MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

rajcata ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci rajcatRajčata bývají celoročně běžnou součástí naší kuchyně. Měli bychom se ale s konzumací omezit pouze na letní období a začátek podzimu, prostě dobu, kdy rajčata dozrávají u nás na polích a zahradách. Plody ze supermarketu jsou k jídlu naprosto nevhodné. Můžete si sami udělat malý test. Dejte na misku vedle sebe rajče  ze zahrádky nebo koupené od pestitele na trhu a rajče ze supermarketu. To domácí vám okamžitě začne měnit barvu, měknout a během několika málo dní shnije, prostě se úplně rozteče.



Účinky rostliny:

  • zánět močových cest, bolestivé močení
  • čistí ledviny
  • zvětšení prostaty, hypertrofie prostaty
  • vysoká hladina cholesterolu, hypercholesterolémie
  • prevence infarktu
  • křečové žíly
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění tepen
  • detoxikace těla, organismu
  • zácpa
  • problémy s trávením
  • posílení imunity
  • horečka
  • únava
  • spáleniny
  • vysoký tlak krve, hypertenze
  • únava nohou

Léčivé účinky rajčat:

Rajčata obsahují vitamín B1, B2, B6, C, E a provitamín A, z minerálních látek vápník, fosfor, železo, jód, měď a draslík. Jsou vynikajícím léčivem na zánět močových cest, čistí ledviny, pomáhají při bolestivém močení a nezhoubném zvětšení prostaty. Snižují cholesterol, preventivně působí proti infarktu, jsou vhodná při křečových žilách a ateroskleróze (zvápenatění tepen). Celkově detoxikují tělo, upravují trávení včetně zácpy, zvyšují imunitu. Při horečkách je čerstvá šťáva skvělým zdrojem tekutin a minerálních solí, ochlazuje tělo a ulevuje od únavy.

Zevně můžeme rozkrojené čerstvé plody použít jako první pomoc na spáleniny od omastku i sluníčka nebo na opařeniny. Koupel z nati snižuje krevní tlak, koupel nohou osvěžuje unavené nohy

Rajčata by se ale měla vynechat z jídelníčku lidé trpící dnou a artritidou, protože obsahují látky, které mohou podporovat usazování kyseliny močové v kloubech (pokud k tomu má tělo sklony). U zdravých lidí, kde dobře funguje látková výměna, to samozřejmě nevadí.

  • Čerstvá šťáva z rajčat - v léčebných dávkách se užívá cca 350 ml denně.
  • Koupel z rajčatové nati - 2 hrsti čerstvé nati zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme 5 minut vařit, 5 minut vyluhovat, slijeme do vany nebo do vaničky na nohy.

 

Povídání o rajčatech, kulinářské využití rajčat v kuchyni

Supermarketové rajče nezmění ani barvu, ani strukturu, pokud ho třeba ve vlhkém prostředí ledničky nenapadne plíseň, vydrží klidně i týdny v nezměněném stavu. Jak je to možné? Rajčata se jak známo dováží z „teplých krajin", takže se musí přizpůsobit, aby vydržely dopravu a skladování. A toho se docílí nejlépe, nejjednodušeji a také nejlaciněji chemicky. Takže kromě herbicidů (proti plevelu), insekticidů (proti hmyzu), fungicidů (proti plísním) a hnojiv z půdy, aby se zajistily vyšší výnosy, se v těchto plodech navíc objevuje i chemický kokejl, který zvyšuje jejich trvanlivost. A pomocí další chemie se rajčata sbíraná ještě zelená, nedozrálá, nechávají hromadně ve skladu za pomocí plynu „dozrát" (čili zčervenat). 

Výsledkem jsou tvrdé plody, které nemají ani pořádnou barvu, ani chuť. A vzhledem k tomu, že nemají vlastně ani žádnou výživnou hodnotu (protože v takto pěstovaných plodech je naprosté minimum vitamínů i minerálních látek), proč bychom je tedy vlastně měli jíst?

A pokud vás to dostatečně nevyděsilo, měla bych ještě jeden důvod, tentokrát ze zdravé výživy. Dle čínské medicíny patří rajčata k potravinám, které maximálně ochlazují tělo. A z toho logicky plyne, že bychom je měli konzumovat v létě, protože v zimě potřebujeme spíš zahřívat než ochlazovat. 

