rybiz ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci rybizuRybíz (rybíz červený a černý - latinsky ribes rubrum nigrum) asi není třeba nijak zvlášť představovat, je to oblíbené bobulové ovoce, které najdeme téměř na každé zahrádce. Pěstuje se červený, bílý nebo černý, nově je na trhu i růžová, velmi sladká odrůda. Červený a bílý se hodí k přímému jídlu, zamražení na zimní ovocné koláče, ale především se z něj vyrábí pikantní marmeláda.


Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • křehkost cév (fragilita kapilár), modřiny
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění tepen, 
  • křečové žíly
  • hemoroidy, hemeroidy, zlatá žíla
  • horečka
  • posílení organismu
  • nachlezení, chřipka
  • poruchy zraku, šeroslepost, unavené oči

Léčivé účinky rybízu:

Bobule všech rybízů obsahují vitamín C, B1, B2, B3, B5, B6, provitamín A, vápník, železo, mangan, draslík, zinek. Černý rybíz obsahuje 3x více vitamínu C než červený a bílý, navíc má vysoký obsah rutinu, který zlepšuje stav cévních stěn, používá se tedy při ateroskleroze (zvápenatění tepen), křečových žilách, hemeroidech, křehkosti a lámavosti cév.

Šťávy z červeného i černého rybízu snižují horečky a celkově posilují, proto jsou vhodné při nachlazení a chřipkových onemocněních, v rekonvalescenci po delší nemoci a nebo prostě jenom tak - jako prevence a zdravé pití pro děti a starší lidi. Plody také díky obsahu antokyanových barviv a provitamínu A příznivě ovlivňují zrak, jsou užitečné při šerosleposti nebo unavených očích.

Listy léčí průjem, mírně snižují krevní tlak, používají se do směsí při zánětech ledvin a močových cest nebo na křehké cévy. Nejvíce účinné jsou mladé listy, které se zrovna rozvíjejí z pupenů. Z těch můžeme připravit i tinkturu. Pokud ale nechceme narušit vývoj plodů, můžeme listy sbírat až v červenci po uzrání a sklizení plodů, potom je používáme do směsi s jinými bylinkami spíš jako podpůrný lék.

  • Nálev z listů - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 1 vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, pijeme 2-3x denně. Používáme mladé listy.
  • Nálev z plodů - 2 kávové lžičky zalijeme 1/4 1 studené vody, necháme přejít var a 15 minut vyluhovat, pijeme 3 šálky denně.

 

Povídání o rybízu, kulinářské využití rybízu v kuchyni, zpracování a konzervace rybízu

U nás doma je nejoblíbenějším hitem sezóny rybízová šťáva, kterou připravuji čerstvou, bez zavařování a konzervace. Ve sklepě či v lednici vydrží až 6 týdnů a abychom si ji mohli náležitě užít, mám na zahrádce několik keřů různých odrůd, které dozrávají postupně od konce června až do konce července. V srpnu potom rybízovou šťávu nahradím višňovou, která má stejně ostrou a pikantní chuť, i když samozřejmě zase trochu jinou. Výborný je i rybízový kompot na způsob brusinek, můžeme ho používat nejen ke svíčkové a dalším smetanovým omáčkám, ale také s nastrouhanou mrkví jako sladký ovocný salát. A ještě jeden tip na rybízovou marmeládu - pokud máte pozdní třešně a raný rybíz, je to ideální kombinace. Rybíz dodá pikantní chuť, barvu a přirozenou želírovací schopnost, třešně zase vše zjemní a osladí.

Černý rybíz je hotová vitamínová bomba, má i výrazné léčivé účinky a i když někdo nesnáší jeho „zdravotní" chuť za syrová, dá se z něj vyrobit spousta dobrot. Vynikající jsou šťávy i marmelády zpracovávané za studená, ve kterých zůstane uchována naprostá většina všech léčivých látek včetně vitamínu C. A hezké na něm je i to, že ho můžeme zpracovat úplně celý beze zbytků, nevyhodíme vůbec nic. Moje oblíbená „bezezbytková" technologie zpracování je tato: do pětilitrové sklenice dáme 0,75 l studené převařené vody, 50 g kyseliny citrónové a doplníme rybízem, zavážeme celofánem a necháme 48 hodin stát v chladu za občasného promíchání. Potom přes plátno necháme překapat (třeba zavážeme plátno za nohy převrácené židle na stole a necháme kapat do mísy - držák se hodí, docela to trvá). Na 1 kg šťávy přidáme 1,2 kg cukru, mícháme dokud se cukr nerozpustí a slijeme do lahví, které uskladníme ve sklepě nebo v lednici. Zbytek odšťavíme na odšťavovači, do takto získané šťávy přidáme na 400 g tekutiny 350 g cukru a svaříme cca 4 minuty, než hmota začne houstnout. Plníme do skleniček a máme marmeládu. Ani zbytky po lisování nevyhodíme, zalijeme je vodkou a necháme 14 dní až měsíc vyluhovat a používáme jako tonikum na cévy a k celkovému povzbuzení celého těla i nervů při únavě nebo jako prevenci v době chřipkových epidemií a v geriatrii, panáčka před jídlem.

