Léčivé rostliny a houby sbírané v zimě

Jaké léčivé rostliny rostou v zimě? Co je dobré na rýmu? Která zelená krasavice zabírá na suchý a vlhký kašel? Je jmelí bílé opravdu tak jedovaté jak se říká? Jaký je tip na chutný vánoční čaj? Je možné pít čaje z léčivých rostlin dlouhodobě? A co dřevokazné houby? Jak mohou pomoci našemu zdraví? Na to vše odpovídá předávnoční článek. Článek pro bylinkový magazín www.bylinkovymagazin.cz


Účinky rostliny:

1/ Přes zimní měsíce nejsou čerstvé bylinky příliš v kurzu. Ale přeci jen některé teď hrají prim. Třeba takové jmelí. Opravdu je jedovaté, jak se říká?

Jmelí je polojedovatá léčivá rostlina. Znamená to, že se musí dávkovat v přesném množství a v tom případě potom neublíží, ale léčí a pomáhá. Je vynikající např. na vysoký krevní tlak a nebo epilepsii jak u lidí, tak i u zvířat. Jedna paní mi před několika dny psala, že dala jmelí na nepravidelnou menstruaci své dceři a světe div se - zabralo. Přitom jmelí na tyto potíže není určeno. Příroda leckdy překvapí.
O dávkování jmelí (nejč. se používá tinktura, protože se ve vodě špatně maceruje) se ale doporučuji poradit s bylinářem, kterému důvěřujete. Aby jmelí bylo co nejméně jedovaté, jsou pravidla pro jeho sběr. Sbírá se v březnu (kvůli množství účinných látek), na jabloních (např. na topolech je více jedovaté) a třetí pravidlo je, že se sbírají jen lístky. Kuličky a stonky vyhazujeme např. do kompostu. Jmelí bylo v minulosti myslím chráněno a nesmělo se trhat. V olomouckém kraji to aktuálně invazivní rostlina, takže jezdím každý rok sbírat rostliny do jednoho soukromého jablečného sadu.

 

2/ Jsou teď venku ještě nějaké další byliny, které můžeme využít?

Léčivé rostliny rostou určitě i v zimě. Odolný je např. popenec, jitrocel, žabinec, ale vidět je možné i kokošku. Na mé bylinkové zahradě v trávě potkávám květ sedmikrásky a např. na bylinkovém záhonku se zatím stále velmi dobře daří smilu italskému. Kvalita rostlin a množství účinných látek je však na pováženou, protože rostliny více hibernují a nabírají sílu na jaro než uzdravují. Většina léčivých rostlin je totiž tzv. zatáhlých do země a nerostou. Např. list kostivalu již neuvidíte, protože se rozpadl (je to léčivá rostlina, která zatahuje jako jedna z prvních) a už jsou jen kořeny pod zemí, které těžko najdete. Obecně platí, že podzim a brzké jaro jsou obdobím sběru kořenů a ne nati. Nicméně není důvod zoufat! Je totiž možné jít do lesa a nasbírat dřevokazné houby, ze kterých je možné udělat tinktury nebo je nasušit. Patří mezi ně třeba čirůvka dvoubarvá na trávicí potíže nebo penízovka sametonohá. Ta posiluje imunitu, je účinná proti kandidě a mj. má cytostatické účinky (doplňková léčba). Dále outkovka pestrá na bakteriální záněty, je ochranou organismu při chemoterapii a podporuje nervový systém. Z dalších léčivých hub bych zmínil ohňovec obecný (silně antibakteriální) nebo jidášovo ucho na vysoký cholesterol. Je i prevencí krevních sraženin v těle.
V zimě je možné sbírat kůru stromů - např. dubová kůra. Dělá se to tak, že se nařežou větvičky o tloušťce zhruba malíčku nebo tenčí, dáme je do vody do teplé místnosti a kůra změkne. Takovou kůru pak používáme na léčebné účely. Využít můžete také bergenii list na záněty v krku či skoro celou zimu rostoucí zelený vlaštovničník.
Dále je možné sbírat třeba jehličí z borovic, které obsahuje např. vitamín C a fytoncidy, které mají vliv na záněty v dutině ústní a na přemnožení bakterií v ústech. Z jehličí se dělá čaj, který je velmi chutný, ale i masti. Z borovic se používá také pryskyřice na otoky, kožní záněty a krtice ("boule na krku"). Pryskyřice z modřínu se používá na bolesti zubů. Sbíráme třeba i šištice z olší, které jsou vynikající na chronické průjmy jak u lidí, tak u zvířat. V zimě je možné sbírat listy břečťanu. Je polojedovatý, takže se používá ve velmi malých dávkách na těžké nemoci dýchacích cest (zápal plic, CHOPN, chronické záněty průdušek apod.).