Takže jsme se konečně dostali k tomu, že rajče na zahrádce je úplný poklad. Maximálně vhodná potravina pro letní dny, ideální pro lehké obědy i večeře. Pokud máme nadúrodu, můžeme rajčata opravdu přidávat téměř všude. Inspiraci najdeme převážně v italské kuchyni, která se bez rajčat vůbec neobejde. Rajčatová omáčka na těstoviny, na pizzu, salát s bazalkou a mozzarelou, polévka nebo dušené maso s čerstvými rajčaty, rajčata zapečená s jakýmkoli sýrem - všechno jsou to velké dobroty. Ale i v české kuchyni najdeme dost inspirací. Třeba rajčatový salát s cibulí - kousky rajčat a čerstvou (mladou a křehkou) cibulku na půlkolečka smícháme pouze s majonézou, solí a pepřem. Místo cibule můžeme přidat česnek
a máme opět další salát, oba se hodí spíš jako příloha. Klasický „šopák připravíme z rajčat, okurek a paprik, všechno nakrájené na kostičky, zálivka je z olivového oleje, octa, soli a pepře, navrch patří balkánský sýr. Lze jíst samotné s toustem nebo s bramboráčky jako lehký oběd či večeři, pokud vynecháme sýr, je to výborný přílohový salát k těstovinám nebo masu s brambory. Místo balkánského sýra můžeme přidat i nivu, kozí sýr, řeckou fetu nebo cokoli pro obměnu chuti. Pokud chceme jednoduchou nekalorickou večeři (třeba při shazování nějakých těch kil navíc), stačí rajčata nakrájet na plátky, osolit, opepřit a zasypat strouhaným sýrem (hodí se jakýkoli z výše uvedených plus kvalitní tvrdý sýr, nejlépe kombinace
dvou druhů) a na pár minut zapéct v troubě nebo barbaři i v mikrovlnce, dokud se sýr neroztaví. Pokud si odpustíte přílohu, docela dobře se večer napapáte a po pár dnech začnou jít kila dolů. Rajskou omáčku asi není třeba představovat, i když patří spíš k hutnějším jídlům, která bychom si měli nechat na zimu. A nebo počkat na chladnější letní dny. Totéž platí pro rajskou polévku, kterou můžeme připravit bud „po italsku , čili uvařit rajčata ve vývaru se směsí další zeleniny, ochutit bazalkou a tymiánem, nebo „po madársku" podobně jako guláš, základ z osmažené kořenové zeleniny a sladké červené papriky, rozvařit s rajčaty, rozmixovat a zavařit těstoviny, dochutit solí, pepřem, cukrem a octem. Nebo „po indicku", rozvařit rajčata s kořením (osmažená chilli paprička, cibule, česnek, čerstvý zázvor, garam masala, mletý korinadr) a nakonec vše rozmixovat, můžeme podávat s plackami chapaty. 

Nejen plody, ale i nať má v biozahrádce své využití. Třeba jako nastýlka mezi celerem a brukvovitými rostlinami, kde její vůně odpuzuje škůdce, nebo k založení jednodruhového rajčatového kompostu, který používáme na obohacení půdy pro stejné rostliny (tedy celer a brukvovité). Rajčata milují samy sebe, proto jak rajčatový kompost, tak nastýlku nebo rajčatovou jíchu můžme použít i pod rostlinky rajčat.

 

Pěstováni rajčat:

Rajčata obvykle platí za náročnější plodiny, o které se musíme neustále po celé léto starat - zalévat, hnojit, zaštipovat atd. Není to ale tak úplně pravda, tedy nemusí být - v případě, že použijeme vhodný systém, stane se pěstování rajčat naprosto bezpracné. Jediné, co se po nás bude chtít, je každodenní sběr chutných plodů.

Sazeničky můžeme sice koupit v zahradnictví, ale pokud chceme nějaké speciální odrůdy, vždy je lepší si je vypěstovat doma. Doporučuji vybrat několik odrůd podle velikosti a barvy (třeba v letošním roce mám na záhoně velká červená, koktejlová červená, hruškovitá žlutá a divoká žlutá). Více odrůd vám zajistí rozložení úrody na delší čas, můžete sklízet od začátku července až do konce září.

