Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.
100 BYLIN SBÍRANÝCH V ČERVNU ZDE

hrasek hrach ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci hrasku hrachuHrášek (latinsky pisum sativum) se pěstuje především pro děti, je to pro ně velké dobrodružství sledovat, jak rychle roste a tajně chodit ozobávat nezralé  lusky. V tomto případě doporučuji spíš hrách cukrový, který je sladší a lusky má křehké, bez vnitřní špatně rozkousatelné blány.   U nás se ale pěstuje nejčastěji hrách dřeňový, u kterého se vylupují nezralá semínka a po sloupnutí tvrdé části slupky se dá jíst také celý lusk.



Účinky rostliny:

  • těhotenství - správný vývoj nervové a kostní soustavy plodu v děloze
  • vhodný v době kojení pro vývoj novorozence, kojence
  • podporuje růst a vývoj kostí, svalů, nervů
  • deprese
  • podráždění, náladová rozlada
  • cukrovka, diabetes - stimuluje činnost slinivky břišní a je proto vhodný u diabetiků
  • srdce - srdeční ischemie (angina pectoris)
  • stavy a rekonvalescence po infartku srdečního svalu myokardu
  • srdeční slabost
  • snižuje mírně tlak krve
  • snižuje vysokou hladinu cholesterolu (hypercholesterolémie)
  • nevhodný při revmatu a dně

U tohoto druhu (pokud vám děti nějaký nechají), můžete i hrášky vyloupat a použít na vaření nebo zamrazit na zimu. Přiznám se, že hrášek na vaření zas tak moc nepoužívám, přiavam ho pouze do salátů (feferonkový, sýrový, vlašský, rybí… ) a nebo ho osmahnu na másle a přidávám k minutkám jako přílou. Výborná je i hrášková omeleta - čerstvý hrášek osmahneme na pánvi, přidáme kousek šunky, zbylého masa, plátky vařených
brambor (prostě co doma najdeme) a zalijeme rozšlehanými vejci se soli a bylinkami (pažitka, kopřiva, krvavec), upečeme bez obraceni.
K tomuto vaření ale používám hrášek konzervovaný, to málo, co vypěstuji na zahrádce stačíme v pohodě sníst čerstvé.

 

Léčivé účinky hrášku, hrachu:

Čerstvý hrášek obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamín A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku,   dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden. Obsahuje také velmi hodnotné bílkoviny, kterými mohou vegetariáni částečně nahradit příjem masa.

Pravidelnou konzumaci doporučuji v těhotenství a kojení, u dětí ve vývinu, sportovců a fyzicky pracujících lidí, protože hrášek svým složením podporuje růst a vývoj kostí, svalů i nervů. V těhotenství se dokonce podílí i na vývoji nervové soustavy plodu, u nás ostatních může pomoci v období oslabených nervů (deprese, podráždění, střídání nálad) .

Je vhodný i pro diabetiky, protože podporuje činnost slinivky břišní - pankreatu. A určitě by neměl chybět v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním (srdeční ischémie, srdeční slabost, stavy po infarktu), protože svým unikátním složením harmonizuje činnost srdce a posiluje samotný srdeční sval, navíc mírně snižuje krevní tlak a cholesterol a zlepšuje stav  ledvin.

Jenom při onemocnění dnou a revmatoidní artritidou bychom neměli konzumaci přehánět. Hrášek není sice zakázán, ale vyšší dávky nejsou vhodné (myslím několikrát týdně).   Z hrášku se žádný čaj nevaří, pokud máme pocit, že ho potřebujeme, tak ho prostě častěji zařadíme do jídelníčku. Nejhodnotnější  je samozřejmě čerstvý, za ním následuje mražený a na posledním místě je konzervovaný, u kterého může být úbytek vitamínů až  50 %.

 

Pěstování hrášku, hrachu:

Hrách můžeme vysévat od března, stačí když teplota stoupne nad 10°C. Pokud chceme mít stále čerstvé lusky, vyséváme opakovaně po 2-3 týdnech. Vyžaduje nevyhnojenou půdu, je to rostlina tzv. třetí trati. Rostlinka může být dle odrůdy až 1,8 m vysoká, vyžaduje oporu, proto je nejlepší místo buď u plotu, kde se může pnout, nebo v řádcích, kde zarazíme do země látky a od nich vedeme provázky po cca 20 cm. Můžeme také vyrobit jakési „týpí" z klacíků, hrášek vysadíme na vnější okraje a necháme ho pnout po konstrukci.
Zajímavá je i varianta, kdy na záhon položíme síto s otvory cca 4x4 cm, do otvorů zasadíme hrách a když začne růst, postupně podkládáme síto cihlami, aby se rostlinky držely stále vzpřímeně v otvorech, Vrcholky necháme volně na sítu. Hrách je nenáročný, můžeme ho pěstovat i na balkóně v truhlíku nebo v květináči. Hrách má krátkou vegetační dobu, sklízí se už po cca 12 týdnech a protože jako všechny bobovité má na kořenech hlízkovité bakterie, které obohacují půdu dusíkem, je vhodný i jako předplodina nebo při výsevu v polovině července jako zelené hnojení - po sklizni lusků necháme stonky na záhoně a před zimou je zapravíme do půdy. Vyloupané lusky můžeme nasekat na kousky a použít k mulčování.

