Toto drobné ovoce nemá žádné zvláštní nároky na pěstování a plodí prakticky ve všech polohách. Pokud zakoupíme prostokořenné rostliny, tak jejich kořeny před výsadbou na dvě hodiny namočíme do vody. Prostokořenné sazenice se vysazují na jaře a na podzim. Kontejnerované sazenice můžeme sázet od jara až do zámrazu půdy. Pokud jsou sazenice hodně prokořenělé, tak nezapomeneme rozvolnit kořenový bal, aby se kořeny rozrůstaly do okolí.
Účinky rostliny:
Vysazujeme je do prohnojené půdy. Pokud je půda špatná, můžeme ji vylepšit kompostem nebo zahradnickým substrátem.
Pěstování angreštu
Angrešty můžeme pěstovat jako stromky nebo keře (mimochodem ty stromky jsou česká záležitost, byly poprvé vyšlechtěny právě u nás). Stromky jsou určitě výhodnější, protože se snáze sklízejí, zaberou méně místa a bývají odolnější proti chorobám.
Angrešt je náročný na polohu, nesnáší celodenní sluneční úpal, dobře se mu daří spíš v polostínu (ranní a večerní sluníčko, přes poledne stín). Kořeny jsou rozprostřené mělce pod povrchem, jsou citlivé na vysychání půdy, proto je u angreštu velmi důležitá nastýlka (mulčování), nejlépe posekanou trávou, kterou můžeme prohodit i lesní hrabankou nebo listy leuzey a kostivalu. Během vegetace můžeme přihnojovat jíchou, nejlépe kostivalovou, není to ale nezbytně nutné, pokud používáme nastýlku a každé jaro přidáme trochu kompostu, hnojit nemusíme prakticky vůbec.
Stromky nebo keře můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, podzimní výsadba je určitě lepší, protože rostlinky stačí ještě zakořenit a hned od časného jara začnou růst a čerpat živiny z půdy. Na výsadbu připravíme jámu, do které uložíme silnější vrstvu posekané trávy, zbytek doplníme kompostem. Hned při výsadbě ke stromku umístíme oporu, která vede až pod korunku a bude ji přidržovat ve vzpřímené poloze. Pokud se v létě stromek obsype mnoha velkými plody, mohla by se korunka bez opory i odlomit. Samostatnou kapitolou je stříhání. Uvádí se, že stromky i keře je třeba zastříhnout hned po výsadbě, poté první jaro odstřihnout všechny pruty až na 5 nejsilnějších a dále zakracovat a vyřezávat (zmlazovat) každé jaro. Bez řezu se prý rostlinky dříve vyčerpají, zestárnou.
Pěstování rybízu
Patří k nenáročným keřům, roste na slunci i v polostínu, ale na sluníčku má bohatší násadu plodů. Můžeme si vybrat stromky nebo keře, na rozdíl od angreštu mi ale u rybízu přijde keřová forma přirozenější, navíc keře jsou téměř věčné, kdežto stromky se po cca 10 letech vyčerpají a přestávají rodit. Keře se i lépe množí, stačí v srpnu uříznout cca 20 cm dlouhou větvičku, omočit ve stimulatoru, zapíchnout do země přímo na budoucí stanoviště a úspěch je zaručen. A nebo ještě jednodušší hřížení - větvičku ohneme k zemi, v ohybu zasypeme zeminou a necháme na keři, který ji stále vyživuje, i když se už v zemi tvoří kořínky. Na podzim stačí jenom odstřihnout od matečného keře a máme dobře zakořeněný nový keřík, který bude silnější a vitálnější než z řízkování. Keře vysazujeme na podzim nebo na jaře, podzimní výsadba jim svědčí lépe, protože stačí do příchodu letních veder a sucha pořádně zakořenit a zvyknou si na nové prostředí. Když si přineseme domů nový keřík, vykopeme jámu cca 50 cm, naplníme kompostem a rostlinku zasadíme o 10-15 cm hlouběji, než byla ve školce, tím opět podpoříme kořenový systém. V průběhu vegetace nepotřebuje žádnou péči, nehnojíme, pouze za suchých dnů zavlažujeme. Proti vysychání i na zlepšení kvality půdy stačí každé jaro přihrnout nový kompost a zamulčovat trávou, kostivalovými listy a kopřivou, žádnou jinou péči opravdu nepotřebuje.