kedlubna kedluben ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci kedlubnuKedlubna (latinsky brassica oleracea var. gongylodes) - kedlubny bychom měli do jídelníčku zařadit častěji, protože z nutričního i léčivého hlediska je to doslova poklad. Při pěstování na zahrádce máme navíc jednu nespornou výhodu - pochutnáme si i na mladých lístečcích, které obsahují mnohem větší množství vitamínů i minerálních látek. Pokud zvolíme vhodnou odrůdu, můžeme kedlubny pěstovat postupně od jara až do zámrazu. Rozhodně doporučuji vyzkoušet i tradiční odrůdu „Gigant", která byla vyšlechtěna v bývalém Československu a je tudíž maximálně přizpůsobená našim podmínkám.



Účinky rostliny:

  • prevence rakoviny dělohy, vaječníků, prsů, prostaty, tlustého střeva
  • zlepšuje trávení - podpora činnosti žlučníku
  • zácpa
  • střevní mikroflora
  • nepravidelná menstruace, nepravidelné měsíčky
  • bolestivá menstruace, bolestivé měsíčky
  • endometrioza
  • prostata - potíže s prostatou

Léčivé účinky kedlubnů:

Obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, B5, B7, B9, z minerálních látek hodně vápníku (listy dokonce 3x více než bulvy), fosfor, železo,   zinek, jód, hořčík, poměrně dost selenu a síru.

Jako všechny brukvovité rostliny působí preventivně proti rakovině, zvláště se doporučuje při rakovině dělohy, vaječníků, prsu, prostaty a tlustého střeva. Podporou činnosti žlučníku zlepšuje trávení, odstraňuje zácpu a upravuje stav střevní mikroflóry, zlepšuje kvalitu vlasů a pokožky.

Působí preventivně proti stresu, uklidňuje nervy a zlepšuje soustředění, snižuje cholesterol a čistí cévy, ale hlavně reguluje hormonální systém u žen i mužů, což lze využít pro léčbu nepravidelné a bolestivé menstruace, cyst na vaječnících a v prsou, při endometrióze, u pánů při problémech s prostatou. Není ale vhodný při žaludečních vředech, vředech dvanáctníku a zánětech žaludku.   Léčebné dávky nejsou stanoveny, pokud ale chceme dosáhnout výrazného léčebného účinku, musíme jíst kedlubny dlouhodobě alespoň 4 dny v týdnu, stačí jeden střední kedluben na porci. Je úplně jedno, jestli jíme syrový, kvašený nebo tepelně upravený, na léčebné účinky to nemá vliv.

 

Povídání o kedlubnech:

Nejen že bulvy dosahují hmotnosti až 5 kg (odtud i název), ale i při této velikosti bývají křehké a chutné, snáší i mrazy, takže nemusíme spěchat se sklizní a hlavně je to jedna z mála odrůd, které se dají bez problémů skladovat ve sklepě a zajistí nám tak po značnou část zimy přísun čerstvých vitamínů. Všechny kedlubny asi nejlépe chutnají jen tak ke chroustání, ale můžeme je přibalit i dětem do školy na svačinu nebo na výlet - stačí vložit plátek kedlubnu do housky s máslem a máme chutnou a zdravou svačinku. Syrový a nahrubo nastrouhaný se hodí do salátů,
chutné jsou kombinace s ředkvičkou, okurkou a hlavně téměř nezbytným vařeným vejcem, které kedlubnovému salátu dodá tu správnou chuť. Zálivka je nejlepší z kysané smetany nebo majonézy, můžeme přidat i křen či česnek. Pokud vše nastrouháme na jemném struhadle, máme z toho vynikající pomazánku, kterou kromě běžného pečivá můžeme mazat i na tousty nebo topinky. Kedluben je ale dobrý i tepelně upravovaný, i když to u nás moc zvykem nebývá. Pokud ho chceme užívat léčebně, třeba k úpravě hormonálního systému (menstruace, cysty), potřebujeme ho jíst ve větším  množství, alespoň 4x týdně a dlouhodobě, a to by se nám syrový asi za chvíli zprotivil. Vzhledem k tvaru a konzistenci je ale kedluben
vhodný k přípravě mnoha různých pokrmů, které určitě stojí za to vyzkoušet. Mám na mysli třeba velmi chutné kedlubnové zelí. Nebo  tenké plátky použít místo lasagní, nejlépe s masovou náplní. Plátky můžeme smažit i v těstíčku nebo velmi tenké plátky upéct v troubě  s kořením místo brambůrků. Výborný je i jako součást „ragů", čili dušený s vepřovým nebo hovězím masem, mrkví a bramborem  na cibuli a česneku. Skvěle se hodí i do pickles (kvašené zeleniny), buď ve směsi další zeleniny, nebo i samotný jen s koprem a cibulí.

