denni piti bylinnych bylinkovych caju je vhodne nebo neZ dlouholeté praxe a zkušeností vyplývá, že ani byliny na pomoc nevoláme, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tak třeba mateřídouškový čaj má báječnou vůni a chuť, a tak přímo svádí k častému popíjení. Ale tělo si rychle přivyká a potom až přijde nemoc či jen obyčejné nachlazení, bude mateřídouška bezmocná. 


Účinky rostliny:

Z tohoto hlediska je zvláště nebezpečná máta peprná, jejíž mentol při delší aplikaci působí otupení vnímavosti nejen proti ní samé, ale proti slabým vjemům vůbec - takže léčivky pak nezabírají vůbec nebo jen omezeně.

Pokud tedy pijeme bylinné čaje jako zdravotní a léčebný nápoj, raději jej nebudeme popíjet dlouhodobě. Základní bylinná kúra je šestitýdenní. Pokud čaje zabírají, a nemoc po šesti týdnech ještě není udolána, jeví se vhodné kúru opakovat v nezměněné podobě. Pokud je nutno v léčbě pokračovat i po 12 týdnech, lze doporučit obměnu terapeutických prostředků. 

Jen ojediněle si léčivé čaje zachovávají svou účinnost i při dlouhodobém podávání, delším, než 12 týdnů. Vhodnou bylinou pro takové podávání je např. vřes, šípky, řepík, ale kupodivu také třeba dobromysl nebo meduňka lékařská. Naproti tomu některé byliny mohou při dlouhém podávání v organismu nejen vybudovat necitlivost vůči sobě samé, ale přímo uškodí. Příkladem budiž třeba kopřiva. Ta obsahuje celkem škodlivou kyselinu šťavelovou, která se při krátkém podávání nijak neuplatňuje, ale při podávání dlouhodobém mohou vznikat šťavelanové kaménky v ledvinách, případně i jiné nepříjemnosti.

Hlavní byliny nevhodné pro denní či dlouhodobé užívání:

  • kopřiva
  • heřmánek
  • mydlice
  • šišák
  • rebarbora
  • jehlice 
  • lékořice
  • plicník
  • pilát
  • pelyněk. 

 

Trochu jinak bude stát otázka, pokud budeme chtít pít bylinkové čaje jako potravní nápoj, třeba jako náhražku pravého ruského čaje. V tomto případě dáváme přednost tzv. indiferentním drogám (bylinám), tedy bylinám nebo jejich částem, které mají jen malé léčebné působení, takže se chovají v podstatě neutrálně. Z takových bylin sestavíme tzv. základní směs pro denní pití. Thé, připravené pouze ze základní směsi by ovšem bylo mdlé chuti, takže základní směs ochucujeme podle vlastní volby, chuti a uvážení. Princip úspěšnosti spočívá v tom, že chuťové složky častěji obměňujeme, takže nem\He dojít k návyku, resp. k otupení vnímavosti organismu vůči určité bylině, přestože užíváme i účinné léčivky.

Osvědčenou základní směs pro denní pití tvoří 2 díly listů lesního ostružiníku a po 1 dílu listů lesního maliníku a lesního jahodníku (přiroze ně i zde je mnoho kombinačních možností!). Do této směsi pro okyselení vždy přidáváme asi 1/2 až 1 díl jablečných slupek. Ochucení volíme různé: jednou to může být přídavek tymiánu a majoránky, podruhé máta, osvědčila se i směs anýzu a fenyklu, dobrá je i bazalka. Jindy je možno čaj doladit vánočně - badyánem, hřebíčkem a vanilkou. Možnostem kombinací se zde meze nekladou.

Listové drogy (byliny), které chceme zařadit k přípravě denních čajů, můžeme vhodně zušlechtit fermentací. Tento přírodní kvasný proces zušlechťuje organoleptické vlastnosti připraveného čaje, tedy jeho vůni, chuť, barvu a navíc v droze (bylině) tlumí řadu účinků, takže ji činí vlastně "indiferentní', a tím i vhodnou pro přípravu domácího čaje.

Typickým fermentovaným produktem je pravý černý čaj, který má právě díky fermentaci jemnější chuť a podstatně menší fyziologické působení než čaj zelený, připravený přímým sušením čajových lístků. Při domácí fermentaci necháme čerstvě natrhané listy (např. jahodníku, ale i jiné, s obsahem tříslovin) napřed 12-24 hodin zavadnout (podle počasí) . Potom je lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a uvolnili aromatické látky, které se procesu zúčastní. Materiál v tenké vrstvě rozprostřeme na prostěradlo, přikryjeme druhým prostěradlem a to zakryjeme několika prkny nebo např. kuchyňským válem, který ještě zatížíme. Cílem je zabránit přístupu vzduchu. Za 24-48 hodin se byliny zapaří, proběhne v nich fermentační proces. Droga (bylina) se zahřeje a ztmavne. Během procesu je proto občas vhodné materiál překontrolovatmá být teplý, ale ne horký. V případě nutnosti je zapotřebí proces zpomalit provětráváním, resp. načechráním drogy (byliny). Posléze odstraníme zatížení, drogu (bylinu) načechráme a běžně dosušíme.