Ostružiny - díky drobným plodům se spoustou zrníček a obtížnému sběru z trnitého keře ostružiny zas tak moc oblíbené nebyly. Potom se ale objevily vyšlechtěné velkoplodé a hlavně beztrnné odrůdy a popularita ostružin prudce vzrostla, dnes je najdeme na většině zahrádek. Vypadá to, že kulturní keře mají jen samé výhody. Snadno se trhají, jsou k dispozici v době, kdy je sezóna drobného ovoce již téměř za námi, nezaberou moc místa, protože se mohou „upíchnout" k plotu nebo nevyužitým zídkám a pergolám.

Léčivé účinky ostružin:

Plody obsahují vitamín C, vitamíny skupiny B, fosfor, železo, hořčík a vápník. Plody zlepšují celkovou tělesnou kondici, podporují regeneraci a povzbuzují imunitu, jsou proto vhodným doplňkem stravy při rekonvalescenci, únavě a nachlazení. Zlepšují také stav cévního systému, doporučují se při arterioskleróze, křečových žilách, hemoroidech a díky zvýšenému prokrvení i při poruchách erekce. V těchto případech ale musíme užívat sušené plody, a to nejlépe z planě rostoucích keřů a hlavně dlouhodobě. Čaj z plodů je velmi chutný, oslazený medem můžeme podávat i dětem při jakýchkoli plicních problémech (zánět horních i dolních cest dýchacích, zápal plic, kašel). 

Čerstvé plody by si měli odpustit lidé se záněty střev, žaludku a žaludečními vředy nebo poruchami činnosti žlučníku. Listy (opět sbírané z planých rostlin) léčí průjem, záněty a krvácení v trávicím a močovém ústrojí (zánět močového měchýře, žaludeční vředy, dvanáctníkové vředy, dyspepsie, dráždivý tračník), kloktat můžeme i při aftech a dalších zánětech v krku a ústech.

Nálev z listů - 2 kávové lžičky sušených listů zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, pijeme 2-3x denně. 

Odvar z plodů - 2 polévkové lžíce zalijeme 1 1 studené vody, necháme 15 minut stát, poté necháme projít varem a opět zakryté 1 5 -2 0 minut odstát. Slijeme do termosky, popíjíme během celého dne.

 

Povídání o ostružinách, kulinářské využití ostružin v kuchyni:

Šlechtěné odrůdy ostružin jsou chuťově méně výrazná, ale to bychom jim klidně odpustili. Horší je, že vyšlechtěné druhy mají nižší (a hlavně trochu jiný) obsah vitamínů i dalších účinných látek, takže se moc nehodí k léčení. I listy je třeba sbírat z planě rostoucích (a nechutně trnitých) keřů. Ne, že by se zahradní plody nedaly usušit na čaj, ve směsi dalšího drobného ovoce přijdou v zimě určitě vhod, navíc nám nálev krásně obarví. Že by nás ale takovýto čaj zbavil impotence nebo křečových žil, to ani náhodou. Takže pro chuť ano, pro léčení raději do lesa. Ostružiny jsou nejlepší čerstvě utržené, můžeme je přidat i do ovocných salátů, jogurtu a pudinku. Každý rok vyrábím i několik skleniček ostružinové klevely. Je to velice jednoduché a hlavně hned hotové. Celé plody povaříme cca 3 minuty s želírovacím cukrem a rovnou plníme do skleniček. V zimě přijdou vhod do palačinek a krémových či tvarohových pohárů.

 

Pěstování ostružin:

Vyžaduje stejné podmínky jako maliník, bude vděčný za slunečnou polohu, mírně kyselou půdu s trochou rašeliny a lesní hrabanky obohacenou kompostem a zamulčování kořenů k udržení vlhkosti. Pruty mohou dorůstat délky až 5 m, proto se vyvažují k oporám, nejlépe na vodorovně vedené dráty či provázky. Jinou péči nepotřebuje, je to naprosto nenáročný keř. Jenom musíme odstraňovat staré pruty, po sklizni ty čerstvě odplozené, na jaře pak i všechny slabé a poškozené mrazem tak, aby zbyly 2-3 nejsilnější výhony.

Sazenice můžeme sázet na podzim i na jaře, jarní výsadba je lepší, protože mladé rostlinky (nedostatečně zakořeněné) často během zimy vymrzají. Většinu odrůd můžeme i velmi snadno namnožit hřížením - stačí vrcholek prutu ohnout, v ohybu zasypat zemí a počkat, až zakoření, poté odstřihnout a přesadit na místo.

 

Vhodní sousedé ostružin:

Beztrnné ostružiníky jsou solitéry, pěstují se samostatně. 

 

Nevhodní sousedé ostružin:

V těsném sousedství nepěstujeme žádné jiné rostliny.

 

Škůdci a nemoci ostružin:

Pokud je na dobrém stanovišti s výživnou půdou, škůdci a nemocemi ostružinové keře prakticky netrpí. Může je postihnout rez ostružinová, které si většinou všimneme až v průběhu léta, kdy se na spodní straně listů objeví žlutý „prášek". Jsou to houbové výtrusy a samotná houba se objeví již na jaře, na listech tvoří červenofialové „zduřeniny". Napadené listy (nebo celé větvičky) je třeba odstranit a spálit, aby se výtrusy nemohly vzduchem šířit dál a rostliny opakovaně postříkat přesličkovým výluhem.

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

sval   zrak   krvácení   játra   minut   epilepsie   antibiotik   indikace   plísně   nať   roztroušená   kolika   studené   nemoc   zalijeme   koupel   chladné   kameny   pupen   játra   Moučka   Mattioli   neht   květ   artróza   zpracování   katar   brnění   astma   osteoporóza   Treben   nežádoucí   revma   babské rady   močopudný   krk   horečka   užití   nachlazení   angína   využití   dásně   hemoroid   trávicí   výroba   keř   strom   Váňa   mrtvice   čaj   inhalace   fytoterapie   žaludek   řídnutí kostí   vřed   zápal   žlučník   teplé   kvasinky   střev   akné   menstruační   Podhorná   horké   Galenos   viry   Zentrich   zelenina   bylinka   sirup   fermentace   mensturace   obsahuje   slezina   průjem   hlas   recept   rýma   rostlina   stvol   slinivka   kůže   zelina   Janča   premenstruační   vliv   pěstování   dna   slezina   mateřské   nálev   kapsaicin   ateroskleróza   tlak   ledvin   štítná   použití   ruka   zdraví   pijeme   vitamín   prášek   metabolismus   Paracelsus   odvar   kornatění   bolest   sliznice   alergie   plíseň   zánět   obsažené   migrén   bylinná směs   kůra   zácpa   ovoce   noha   Janča   chřipka   abytyše Hildegarda   kojenec   arteriskleróza   jaterní   víno   bylina   hlavy   vitamin   houba   pálení   děti   olej   sběr   kontraindikace   vlas   komplikace   vývar   tinktura   Avicena   nohy   opar   srdce   kontraindikace   kořen   šlacha   stonek   návod   hemeroid   chřipka   sušení   stonek   písek   končetina   postup   list   Zentrich   zlomenin   kloub   choroba  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)