 

Vhodní sousedé hrášku, hrachu:

Hrách dobře roste ve společnosti okurek a salátu, velmi dobře snáší i mrkev a kmín. Kvůli ochraně před škůdci je vhodné zasadit poblíž
saturejku, lichořeřišnici nebo šalvěj.

 

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme na záhoně, kde je hodně vyhnojeno pro košťáloviny. Nesnáší se s fazolem, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci. Na stejné místo, kde rostl hrách nebo fazole by se měl vysazovat až po 4-5 letech. Nesvědčí mu sousedství cibule, česneku, póru, brambor a rajčat.

 

Škůdci a nemoci hrášku, hrachu:

Semena často nevyklíčí, protože jsou velkou pochoutkou pro ptáky. Proto se sází cca 5 cm do země, pokud máme v okolí hodně ptáků, můžeme je ještě přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky.
Ze škůdců hrách rády napadají mšice, zlikvidujeme je postřikem z reveně nebo pelyňku. Preventivní postřik je třeba provést už při výskytu několika jedinců, protože mšice škodí nejen přímo, ale také přenášejí virové nemoci. Typickým škůdcem hrachu je i zrnokaz hrachový, samičky kladou vajíčka na mladé lusky, larvy se prožírají do semen, ve kterých přezimují. Na suchých semenech to ani nepoznáme, proto je vhodné (pokud máme semena z vlastní sklizně) preventivně hned po sklizni umístit vyloupaný hrách na několik hodin do mrazáku, tím škůdce spolehlivě zničíme.
Proti virovým a houbovým chorobám je nejlepší semena před výsadbou namořit, třeba v heřmánkovém nálevu. 2 kávové lžičky sušených květů zalijeme šálkem vroucí vody, necháme vyluhovat do zchladnutí, slijeme a semínka namočíme na minimálně 4 hodiny, nejlépe přes noc a druhý den ihned vyséváme. Mořit můžeme i česnekovým nálevem. Při výskytu nemocí používáme postřik z cibule nebo přesličky.

Nemoci, byliny - hledat

mojra.cz
  • Luštitelské časopisy

Tagy - štítky:

Váňa   zácpa   výroba   studené   srdce   slezina   Paracelsus   štítná   kolika   alergie   návod   choroba   brnění   vřed   chřipka   řídnutí kostí   hemoroid   obsahuje   využití   inhalace   Galenos   premenstruační   stonek   opar   kontraindikace   strom   kloub   plíseň   revma   roztroušená   metabolismus   květ   ateroskleróza   nežádoucí   dásně   viry   zápal   víno   šlacha   Podhorná   akné   účinek   pupen   fytoterapie   rýma   nať   vitamín   žlučník   minut   zelenina   mateřské   babské rady   nachlazení   žaludek   postup   teplé   arteriskleróza   bolest   zánět   abytyše Hildegarda   recept   zdraví   kůže   močopudný   nálev   užití   písek   bylina   krk   ledvin   chřipka   zalijeme   chladné   tinktura   artróza   kvasinky   kapsaicin   kůra   astma   jaterní   odvar   Avicena   ruka   použití   sběr   list   pěstování   zrak   účinky   komplikace   menstruační   hlavy   rostlina   Zentrich   Treben   vliv   indikace   kornatění   kojenec   obsažené   kontraindikace   ovoce   Zentrich   hlas   sušení   sliznice   průjem   krvácení   vývar   Moučka   slinivka   játra   nohy   olej   migrén   stvol   dna   zpracování   antibiotik   hemeroid   pijeme   neht   mrtvice   horečka   sval   noha   katar   keř   končetina   horké   játra   Mattioli   fermentace   trávicí   plísně   tlak   mensturace   čaj   slezina   Janča   vitamin   Janča   stonek   angína   prášek   bylinná směs   vlas   nemoc   zelina   děti   pálení   osteoporóza   zlomenin   koupel   sirup   střev   bylinka   kameny   houba   epilepsie   kořen  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)

Klíč k určování rostlin
Botanický slovník online