MTM tour, termály PODHÁJSKA - ubytování u koupaliště, zájezdy autobusem i vlastní dopravou

okurka okurky ucinky na zdravi co leci pouziti uzivani vyuziti pestovani skudci a nemoci okurekKaždé léto v mnoha rodinách propuká  doslova okurkové šílenství, kdy  se zavařuje jedna sklenice okurek  za druhou. Pár kousků pro chuť asi  opravdu neuškodí, ovšem taková nadměrná  konzumace kyselých okurek, jaká je u nás na venkově běžná, není  zrovna ideální. Ne, že by byly zrovna  zdraví nebezpečné, ale rozhodně nejsou  ani žádným zvláštním přínosem.   Určitě bychom je měli prostřídat se  saláty z červené řepy, kysaného zelí  nebo kvašené zeleniny.  



Účinky rostliny:

  • svaly - zlepšuje jejich stav
  • šlachy - zlepšuje jejich stav
  • klouby - zlepšuje jejich stav
  • chrupavky - zlepšuje jejich stav
  • vlasy, nehty - díky křemíku zlepšuje stav vlasů a nehtů
  • detoxikační účinek
  • akné - čistí kůži a zlepšuje její stav
  • ekzém
  • dna
  • revma, revmatimus
  • celulitida
  • hubnutí, redukční dieta - vhodná při dietě
  • bodnutí hmyzem
  • otoky pod očima, vaky, pytle pod očima

 

Léčivé účinky okurek:

Okurka je bohatá na vitamíny a minerální látky, obsahuje vitamín  C, provitamín A (beta-karoten), ze skupiny B vitamínů téměř  všechny kromě B12. Z minerálních látek je zajímavý vysoký obsah  křemíku a síry, dále vyrovnaný poměr draslíku a sodíku, fosfor,   zinek, měď, chrom, kobalt a mangan.
Díky svému složení okurky zlepšují stav svalů, šlach, kloubů,   chrupavek, ale i vlasů a nehtů. Působí silné detoxikačně, čistí kůži  při akné a ekzému a celé tělo při dně a revmatismu. Díky močopudným  a očistným účinkům snižuje otoky, vyplavuje písek z ledvin  a napomáhá rozpouštění močových a ledvinových kaménků,   je vhodná i při zánětech močových cest. Protože neobsahuje téměř  žádné kalorie a naopak je velkým zdrojem vitamínů a minerálních  látek, pomáhá při redukčních dietách a celulitidě.   Zevně okurková šťáva (nebo plátky okurky přiložené na postižené  místo) mírní svědění způsobené popálením od rostlin nebo  štípnutím hmyzu a mírní otoky („pytle") pod očima.  

Okurková štáva - okurku odšťavíme na odšťavovači nebo nastrouháme  a vymačkáme šťávu. Pijeme 200 ml denně, buď celou dávku  ráno nalačno, nebo jednu dávku (100 ml) ráno, druhou odpoledne.

 

Povídání o okurkách, kulinářské vykužití okurek v kuchyni:

V létě, kdy je  na zahrádce i na trhu spousta čerstvé  zeleniny, se k jídlu nehodí už vůbec.   Čerstvé okurky jsou už jiná kapitola. Je to vyložené letní zálezitost,   stejně jako melouny obsahují až 95 % vody a díky svému složení nejen ochlazují, ale také dodávají tělu potřebné vitamíny a minerály. A díky jejich výrazným léčivým účinkům určitě  neškodí čerstvé okurkové saláty zařazovat po celé léto a podzim  pravidelně do jídelníčku. Kromě klasického salátu s octovým nálevem  můžeme zkusit i vynikající kombinaci s kysanou smetanou  a koprem nebo indickou specialitu s česnekem, kmínem a jogurtem,   v obou těchto případech krouháme okurku raději na tenká  kolečka. Vyloženě letní pochoutka je klasický „šopák", kombinace
okurky, paprik a rajčat se sladkokyselou zálivkou a slaným sýrem  (feta, balkánský sýr). Pokud jako přílohu zvolíme bramboráčky  nebo nějaký druh placek, dostaneme velmi chutný a lehký letní  oběd.  

