Ostružiny - díky drobným plodům se spoustou zrníček a obtížnému sběru z trnitého keře ostružiny zas tak moc oblíbené nebyly. Potom se ale objevily vyšlechtěné velkoplodé a hlavně beztrnné odrůdy a popularita ostružin prudce vzrostla, dnes je najdeme na většině zahrádek. Vypadá to, že kulturní keře mají jen samé výhody. Snadno se trhají, jsou k dispozici v době, kdy je sezóna drobného ovoce již téměř za námi, nezaberou moc místa, protože se mohou „upíchnout" k plotu nebo nevyužitým zídkám a pergolám.

Léčivé účinky ostružin:

Plody obsahují vitamín C, vitamíny skupiny B, fosfor, železo, hořčík a vápník. Plody zlepšují celkovou tělesnou kondici, podporují regeneraci a povzbuzují imunitu, jsou proto vhodným doplňkem stravy při rekonvalescenci, únavě a nachlazení. Zlepšují také stav cévního systému, doporučují se při arterioskleróze, křečových žilách, hemoroidech a díky zvýšenému prokrvení i při poruchách erekce. V těchto případech ale musíme užívat sušené plody, a to nejlépe z planě rostoucích keřů a hlavně dlouhodobě. Čaj z plodů je velmi chutný, oslazený medem můžeme podávat i dětem při jakýchkoli plicních problémech (zánět horních i dolních cest dýchacích, zápal plic, kašel). 

Čerstvé plody by si měli odpustit lidé se záněty střev, žaludku a žaludečními vředy nebo poruchami činnosti žlučníku. Listy (opět sbírané z planých rostlin) léčí průjem, záněty a krvácení v trávicím a močovém ústrojí (zánět močového měchýře, žaludeční vředy, dvanáctníkové vředy, dyspepsie, dráždivý tračník), kloktat můžeme i při aftech a dalších zánětech v krku a ústech.

Nálev z listů - 2 kávové lžičky sušených listů zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, pijeme 2-3x denně. 

Odvar z plodů - 2 polévkové lžíce zalijeme 1 1 studené vody, necháme 15 minut stát, poté necháme projít varem a opět zakryté 1 5 -2 0 minut odstát. Slijeme do termosky, popíjíme během celého dne.

 

Povídání o ostružinách, kulinářské využití ostružin v kuchyni:

Šlechtěné odrůdy ostružin jsou chuťově méně výrazná, ale to bychom jim klidně odpustili. Horší je, že vyšlechtěné druhy mají nižší (a hlavně trochu jiný) obsah vitamínů i dalších účinných látek, takže se moc nehodí k léčení. I listy je třeba sbírat z planě rostoucích (a nechutně trnitých) keřů. Ne, že by se zahradní plody nedaly usušit na čaj, ve směsi dalšího drobného ovoce přijdou v zimě určitě vhod, navíc nám nálev krásně obarví. Že by nás ale takovýto čaj zbavil impotence nebo křečových žil, to ani náhodou. Takže pro chuť ano, pro léčení raději do lesa. Ostružiny jsou nejlepší čerstvě utržené, můžeme je přidat i do ovocných salátů, jogurtu a pudinku. Každý rok vyrábím i několik skleniček ostružinové klevely. Je to velice jednoduché a hlavně hned hotové. Celé plody povaříme cca 3 minuty s želírovacím cukrem a rovnou plníme do skleniček. V zimě přijdou vhod do palačinek a krémových či tvarohových pohárů.

 

Pěstování ostružin:

Vyžaduje stejné podmínky jako maliník, bude vděčný za slunečnou polohu, mírně kyselou půdu s trochou rašeliny a lesní hrabanky obohacenou kompostem a zamulčování kořenů k udržení vlhkosti. Pruty mohou dorůstat délky až 5 m, proto se vyvažují k oporám, nejlépe na vodorovně vedené dráty či provázky. Jinou péči nepotřebuje, je to naprosto nenáročný keř. Jenom musíme odstraňovat staré pruty, po sklizni ty čerstvě odplozené, na jaře pak i všechny slabé a poškozené mrazem tak, aby zbyly 2-3 nejsilnější výhony.

Sazenice můžeme sázet na podzim i na jaře, jarní výsadba je lepší, protože mladé rostlinky (nedostatečně zakořeněné) často během zimy vymrzají. Většinu odrůd můžeme i velmi snadno namnožit hřížením - stačí vrcholek prutu ohnout, v ohybu zasypat zemí a počkat, až zakoření, poté odstřihnout a přesadit na místo.

 

Vhodní sousedé ostružin:

Beztrnné ostružiníky jsou solitéry, pěstují se samostatně. 

 

Nevhodní sousedé ostružin:

V těsném sousedství nepěstujeme žádné jiné rostliny.

 

Škůdci a nemoci ostružin:

Pokud je na dobrém stanovišti s výživnou půdou, škůdci a nemocemi ostružinové keře prakticky netrpí. Může je postihnout rez ostružinová, které si většinou všimneme až v průběhu léta, kdy se na spodní straně listů objeví žlutý „prášek". Jsou to houbové výtrusy a samotná houba se objeví již na jaře, na listech tvoří červenofialové „zduřeniny". Napadené listy (nebo celé větvičky) je třeba odstranit a spálit, aby se výtrusy nemohly vzduchem šířit dál a rostliny opakovaně postříkat přesličkovým výluhem.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

zpracování   kloub   astma   premenstruační   ledvin   strom   Podhorná   rýma   pěstování   plíseň   vitamín   chřipka   horečka   slezina   tlak   návod   hemoroid   zánět   vlas   pijeme   vývar   mensturace   bylinná směs   pupen   brnění   mateřské   bylinka   kojenec   nemoc   menstruační   katar   recept   kontraindikace   děti   vitamin   dásně   žlučník   rostlina   Avicena   písek   játra   Váňa   abytyše Hildegarda   jaterní   antibiotik   močopudný   žaludek   vliv   nežádoucí   zrak   Zentrich   nálev   sval   tinktura   angína   obsahuje   Janča   nachlazení   Zentrich   užití   zápal   Paracelsus   list   stonek   střev   srdce   prášek   kolika   kůže   keř   kořen   indikace   fytoterapie   trávicí   viry   ateroskleróza   vřed   slezina   obsažené   metabolismus   osteoporóza   Mattioli   arteriskleróza   chladné   kontraindikace   stonek   krvácení   odvar   bylina   choroba   hemeroid   noha   stvol   postup   sirup   krk   využití   sliznice   zdraví   Janča   inhalace   teplé   fermentace   hlavy   výroba   artróza   kameny   použití   víno   květ   průjem   kvasinky   migrén   akné   ovoce   komplikace   sušení   končetina   sběr   zalijeme   opar   štítná   dna   játra   chřipka   zelina   Moučka   alergie   kůra   Treben   studené   houba   epilepsie   hlas   šlacha   ruka   minut   pálení   zlomenin   olej   kapsaicin   roztroušená   horké   bolest   mrtvice   koupel   kornatění   revma   řídnutí kostí   neht   nohy   čaj   slinivka   Galenos   plísně   zácpa   babské rady   zelenina   nať  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)