MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

paprika feferonka feferony ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci paprikAsi u žádné plodiny na trhu nenajdete tolik různých odrůd, jako právě u papriky. Můžeme si vybrat nejen mezi feferony a zeleninovou paprikou, ale hlavně mezi různými tvary a barvami. Kulaté, podlouhlé, špičaté, žluté, zelené, oranžové, červené, fialové, nebo dokonce černé - nabídka je opravdu bohatá. Vždy bychom ale měli vybírat takové druhy, které jsou vhodné pro pěstování právě v našich klimatických podmínkách, protože papriky musí nejen vyrůst, ale i plodit a uzrát (předpokládám, že to je právě to, co po nich chceme). 



Účinky rostliny:

  • vysoký tlak krve, hypertenze
  • ateroskleróza - prevence
  • hypercholesterolémie, vysoká hladina cholesterolu
  • křečové žíly, varixy
  • zánět žil, flebitida
  • žilní nedostečnost (chronická žilní insuficience CHŽI)
  • bolesti svalů
  • bolesti kloubů
  • urychluje metabolismus (látkovou výměnu)
  • zlepšuje krevní oběh
  • podporuje trávení
  • podporuje střevní peristaltiku
  • hubí chorobné bakterie ve střevě (Salmonelóza, Shigelóza)
  • obklady bolestivých kloubů (tlumí bolest, ale neléčí)
  • průjem

Ale ať už vypěstujeme cokoli, vždycky to bude mít daleko větší výživnou hodnotu než krásné naleštěné plody ze supermarketu.

 

TIP ZBYŇKA MLČOCHA: Papriky a feferonky nejezte, pokud máte žaludeční vředy. Zevní obklady z feferonek přikládejte na krátkou dobu.  

 

Léčivé účinky paprik a feferonek:

Papriky obsahují více vitamínu C než citrusové plody, dále v nich najdeme vitamíny skupiny B, vitamín E, provitamín A (více v červených odrůdách). Je také bohatým zdrojem draslíku, hořčíku a fosforu, obsahuje i slušné zásoby zinku, mědi, železa a jódu.

Díky obsahu účinných látek mírně snižuje krevní tlak a zvyšuje odolnost cév proti arterioskleróze, pravidelná konzumace je vhodná při zvýšené hladině cholesterolu, křečových žilách, zánětech žil a žilní nedostatečnosti, pomáhá i při bolestech svalů a kloubů. K léčení se používají především papriky pálivé (kořeninové), čili feferony. Obsahují látku zvanou kapsaicin, který urychluje metabolismus a zlepšuje krevní oběh, podporuje trávení, střevní peristaltiku a hubí nebezpečné „průjmové" bakterie ve střevech (Salmonelly, Shigelly, E.coli). Zevně se používají na obklady bolavých kloubů, protože silně dráždí a zahřívají pokožku, čímž dochází k většímu prokrvení a úlevě od bolesti. Klouby ale neléčí, pouze zmírňují bolest

Léčit se feferony ani jíst papriky byste ale neměli v případě, že trpíte žaludečními vředy. Také při zevním použití je třeba opatrnosti, obklady mohou způsobit popálení kůže, vyrážky nebo i puchýřky.

  • Prášek z papriky - papriky usušíme, rozemeleme (rozmixujeme) na prášek, užíváme 0,1 g 3x denně při průjmu, dyspepsii, na povzbuzení krevního oběhu a střevní peristaltiky.
  • Tinktura z feferonek - čerstvé feferony pokrájíme, zalijeme vodkou tak, aby byly potopeny a necháme louhovat 10 dní. Slijeme, užíváme 3-4x denně před jídlem 10-12 kapek na podporu trávení a krevního oběhu. Pro zevní použití smícháme s trochou oleje a mažeme na bolavé klouby.