Semena je vhodné před vysazením namořit v česnekovém nálevu - 100 g česneku podrtíme, zalijeme 1 l studené vody, necháme hodinu vyluhovat, slijeme a do tohoto výluhu namočíme na noc semena rajčat. Druhý den zasadíme do truhlíků. Česnekové mořidlo chrání preventivně rostlinky proti hnilobě a plísním, které zvláště ve vlhkém létě bývají nejčastějším problémem při pěstování. 

Semínka vyséváme až koncem března nebo i začátkem dubna, sazeničky rostou rychle a na záhon je můžeme přesazovat až po květnových mrazících, protože jsou extrémně citlivé na mráz. 

 Pro výsadbu si zvolíme záhon, na kterém budeme rajčata pěstovat již napořád, jako jedna z mála plodin totiž nemusí střídat stanoviště, nejraději mají půdu, kterou si samy připraví. Obvykle se doporučuje během celé vegetace intenzivně hnojit, v případě biozahrady kopřivovou nebo rajčatovou jíchou, pokud ale použijeme hnojení „mrtvou rybou", není vůbec žádné dodatečné hnojení nutné. Vykopeme na každou sazeničku asi půlmetrovou jámu, na dno umístíme mrtvou rybu (třeba rybí hlavy nebo ořez z rybárny), zasypeme kompostem a nad tuto zásobárnu hnojivá umístíme sazeničku.
Rostlinky sázíme dost hluboko, klidně i třetinu rostliny do země (až po první lístečky) a nejlépe ještě trochu našikmo, aby mely možnost vytvořit co nejvíce kořenů. Dosypeme kompostem, vyvážeme k opoře a pak už jenom čekáme, co se bude dít. Mladé rostlinky mají dost živin z kompostu a když ho vyčerpají, obvykle už kořeny prorostou až k zásobě postupně se rozkládajícího rybího  asa, ze kterého rajčata načerpají všechny živiny, které potřebují k zdravému růstu a plození. Mám opravdu vyzkoušeno, že pomocí tohoto hnojení jsou rajčata bujnější, vitálnější a mají mnohem bohatší násadu větších plodů. Okolí rostlin průběžně mulčujeme, abychom udrželi půdní vlhkost a většinou nemusíme ani zalévat, pouze výjimečně, pokud panují dlouhodobá letní sucha. V tom případě zaléváme pouze po ránu, každé rostlině dopřejeme plný kropáč odstáté dešťové vody a necháme ji zase další dva až tři dny „na suchu . Je to určitě lepší (a k rostlinám šetrnější) způsob než zalévat každý den trochu. Pokud si chceme usnadnit práci se vsáknutím vody, můžeme už při výsadbě zahrabat ke kořenům rostlin šikmo hliněný květináč bez dna, do kterého budeme při suchu zalévat. Voda se bez problémů a rychle dostane přesně tam, kam má. 

Já osobně rostlinky ani nezaštipuji, nechám je růst tak, jak se jim zachce, jenom boční výhony postupně vyvažuji k opoře. I když se tyčkové rajče údajně zaštipovat musí, nějak jsem si nevšimla, že bych měla menší úrodu, spíš naopak. A navíc mám ještě daleko více nadzemní hmoty, kterou použiji na podzim na rajčatový kompost. Jediná nevýhoda je, že takto pěstovaná rajčata potřebují více prostoru, ale s tím dokážu žít. Odměnou je mi pohled na krásné vitální rostlinky, které se s „mrzáčky" na sousedních zahradách nedají esteticky vůbec srovnávat.

 

Vhodní sousedé rajčat:

Kromě níže uvedených plodin se rajčata snáší prakticky se všemi druhy zeleniny i bylinami. Téměř všechno na naší zahrádce rajčata miluje, protože ostatní zeleninu chrání před škůdci a nemocemi. Výhodné společenství je s celerem, který rajčatům odčerpává z půdy chlór. Bazalka podporuje opylení a tím i vyšší násadu plodů, má i pozitivní vliv na celkovou kondici rostlin. Mezi rostlinky můžeme rozhodit na široko semínka heřmánku,
podporuje bujný růst a zlepšuje i chuť plodů. Pokud vedle rajčat pěstujeme náprstník, opět si zvýšíme zdraví rostlin i úrodu.

