facebook
Rozumíš bylinám? Zkus kvíz POZNEJ BYLINKU.

Stélka je tělo bezcévnatých rostlin - např. pukléřka islandská.

Pýřitý znamená krátce, měkce, obvykle ne hustě chlupatý.

Zubatý list je list, který má okraj čepele s tupými zářezy a ostrými zuby. 

Zpeřený list je list složený, jehož lístky vyrůstají proti sobě na vřeteni (prodloužení řapíku). Existují též sudozpeřené a lichozpeřené listy - vizte tento botanický slovník

Vstřícné listy jsou vždy dva listy, které vyrůstají na stonku proti sobě rovnoměrně rozbíhají žilky postranní (např. list dubu).

Vřeteno je hlavní stonek květenství nebo pokračování řapíku u zpeřeného listu.

Vroubkovaný list má okraj čepele s ostrými zářezy a okrouhlými zuby (obloučky).

Vrcholík je druh květenství, v němž postranní květní stonky převyšují hlavní.

Vidlan je květenství, v němž z vřetene vyrůstaji dvě vstřícné větve, které se mohou dále stejným způsobem větvit.

Vejčitý list je list vejčitého tvaru, tj. v dolní třetině je nejširší.

Úžlabí je místo v úhlu mezi stonkem a listem.

Úkrojky listů jsou části členěného listu mezi zářezy v čepeli. 

Trubkovitý květ je květ s korunou ve tvaru trubky, nahoře s krátkými přímými cípy. 

Přisedlý květ je květ bez stopky.

Střídavé listy jsou listy vyrOstajicí střídavě na stonku.

Srdčitý list je list s obrysem ve tvaru srdce, na bázl vykrojený, na vrcholu špičatý. 

Složený okolík je druh květenství, v němž jsou stopky okolíku zakončeny menšími okolíčky.

Trojčetný list je list složený ze tři lístků (obdobně pětičetný. sedmičetný, apod.)

Sudozpeřený list je zpeřený list, zakončený dvěma lístky.

Přímý stonek, přímá lodyha je stonek, který vyrůstá vzpřímeně ze země.

Složený list je list sloiený ze samostatných části (lístků).

Úbor je květenství s mnoha květy přisedlými na rozšířeném konci stonku (lůžku úboru). 

Tyčinka je samčí orgán semenných rostlin, tvořený zpravidla prašníkem a nitkou. 

Přeslenitý list, přeslenitý květ je vyrůstající po třech a více z jedné uzliny stonku a jsou kolem stonku rovnoměrně rozložené v jedné rovině.

Peřenolaločný list je list se zpefenou žilnatinou a s čepelí vykrojenou max. do třetiny listu.

Zvonkovitý květ je květ s korunou ve tvaru zvonku.

Zákrov je soubor listenů na spodní straně úboru. 

Sbíhavý list je přísedlý list s okraji čepele sbíhajícími dolů po stonku.

Přisedlý list je list bez řapíku.

Střelovitý list je na bázi vykrojený v ostrém úhlu ve 2 špičaté, nazpět směřující dlouhé laloky.

Rýhovaný stonek je stonek s podélnými jemnými hustými rýhami.

Vystoupavý stonek a vystoupavá lodyha je stonek ležící dolní částí na zemi, posléze se napřímuje. 

Poléhavý stonek, poléhavá lodyha je stejně jako vystoupavý, jen na zemi leží větší část.

Pestík je samičí orgán semenných rostlin tvořený semeníkem, čnělkou a bliznou.

Peřenoklaný list je list se zpeřenou tllnatinou a s čepelí cca do poloviny vykrojenou.

Peřenodílný list je list se zpeřenou žilnatinou a s čepelí cca do Y, vykrojenou. 

Pětičetný list a květ je list nebo květ, který je složený z pěti lístků.

Okrouhlý list je list přibližně kruhovitého obrysu. 

Palisty jsou listnaté útvary na bázi řapíku listu nebo čepele přisedlěho listu. 

Obvejčitý list je obráceně vejčitý list, tj. v horní třetině je nejširší.

Oblý stonek je stonek na průřezu kruhovitý či oválný, tj. bez rýh a hran.

