Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

jahoda jahodnik ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci jahod jahodnikuJahoda (latinsky fragaria vesca) - čerstvé jahody ze zahrádky jsou naprosto neodolatelné, chutné, voňavé a neskutečně lahodné. Mně osobně ale dost dlouho trvalo, než se podařilo vypěstovat na záhoně o něco víc než jenom lupení a sem tam nějaký ten chutný plod. A to jsem prosím hned na jaře poctivě každý keřík obryl, odplevelil, pohnojil kostní moučkou a od začátku násady plodů pravidelně zaléval speciálním hnojivém na jahody!  



Účinky rostliny:

  • chudokrevnost, anémie, blednička
  • kožní nemoci - vyžážka, akné, ekzém,  
  • hemoroidy
  • ateroskleroza, zvápenatění tepen
  • dna
  • revma, revmatismus, revmatoidní artritida
  • detoxikace - čistí krev
  • zlepšení stavu nervů
  • zlepšení stavu srdce, srdečního svalu
  • zlepšení stavu cév
  • zlepšení stavu ledvin
  • zlepšení trávení
  • prevence rakoviny
  • zpomalení stárnutí

Léčivé účinky jahod:

Vitamínu C obsahují 2x více než citróny, dále v nich najdeme vitamín B1, B2, B5, B6, E, provitamín A, kyselinu listovou, zinek, vápník,
fosfor, měd, draslík, hodně železa a manganu - to jsou všechno látky, které z jahod dělají úžasný sezónní léčivý prostředek. Nedoporučuji
kupovat jahody kvůli léčení v supermarketu, ale v sezóně, kdy je můžeme sebrat na zahrádce nebo nakoupit od českých pěstitelů,   můžeme klidně „zbaštit" až kilogram jahod denně.
Pomáhají vyčistit tělo i klouby při dně a revmatismu, čistí krev a zlepšují její kvalitu, posilují nervy, srdce, cévy, ledviny i trávení.
Pro vysoký obsah zeleza a dalších ucinnych látek se doporučují při chudokrevnosti-anémii, kožních vyrážkách, akné a ekzémech, cévních problémech  včetně hemoroidů a arteriosklerózy. Pro silné antioxidační účinky a schopnost zvýšit obnovu buněk jsou jahody považovány i za prevenci proti rakovině a předčasnému stárnutí.

V oficiálním léčení se užívají spíš listy, ovšem nikoli ze zahradních vyšlechtěných druhů jahodníku, ale pouze z planých, lesních jahod!   Nálev z listů můžeme pít i jako náhradu černého čaje, výborný je i smíchaný s listy maliníku a černého rybízu. Kromě lahodné chuti mají i léčivé účinky - příznivě působí na játra, trávení a ledviny a celkově pročišťují krev i celé tělo. K běžnému (ne léčebnému) pití  je vhodné lístky fermentovat, získají tím černou barvu a chutí se hodně přiblíží pravému černému čaji.

  • fermentace listu jahody jahodniku maliny maliniku ostruziny ostruziniku cerneho rybizu postup navodČaj z fermentovaných listů jahodníku - listy z lesního jahodníku (maliníku, ostružiníku, černého rybízu) necháme jeden den ve stínu  zavadnout, druhý den navlhčíme utěrku, listy podrtíme válečkem a zavineme do utěrky jako do štrůdlu nebo rolády. Utaženou utěrku uložíme na teplém místě ve stínu, raději ji ještě zatížíme a necháme 2 dny fermentovat (čili kvasit). Poté rozbalíme, nakrájíme na malé kousky a dosušíme opět ve stínu. Používáme jako běžný černý čaj - kávovou lžičku zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 5 minut vyluhovat pod pokličkou.

 

Povídání o jahodách, kulinářské využití jahod v kuchyni:

Na jahodovém záhonku jsem strávil spoustu času, strašně jsem se u toho nadřel a přesto moje úroda byla sotva poloviční než by podle mých představ měla být.   Dnes už vím, že jsem dělal špatně úplně všechno (vizte pěstování).