 

3/ Co když nám při té venkovní procházce omrznou ruce. Který přírodní prostředek nás může zachránit?

Omrzliny jsou v ČR poměrně vzácné, ale pokud by se stalo, používáme mast ze jmelí bílého nebo měsíčku lékařského. Vhodný je i třezalkový olej (ten je vynikající i na popáleniny) nebo obklady z macerátu z kořene puškvorce. Pokud by byla omrzlina závažná, dáváme obklady z nadrobno nasekané cibule, do které dáme trošku vody a anýz. Je to silně hojivá kombinace, která je v praxi účinná i na záněty prstů s hrozící amputací.

 

4/ Se zimou jde ruku v ruce i nachlazení a nejrůznější virózy. Které byliny je vhodné v takovém případě použít?

Na bolesti a škrábání v krku se mi v praxi u sebe i přátel mimořádně osvědčila propolisová tinktura, kterou i sám vyrábím. Pokud se stříkne hluboko do krku hned při prvním škrábání v krku, téměř vždy se nachlazení zastaví. Důležité je aplikovat co nejdříve.
Pokud nemáte propolis je možné použít třeba dříve zmíněnou bergenii list nebo angínovník. Ten se žvýká a pak se vyplivne, takže jsou účinné vyžvýkané šťávy z nati. Prevencí nachlazení je třeba bez černý čaj z květu nebo tinktura z echinacey (třapatky). Imunomodulační účinky má i hlíva. Podmínkou je ale, že houba nesmí přijít do styku s kovem a vysokými teplotami. Pokud se to stane, účinné látky (glukany) se znehodnotí. Vysoké teploty nesvědčí ani echinacee.

 

5/ Říká se, že léčená rýma trvá týden a neléčená sedm dní. Existuje něco, co léčbu může urychlit?

Na rýmu se používá hlavně rýmovník a majoránková mast. Zatímco rýmovník list se rozdrtí mezi prsty a inhaluje, z Zmíněná mast je vynikající na tzv. zadní rýmu u dětí. Od té doby co ji vyrábím mám mnoho pozitivních ohlasů od rodičů dětí. Dětem totiž uvolňuje hleny, takže se ve spánku nedusí hleny a výrazně lépe se při rýmě vyspí. Mast je i prevencí zánětu nosních dutin. Vylepšuji ji tím, že do ní dávám trošku heřmánkového oleje a esenciálních olejů z levandule a tea tree. Mast je díky tomu příjemně voňavá. Aplikuje se kolem nosních dírek, na bok nosu a dolů na čelo, kde se také nachází nosní dutiny.

 

6/ A co kašel? Určitě je rozdíl mezi suchým a vlhkým. Nebo je nějaká univerzální bylina, která pomůže v obou případech?

U suchého kašle používáme léčivé rostliny, které mají v sobě slizy. Z těchto rostlin neděláme čaje, protože se slizovité látky horkem rozkládají. Děláme studené maceráty, takže bylinnou drogu dáme na 6-8 hodin do vody a ohřejeme ve vodní lázni (jako bychom nahřívali čokoládu na vaření) max. na teplotu 40°C (kontrolujeme teploměrem). Patří mezi ně proskurník, divizna, topolovka a sléz. V poslední době začínám experimentovat s rostlinou, které se říká světelný kořen neboli jam čínský. Je silně slizovitá a i ta je velmi doporučována na suchý kašel.
Na vlhký kašel používáme např. tymián. To je jedna z nejlepších léčivých rostlin na kašel vůbec. U dětí je vynikající mateřídouška. U velmi malých dětí je možné dát mateřídoušku odvar i do vany do koupele. Působí u nich velmi dobře na nachlazení a rýmu. Má i aromaterapeutické účinky. Tymián lze označit za univerzální léčivku na kašel.

 

7/ Mícháš famózně byliny na čaje, což ostatně mohou jistě potvrdit i lidé, kteří jezdí na Tvé semináře. Poradíš nám nějakou směs nebo směsi jako prevenci nachlazení?