Obsrdčitý list je obráceně srdčitý list. tj. na vrcholu vykrojený a k bázi zúžený

Obkopinatý list je obráceně kopinatý list, tj. v horní třetině je nejširší. 

Ovíjivý stonek, ovíjivá lodyha je stonek ovíjející se po pevné opoře (např. fazol).

Okvětí je květní obal, který ne ní rozlišený na kalich a korunu (zjednodušeně nemá kalich).

Oválný list je list oválného obrysu.

Obal okolíku je soubor listenů pod okolíkem složeněho okolíku.

Lístek je samostatná část složeného listu.

Zpeřená žilnatina je hlavní žilka v čepeli listu probíhá od báze k vrcholu a z ní se. 

Řapík je stopkovitě zúžená dolní část listu.

Řapíkatý list je list s řapíkem.

Přízemní růžice listú - listy, které vyrůstají těsně u země rovnoměrně okolo stonku. 

Šešulka je suchý zploštělý plod s vnitřní přepážkou, širší než delší, s více semeny (kokoška).

Rub rostliny je spodní strana (většinou listu).

Šesule je suchý podlouhlý plod s vnitřní přepážkou, s vice semeny (např. lapka). 

Struk rostliny je suchý podlouhlý zaškrcovaný plod (např. ředkev ohnice)

Pochva rostliny je spodní rozšířená část fapfku listu obepínající lodyhu.

Plazivý stonek, plazivá lodyha je stonek, který leží celou svou délkou na zemi

Nálevkovltý květ je květ s korunou ve tvaru nálevky

Ouška jsou úkrojky listu, objímající zčásti nebo zcela lodyhu.

Obalíček je soubor listenů pod okolíčkem složeného okolíku.

Lusk je suchý podlouhlý plod bez vnitřní přepážky a s více semeny (např. hrachový lusk). 

Listenec je listový útvar, zpravidla párový, vyrůstající na květní stopce.

Ledvinitý list je list ledvinitého obrysu.

Pavéza je horní vzpřímený a zpravidla výrazně široký korunní lístek u bobovitých rostlin. 

Peřenosečný list je list se zpeřenou žilnatinou a s čepelí vykrojenou téměř až ke středu listu

Ostruha květu je dutý kuželovitý nebo válcovitý útvar na spodu (rostlina ostrožka stračka).

Nitka je úzká část tyčinky ve květu.

Lodyžní listy jsou listy na lodyzek.

Lodyha je stonek s listy.

Nať je celá nadzemní část rosltiny.

Lichozpeřený list je zpeřený list zakončený jedním lístkem.

Objímavý list je přisedlý list s čepelí hluboce vykrojenou, jejíž úkrojky přesahují šířku lodyhy.

Okolíček je část složeného okolíku.

Okolík je květenství, v němž květní stopky vyrůstají z jednoho místa na stonku.

Přeslen je soubor tří nebo více listů (květů) ve stejné výši na stonku.

Pakorunka je šupinovitý nebo límečkovitý výrůstek na přechodu úzké a široké části korunního lístku, vyskytuje se zejména u hvozdíkovitých rostlin (např. silenka).

Úponka je nitkovitý, často rozvětvený útvar na konci některých lichozpeřených listů (vzniká přeměnou koncového lístku).

Tobolka je suchý široký plod s mnoha semeny (např. makovice).

Stvol je stonek, na němž nevyrůstají žádné listy (listy bývají pouze přízemní). Jde např. o "tyčinku" vedoucí ke květu pampelišky.

Nažka je suchý plod s jedním semenem, často opatřený křídly, háčky či chmýrem (např. pampeliška); oplodí těsně přiléhá k semeni.

Lalok rostliny je širší zaokrouhlený úkrojek listu nebo květního lístku.

Listen je listový útvar, zpravidla nepárový, vyskytující se v květenství.

Lata je květenství, v němž z dlouhého hlavního vřetene vyrůstají kratší rozvětvené postranní větve.

Pysk rostliny je horní a dolní část dvoupyských korun.

Nafouklá pochva je vakovitě rozšířená pochva listu.

Květenství je soubor květů na stonku.

Květ souměrný (dvoustraně symetňcký) je květ, který lze rozdělit jen na dvě stejné části.

Květ pravidelný je květ, který lze rozdělit na více než dvě stejné části.

