kedlubna kedluben ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci kedlubnuKedlubna (latinsky brassica oleracea var. gongylodes) - kedlubny bychom měli do jídelníčku zařadit častěji, protože z nutričního i léčivého hlediska je to doslova poklad. Při pěstování na zahrádce máme navíc jednu nespornou výhodu - pochutnáme si i na mladých lístečcích, které obsahují mnohem větší množství vitamínů i minerálních látek. Pokud zvolíme vhodnou odrůdu, můžeme kedlubny pěstovat postupně od jara až do zámrazu. Rozhodně doporučuji vyzkoušet i tradiční odrůdu „Gigant", která byla vyšlechtěna v bývalém Československu a je tudíž maximálně přizpůsobená našim podmínkám.



Účinky rostliny:

  • prevence rakoviny dělohy, vaječníků, prsů, prostaty, tlustého střeva
  • zlepšuje trávení - podpora činnosti žlučníku
  • zácpa
  • střevní mikroflora
  • nepravidelná menstruace, nepravidelné měsíčky
  • bolestivá menstruace, bolestivé měsíčky
  • endometrioza
  • prostata - potíže s prostatou

Léčivé účinky kedlubnů:

Obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, B5, B7, B9, z minerálních látek hodně vápníku (listy dokonce 3x více než bulvy), fosfor, železo,   zinek, jód, hořčík, poměrně dost selenu a síru.

Jako všechny brukvovité rostliny působí preventivně proti rakovině, zvláště se doporučuje při rakovině dělohy, vaječníků, prsu, prostaty a tlustého střeva. Podporou činnosti žlučníku zlepšuje trávení, odstraňuje zácpu a upravuje stav střevní mikroflóry, zlepšuje kvalitu vlasů a pokožky.

Působí preventivně proti stresu, uklidňuje nervy a zlepšuje soustředění, snižuje cholesterol a čistí cévy, ale hlavně reguluje hormonální systém u žen i mužů, což lze využít pro léčbu nepravidelné a bolestivé menstruace, cyst na vaječnících a v prsou, při endometrióze, u pánů při problémech s prostatou. Není ale vhodný při žaludečních vředech, vředech dvanáctníku a zánětech žaludku.   Léčebné dávky nejsou stanoveny, pokud ale chceme dosáhnout výrazného léčebného účinku, musíme jíst kedlubny dlouhodobě alespoň 4 dny v týdnu, stačí jeden střední kedluben na porci. Je úplně jedno, jestli jíme syrový, kvašený nebo tepelně upravený, na léčebné účinky to nemá vliv.

 

Povídání o kedlubnech:

Nejen že bulvy dosahují hmotnosti až 5 kg (odtud i název), ale i při této velikosti bývají křehké a chutné, snáší i mrazy, takže nemusíme spěchat se sklizní a hlavně je to jedna z mála odrůd, které se dají bez problémů skladovat ve sklepě a zajistí nám tak po značnou část zimy přísun čerstvých vitamínů. Všechny kedlubny asi nejlépe chutnají jen tak ke chroustání, ale můžeme je přibalit i dětem do školy na svačinu nebo na výlet - stačí vložit plátek kedlubnu do housky s máslem a máme chutnou a zdravou svačinku. Syrový a nahrubo nastrouhaný se hodí do salátů,
chutné jsou kombinace s ředkvičkou, okurkou a hlavně téměř nezbytným vařeným vejcem, které kedlubnovému salátu dodá tu správnou chuť. Zálivka je nejlepší z kysané smetany nebo majonézy, můžeme přidat i křen či česnek. Pokud vše nastrouháme na jemném struhadle, máme z toho vynikající pomazánku, kterou kromě běžného pečivá můžeme mazat i na tousty nebo topinky. Kedluben je ale dobrý i tepelně upravovaný, i když to u nás moc zvykem nebývá. Pokud ho chceme užívat léčebně, třeba k úpravě hormonálního systému (menstruace, cysty), potřebujeme ho jíst ve větším  množství, alespoň 4x týdně a dlouhodobě, a to by se nám syrový asi za chvíli zprotivil. Vzhledem k tvaru a konzistenci je ale kedluben
vhodný k přípravě mnoha různých pokrmů, které určitě stojí za to vyzkoušet. Mám na mysli třeba velmi chutné kedlubnové zelí. Nebo  tenké plátky použít místo lasagní, nejlépe s masovou náplní. Plátky můžeme smažit i v těstíčku nebo velmi tenké plátky upéct v troubě  s kořením místo brambůrků. Výborný je i jako součást „ragů", čili dušený s vepřovým nebo hovězím masem, mrkví a bramborem  na cibuli a česneku. Skvěle se hodí i do pickles (kvašené zeleniny), buď ve směsi další zeleniny, nebo i samotný jen s koprem a cibulí.

