Zkuste si nový kvíz POZNEJ BYLINKU.

cinske zeli pekingske zeli ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci zeliTo, co obvykle považujeme za čínské zelí  (čili ta podlouhlá hlávka zabalená v igelitu, kterou v marketech kupujeme na salát), se správně jmenuje zelí pekingské (brassica campestris). Čínské zelí (latinsky brassica chinensis) vypadá trochu jinak, má sice podobný tvar, ale netvoří pevné hlávky, je sytě zelené a u nás se moc nepěstuje a vlastně ani neprodává, pouze v několika specializovaných obchodech. Pěstovat na zahrádce můžeme oba dva druhy, protože oba mají své přednosti.



Účinky rostliny:

  • dobrý vliv na trávení a na sliznice trávicího traktu
  • usnadňuje trávení a metabolismus tuků
  • vhodný při redukční dietě
  • vysoká hladina cholesterolu, hypercholesterolémie
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění tepen
  • zánět střev

Léčivé účinky čínského a pekingského zelí:

Jako léčivá rostlina (k přípravě šťáv či čajů) se čínské ani pekingské zelí nepoužívá, přesto je prokázán velmi dobrý vliv na trávení a sliznice trávicího traktu, zároveň i zlepšuje metabolismus tuků. Proto jsou oba druhy vhodné při redukčních dietách, zvýšeném cholesterolu, arterioskleróze nebo zánětech střev.

Obě rostlinky mají téměř stejný obsah vitamínů i minerálních látek, obsahují poměrně hodně vitamínu C (40-80mg/100g), vitamíny B1, B2, B3, provitamín A, z minerálních látek hořčík, vápník, draslík, železo a síru.

 

Skladování a kulinářské využití v kuchyni:

Pekingské zelí (to, co všichni určitě známe) se dá výborně skladovat, v dobrých podmínkách až do ledna, je to tedy ideální salátová zelenina do zásoby pro zimní období. Čínské zelí se sice skladovát nedá, ale zato se sklízí postupně už od července, takže máme výborný salát po celou sezónu. A nejen salát, protože právě tato zelenina je základem všech čínských smažených jídel a polévek. Do pokrmů se ale přidává až úplně nakonec, pouze se na minutku osmahne nebo nechá projít varem aby se propojily chutě, listy musí zůstat stále křehké. Můžeme z něj připravit třeba čínské nudle - kuřecí (nebo jakékoli jiné) maso nakrájíme na nudličky, osmahneme na oleji s kořením pěti vůní, osolíme a odložíme. Na pánvi 1
osmahneme cibulku, česnek na plátky, přidáme nakrájené čínské i zelí a připravené maso, smícháme s vařenými nudlemi. Můžeme
z něj připravit i klasickou českou přílohu k masu a bramborám - obměnu dušeného zelí. V tom případě osmažíme na kostičkách slaniny cibulku, přidáme na kousky nakrájené čínské zelí, osolíme, přidáme sójovou omáčku a dusíme cca půl hodiny. Na rozdíl od normálního zelí to čínské nenadýmá a je lépe stravitelné. Pokud přidáme česnek a vajíčko, máme další přílohu — obdobu špenátu.
Výborné je ale především syrové, dá se připravit s běžnou zálivkou na hlávkový salát (voda, sůl, pepř, cukr, ocet), nebo z něj můžeme udělat základ míchaného salátu - dobře si rozumí se strouhanou okurkou a výše zmíněnou kyselou zálivkou, nebo s mrkví, ředkvičkami a naťovou cibulkou dochucený solí, drceným česnekem a majonézou.

Pekingské zelí se používá především na saláty, protože při tepelné úpravě listy okamžitě vadnou. Do čínských smažených jídel (základ k rýži nebo nudlím) přidávám jenom spodní bílé části nakrájené na drobné nudličky, a to až ke konci smažení, aby zůstaly křehké. Nejoblíbenější salát z pekingského zelí je u nás tento velmi jednoduchý - pokrájenou hlávku smícháme s prolisovaným stroužkem česneku, trochou kečupu, majolkou a osolíme dle chuti.

