facebook
Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.

Bylinné sirupy mají v oblibě zejména děti. Jsou to vlastně léčivky a výluhy z léčivek zakonzervované cukrem nebo medem. Jinými slovy šťáva, nálev (odvar) nebo tinktura z léčivek se zahustí cukrem a zahřeje.  

Způsoby výroby bylinných sirupů:

1. Jedinou výjimkou je sirup dělaný zastudena prokládáním bylin a cukru. Tento způsob je k léčivým látkám nejšetrnější. Tento sirup se může však dělat pouze z listů nebo květů (jitrocel, divizna, sléz, plicník ... ), které jsou měkké a obsahují dostatek vody. Do dobře umyté zavařovací láhve vložíme rovnoměrnou vrstvu nařezaných bylin (asi 1-2 cm), bylinky překryjeme stejně vysokou vrstvou cukru, pak následuje opět vrstva bylin, vrstva cukru a tak dál, až zaplníme celou sklenici. Pak sklenici zavřeme a vložíme do temna a chladu (nejlépe do sklepa, je možné sklenici i zakopat do země). Zhruba po měsíci nebo 6 týdnech se ve sklenici vytvoří homogenní sirupovitá tekutina. Někdy je třeba hmotu ještě protlačit např. malým vinařským lisem. Takto vzniklý sirup není třeba konzervovat. Musí se však uschovávat v chladničce, nebo alespoň vtemnu achladu. Musíme též dbát na to, aby se do otevřené láhve nedostaly plísně nebo jiné nevhodné
látky, které by zapříčinily např. kvašení.  

2. Další typ sirupu se dělá z velmi koncentrovaného nálevu nebo odvaru (mateřídouška, echinacea ... ). Do 0,5 l nálevu vysypeme 650 gramů cukru a na velmi mírném ohni (pod bodem varu) vše dobře rozmícháme a přelijeme do čisté, dobře uzavíratelné láhve. 

3. Podobně se dá dělat sirup i z tinktur. Do tinktury přilijeme vodu. Záleží na tom, jak koncentrovaný líhjsme použili k výrobě tinktury. Do více koncentrovaného lihu přilijeme více vody. Pak nasypeme cukr. Poměr výsledné tekutiny a cukru musí být zhruba 4 : 6. A vše zahříváme a mícháme na mírném žáru (asi při teplotě 80-90 °C). Při této teplotě se líh odpaří a všechny bylinné látky přejdou do sirupu. Při výrobě je dobré kalkulovat s tím, že se všechen líh odpaří. Tedy nedávat do sirupu příliš mnoho cukru.  

4. Sirup je též možné dělat z čerstvé šťávy (zovoce, ale třeba i brutnáku ajiných bylin svysokým obsahem vody). V tom případě se čerstvá šťáva smíchá s cukrem v poměru 4:6 a na mírném žáru se chvíli za stálého míchání povaří. Sirupy je dobré (ale drahé) dělat z třtinového, nebo aspoň přírodního cukru, neboť bílý rafinovaný cukr rozhodně není pro nikoho příliš zdravý
(pro děti to platí dvojnásob). Sirupy, jsou-li uchovány v temnu a chladu, není třeba konzervovat. Je nutné je brát vždy novou lžící, nikdy nepít přímo z láhve nebo nabírat lžičkou již olíznutou.
Tím se zabrání nežádoucímu kvašení sirupu. Po výrobě je výhodné rozlít sirup do více lahviček. Zkazí-Ii se nám náhodou jedna (ta otevřená), ty další, dobře uzavřené, vydrží. Po otevření
sirup vydrží v ledničce zhruba měsíc. Udětí se sirupy dávkují po lžičkách - již rok staré děti mohou užívat dobré domácí sirupy. Dospělí užívají obvykle 3 polévkové lžíce denně.