Ostružiny - díky drobným plodům se spoustou zrníček a obtížnému sběru z trnitého keře ostružiny zas tak moc oblíbené nebyly. Potom se ale objevily vyšlechtěné velkoplodé a hlavně beztrnné odrůdy a popularita ostružin prudce vzrostla, dnes je najdeme na většině zahrádek. Vypadá to, že kulturní keře mají jen samé výhody. Snadno se trhají, jsou k dispozici v době, kdy je sezóna drobného ovoce již téměř za námi, nezaberou moc místa, protože se mohou „upíchnout" k plotu nebo nevyužitým zídkám a pergolám.

Léčivé účinky ostružin:

Plody obsahují vitamín C, vitamíny skupiny B, fosfor, železo, hořčík a vápník. Plody zlepšují celkovou tělesnou kondici, podporují regeneraci a povzbuzují imunitu, jsou proto vhodným doplňkem stravy při rekonvalescenci, únavě a nachlazení. Zlepšují také stav cévního systému, doporučují se při arterioskleróze, křečových žilách, hemoroidech a díky zvýšenému prokrvení i při poruchách erekce. V těchto případech ale musíme užívat sušené plody, a to nejlépe z planě rostoucích keřů a hlavně dlouhodobě. Čaj z plodů je velmi chutný, oslazený medem můžeme podávat i dětem při jakýchkoli plicních problémech (zánět horních i dolních cest dýchacích, zápal plic, kašel). 

Čerstvé plody by si měli odpustit lidé se záněty střev, žaludku a žaludečními vředy nebo poruchami činnosti žlučníku. Listy (opět sbírané z planých rostlin) léčí průjem, záněty a krvácení v trávicím a močovém ústrojí (zánět močového měchýře, žaludeční vředy, dvanáctníkové vředy, dyspepsie, dráždivý tračník), kloktat můžeme i při aftech a dalších zánětech v krku a ústech.

Nálev z listů - 2 kávové lžičky sušených listů zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, pijeme 2-3x denně. 

Odvar z plodů - 2 polévkové lžíce zalijeme 1 1 studené vody, necháme 15 minut stát, poté necháme projít varem a opět zakryté 1 5 -2 0 minut odstát. Slijeme do termosky, popíjíme během celého dne.

 

Povídání o ostružinách, kulinářské využití ostružin v kuchyni:

Šlechtěné odrůdy ostružin jsou chuťově méně výrazná, ale to bychom jim klidně odpustili. Horší je, že vyšlechtěné druhy mají nižší (a hlavně trochu jiný) obsah vitamínů i dalších účinných látek, takže se moc nehodí k léčení. I listy je třeba sbírat z planě rostoucích (a nechutně trnitých) keřů. Ne, že by se zahradní plody nedaly usušit na čaj, ve směsi dalšího drobného ovoce přijdou v zimě určitě vhod, navíc nám nálev krásně obarví. Že by nás ale takovýto čaj zbavil impotence nebo křečových žil, to ani náhodou. Takže pro chuť ano, pro léčení raději do lesa. Ostružiny jsou nejlepší čerstvě utržené, můžeme je přidat i do ovocných salátů, jogurtu a pudinku. Každý rok vyrábím i několik skleniček ostružinové klevely. Je to velice jednoduché a hlavně hned hotové. Celé plody povaříme cca 3 minuty s želírovacím cukrem a rovnou plníme do skleniček. V zimě přijdou vhod do palačinek a krémových či tvarohových pohárů.

 

Pěstování ostružin:

Vyžaduje stejné podmínky jako maliník, bude vděčný za slunečnou polohu, mírně kyselou půdu s trochou rašeliny a lesní hrabanky obohacenou kompostem a zamulčování kořenů k udržení vlhkosti. Pruty mohou dorůstat délky až 5 m, proto se vyvažují k oporám, nejlépe na vodorovně vedené dráty či provázky. Jinou péči nepotřebuje, je to naprosto nenáročný keř. Jenom musíme odstraňovat staré pruty, po sklizni ty čerstvě odplozené, na jaře pak i všechny slabé a poškozené mrazem tak, aby zbyly 2-3 nejsilnější výhony.

Sazenice můžeme sázet na podzim i na jaře, jarní výsadba je lepší, protože mladé rostlinky (nedostatečně zakořeněné) často během zimy vymrzají. Většinu odrůd můžeme i velmi snadno namnožit hřížením - stačí vrcholek prutu ohnout, v ohybu zasypat zemí a počkat, až zakoření, poté odstřihnout a přesadit na místo.

 

Vhodní sousedé ostružin:

Beztrnné ostružiníky jsou solitéry, pěstují se samostatně. 

 

Nevhodní sousedé ostružin:

V těsném sousedství nepěstujeme žádné jiné rostliny.

 

Škůdci a nemoci ostružin:

Pokud je na dobrém stanovišti s výživnou půdou, škůdci a nemocemi ostružinové keře prakticky netrpí. Může je postihnout rez ostružinová, které si většinou všimneme až v průběhu léta, kdy se na spodní straně listů objeví žlutý „prášek". Jsou to houbové výtrusy a samotná houba se objeví již na jaře, na listech tvoří červenofialové „zduřeniny". Napadené listy (nebo celé větvičky) je třeba odstranit a spálit, aby se výtrusy nemohly vzduchem šířit dál a rostliny opakovaně postříkat přesličkovým výluhem.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

sběr   obsahuje   akné   Treben   písek   bylina   sval   kvasinky   srdce   stonek   Galenos   nať   játra   babské rady   kameny   končetina   choroba   kloub   roztroušená   Zentrich   kůra   zalijeme   metabolismus   stonek   průjem   chřipka   Avicena   plíseň   revma   mateřské   kořen   tinktura   studené   Moučka   opar   krvácení   vitamin   zlomenin   zánět   postup   kojenec   využití   angína   krk   pěstování   kontraindikace   Paracelsus   vitamín   kapsaicin   slezina   Janča   plísně   výroba   kontraindikace   slezina   arteriskleróza   květ   minut   horké   mensturace   použití   tlak   indikace   zápal   vřed   recept   zácpa   bylinka   žlučník   antibiotik   chladné   noha   olej   neht   vlas   premenstruační   menstruační   bylinná směs   vliv   Podhorná   žaludek   pálení   štítná   jaterní   zpracování   ruka   Janča   kolika   hlas   koupel   návod   chřipka   pijeme   sliznice   nachlazení   Zentrich   víno   stvol   inhalace   dásně   ateroskleróza   viry   střev   slinivka   keř   fytoterapie   Váňa   epilepsie   nálev   hlavy   močopudný   astma   rýma   teplé   sirup   osteoporóza   ovoce   játra   sušení   zdraví   trávicí   pupen   hemeroid   řídnutí kostí   hemoroid   katar   odvar   houba   čaj   horečka   kornatění   užití   dna   šlacha   nohy   zelenina   vývar   děti   nemoc   list   brnění   kůže   prášek   abytyše Hildegarda   artróza   zelina   rostlina   mrtvice   strom   Mattioli   komplikace   zrak   obsažené   bolest   ledvin   alergie   nežádoucí   fermentace   migrén  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)