Z černého rybízu můžeme zpracovávat i listy, nejen jako lék, ale společně s listy lesního jahodníku, ostružiníku a maliníku na výborný čaj, který můžeme pít denně místo černého čaje nebo jiných nápojů. Pokud chceme dosáhnout podobné chuti a vůně jako u černého čaje, můžeme listy i fermentovat. Plody černého i červeného rybízu můžeme i usušit, nejlépe v sušičce na ovoce nebo na slunci. Z plodů černého rybízu vaříme léčivý
čaj, červený i černý můžeme přidávat do ovocných čajů, které pijeme během celého roku, ale hlavně v zimě, kdy je nouze o čerstvé vitamínky a minerály.

 

Pěstování rybízu:

Patří k nenáročným keřům, roste na slunci i v polostínu, ale na sluníčku má bohatší násadu plodů. Můžeme si vybrat stromky nebo keře, na rozdíl od angreštu mi ale u rybízu přijde keřová forma přirozenější, navíc keře jsou téměř věčné, kdežto stromky se po cca 10 letech vyčerpají a přestávají rodit. Keře se i lépe množí, stačí v srpnu uříznout cca 20 cm dlouhou větvičku, omočit ve stimulatoru, zapíchnout do země přímo na budoucí stanoviště a úspěch je zaručen. A nebo ještě jednodušší hřížení - větvičku ohneme k zemi, v ohybu zasypeme zeminou a necháme na keři, který ji stále vyživuje, i když se už v zemi tvoří kořínky. Na podzim stačí jenom odstřihnout od matečného keře a máme dobře zakořeněný nový keřík, který bude silnější a vitálnější než z řízkování. Keře vysazujeme na podzim nebo na jaře, podzimní výsadba jim svědčí lépe, protože stačí do příchodu letních veder a sucha pořádně zakořenit a zvyknou si na nové prostředí. Když si přineseme domů nový keřík, vykopeme jámu cca 50 cm, naplníme kompostem a rostlinku zasadíme o 10-15 cm hlouběji, než byla ve školce, tím opět podpoříme kořenový systém. V průběhu vegetace nepotřebuje žádnou péči, nehnojíme, pouze za suchých dnů zavlažujeme. Proti vysychání i na zlepšení kvality půdy stačí každé jaro přihrnout nový kompost a zamulčovat trávou, kostivalovými listy a kopřivou, žádnou jinou péči opravdu nepotřebuje.

Další informace o pěstování rybízu a angreštu zde.

 

Vhodní sousedé rybízu:

Mezi rybízy můžeme pěstovat kadeřávek nebo novozélandský špenát. Vhodnými sousedy jsou jakékoli bylinky, především pelyňky, které rybíz ochrání před nemocemi a škůdci. Prospívají mu i kopřivy.

 

Nevhodní sousedé rybízu:

Rybíz se obvykle nepěstuje na zeleninových záhonech, takže nemá ani nevhodné sousedy. Pokud chceme využít místo pod stromkovými rybízy, můžeme zasadit kolem i nenáročné jednoleté plodiny, ovšem pouze ty, které při sklizni nenaruší mělký kořenový systém rybízu. Nepěstujeme tedy vedle rybízu zeleninu sklízenou pro kořeny, rajčata, okurky ani tykve.

 

Škůdci a nemoci rybízu:

Nejčastějším problémem je rez rybízová, ochranu zajistí vysazení jakéhokoli druhu pelyňku do okolí, při napadení stříkáme pelyňkovým nálevem. Velmi často se na listech objeví „puchýře" se žlutými nebo červenými skvrnami, původcem jsou mšice a mravenci, kteří si na listech mšice pěstují. U stromkového rybízu kmínek namažeme jílem smíchaným s aromatickými bylinkami, svazky bylinek (šalvěj, pelyněk, levanduli, yzop, saturejku) můžeme obtočit a upevnit i kolem kmínku. Stříkáme stejně jako u rzi pelyňkem.

 

Jak se jinak říká rybízu černému - synonymní názvy: 

Meruzalka černá ☼ Černá meruzalka ☼ Meruzalka ☼ Smradinka ☼ Smradlavý rybíz ☼ Smrdlenka

 

 

 

Částečně čerpáno z: Léčivá zahrada, Ivana Tischlerová