Ó, děkuji. Do bylinné směsi na prevenci nachlazení je možné dát např. bez černý květ. Ten se hodí v době, kdy jsou mezi dětmi virové a bakteriální infekce ve školních a školkových kolektivech. Další neagresivně působící byliny k dlouhodobějšímu užívání v době expozice patogeny jsou např. lípa květ a v malém množství bych se nebál použít i zmíněnou voňavou mateřídoušku nebo tymián. Ve velmi malém množství je možné do směsi dát anděliku (děhel). Jak jsem psal výše, je dobré podráždit imunitu a to např. zmíněnou echinaceou, hlívou či kurkumou, rakytníkem, eleuterokokem, schizandrou apod. Ze všech zmíněných rostlin vyrábím tinktury. Echinacea má tu výhodu, že umí urychlit uzdravení již probíhajícího infektu.
Na bylinkových kurzech vždy říkám, že každý den jím 1 lžičku medu (na chleba, do jogurtu) a nebojím se ani sušených rakytníkových bobulí. Nebývám díky tomu celou zimu nemocný. Zatímco doma jsou všichni "na hromádce," já jsem ten co vaří čajíky, zajišťuje nákupy a pečuje o domácnost :) U medu je velmi důležité, že nesmí přijít do styku s teplotou přes 40°C, jinak se v něm zničí to nejcennější - enzymy, které jsou bílkovinné povahy a při vyšší teplotě denaturují a "nefungují".

 

8/ A co nějaký voňavý vánoční čajík na chuť?

Pokud to má být čajík, který má být voňavý a pro potěšení, používají se do něj např. skořápky z ořechu, skořice, hřebíček, kůra z biopomeranče, trošku badyánu, med, ale můžete si do něj dát cokoliv, co vám chutná a připadá vám, že by v čaji mohlo být. Ze surovin můžete vyrobit odvar krátkým povařením na slabém plameni. Dospělí si do něj mohou kápnout trošku rumu.

 

9/ Jsou tyhle čaje vhodné i pro dlouhodobější pití nebo je lepší byliny střídat?

Vánoční čaj z výše uvedených surovin je možné pít i dlouhodobě. Neobsahuje žádné agresivně působící rostliny. Do čaje můžeme přidat i list maliníku, jahodníku, ostružiníku. To jsou slabě působivé léčivé rostliny, které je možné pít prakticky bez omezení do tzv. "denních" čajů v podstatě po celý rok. Pokud se ptáš na bylinu, kterou je možné dlouhodobě popíjet v průběhu zimy jako prevenci nachlazení, určitě bych doporučil bez černý květ. Dobře chutná, krásně voní, zlepšuje náladu a ještě léčí. Bez květ mám moc rád a pravidelně v květnu si najdu časový prostor nasbírat ho ve větším množství do zásoby pro sebe a své přátele. Nedaleko mé bylinkové zahrady je bez černý docela slušně přemnožený léčivý keř.

 

10/ A jaké jsou zásady míchání bylin, pokud se rozhodneme namíchat si vlastní směs?

Ač se to nezdá, tato otázka je asi nejtěžší ze všech. Pro míchání bylinných směsí je nutná letitá praxe s léčivými rostlinami, cit a intuice. Rostliny je potřeba znát nejen jak vypadají, ale také jak silné účinky mají. Existují silné rostliny jako je třeba šalvěj, srdečník, kokoška, pelyňky apod. a ty se dávají prakticky vždy do směsí.  Platí, že většina silně působících a polojedovatých rostlin nejsou vhodné pro děti a těhotné ženy.
Lidé se mne často ptají, proč nemám eshop s bylinnými tinkturami, kde by si mohli tinkturu objednat přímo a proč je potřeba se se mnou domluvit na messengeru či emailu. Důvod je ten, že velmi často s lidmi probírám jejich zdraví z více pohledů a ptám se i na vedlejší, zdánlivě nesouvisející okolnosti jako je třeba dlouhodobý stres v práci či vztahu nebo vedlejší nemoci. Podle toho pak vybírám léčivé rostliny "na míru". Vliv má určitě i věk, pohlaví, chronická onemocnění, prodělaná onemocnění nebo užívání léků. Kdo bere léky na tlak či antidepresiva, neměl by užívat třezalku apod. Podobně třeba u toho kdo je ve stresu a má vysoký krevní tlak zabírají konkrétní vyzkoušené rostliny. Je to v tom tedy dost empirie.

Děkuji za dotazy a přeji všem čtenářům krásné Vánoce.