facebook

Ostružina ostružiník účinky zdraví co léčí použití využití dávkování pěstování škůdci nemoci ostružinOstružiny (ostružiník křovitý, latinsk rubus fruticosus) - díky drobným plodům se spoustou zrníček a obtížnému sběru z trnitého keře ostružiny zas tak moc oblíbené nebyly. Potom se ale objevily vyšlechtěné velkoplodé a hlavně beztrnné odrůdy a popularita ostružin prudce vzrostla. Dnes je najdeme na většině zahrádek. Vypadá to, že kulturní keře mají jen samé výhody. Snadno se trhají, jsou k dispozici v době, kdy je sezóna drobného ovoce již téměř za námi, nezaberou moc místa, protože se mohou „upíchnout" k plotu nebo nevyužitým zídkám a pergolám.



Účinky rostliny:

  • afta, afty, zánět úst - stomatitidaafta, afty, zánět úst - stomatitida
  • průjem
  • různé záněty 
  • různá krvácení nejč. při zánětech - močové cesty, žaludeční vředy, dvanáctníkové, dvanácterníkové vředy, zánět střeva, střev
  • křečové žíly, varixy, městky
  • podpora, posílení imunity 
  • únava
  • dyspepsie, dráždivý tračník
  • nachlazení
  • cévy, cévní nemoci a ateroskleróza
  • zápal plic, pneumonie
  • zánět průdušek, bronchitida
  • kašel
  • bolesti v krku, záněty v krku (zánět hrtanu, hltanu)
  • regenerace po nemocích, rekonvalescence

Léčivé účinky ostružin:

Plody obsahují vitamín C, vitamíny skupiny B, fosfor, železo, hořčík a vápník. Plody zlepšují celkovou tělesnou kondici, podporují regeneraci a povzbuzují imunitu, jsou proto vhodným doplňkem stravy při rekonvalescenci, únavě a nachlazení.

Zlepšují také stav cévního systému, doporučují se při arterioskleróze, křečových žiláchhemoroidech a díky zvýšenému prokrvení i při poruchách erekce. V těchto případech ale musíme užívat sušené plody, a to nejlépe z planě rostoucích keřů a hlavně dlouhodobě. Čaj z plodů je velmi chutný, oslazený medem můžeme podávat i dětem při jakýchkoli plicních problémech (zánět horních i dolních cest dýchacích, zápal plic, kašel). 

Čerstvé plody by si měli odpustit lidé se záněty střev, žaludku a žaludečními vředy nebo poruchami činnosti žlučníku

Listy (opět sbírané z planých rostlin) léčí průjem, záněty a krvácení v trávicím a močovém ústrojí (zánět močového měchýře, žaludeční vředy, dvanáctníkové vředy, dyspepsie, dráždivý tračník), kloktat můžeme i při aftech a dalších zánětech v krku a ústech.

 

Příprava čaje a odvaru z ostružiníku:

Nálev z listů - 2 kávové lžičky sušených listů zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, pijeme 2-3x denně. 

Odvar z plodů - 2 polévkové lžíce zalijeme 1 1 studené vody, necháme 15 minut stát, poté necháme projít varem a opět zakryté 1 5 -2 0 minut odstát. Slijeme do termosky, popíjíme během celého dne.

 

Povídání o ostružinách, kulinářské využití ostružin v kuchyni:

Šlechtěné odrůdy ostružin jsou chuťově méně výrazná, ale to bychom jim klidně odpustili. Horší je, že vyšlechtěné druhy mají nižší (a hlavně trochu jiný) obsah vitamínů i dalších účinných látek, takže se moc nehodí k léčení. I listy je třeba sbírat z planě rostoucích (a nechutně trnitých) keřů. Ne, že by se zahradní plody nedaly usušit na čaj, ve směsi dalšího drobného ovoce přijdou v zimě určitě vhod, navíc nám nálev krásně obarví. Že by nás ale takovýto čaj zbavil impotence nebo křečových žil, to ani náhodou. Takže pro chuť ano, pro ostružiník s léčebnými účinky raději do lesa. Ostružiny jsou nejlepší čerstvě utržené, můžeme je přidat i do ovocných salátů, jogurtu a pudinku. Každý rok vyrábím i několik skleniček ostružinové klevely. Je to velice jednoduché a hlavně hned hotové. Celé plody povaříme cca 3 minuty s želírovacím cukrem a rovnou plníme do skleniček. V zimě přijdou vhod do palačinek a krémových či tvarohových pohárů.

 

Pěstování ostružin:

Vyžaduje stejné podmínky jako maliník, bude vděčný za slunečnou polohu, mírně kyselou půdu s trochou rašeliny a lesní hrabanky obohacenou kompostem a zamulčování kořenů k udržení vlhkosti. Pruty mohou dorůstat délky až 5 m, proto se vyvažují k oporám, nejlépe na vodorovně vedené dráty či provázky. Jinou péči nepotřebuje, je to naprosto nenáročný keř. Jenom musíme odstraňovat staré pruty, po sklizni ty čerstvě odplozené, na jaře pak i všechny slabé a poškozené mrazem tak, aby zbyly 2-3 nejsilnější výhony.

Sazenice můžeme sázet na podzim i na jaře, jarní výsadba je lepší, protože mladé rostlinky (nedostatečně zakořeněné) často během zimy vymrzají. Většinu odrůd můžeme i velmi snadno namnožit hřížením - stačí vrcholek prutu ohnout, v ohybu zasypat zemí a počkat, až zakoření, poté odstřihnout a přesadit na místo.

 

Vhodní sousedé ostružin:

Beztrnné ostružiníky jsou solitéry, pěstují se samostatně. 

 

Nevhodní sousedé ostružin:

V těsném sousedství nepěstujeme žádné jiné rostliny.

 

Škůdci a nemoci ostružin:

Pokud je na dobrém stanovišti s výživnou půdou, škůdci a nemocemi ostružinové keře prakticky netrpí. Může je postihnout rez ostružinová, které si většinou všimneme až v průběhu léta, kdy se na spodní straně listů objeví žlutý „prášek". Jsou to houbové výtrusy a samotná houba se objeví již na jaře, na listech tvoří červenofialové „zduřeniny". Napadené listy (nebo celé větvičky) je třeba odstranit a spálit, aby se výtrusy nemohly vzduchem šířit dál a rostliny opakovaně postříkat přesličkovým výluhem.

 

Jak se jinak říká ostružiníku - synonymní názvy: 

Černé maliny ☼ Ježiník ☼ Ježiny ☼ Vostružiník