvice   květ   abytyše Hildegarda   zpracování   krk   ledvin   horečka   pupen   menstruační   ateroskleróza   nežádoucí   fytoterapie   stvol   zácpa   teplé   houba   pěstování   kůže   arteriskleróza   zelina   Váňa   řídnutí kostí   průjem   kontraindikace   jaterní   písek   chřipka   sušení   víno   žaludek   hlavy   astma   artróza   bylina   postup   hemoroid   opar   nemoc   kolika   antibiotik   vývar   pijeme   Mattioli   slezina   kameny   zlomenin   akné   kontraindikace   slinivka   kornatění   roztroušená   mateřské   babské rady   fermentace   plíseň   bylinná směs   chřipka   katar   stonek   kojenec   mensturace   brnění   čaj   revma   studené   plísně   sběr   metabolismus   zelenina   ruka   alergie   Zentrich   dásně   trávicí   nať   tlak   slezina   Paracelsus   zrak   migrén   ovoce   užití   vliv   keř   choroba   žlučník   Janča   rýma   kapsaicin   vitamin   sval   Janča   kůra   Moučka   srdce   tinktura   hemeroid   nohy   Zentrich   Galenos   noha   krvácení   inhalace   střev   indikace   kloub   šlacha   Podhorná   list   obsahuje   olej   bylinka   rostlina   kořen   epilepsie   prášek   Treben   chladné   zdraví   návod   bolest   sirup   děti   použití   pálení   strom   játra   vitamín   osteoporóza   zánět  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)