 

Nevhodní sousedé rajčat: 

Rajčata se nesnáší s červenou řepou, fenyklem a hrachem. Nesvědčí jim ani brambory, nevysazujeme je v sousedství brambor a raději ani na záhon, kde se brambory pěstovaly v minulém roce. Od okurek by měly být oddělené alespoň jedním záhonem s jinou plodinou, totéž se týká i cuket a tykví. V sousedství rybízu a meruňky sice rostou bez problémů, ale málo plodí.

 

Škůdci a nemoci rajčat:

Největším postrachem pěstitelů rajčat jsou plísně. Za dlouhodobého vlhkého počasí se šíří přímo lavinovitě a dokáží zlikvidovat celou úrodu. Rozhodně doporučuji preventivně mořit semena, nebo alespoň výše uvedeným česnekovým výluhem (zředěným) zalít mladé sazeničky. Jako další prevenci můžeme u každé rostliny vysadit jeden česnek, nebo do země zapíchnout kousek měděného drátku. Jako další prevenci můžeme použít i postřik přesličkou - nejlépe 2 dny před úplňkem vždy 3 dny po sobě zastříkneme všechny rostliny nálevem z přesličky (2 hrsti sušené nebo dvojnásobek
čerstvé přelijeme litrem vroucí vody, necháme 12-24 hodin vyluhovat, slijeme do postřikovače) nebo přesličkovou jíchou. Postřik lépe působí za slunného počasí, pokud je pod mrakem, můžeme ho opakovat ještě jednou za prudkého sluníčka kdykoli mimo tyto dny (a nebo jestli nevěříte měsíčním fázím, tak taky kdykoli za slunečného počasí). Postřik přesličkou rajčatům neublíží ani častěji, naopak, působí jako přirozená obrana, na takto ošetřených rostlinkách se plísním prostě špatně daří a tak se obvykle raději uchytí jinde. Pokud už se ale plíseň vyskytne, je třeba napadené listy okamžitě odstranit a na zbytek použít silnější kalibr než přesličku — mléko zředěne vodou v poměru 1:5. Po odstranění problémů
teprve použijeme přesličku.

Dalším problémem je žloutnutí a usychání rostlin. Může to být způsobeno virovými nebo bakteriálními nemocemi a v tomto případě je třeba bez milosti celou rostlinu i s kořeny nemilosrdně vytrhnout a spálit. Pokud budeme syslit a zkusíme odstranit jenom podle nás napadené listy, nejspíš nakonec spláčeme nad výdělkem, protože virové infekce se velice rychle šíří a napadnou nejen všechna ostatní rajčata, ale i další rostliny na zahrádce.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

účinek   prášek   vliv   choroba   vřed   kolika   metabolismus   krk   pálení   keř   slezina   žlučník   kvasinky   Galenos   kojenec   zrak   chřipka   koupel   stonek   arteriskleróza   šlacha   výroba   inhalace   vlas   plísně   nežádoucí   hlas   Avicena   angína   chladné   štítná   viry   minut   vitamin   jaterní   Treben   kůra   fytoterapie   návod   mrtvice   použití   akné   abytyše Hildegarda   průjem   houba   Podhorná   trávicí   Zentrich   játra   sliznice   olej   Zentrich   květ   plíseň   řídnutí kostí   bylina   končetina   ledvin   neht   horečka   zápal   Moučka   babské rady   zalijeme   premenstruační   krvácení   účinky   mensturace   zpracování   antibiotik   fermentace   obsažené   horké   hemeroid   bolest   epilepsie   střev   recept   kapsaicin   tlak   nachlazení   sušení   sirup   teplé   vitamín   rýma   obsahuje   bylinka   kontraindikace   zácpa   pupen   katar   kořen   sběr   pijeme   čaj   ovoce   kameny   kontraindikace   užití   pěstování   chřipka   nálev   menstruační   sval   bylinná směs   děti   Váňa   játra   mateřské   komplikace   slinivka   studené   roztroušená   zelenina   hemoroid   ruka   zlomenin   brnění   artróza   tinktura   zelina   hlavy   Paracelsus   indikace   migrén   odvar   písek   stvol   Janča   strom   slezina   rostlina   Janča   zdraví   kornatění   list   nohy   osteoporóza   zánět   využití   postup   noha   kůže   opar   kloub   nať   močopudný   nemoc   revma   víno   dna   vývar   dásně   stonek   alergie   astma   ateroskleróza   srdce   žaludek   Mattioli  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)