Tinktura z muchomůrky červené - praktické zkušenosti a využití

Dobrý den. 

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) se v praxi využívá především zevně, protože vnitřní užívání je rizikové kvůli obsahu psychoaktivních a toxických látek, zejména kyseliny ibotenové a muscimolu. V tradičním lidovém léčitelství se připravuje nejčastěji jako lihová tinktura nebo mast a používá se na potírání bolestivých míst. Nejčastější uplatnění má při bolestech kloubů, svalů, páteře nebo šlach, například u artrózy, revmatických obtíží či při dlouhodobém přetížení. Po aplikaci na kůži může vyvolat mírné prohřátí a zlepšení místního prokrvení, což vede k úlevě od chronické, tupé nebo nervové bolesti.

Někteří lidé ji používají také při neuralgiích, například při bolestech vystřelujících podél nervů, kde může působit tlumivě. Občas se zmiňuje i použití na některé kožní útvary, například bradavice, ale zde je potřeba zvýšená opatrnost, protože může pokožku podráždit. Neaplikuje se na otevřené rány ani na porušenou kůži. Vždy je vhodné začít velmi malým množstvím a sledovat reakci organismu. I při zevním použití je potřeba respekt, protože jde o silně účinnou houbu, která může při neuváženém zacházení způsobit nepříjemné reakce.

Muchomůrka červená lze teoreticky použít v produktech určených k zevnímu použití, ale z pohledu legislativy to není jednoduché ani automatické. Není schválena jako surovina pro potraviny ani doplňky stravy a u zevních přípravků se posuzuje podle toho, do jaké kategorie výrobek spadá. Pokud by šlo o kosmetický přípravek, musí splnit požadavky evropského nařízení o kosmetických přípravcích, což znamená zpracovat bezpečnostní hodnocení, toxikologický profil látky, posoudit expozici a zajistit, že při běžném použití nepředstavuje riziko. A právě zde může být problém, protože muchomůrka obsahuje psychoaktivní a neurotoxické látky, u nichž není běžně dostupná standardizovaná bezpečnostní dokumentace pro kosmetické použití.

V praxi se proto komerční výrobci do oficiální registrace s touto houbou téměř nepouštějí. Pokud by někdo chtěl takový produkt legálně uvádět na trh, musí být schopen doložit bezpečnost, správnou výrobní praxi a splnit všechny povinnosti výrobce včetně notifikace produktu v evropském portálu CPNP, pokud jde o kosmetiku. Bez toho je uvádění na trh rizikové a může být napadnutelné ze strany dozorových orgánů. Jinými slovy, není to výslovně „zakázaná“ surovina pro zevní použití, ale její oficiální komerční využití naráží na náročné bezpečnostní a legislativní požadavky, které je nutné brát velmi vážně.

Děkuji za Váš dotaz.