Těch „ztracených" let ale vůbec nelituji, alespoň mám všechno ještě v živé paměti a mám možnost srovnání mezi klasickým a přírodním pěstováním. Asi nemusím nijak zvlášť zdůrazňovat, že dnes už mám jahod ze stejného záhonku několikanásobně víc, a dokonce i větších a chutnějších. A navíc téměř bez práce! Jahodová sezóna je poměrně krátká, kolem 4 týdnů, proto je určitě dobré si nějaké zásoby schovat i na zimu. Vynikající je jahodová klevela, kterou může připravit úplně každý, i ten, kdo ještě nikdy žádné marmelády a kompoty nedělal. Je to opravdu jednoduché,   stačí prostě celé jahody v hrnci na sucho přivést do varu, počkáme až pustí šťávu, přidáme želírovací cukr (dávka je uvedená na sáčku) a po 3 minutách varu (když kápneme trochu na talířek a začne to rosolovatět) nalijeme do sklenic. Nemusíme ani sterilovat, stačí uložit do chladu, klevela vydrží klidně i 3 roky (tedy pokud ji vydržíme nesníst). V zimním období je to vynikající plnivo do palačinek, nebo ji můžeme jíst jenom na housce s máslem, určitě je to lepší volba snídaně než sušenky nebo cereálie.

Palačinky nebo lívance s jahodami si můžeme připravit i v sezóně, potom ale raději z čerstvých plodů. Stačí je rozmačkat v misce vidličkou, přidat cukr a kapku mléka (nebo i bez) a přikusovat k nim suché lívance nebo vdolečky. Výborné jsou samozřejmě i jahodové knedlíky a moučníky, tam už je to ale spíš o chuti a kaloriích než o výživné hodnotě, přeci jen je asi lepší dát přednost čerstvému ovoci. Třeba jimi ten předem upečený moučník dozdobit. Nebo jimi spolu s vanilkovým krémem naplnit roládu. Nebo připravit pohárky s tvarohem a jahodami. S pudinkem a jahodami. S čokoládovým krémem, piškoty a jahodami. Ovocný salát z jahod, meruněk a dalšího sezónního ovoce se zálivkou z citrónu,
vody a cukru. Prostě popusťte uzdu své fantazii a těch několik týdnů jahodové nadílky si pořádně a bez výčitek užijte!

 

Pěstování jahod:

Jahodový záhon zakládáme co nejdříve, pokud si bereme sazeničky od vlastních rostlin, tak klidně už od poloviny července. Ideální je,
pokud můžeme záhon připravit již o rok dříve - jahody totiž velmi dobře rostou na záhoně, který byl zarostlý kopřivami. A vůbec se
nebojte kopřivy zasít - stačí nasbírat semínka, rozhodit na záhon a počkat, co se nám urodí. Během roku můžeme vrcholky kopřiv
sklízet a vařit z nich chutný špenát, přidávat je do polévek, omelet, nádivek a sekané a v létě druhého roku je pěkně vytaháme, kořín- '
ky omyjeme a usušíme na léčivý čaj (třeba dědečkovi na prostatu) a od začátku srpna můžeme do skvěle připravené půdy sázet jahody.
Půda bude prokypřená, do hloubky provzdušněná, bez vytrvalých plevelů, které kopřivy vytlačily, plná kvalitního humusu, dusíku a dalších živin. Pokud vám připadá příliš šílené na záhoně pěstovat kopřivy, můžete založit jahodiště i po ranných bramborách, to už asi vypadá důstojněji. V každém případě zakládáme záhon co nejdříve, aby sazeničky mohly před zimou náležitě zakořenit a zesílit, čímž také zvýšíme v dalším roce úrodu. Na stejném záhoně dávají nadprůměrnou úrodu maximálně 3 roky, poté je třeba založit nový záhon, protože i přes mulčování a hnojení je půda
již vyčerpaná a rostlinky začínají více trpět nemocemi.

