Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVNU ZDE

rutin v bylinach rostlinach a potravinach ucinky na lidske zdravi proc potrebujeme rutinRutin patří mezi vitamíny, které se řadí pod souhrnné pojmenování vitamín P. Do této skupiny patří asi 20 000 látek, které náleží mezi flavonoidy nebo bioflavonoidy. V přírodě slouží jako barviva a jsou to sekundární rostlinné metabolity. Vitamín P je nám prospěšný protože funguje jako antioxidant, ale také zajišťuje propustnost cév.

Číst dál...

Vitamíny B komplex účinky zdraví děti rostliny byliny obsahujíKomplex vitamínů skupiny B je tvořen jedenácti vitamíny. Všechny jsou na sobě vzájemně závislé a jsou nezbytné pro duševní zdraví, vyrovnanou nervovou soustavu a dobře fungující metabolismus. Symptomy duševních problémů nebo poruch, například podrážděnost, nervozita, panické záchvaty, přehnané obavy, deprese či sebevražedné sklony, často značí nedostatek vitamínů skupiny B

Číst dál...

Přírodní antioxidanty rostliny byliny účinky zdraví rakovina nemoci srdce stárnutí

Antioxidanty jsou chemické látky, které si naše tělo vytváří, aby udrželo na uzdě volné radikály - atomy či skupiny atomů s jedním nebo více nespárovanými elektrony. Tuto svou činnost vykonávají tím, že obíhají v celém našem těle a neutralizují nespárované elektrony, na které narazí, v důsledku čehož se tyto elektrony stávají neaktivní. Jestliže si však naše tělo nedokáže vytvářet dostatek antioxidantů.

Číst dál...

Psyllium je vláknina obsažená zejména v ovoci, zelenině, luštěninách dále celozrnných výrobcích. Velké množství je ho obaženo v semenech jitrocele vejčitého (plantago ovata). Psyllium řeší problémy jako je zácpa, obezita nebo hemoroidy. 

Číst dál...

Inulin je potravinová vláknina, jejíž konzumace přináší řadu zdravotních výhod. Není prakticky trávícími enzymy člověka hydrolyzovatelný, a proto prochází beze zeměn žaludkem i tenkým střevem. Až v tlustém střevě je mikrobiálně fermentován a napomáhá pomnožení užitečných střevních bakterií rodu Bifidus.

Číst dál...

Vláknina je nestravitelná součást polysacharidů (zejména celulózy, ligninu  a pektinu), která ovlivňuje činnost střeva vstřebávání některých látek, např.   tuků, nebo léků. Vlákninu můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na vlákninu  rozpustnou a nerozpustnou ve vodě.   Rozpustná vláknina má mnoho účinků, které působí příznivě na lidské zdraví.  

Číst dál...

Skvalen - jaterní oleje obsahují mnoho tzv. nezrnýdelnitelného zbytku, zejména cholesterolu. Vyskytují se v něm i nenasycené uhlovodíky, k nimž patří zejména skvalen, řazený k isoprenoidům. Je prekurzorem v syntéze steroidů a důležitých antioxidačních látek, jako je koenzym Q 10. Tato látka se v přírodě vyskytuje nejen vzácně, ale také v malém množství. 

Číst dál...

Resveratrol - jde o polyfenolickou sloučeninu, jejíž molekula nápadně připomíná molekulu pohlavního hormonu estrogenu. Zatímco však estrogen rakovinný proces urychluje, resveratrol jej naopak zpomaluje. Jinak jde o přirozeně vytvořenou sloučeninu plnící funkci tzv. fungicidu, látky likvidující houbové infekce zanesené na rostliny. 

Číst dál...

Oleuropein byl izolován jako hořčina v roce 1960 z plodů olivovníku evropského (Olea europaea) a později definován jako secoiridoid, jehož množství v 1l panenského oleje je 2-10 mg. Zároveň se zjistilo, že je obsažen také v listech této rostliny, ale i v dalších rostlinách čeledi olivovníkovitých, Oleaceae, např. v jasanech (Fraxinus) nebo šeřících (Syringa). 