Okurky se sice dají i zapékat nebo vařit a rozmixovat na polévku,   musím ale přiznat, že tyto „teplé" úpravy mě příliš neoslovily. Určitě  ale nesmím zapomenout na řeckou specialitu - omáčku tzatziky.   Salátovou okurku nastrouháme na jemno, osolíme a po odležení vymačkáme šťávu. Přidáme hustý jogurt, sůl, pepř, česnek, kopr,   trochu olivového oleje a můžeme směle podávat jako přílohu  k masu třeba místo tatarské omáčky. Je to lehké, chutné, na rozdíl  od tatarky bez zbytečných kalorií a vynikající i jako lehký dip  s tousty nebo k fondu. A na závěr ještě jeden tip pro štíhlou linii
- špalíčky okurek mohou posloužit místo rohlíků jako základ pro  jednohubky - můžeme je pomazat libovolnou pomazánkou, dozdobit  šunkou a sýrem a zaručeně si pochutnáme i bez zbytečného  přísunu kalorií.

 

Pěstování okurek:

U nás se okurky pěstují většinou ve skleníku, protože je ale tahle  knížka o přírodní zahradě, budeme se věnovat spíš pěstování  na záhoně. V první řadě je třeba zvolit správná semínka nebo sazeničky,   čili okurky polní. Ty, které jsou určeny pro skleníky včetně  roubovaných hybridů budou na záhoně připomínat spíš Adélu -  obrovské silné šlahouny, velká vitalita, ale ani jedna okurka.   Pokud pěstujeme ze semínek, měli bychom je před vysetím namořit,   abychom zvýšili odolnost proti plísním a dalším nemocem.   Pro okurky je nejvhodnější kozlíkový nálev, můžeme ale použít
i heřmánek. Semínka namočíme do sklenice, ty, co plavou na povrchu  bez milosti vyhodíme, protože by stejně nevyklíčila, ty ostatní  po celonočním máčení zasadíme, nejlépe rovnou na záhon. Nepřesazované  rostlinky bývají silnější a odolnější, musíme je ale vysévat  až v květnu po mrazících. Přesto se nemusíme bát, že by dávaly  menší úrodu, protože každé přesazování rostliny oslabí a dočasně  zastaví jejich růst, než se vyrovnají se změnou podmínek, proto  je přímý výsev rozhodně výhodnější. Do každé jamky raději zasadíme  2-3 semínka a poté, co se objeví první listy slabší sazeničky  vytrháme. Zpočátku musíme záhon udržovat stále vlhký podobně  jako výsevní truhlíky. Dáme-li přeci jen přednost kupovaným
sazeničkám před vlastními semeny, přesazujeme je až po jarních  mrazících, nejlépe večer, abychom zamezili teplotnímu šoku.  

Záhon pro pěstování okurek musí být na slunném místě chráněném   před prudkými větry, půda spíš lehčí a hlavně dobře zásobenáživinami. Proto jsou pro pěstování ideální vyvýšené záhony. Je to  v podstatě takový samostatně stojící kompost, který se během vegetačního  období pozvolna rozkládá a zásobuje rostlinky vším, co  potřebují. Podle toho, jak chceme mít záhon vysoký, můžeme začít  od země nebo i vykopat jámu, pokud chceme mít celkovou výšku  záhonu menši. V každém případě stěny ohradíme prkny jako  u kompostu a vrstvíme materiály podle „hustoty". Na dno nasekané  větve, trávu, slámu a bioodpad (skvělou výživou jsou zejména  nasekané kopřivy a listy kostivalu), na to může přijít i vrstva hnoje
(kravský, koňský, kozí, králičí), další vrstvou je zemina předem  shrnutá ze záhonu. Vyvýšený záhon připravujeme na podzim, proto  na povrch ještě přidáme vrstvu mulče z posekané trávy. Na jaře  pak jenom přidáme vrstvičku kompostu a rovnou sejeme či sázíme.   V prvním roce záhon poskytuje obrovské množství živin, proto je  vhodný pro okurky, dýně, cukety, melouny, zelí a další brukvovité,   klidně i rajčata a papriky. Druhým rokem stačí přihodit opět trochu  mulče a kompostu a mame ideální místo na kořenovou zeleninu  - mrkev a petržel. V každém případě mají vyvýšené záhony
několik výhod. Nemusíme přihnojovat, rostlinky si berou přesně  tolik živin, kolik potřebují. Půda se lépe prohřívá a provzdušňuje,   proto se tam lépe daří teplomilným rostlinám. A navíc v tomto  uspořádání se daleko lépe udržuje vlhkost, nedochází tedy k přesušování  půdy.