Jahody potřebují mírně kyselou půdu, proto jim svědčí lesní hrabanka. Pokud máme půdu připravenou od kopřiv nebo brambor, stačí do každé jamky přidat trochu kompostu, zasadit sazeničku a okolo přihrnout hrabanku, rašelinu nebo listovku. Protože nesnáší odhalenou půdu, průběžně během celého roku mulčujeme posekanou trávou. Tím zamezíme i rozrůstání vytrvalého plevele, který se musí vyrývat, čímž se poškozují mělce uložené kořínky a rostlinky se oslabují. Sazeničky můžeme samozřejmě vysadit i na černou fólii, je to asi obvyklá praxe na většině zahrádek. To bychom
ale nemohli během celé vegetace mulčovat a tím bychom připravili záhon o dodatečný a přirozený humus, který se z mulče během sezóny vytvoří a značně obohacuje půdu. Také je trochu problém mezi jahody ve fólii zasadit další rostlinky, zvláště brutnák, který nechávám volně vysemenit a roste mi na záhoně sám. Asi je zřejmé, že já osobně „nepřírodní" materiály na zahrádce moc ráda nemám, přesto musím uznat, že je to rozhodně lepší řešení, než holý záhon. Jahody vyžadují sluníčko a od doby násady plodů i vydatnou zálivku. Zaléváme nejlépe ráno, protože večerní vláha zůstává dlouho na listech a podporuje houbové choroby. A také se do vlhka stahují slimáci, kteří rádi vyžírají díry v plodech. Od násady květů
až po dozrání plodů potřebují sazeničky hodně živin, proto je přihnojujeme ředěnou jíchou z kopřiv. Můžeme do ní přidat i výluh
z cibule, posílíme tím odolnost proti plísním.

 

Vhodní sousedé:

Cibule, česnek, pažitka a pórek chrání jahody proti plísním, můžeme pár rostlinek zasadit přímo na záhon mezi jahody. Brutnák
(také přímo na záhoně mezi jahodami) zlepšuje jejich růst i chuť plodů. Nevadí jim ani špenát, ředkvička a fazole.

 

Nevhodní sousedé:

Koštáloviny (kapusta, zelí, květák, kedluben), rajčata.

 

Škůdci a nemoci:

Při dobrých podmínkách jahodník žádnými chorobami netrpí. Ve vlhku a za vyšších teplot může být napaden plísněmi nebo hnilobou,
pomůže postřik přesličkou. Zaléváme raději konví přímo ke kořínkům rostlin, snažíme se nezanechávat listy vlhké. Přímo do záhonu zasadíme česnek jako prevenci proti plísním.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

Treben   krvácení   zánět   končetina   arteriskleróza   šlacha   katar   noha   ovoce   sušení   žlučník   vývar   recept   pálení   slezina   slezina   zlomenin   kloub   akné   nohy   postup   kořen   odvar   mateřské   prášek   olej   močopudný   Avicena   víno   osteoporóza   studené   stonek   Zentrich   Mattioli   Podhorná   kameny   obsažené   zrak   játra   babské rady   bylinná směs   kojenec   výroba   využití   fytoterapie   vitamin   zpracování   fermentace   ledvin   návod   hlas   zápal   kontraindikace   dna   bylinka   nachlazení   ateroskleróza   stonek   houba   roztroušená   Galenos   koupel   bylina   štítná   čaj   vřed   list   tlak   Zentrich   kůra   plísně   astma   srdce   inhalace   kapsaicin   premenstruační   tinktura   žaludek   strom   stvol   mrtvice   průjem   migrén   hemoroid   abytyše Hildegarda   choroba   kolika   teplé   zelenina   pupen   metabolismus   děti   hemeroid   angína   slinivka   vliv   opar   užití   květ   nálev   komplikace   vlas   keř   plíseň   hlavy   použití   nať   sliznice   menstruační   minut   Paracelsus   chřipka   pěstování   kůže   pijeme   nežádoucí   nemoc   revma   indikace   trávicí   horečka   alergie   zelina   Janča   kornatění   antibiotik   játra   krk   viry   písek   zdraví   řídnutí kostí   dásně   kontraindikace   sirup   jaterní   sběr   neht   bolest   epilepsie   střev   mensturace   zalijeme   rýma   kvasinky   Moučka   ruka   obsahuje   brnění   horké   rostlina   sval   Janča   Váňa   vitamín   chladné   artróza   zácpa   chřipka  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)