Číst dál...

Koenzym Q 10 je látka, která v našich buňkách transformuje bílkoviný, tu'ky a sacharidy na energii. Avšak asi od 20. roku věku schopnost jater produkovat tuto látku klesá. Pokud se jeho hladina sníží o 25 %, dochází k oslabení našeho zdraví, při snížení o dalších 50% to již znamená vážné onemocnění, případně i smrt. Je velmi podobný vitaminům, syntetizuje se především v játrech (zhruba dvě třetiny), ale omezené množství se získává z potravy. 

Číst dál...

Kapsaicin - především plody papriky křovištní, Capsicum frutescens (obr. 64), známé  jako chilli či kayenský pepř, obsahují 0,04-1,5 % alkaloidů ostré chuti. Jejich  rozhodující složku (asi 70 %) tvoří kapsaicin (capsaicin). Látku poprvé izoloval  z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz, první syntetická forma  pochází z roku 1930. Jde o rostlinný alkaloid C18H27NO3, zodpovědný především  za pálivou chuť papriky. Přitom pocit pálení způsobuje tím, že stimuluje  receptory nervových zakončení jazyka.

Číst dál...

Z dalších látek rostlinného původu působí výrazně proti nádorovému bujení chalkony. Z chemického hlediska jde o tzv. otevřené deriváty flavonů. Řadu z nich nacházíme i v říši rostlinné, kde mají význam jako prekurzory flavonoidů v metabolismu některých druhů. Aktivní protinádorový účinek má především xanthohumol. Kromě toho ničí patogenní viry, bakterie i houby, ale také živočišné parazity. 

Číst dál...

Glukany jsou přírodní polysacharidy, které aktivují buňky zajišťující obranyschopnost organismu, tj. mikrofágy a makrofágy, leukocyty a T-Iymfocyty. Přitom makrofág je buňka schopná pohlcování a zničení (fagocytózy) cizorodého materiálu včetně mikroorganismů. Plní i další důležité úkoly při řízení imunity. 

Číst dál...

Flavonoidy - v nadzemních částech řady cévnatých rostlin se vyskytují flavonoidy, rostlinná barviva fenolického složení, většinou žlutého zbarvení. Jejich výchozí látkou jsou deriváty skořicových kyselin, především ve formě esterů a glykosidů. Význam těchto sloučenin v rostlinách není dosud zcela objasněn, je však možné, že flavonoidy v květech mají za úkol lákat opylovače, v ostatních případech se potom asi účastní rostlinného metabolismu.

Číst dál...

Další skupinou významnou pro kvalitní imunitní systém jsou enzymy. Jde o bílkoviny, které jsou schopny v malém množství výrazně urychlit průběh určité biochemické reakce v těle. Každý enzym je specializovaný a podlil se například na metabolismu, jiný má význam pro trávení, srážlivost krve, obranu organismu proti infekci apod. Mnohé enzymy obsahují mimo bílkovinné části také koenzym, což je nebílkovinná látka nezbytná pro činnost enzymů, kterou je v mnoha případech modifikovaný vitamin C. 

Číst dál...

Hořčík (magnesium - Mg) je dvojmocný, stříbřitě bílý, lehký kov s atomovým číslem 12 a relativní atomovou hmotností 24,305. Teplota tání je 650 DC a teplota varu 1.100 °C. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, jako je například minerál magnezit či dolomit, nebo v mořské vodě jako chlorid a síran.

Číst dál...

Selen (selenium - Se) je dvoj- čtyř- a šesti mocný prvek s atomovým číslem 34 a relativní atomovou hmotností 78,96. Má teplotu tání 220,2 "C a teplotu varu 685 °C, Vyskytuje se v pěti nekovových modifikacích a v jedné, nejstabilnější, kovové. Ve stopovém množství provází sulfidy, řidčeji se nachází v čistých minerálech.

Číst dál...