 

Pěstování čínského a pekingského zelí:

Oba dva druhy jsou teplomilné, vysévají se přímo na stanoviště, ale až od poloviny června, protože jarní výsevy buď špatně rostou, nebo vybíhají do květu. Sít ale můžeme až do konce srpna, můžeme tedy využít záhony, kde jsme již sklidili některé první plodiny (ředkvičky, špenát, kedluben). Oba druhy vyžadují humózní půdu, pravidelnou zálivku a nesnáší pletí a okopávání, protože mají mělce rozprostřené kořínky. Nejlépe jim poslouží nastýlka z posečené trávy, která udrží v zemi vlhko a nenechá rozbujet plevele.
Čínské zelí můžeme začít sklízet už 3 týdny po výsadbě, jednoduše odřízneme listy cca 3 cm nad zemí a v klidu si počkáme, až zase znovu obrazí.
Pekingské zelí začínáme sklízet ve chvíli, kdy utvoří hlávky, pro uskladnění až koncem října nebo začátkem listopadu. Nevadí mu ani menší podzimní mrazíky, proto můžeme rostlinky, které sníme do zimy nechat na záhoně pro přímé použití a sklidit jenom ty, které chceme uschovat. Hlávky uložíme ve sklepě v jedné vrstvě do bedýnek, déle nám vydrží, pokud neodstraníme kořeny.

 

Vhodní sousedé:

Rajčata v okolí odpuzují bělásky, novozélandský špenát a kerblík zase dřepčíky, kerblík údajně i slimáky. Dobře se snáší i s okurkami. Mezi rostlinami (pokud nemáme zamulčováno) můžeme pěstovat polníček, který slouží jako přirozený pokryv půdy a s čínským i pekingským zelím se dobře snáší.

 

Nevhodní sousedé:

Nepěstujeme na záhoně s ostatními brukvovitými (zelí, kapusta, kedluben, květák, brokolice, růžičková kapusta), protože je napadají stejní škůdci a při větší ploše je i vyšší riziko nákazy. Nevhodný je i česnek, cibule a červená řepa, které potřebují méně zálivky. Nesnáší ani kyselé půdy, proto nepěstujeme s jahodami, malinami a ostružinami.

 

Škůdci a nemoci čínského zelí a pekingského zelí:

Dřepčíci rádi napadají jak malé semenáčky, tak i vzrostlé zelí. Po výsevu můžeme přikrýt záhon bílou netkanou textilií, která udrží vlhko (to dřepčíci nesnáší) a zamezí broukům v přístupu. Přirozenými predátory jsou škvoři, proto by u záhonu neměl chybět škvoří domeček. Pokud mezi rostlinami nepěstujeme polníček, můžeme mulčovat pokosenou trávou, což má u větších rostlin podobný efekt jako netkaná textilie u semenáčků. Pokud už nějací ti brouci úrodu napadnou, můžeme rostliny i zem mezi nimi postříkat odvarem z reveně.

Stejně jako všechny brukvovité napadají tyto druhy zelí i housenky běláska zelného. Odpuzuje je vůně rajčat a celeru, který pěstujeme poblíž (ne na jednom záhoně). Proti běláskům chrání i vůně máty, tymiánu nebo yzopu, můžeme pěstovat poblíž nebo umístit na záhon květináč s bylinkou.
Mladé rostlinky chutnají slimákům, proto doporučuji „protislimáčí zabraný na okraje záhonů a cestičky. Jakmile rostlinky vyrostou, už slimáky nezajímají, zvláště pokud je mezi nimi polníček, který slimáci nemusí.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

zelenina   nálev   použití   stonek   trávicí   dásně   recept   játra   plísně   chřipka   srdce   Avicena   jaterní   tlak   krk   bolest   sběr   zácpa   slezina   bylinná směs   horké   obsažené   hemoroid   zlomenin   zpracování   rostlina   osteoporóza   šlacha   epilepsie   vlas   ateroskleróza   katar   sušení   návod   horečka   Treben   nežádoucí   ledvin   zápal   chřipka   metabolismus   kořen   prášek   tinktura   vliv   mrtvice   stvol   indikace   žaludek   akné   kontraindikace   hlavy   minut   abytyše Hildegarda   inhalace   keř   kontraindikace   sliznice   brnění   nachlazení   mateřské   chladné   hlas   pijeme   kůra   dna   koupel   střev   list   vitamin   hemeroid   fytoterapie   zrak   Váňa   mensturace   babské rady   kornatění   končetina   arteriskleróza   kameny   astma   řídnutí kostí   viry   migrén   močopudný   plíseň   premenstruační   antibiotik   choroba   zánět   opar   štítná   nať   krvácení   játra   fermentace   víno   Janča   pupen   revma   artróza   bylina   kojenec   kloub   angína   nemoc   zdraví   užití   vývar   kolika   žlučník   olej   menstruační   slezina   postup   nohy   Janča   odvar   čaj   sval   Moučka   výroba   Zentrich   pálení   Mattioli   Zentrich   stonek   alergie   průjem   Paracelsus   sirup   kapsaicin   děti   zelina   vitamín   pěstování   strom   vřed   Podhorná   rýma   písek   využití   květ   kůže   obsahuje   neht   studené   teplé   ruka   bylinka   ovoce   slinivka   noha   komplikace   Galenos   zalijeme   roztroušená   houba   kvasinky  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)