 

Vhodní sousedé okurek:

Okurky můžeme kombinovat se zelím, celerem, červenou řepou.   Mezi rostlinkami je vhodné pěstovat kopr, který podporuje růst  a s okurkami se velmi dobře snáší (stejně jako ve sklenici), navíc  částečně chrání před houbovými chorobami. Stejnou službu  poskytne i kmín. Bazalka zlepšuje růst i zdraví, zároveň i chrání  před bakteriálními infekcemi a háďátky. Výhodné je i pěstování  spolu s topinambury, jejich až 2 m vysoké stonky mohou
sloužit okurkám jako podpora na pnutí, o živiny se navzájem  neokrádají.

 

Nevhodní sousedé okurek:

Nesnáší se s rajčaty, ředkvičkami a ředkví. Nedaří se jim v blízkosti  brambor. Vzhledem k vyšší spotřebě vody (zálivky) a živin  se nehodí na jeden záhon s kořenovou zeleninou včetně černého  kořene, s cibulí a česnekem.  

 

Škůdci a nemoci okurek:

Pokud nám okurky hořknou, je to obvykle nedostatkem zálivky.   A nebo jim prostě jenom nechutná voda - obvykle takhle reagují  na studenou chlorovanou vodu z hadice v parném létě. Kromě  kvality vody se na hořkosti zřejmě podílí i vysoky rozdíl teplot  (rozpálený záhon i rostlinka a tepelný šok z ledové vody).   S vodou, nebo spíš s vlhkem souvisí i nejčastější problém - plísně.   V typicky deštivém létě s tím asi nic nenaděláme, ale určitě
doporučuji namořit semínka a za slunečných dnů občas postříkat  rostlinky preventivně přesličkovým výluhem. Dbáme i na to, aby  listy neležely na zemi, kde se déle udržuje vlhkost po dešti či zalévání.   Jako další preventivní opatření můžeme na záhon rozhodit  i semínka kopru.

Další články v kategorii:

Nemocí, byliny - hledat

Tagy - štítky:

nať   střev   hemeroid   minut   noha   sliznice   čaj   písek   komplikace   kolika   nemoc   fermentace   obsahuje   epilepsie   Podhorná   arteriskleróza   Zentrich   mateřské   strom   dásně   Janča   kloub   abytyše Hildegarda   srdce   ovoce   vlas   obsažené   štítná   výroba   prášek   mensturace   vřed   viry   zelenina   Zentrich   zalijeme   studené   plíseň   rýma   zánět   tinktura   kornatění   pupen   metabolismus   sval   kapsaicin   chřipka   účinky   Mattioli   Moučka   játra   zelina   dna   indikace   opar   tlak   slezina   krvácení   účinek   kontraindikace   ledvin   bolest   ateroskleróza   teplé   pěstování   žaludek   choroba   hlavy   využití   zpracování   chladné   bylinná směs   nachlazení   sirup   horečka   houba   řídnutí kostí   kvasinky   kořen   končetina   průjem   trávicí   kameny   zácpa   kůže   Váňa   krk   návod   hemoroid   rostlina   bylina   slinivka   zdraví   babské rady   brnění   neht   vitamin   astma   jaterní   alergie   zlomenin   sběr   kontraindikace   fytoterapie   květ   nálev   katar   postup   pijeme   premenstruační   olej   osteoporóza   antibiotik   akné   migrén   Paracelsus   mrtvice   bylinka   odvar   list   horké   Treben   plísně   ruka   artróza   hlas   víno   koupel   Avicena   pálení   kojenec   inhalace   vývar   zápal   angína   stonek   šlacha   chřipka   močopudný   stvol   keř   vliv   Galenos   užití   slezina   recept   kůra   použití   stonek   játra   žlučník   děti   nežádoucí   revma   zrak   menstruační   sušení   Janča   nohy   roztroušená   vitamín  

Počet stránek ve webu:

2391

(v počtu jsou i uložené zatím nezveřejněné stránky a stránky v poradně)