 

Povídání o paprikách, kulinářské využití paprik a feferonek:

Papriky jsou neodmyslitelnou součásti balkánské kuchyně. Proslulý je především šopský salát, kombinace paprik, rajčat a okurek ve sladkokyselém nálevu s balkánským sýrem. V Bulharsku a Turecku je oblíbený salát z pečených paprik - opečou se vcelku nasucho na pánvi až jim naskáčou černé puchýře, uloží se nejméně na 2 hodiny do mikrotenového sáčku (klidně i přes noc), potom se oloupou a dochutí olivovým olejem a česnekem, mohou se i plnit sýrem a krátce opéct na oleji, aby se sýr roztavil. U nás je asi skoro jediným národním pokrmem z paprik lečo, ale balkánci je přidávají téměř do všeho - do polévek, omáček, k masu, do zeleninových jídel. Nejhodnotnější jsou ovšem čerstvé - jako příloha ke chlebu s máslem či s jakoukoli pomazánkou. A ještě jeden tip na chuťově zajímavou, rychlou a dietní večeři. Na pánvičce zpěníme cibulku, přidáme jakékoli papriky nakrájené na proužky, krátce osmahneme, ochutíme mletou paprikou, pepřem a chilli nebo grilovacím kořením a necháme roztavit několik
trojúhelníčků taveného sýra. Pokud si tuto lahůdku budeme dávat k večeři bez chleba, určitě půjde časem váha dolů a ještě si u toho pochutnáme.

 

Pěstování paprik:

Papriky se obvykle pěstují ve skleníku, alespoň pokud nebydlíme v nejteplejších jižních lokalitách, ale není třeba se bát, jde to i ve vyšších polohách venku na záhoně a dokonce i na balkóně nebo na okenním parapetu. Jen je třeba zvolit vhodnou odrůdu a v chladnějších oblastech použít pár triků, aby byly rostlinky spokojené. Do chladnějších oblastí (do volné půdy bez skleníku a pařeniště) se hodí spíš tenkostěnné odrůdy, třeba kozí a beraní rohy nebo jakékoli jiné určené pro polní pěstování Semínka klíčí dlouho, vyséváme je do truhlíků už koncem února. Před vysetím je na jeden
den namočíme do heřmánkového nálevu, který podpoří růst a celkovou vitalitu rostlinek. Už při klíčení a v počátcích růstu vyžadují hodně tepla, proto je vhodné truhlík přikrýt netkanou textilií, která udrží i dostatečnou vlhkost substrátu. Textilii odstraníme až v době, kdy by vzrostlým rostlinkám překážela. Na záhon přesazujeme až v polovině května, papriky jsou extrémně citlivé na mráz. Záhon připravujeme už na podzim, musí být zásobený dostatkem živin po celou vegetační dobu. Nejvhodnější jsou vyvyšené záhony (viz. okurky), nebo alespoň půdu na podzim důkladně vyhnojíme a zamulčujeme, na jaře přidáme čerstvý kompost. Mulčujeme i mezi rostlinkami, nejlépe směsí kopřivových a kostivalových listů. Zaléváme pouze odraženou vodou, chlorovanou a studenou vodu z kohoutku vyloženě nesnáší. Nejlepší čas pro zálivku je brzy ráno a stejně jako u rajčat méně
často, ale důkladně.

Pokud bydlíme v chladnější oblasti a chceme pěstovat venku bez skleníku (a mít opravdu bohatou úrodu), stačí vyrobit nebo zakoupit „minipařenistě , čili plastové návleky na jednotlivé rostlinky, které se ukotví v zemi a nahoře nad rostlinou zavážou jako pytel. 

Při chladnějším počasí necháme zavázané, v krásné a slunečné dny jednoduše rozvážeme, srolujeme a necháme rostlinky volně na sluníčku. Tyto „saky můžeme použít i na rychlejší dozrávání rajčat. Dalším trikem pro chladné oblasti je výsadba ve sluneční pasti. Postavíme obloukovou zídku z kamenů a do jejího ohbí na jižní straně vysadíme papriky. Kameny se přes den nahřejí od sluníčka a ještě dlouhou dobu vyzařují teplo, navíc slouží i jako větrolam. Pro vyšší násadu plodů vylomíme první květ nebo malý plod a současně spodek stonku zbavíme listů a postranních výhonů, v této době můžeme dodat ještě jednou trochu čerstvého kompostu. 