Minerální látky jsou anorganické složky potravy, obzvláště soli, které jsou nepostradatelné pro látkovou výměnu v lidském organismu. Byl prokázán zásadní vliv minerálních látek jak při prevenci, tak i léčbě různých zdravotních poruch. Nejdůležitější jsou sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku a chloru.

Číst dál...

V roce 1922 zjistili vědci Evans a Bishop, že krysy potřebují pro své úspěšné rozmnožování látku obsaženou v tucích obilních klíčků a olejnatých semenech rostlin. Pokud tato látka v potravě chyběla, nebyla zvířata schopná se normálně rozmnožovat. Nejprve ji nazvali "faktor X", později ji zařadili mezi vitaminy a označili písmenem E. 

Číst dál...

Vitamin D (kalciferol) je rozpustný v tucích a k jeho aktivaci v těle je třeba ozáření ultrafialovým zářením, zpravidla slunečním. Je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Zdrojem jsou hlavně živočišné tuky, např. rybí tuk, játra, máslo, žloutek, nebo některé rostlinné produkty (obilniny). Nedostatek tohoto vitaminu sev dětstvi projevuje jako tzv. křivice (rachitida), v dospělosti jako "řídnutí kostí" (osteoporóza, osteomalacie).

Číst dál...

Vitamin C (kyselina askorbová), rozpustný ve vodě, je důležitý pro udržení dobrého zdravotního stavu, správnou funkci i stavbu pojivé tkáně, zejména vaziva a cévní stěny, činnost enzymů a metabolismus některých látek, např. cholesterolu. Tento vitamin představuje asi 80% potřeby všech vitaminů. Zvyšuje celkovou odolnost organismu a chrání před působením vnějších negativních vlivů.

Číst dál...

Vitamín B17 amygdalin je známý kyanový heteroglykosid, skládající se ze složky cukerné a necukerné (aglykonu). V aglykonu je zabudovaný kyanovodík, který se při hydrolýze uvolňuje. Aglykony mají strukturu fenylpropanu a jsou odvozeny od aminokyselin fenylalaninu a tyrosinu. Heteroglykosidy jsou většinou látky neutrální, rozpustné ve vodě, opticky činné.

Číst dál...

Kyselina alfa-lipoová (ALA) byla dosud považována za jeden z komplexu vitaminů B (vitamin B13). Má charakter růstového faktoru a její důležitost pro člověka spočívá z podílu na oxidační dekarboxylaci kyseliny pyrohroznové. Svoji biologickou funkci realizuje prostřednictvím koenzymu ve spolupráci s thyaminem.

Číst dál...

Prvotním zdrojem vitaminu A (retinolu) jsou v přírodě jeho provitaminy, což jsou rostlinná barviva alfa, beta a gama-karoteny. Štěpením ve střevní sliznici se mění uvedené karoteny na retinol nebo až na kyselinu retinoovou. Nejvyšší hodnotu má (beta-karoten, neboť jako jediný poskytuje při štěpení dvě molekuly retinolu. 

Číst dál...

Vitaminy jsou látky, které si nedokáže lidský organismus sám vytvořit, ale přitom jsou pro něho nezbytné. Často i v malých dávkách ovlivňují správný růst, vývoj a činnost celého organismu. Ten je přijímá především v potravě, a pokud tam nejsou, také v lékové formě. Stav a onemocnění způsobené jejich nedostatkem se označuje jako hypovitaminóza, pokud chybí úplně, nastává stav zvaný avitamióza, který může vést až k závažným onemocněním organismu včetně smrti. 

Číst dál...

Alkaloidy

Dusíkaté látky alkalické povahy. Alkaloidy mají většinou velký vliv na lidský organismus, někdy až silně toxický či smrtelně jedovatý. Příkladem jsou známé alkaloidy z máku setého - morfin, kodein či atropin a skopolamin z rulíku zlomocného.

 

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební kameny živých organismů. Rostlinné i živočišné bílkoviny tvoří základ naší potravy. Rostlinné bílkoviny obsahují např. brambory, rýže, luštěniny, ořechy atd.