Květ nesouměrný (nepravidelný) je květ, který nelze rozdělit na dvě stejně části

Lodyha, křídlatý stonek je na hranách protažený v různě tíroká plochá křídla. 

Křídla rostliny jsou dva postranní korunní lístky bobovitých rostlin, nebo viz křídlatý stonek. 

Kracovitý list je členěný jednoduchý list s koncovým úkrojkem nápadně největším a postranními úkrojky dozadu zakřivenými a postupně se zmenšujícími. 

Kosníkovitý list je list s obrysem ve tvaru asymetrického kosočtverce, nejširší v dolní 1/3.

Koruna květu je vnitřní květní obal, zpravidla jiné než zelené barvy.

Kopisťovitý list je nahoře nejširší, zaokrouhlený. Směrem k bázi se pozvolna zužující.

Kopinatý list je list v dolní třetině nejširší a k oběma koncům pozvolna se zužující.

Kolovitý květ je květ s krátkou korunní trubkou a do plochy rozšířeným širším lemem. 

Klas je květenství s květy přisedlými na prodlouženém vřetenu.

Kalich rostliny je vnější květní obal. Je většinou zelený. 

Jednopohlavný květ je květ, který obsahuje bud pouze tyčinky (samčí orgán), nebo pouze pestíky (samičí orgán).

Jednoduchý list je list, který není rozdělený na samostatné lístky.

Jednodomá rostlina znamená, že na téže jedné konkrétní rostlině samčí i samičí květy.

Jazykovitý květ je květ s korunou dole trubkovitou a nahoře rozšířenou v plochý jazýček.

Jařmo je 1 pár lístků, vyrůstajících proti sobě na vřeteni zpeřeného složeného listu. 

Chocholík je květenství s dlouhým vřetenem, na němž vyrůstají prodloužené a směrem vzhůru se zkracující květní stopky, takže květy jsou uspořádány téměř v jedné rovině.

Chocholičnatá lata je lata s prodlouženými dolními postranními větvemi, takže květy, popř. kvétenství jsou uspořádány téměř v jedné rovině. 

Hozen je nevětvené květenství s dlouhým vřetenem, na kterém vyrůstají květy na přibližně stejně dlouhých stopkách.

Hranatý stonek je na průřezu vybíhající v hrany (3 - 4 ks).

Hrálovitý list je na bázi uťatý a vybíhající ve dva špičaté laloky, které svírají tupý úhel.

Hlávka má květenství polokulovitého, popř. válcovitého tvaru s přisedlými květy (př. jetel).

Dvouklaný korunní lístek má uprostřed hluboce, někdy téměl až k bází vykrojený.

Dvoudomá rostlina má jen samčí (s tyčinkami) květy a na jiné rostlině jen samičí (s pestíky) květy.

Dvakrát pilovitý list má okraj čepele se střídavě menšími a většími pilovitými zuby.

Dlanitosečný list je list s dlanitou žilnatinou a s čepeli vykrojenou téměř až ke středu listu.

Dlanitoklaný list je list s dlanitou žilnatinou a s čepelí cca do poloviny vykrojenou.

Dlanitodílný list je list s dlanitou žilnatinou a s čepelý tvaru do Y, vykrojenou.

Dlanitě složený list je list složený, jehož lístky vyrůstají z jednoho místa na vrcholu řapíku.

Dlanitá žilnatina listu znamená, že hlavni žilky v čepeli listu vybíhají paprskovitě z báze čepele (list javoru).

Člunek znamená člunkovitě srostlé nebo slepené dva dolní korunní lístky bobovitých rostlin.

Čepel je do plochy rozšířená část listu.

Čárkovitý list je list úzký, mnohokrát delší než širší, po celé délce stejně široký.

Celokrajný list je list se zcela hladkým okrajem.

Botka rostliny je blanitý útvar obepínající lodyhu v místě nasedání řapíku u rdesnovitých rostlin (např. rdesno. šťovík).

Bobule rostliny je dužnatý plod s větším počtem semen v dužině (např. rajče).

Blizna je nejhořejší část pestíku rostliny. Může být i rozvětvená.

Báze rostliny je spodní část, u listu část blíže řapíku nebo stonku, u květů část blíže stopce nebo lůžku květenství.