Vyvážeme k opoře a pak už jen zaléváme a sbíráme plody, pokud máme dobře připravený záhon, přihnojovat během vegetace opravdu nemusíme.
Papriky můžeme pěstovat i na balkóně nebo v truhlíku za oknem, i když za okno se hodí spis jenom kořeninové chilli papričky, ty větší (včetně kozích rohů) vyžadují hodně země. V běžném menším květináči sice vyrostou, ale odměnou nám budou 1 -2 papriky za sezónu (pokud vůbec). Na balkóně si tedy pro každou rostlinku připravíme květináč o obsahu 10-20 1 a nezapomeneme důkladně zalévat do misky. Někde jsem četl takové hezké rčení, „paprika musí mít hlavu na slunci a nohy ve vodě". A o těch na balkóně to platí dvojnásob. Čili pokud nemate balkon obrácený k jihu, raději to ani nezkoušejte. Protože v květináči se brzy vyčerpají zásobní živiny, je třeba přihnojovat, nejlépe každé dva týdny ředěnou jíchou.

 

Vhodní sousedé paprik a feferonek:

Pro vytvoření sluneční pasti můžeme použit pnoucí fazole. Velmi dobře roste a plodí ve společenství brutnáku nebo heřmánku, saturejka zase preventivně chrání před mšicemi a sviluškami. Kromě rajčat je můžeme pěstovat teměr s jakoukoli plodinou, která má podobné nároky na živiny a vláhu, třeba s celerem či kadeřávkem.

 

Nevhodní sousedé paprik a feferonek:

Nesnáší se s rajčaty, špatně rostou i jako následná plodina na bývalém rajčatovém záhoně. Mrkev, petržel, cibule a česnek se k paprikám nehodí, protože vyžadují méně vyhnojenou a sušší půdu.

 

Škůdci a nemoci paprik a feferonek:

Často je napadají mšice a svilušky, platí na ně postřik z listů reveně nebo některého druhu pelyňku (brotan, pelyněk pontský, pelyněk pravý). Je třeba ale stříkat listy i ze spodní strany, kde se obvykle škůdci drží a při běžném postřiku bez obracení listů se opět rozmnoží.

Většinu problémů poznáme podle listů. Pokud jsou listy malé a zažloutlé, mají rostlinky nedostatek živin. Přihnojíme kopřivovou nebo kostivalovou jíchou. Pokud jsou naopak sytě zelené a začínají „krabatět", mají živin moc, prostě jsme to přehnali s hnojením. Zhnědnutí nebo černání listů způsobuje plíseň, je třeba napadené listy odstranit a rostlinky postříkat několik dní po sobě výluhem z přesličky.

Může se také stát, že mladé plody nejen nedozrávají, ale dokonce i uhnívají. V tomto případě obvykle bývá v půdě nedostatek vápníku, což napravíme přihrnutím dřevěného popela.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

mojra.cz

Tagy - štítky:

recept   stvol   Galenos   nohy   kapsaicin   využití   opar   zácpa   průjem   stonek   prášek   ledvin   abytyše Hildegarda   komplikace   vývar   postup   hlas   kloub   mensturace   koupel   kolika   účinek   Janča   Janča   šlacha   katar   Zentrich   stonek   květ   kůže   řídnutí kostí   premenstruační   chřipka   zpracování   viry   písek   astma   tlak   rostlina   choroba   účinky   pijeme   slezina   krk   zelina   slinivka   nálev   bolest   návod   mateřské   játra   užití   hemoroid   zlomenin   sirup   zápal   odvar   nať   Váňa   migrén   neht   zdraví   pupen   močopudný   kontraindikace   kořen   babské rady   bylina   plísně   žaludek   obsažené   Paracelsus   sliznice   plíseň   obsahuje   artróza   dásně   mrtvice   revma   jaterní   epilepsie   slezina   list   antibiotik   výroba   Moučka   krvácení   metabolismus   kameny   použití   studené   Treben   dna   kornatění   chladné   vitamin   hemeroid   hlavy   strom   houba   kvasinky   noha   sušení   kojenec   zánět   štítná   kontraindikace   inhalace   alergie   bylinka   kůra   žlučník   játra   víno   Podhorná   ateroskleróza   akné   tinktura   rýma   pálení   zrak   fytoterapie   Mattioli   střev   vřed   ovoce   horečka   ruka   nemoc   končetina   fermentace   děti   indikace   horké   zelenina   srdce   angína   roztroušená   nachlazení   vitamín   čaj   vliv   menstruační   minut   teplé   Zentrich   vlas   pěstování   olej   sběr   nežádoucí   keř   brnění   Avicena   chřipka   osteoporóza   arteriskleróza   trávicí   sval   zalijeme   bylinná směs  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)