 

Pěstování kedluben:

Kedlubny patří k dost náročným plodinám, začátečníkům se pěstování obvykle moc nedaří. Může to být i tím, že je nutné vybrat vhodnou odrůdu, protože když zvolený druh zasadíte v nesprávný čas, zadná péče vám moc nepomůže. První výběr, který nás čeká, je volba mezi bílou a modrou odrůdou. Říká se, že ty modré jsou odolnější k dřevnatění a vůbec ke všem náročným pěstitelským podmínkám, které kedlubny vyžadují. Nejsem si tím tak docela jistý, mám pocit, že v tom zas takový rozdíl nebude. Ale chcete-li sázet na jistotu, zvolte tedy raději modrou.
Půdu vyžaduje humózní, ale v žádném případě čerstvě pohnojenou. Nejlepší je klasicky připravený záhon, třeba po kořenové zelenině, na podzim zamulčovaný, na jaře obohacený kompostem. Někdy se doporučuje během vegetace přihnojovat kopřivovou jíchou, podle mě jakékoli hnojení není třeba (dokonce ani žádoucí), úplně stačí bohatá a nevyčerpaná půda. Další problém je ale se zálivkou - rostlinky musí růst nepřerušovaně, jakmile nemají dostatek vláhy, růst zabrzdí a začnou dřevnatět. A potom už to asi nezachráníme. Takže zalévat pořád a přiměřeně, jak moc, to asi budete muset prostě odhadnout časem, protože když je půda přemokřená, tak bulvy zase pukají. Je to trochu alchymie, ale pomáhá zamulčování mezi rostlinkami, které dokáže zabránit prudkému vysychání a udržuje poměrně stálou vlhkost, což kedlubny vyloženě potěší.
Semínka ranných odrůd, které budeme pěstovat v pařeništi nebo na záhoně chráněném před jarními mrazíky vyséváme již od února, na záhon je přesazujeme v polovině dubna. Od března do dubna vyséváme letní odrůdy, zatím ještě pořád do truhlíků, na záhony přesazujeme v polovině května po mrazících. Pokud sazenice přikryjeme kvůli chladu netkanou textilii, můžeme vysévat i přímo na záhony. Pozdní odrůdy (Gigant) vyséváme až začátkem května přímo na záhon.

Každá odrůda vypadá trochu jinak, musíme tedy vědět, jak velký má kedluben vlastně narůst. Pokud je to ranný druh, který se sklízí když dosáhne průměru cca 4 cm, tak tím, že budeme čekat na další přírůstky se jenom zbytečně připravíme o úrodu. Naopak Gigant asi nebudeme trhat předčasně, ale počkáme si, co se nám z něj do zimy vyloupne. Giganty totiž snáší mráz údajně až do -12°C, ale když ho necháme na zahradě opravdu až do tuhých mrazů, připravíme se o křehkou a jemnou chuť. Lepší je sklízet od konce září do konce října, skladují se ve sklepě, buď bez kořenů  a listů na policích, pokud počítáme s brzkou dobou spotřeby. Když je chceme uchovat čerstvé po celou zimu, kořeny neodstraníme a rostliny „zasadíme" ve sklepě do bedny se zeminou. Takto uložené vydrží až do března.

 

Vhodní sousedé kedlubnů:

Vhodní sousedé jsou jakékoli plodiny, kterým nevadí vyšší vlhkost půdy a mulčování. Patří k nim pór, fazol, špenát, celer, salát, polníček, ředkvička, hrách. Neutrální společenství tvoří rajčata a brambory.

 

Nevhodní sousedé kedlubnů, kedluben:

Nevhodné jsou další druhy brukvovitých, protože společně rychleji vyčerpávají půdu čerpáním „svých" živin a zároveň ve větší míře
přitahují škůdce. Čili žádný květák, brokolice, kapusta ani zelí. Nevhodné jsou také druhy, které vyžadují suchý záhon, např. cibule.

 

Škůdci a nemoci kedlubnů:

Kromě pukání bulev nadměrným vlhkem a dřevnatění nadměrným suchem žádnými škůdci ani chorobami obvykle netrpí. Problémem bývají spíš přemnožené populace slimáků, kterým kedlubnové lístky velmi chutnají. Můžeme zvolit jakoukoli vhodnou ochranu proti slimákům, např. ohrádky, protislimáčí koše, suché piliny s popelem (v tom případě musíme ale zalévat kropáčem a opatrně, abychom bariéru nenavlhčili a musíme ji obnovovat
po každém dešti), nebo cokoli jiného ze slimáčích zbraní.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

zpracování   slezina   brnění   hemeroid   kornatění   kojenec   kameny   noha   Galenos   Avicena   strom   šlacha   akné   arteriskleróza   sběr   pijeme   plíseň   nálev   slezina   fermentace   odvar   nežádoucí   epilepsie   recept   Podhorná   abytyše Hildegarda   keř   ruka   kůra   sliznice   krk   sval   viry   hlavy   Treben   Zentrich   zlomenin   vřed   chřipka   tlak   Váňa   průjem   návod   kapsaicin   obsahuje   choroba   horké   využití   srdce   štítná   použití   vývar   vitamín   vliv   artróza   kloub   trávicí   výroba   nemoc   bolest   kořen   mrtvice   bylinka   Moučka   nohy   chřipka   zápal   žaludek   střev   užití   zánět   dásně   zalijeme   sušení   inhalace   zelenina   fytoterapie   obsažené   pěstování   kolika   mateřské   plísně   ledvin   řídnutí kostí   komplikace   studené   pupen   angína   vlas   Mattioli   mensturace   zácpa   slinivka   olej   Janča   rostlina   premenstruační   koupel   nať   játra   rýma   zrak   krvácení   dna   list   hemoroid   revma   migrén   stonek   bylina   metabolismus   končetina   jaterní   ovoce   osteoporóza   kvasinky   prášek   kontraindikace   astma   Paracelsus   hlas   kontraindikace   sirup   písek   bylinná směs   Janča   roztroušená   alergie   houba   stonek   antibiotik   kůže   babské rady   močopudný   nachlazení   teplé   horečka   postup   víno   děti   menstruační   zelina   květ   chladné   vitamin   tinktura   opar   stvol   katar   pálení   neht   žlučník   ateroskleróza   zdraví   čaj   játra   Zentrich   minut   indikace  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)