 

Enzymy

Organické látky umožňující chemické procesy v lidském organismu. Často působí ijako katalyzátory chemických reakcí.

 

Éterické oleje - silice

Velmi aromatické a silně těkavé látky.Fyto prchavé látky dávají rostlinám jejich charakteristickou vůni. Většinou jsou ve vodě nerozpustné, rozpouštějí se však v lihu. Mívají dezinfekční a antiseptický účinek. Působí na trávicí a močové ústrojí, někdy i na nervovou soustavu (yzop, mateřídouška, saturejka, šanta, šalvěj). Mnoho rostlin s vysokým obsahem silic se používá jako koření - skořice, muškátový oříšek, zázvor.

 

Flavonoidy

Jsou důležité pro životní funkce organismu, proto jsou označovány i jako bioflavonoidy. Mají mnohostranné působení a někdy působí podobně jako vitaminy. Patří mezi ně žlutá barviva. Najdeme je v měsíčku, routě, hlohu, bezu a podobně.

 

Fytoncidy

Jsou to různé chemické látky s antibiotickým působením. Fytoncidy jsou obsaženy v tymiánu, česneku, řepíku, cibuli a podobně.

 

Glukoniny

Dusíkaté látky podobné inzulinu. Snižují cukr obsažený v krvi a tím léčí cukrovku typu II. Obsaženy jsou v borůvkové nati nebo jestřabině.

 

Glykosidy

Jsou to stavební látky rostlin. Organické sloučeniny, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a necukernou. V léčení se používají např. jako kardiaka, diuretika nebo diaforetika.

 

Gumy

Některé rostliny, zvláště stromy, obsahují i gumy. Obvykle se tvoří pod kůrou. Gumy se využívají v potravinářském průmyslu nebo jako pomocná látka či pojivo při výrobě léčiv.

 

Hormony

Jsou to složité látky, které v lidském těle vznikají ve žlázách svnitřní sekrecí a ovlivňují (vzájemné) fungování jednotlivých orgánů. Jsou velmi důležité pro fyzické i psychické zdraví. V rostlinách se nachází chemikálie podobné hormonům. Látky podobné ženských pohlavním hormonům najdeme v lékořici, kotvičníku, jeřabině. Látky podobné steroidním hormonům jsou v jehlici či jírovci.

 

Hořčiny

Hořčiny neboli amara jsou různé hořké látky, které mají blahodárný vliv na trávicí ústrojí. Jsou to bezdusíkaté látky tvořené uhlíkem, vodíkem a kyslíkem. Zvyšují sekreci žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Obsaženy jsou například v pelyňku, benedyktu, zeměžluči, zázvoru, čili a dalších hořkých či pálivých léčivkách.

 

Kumariny

Chemicky to jsou laktony kyseliny kumarinové. Ve větším množství jsou toxické, v terapeutických dávkách působí proti křečím, sedativně a snižují srážlivost krve. Obsaženy jsou např. v komonici a svízeli.

 

Minerální látky

Minerální neboli nerostné látky sev rostlinách nacházejí v organických i anorganických vazbách. Většinou jsou ve formě solí. Nejznámější jsou soli křernlku, vápníku, draslíku, ve větším či menším množství obsaženy ve všech rostlinách.

 

Oleje 

Oleje jsou obsaženy hlavně v semenech či plodech a získávají se obvykle lisováním (slunečnice, len, rakytník). Chemicky jsou to sloučeniny mastných kyselin a glycerolu.

 

Organické kyseliny

V rostlinách slouží k vyrovnávání vnitřního tlaku v buňkách. Často jsou kyselé a vyskytují se hlavně v ovocných plodech. Nejznámější jsou kyselina citrónová a šťavelová.

 

Pryskyřice

Obvykle jsou to tuhé, ve vodě nerozpustné látky. Pryskyřice mívají antiseptický a protizánětlivý účinek. K výrobě prsních balzámů proti kašli a k inhalaci při kataru sliznic se používají i pryskyřice našich jehličnanů.