 

Pěstování kedluben:

Kedlubny patří k dost náročným plodinám, začátečníkům se pěstování obvykle moc nedaří. Může to být i tím, že je nutné vybrat vhodnou odrůdu, protože když zvolený druh zasadíte v nesprávný čas, zadná péče vám moc nepomůže. První výběr, který nás čeká, je volba mezi bílou a modrou odrůdou. Říká se, že ty modré jsou odolnější k dřevnatění a vůbec ke všem náročným pěstitelským podmínkám, které kedlubny vyžadují. Nejsem si tím tak docela jistý, mám pocit, že v tom zas takový rozdíl nebude. Ale chcete-li sázet na jistotu, zvolte tedy raději modrou.
Půdu vyžaduje humózní, ale v žádném případě čerstvě pohnojenou. Nejlepší je klasicky připravený záhon, třeba po kořenové zelenině, na podzim zamulčovaný, na jaře obohacený kompostem. Někdy se doporučuje během vegetace přihnojovat kopřivovou jíchou, podle mě jakékoli hnojení není třeba (dokonce ani žádoucí), úplně stačí bohatá a nevyčerpaná půda. Další problém je ale se zálivkou - rostlinky musí růst nepřerušovaně, jakmile nemají dostatek vláhy, růst zabrzdí a začnou dřevnatět. A potom už to asi nezachráníme. Takže zalévat pořád a přiměřeně, jak moc, to asi budete muset prostě odhadnout časem, protože když je půda přemokřená, tak bulvy zase pukají. Je to trochu alchymie, ale pomáhá zamulčování mezi rostlinkami, které dokáže zabránit prudkému vysychání a udržuje poměrně stálou vlhkost, což kedlubny vyloženě potěší.
Semínka ranných odrůd, které budeme pěstovat v pařeništi nebo na záhoně chráněném před jarními mrazíky vyséváme již od února, na záhon je přesazujeme v polovině dubna. Od března do dubna vyséváme letní odrůdy, zatím ještě pořád do truhlíků, na záhony přesazujeme v polovině května po mrazících. Pokud sazenice přikryjeme kvůli chladu netkanou textilii, můžeme vysévat i přímo na záhony. Pozdní odrůdy (Gigant) vyséváme až začátkem května přímo na záhon.

Každá odrůda vypadá trochu jinak, musíme tedy vědět, jak velký má kedluben vlastně narůst. Pokud je to ranný druh, který se sklízí když dosáhne průměru cca 4 cm, tak tím, že budeme čekat na další přírůstky se jenom zbytečně připravíme o úrodu. Naopak Gigant asi nebudeme trhat předčasně, ale počkáme si, co se nám z něj do zimy vyloupne. Giganty totiž snáší mráz údajně až do -12°C, ale když ho necháme na zahradě opravdu až do tuhých mrazů, připravíme se o křehkou a jemnou chuť. Lepší je sklízet od konce září do konce října, skladují se ve sklepě, buď bez kořenů  a listů na policích, pokud počítáme s brzkou dobou spotřeby. Když je chceme uchovat čerstvé po celou zimu, kořeny neodstraníme a rostliny „zasadíme" ve sklepě do bedny se zeminou. Takto uložené vydrží až do března.

 

Vhodní sousedé kedlubnů:

Vhodní sousedé jsou jakékoli plodiny, kterým nevadí vyšší vlhkost půdy a mulčování. Patří k nim pór, fazol, špenát, celer, salát, polníček, ředkvička, hrách. Neutrální společenství tvoří rajčata a brambory.

 

Nevhodní sousedé kedlubnů, kedluben:

Nevhodné jsou další druhy brukvovitých, protože společně rychleji vyčerpávají půdu čerpáním „svých" živin a zároveň ve větší míře
přitahují škůdce. Čili žádný květák, brokolice, kapusta ani zelí. Nevhodné jsou také druhy, které vyžadují suchý záhon, např. cibule.

 

Škůdci a nemoci kedlubnů:

Kromě pukání bulev nadměrným vlhkem a dřevnatění nadměrným suchem žádnými škůdci ani chorobami obvykle netrpí. Problémem bývají spíš přemnožené populace slimáků, kterým kedlubnové lístky velmi chutnají. Můžeme zvolit jakoukoli vhodnou ochranu proti slimákům, např. ohrádky, protislimáčí koše, suché piliny s popelem (v tom případě musíme ale zalévat kropáčem a opatrně, abychom bariéru nenavlhčili a musíme ji obnovovat
po každém dešti), nebo cokoli jiného ze slimáčích zbraní.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

hemeroid   dásně   játra   Treben   alergie   střev   teplé   rostlina   fermentace   vlas   mensturace   noha   fytoterapie   zánět   nemoc   antibiotik   stonek   ateroskleróza   sběr   zlomenin   bylinná směs   nachlazení   Galenos   ovoce   trávicí   abytyše Hildegarda   stonek   štítná   sval   jaterní   studené   brnění   bylina   Mattioli   užití   průjem   zrak   pálení   angína   zelenina   rýma   ledvin   kojenec   končetina   slinivka   sliznice   návod   premenstruační   kůže   žaludek   choroba   písek   Zentrich   vřed   slezina   zdraví   květ   výroba   kořen   Podhorná   akné   obsahuje   žlučník   sirup   minut   odvar   Janča   kloub   metabolismus   plísně   nať   strom   zápal   srdce   horečka   sušení   játra   tlak   krk   vitamín   nohy   houba   osteoporóza   viry   list   zalijeme   kameny   nálev   neht   pupen   Avicena   vývar   močopudný   zelina   řídnutí kostí   dna   olej   zácpa   šlacha   indikace   Moučka   mateřské   Janča   chladné   migrén   koupel   čaj   menstruační   roztroušená   děti   obsažené   opar   ruka   inhalace   chřipka   Váňa   katar   vliv   slezina   recept   kontraindikace   babské rady   astma   pijeme   nežádoucí   pěstování   vitamin   horké   plíseň   kůra   bylinka   kolika   prášek   Zentrich   epilepsie   hlavy   zpracování   kapsaicin   chřipka   komplikace   kornatění   postup   keř   Paracelsus   tinktura   kontraindikace   kvasinky   hlas   artróza   stvol   použití   arteriskleróza   využití   víno   revma   hemoroid   mrtvice   bolest   krvácení  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)