 

Sacharidy

Sacharidy neboli cukry jsou jednou z hlavních složek rostlinných šťáv. Z chemického pohledu jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku. Vznikají při fotosyntéze. Jednoduché cukry jsou především zdrojem energie - ovocný cukr (fruktóza), vinný cukr (glukóza), řepný cukr (sacharóza). Složité cukry - polysacharidy tvoří stavební a zásobní látky.

 

Saponiny

Jsou to neutrální glykosidy. Kjejich vlastnostem patří, že při rozpouštění ve vodě snižují její povrchové napětí a mírně pění (odtud jejich název). Používají se k rozpouštění hlenů, čímž se usnadňuje jejich vykašlávání. Obsaženy jsou např. v plicníku, petrklíči, mydlici, divizně a podobně.

 

Slizy

Slizy mají přirozenou vlastnost ve vodě bobtnat a tvořit gely. Chemicky sejedná o polysacharidy. V bylinářství se slizovité látky užívají k ochraně sliznic celého těla, tím se zabraňuje zánětům. Keslizovitým látkám patří plicník, lněné semeno, proskurník, kostival.

 

Třísloviny

Jsou to bezdusíkaté rostlinné látky, které mají schopnost srážet roztoky bílkovin a alkaloidů. Třísloviny mají svíravý - adstringentní účinek, čehož se v bylinářství využívá k léčení průjmu, stavění krvácení a při léčení zánětů. Tyto látky jsou např. v nátržníku, dubové kůře, růži atd.

 

Vitaminy

Vitaminů je celá řada, uvádí se až čtyři desítky. Dělí se na ty rozpustné ve vodě - např. vitamin C a B a vitaminy rozpustné v tucích - např. A a D. Většinou mají bílkovinný ráz. Nemají výživnou hodnotu, aie jsou životně důležité pro správné fungování lidského organismu a správný chod metabolismu. Jejich nedostatek má devastující účinek na celé tělo. I když se celá řada vitaminů vyrábí synteticky, stále více se zjišťuje, že proti přírodním vitaminům mají své nedostatky a stinné stránky. Přebytek vitaminů může být v některých případech stejně zhoubný jako jejich nedostatek.

Nemoci, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

žaludek   pálení   Zentrich   chřipka   Podhorná   babské rady   horké   kloub   hlas   výroba   Janča   návod   katar   revma   postup   inhalace   opar   roztroušená   menstruační   písek   vlas   Mattioli   účinky   nálev   slinivka   recept   kořen   artróza   osteoporóza   hlavy   bylinná směs   Treben   fytoterapie   účinek   pupen   dásně   keř   premenstruační   zlomenin   migrén   zelina   tlak   čaj   teplé   močopudný   játra   děti   neht   alergie   mateřské   kontraindikace   žlučník   olej   dna   krk   kojenec   Galenos   průjem   zácpa   Paracelsus   květ   plíseň   kapsaicin   viry   sval   mrtvice   Moučka   stonek   vliv   střev   využití   kameny   pijeme   trávicí   mensturace   užití   koupel   zápal   bolest   zpracování   Avicena   zelenina   víno   srdce   vitamin   ledvin   rostlina   štítná   fermentace   odvar   nežádoucí   krvácení   nohy   slezina   Váňa   abytyše Hildegarda   chladné   játra   houba   rýma   kvasinky   metabolismus   plísně   řídnutí kostí   nať   Zentrich   sběr   sirup   zdraví   indikace   ovoce   vitamín   nemoc   tinktura   vřed   akné   Janča   hemoroid   sušení   zrak   použití   chřipka   zánět   kůže   angína   minut   list   nachlazení   bylinka   sliznice   studené   kůra   choroba   prášek   strom   epilepsie   vývar   ruka   kolika   obsahuje   zalijeme   ateroskleróza   noha   komplikace   astma   arteriskleróza   stonek   antibiotik   horečka   slezina   obsažené   hemeroid   kontraindikace   kornatění   stvol   bylina   brnění   pěstování   jaterní   končetina   šlacha  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online